|
|
Syndrom vyhoření u osob pomáhajících profesí
RYBOLOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce pojednává o syndromu vyhoření, který se týká především osob pomáhajících profesí. Teoretická část se zabývá hlavními pojmy, které charakterizují problematiku ve zkoumané oblasti. Jedná se především o syndrom vyhoření, jeho vznik, příčinu a průběh, dále vymezením pojmu pomáhající profese a následně prevence, zejména supervize, její definice, druhy, formy, průběh a cíl. Praktická část pojednává o syndromu vyhoření a možnostech individuální i zaměstnanecké prevence. Cílem práce je zjistit, zda a jak zaměstnavatel uskutečňuje prevenci proti tomuto syndromu. K tomu byl určen kvalitativní výzkum, polostrukturovaný rozhovor. Výzkum je realizován se zaměstnanci pomáhajících profesí, kteří pracují v Jihočeském kraji s praxí déle jak čtyři roky. Za tyto zaměstnance byli vybráni: čtyři pracovníci v sociálních službách, dva sociální pracovníci a dvě speciální pedagožky. Výsledky výzkumu ukázaly, že zaměstnanci jsou velmi dobře informováni o syndromu vyhoření, dále se prokázalo, že zaměstnavatelé zajišťují zaměstnancům různé druhy prevence, které jsou pro zaměstnance dostatečně a uspokojivé. Bakalářskou práci lze využít jako zdroj informací pro pracovníky v pomáhajících profesích a následně mohou být výsledky poskytnuty zaměstnavatelům v daných zařízeních.
|
|
|
Supervize sociálních pracovníků v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí
ROHOVÁ, Andrea
Supervize je v pomáhajících profesích vnímána především jako podpůrný nástroj, který se snaží napomoci růstu kvality práce pracovníků a tím i zlepšuje celkovou kvalitu dané služby. Supervize by měla poskytnout pracovníkům nadhled nad situací a schopnost reflektovat vlastní práci, čímž mohou předcházet syndromu vyhoření. Cílem diplomové práce je analyzovat a popsat realizaci supervize, včetně možných rizik, v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pro dosažení cíle empirické části práce byl vybrán kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byla využita metoda dotazování a dvě techniky - polořízený a neřízený rozhovor. Pro analýzu dat byla zvolena kategorizace dat a metoda vytváření trsů. Analýzou dat bylo zjištěno, že sociální pracovnice považují supervizi za významnou součást jejich profese, ale vnímání samotné supervize nesouvisí s přínosem jejich supervizních setkáních. Odehrává se pod vedením externího supervizora ve formě týmové případové supervize, která probíhá nejčastěji jednou za dva měsíce v rozmezí dvou až čtyř hodin v pracovní době. Za největší riziko považují přítomnost vedení nebo koalici mezi supervizorem a supervidovaným. Samotní supervizoři vnímají přínos jejich supervize ve sdílení případů, které souvisí s vytvořením bezpečného otevřeného prostředí. Za hlavní riziko považují také koalici, ale i přílišnou emoční angažovanost supervizora či křížení rolí supervizora. Tato diplomová práce může sloužit jako informativní a podkladový materiál pro sociální pracovníky, kteří vykonávají sociálně-právní ochranu dětí, ale i pro studenty vzdělávající se v oblasti sociální práce. Pro supervizory, ale i vedení a pracovníky OSPODu, by práce mohla být určena jako inspirace toho, co by mohli na supervizi vylepšit a zefektivnit.
|
|
|
Individuální supervize jako podpora pro pracovníky v sociálních službách v pobytových zařízeních
BUBRLOVÁ, Pavlína
Práce se zabývá významem individuální supervize pro pracovníky v sociálních službách v pobytových zařízeních. V první části je charakterizován pracovník v sociálních službách. Dále je zde popsáno, jakými odbornými i osobnostními předpoklady by měl disponovat a náplň práce této profese. V druhé části je popsána supervize, její funkce a možná členění. Blíže je zde popsána individuální supervize, průběh supervizní schůzky, důležitost supervizního vztahu a jsou zde zmíněné některé techniky, které mohou být v rámci individuální supervize využívány. Třetí část se týká zavedení individuální supervize do pobytových zařízení. Obsahem zde je charakteristika pobytových zařízení, rozhodnutí, která vedou k zavedení individuální supervize do organizace, kritéria pro výběr vhodného supervizora, proces uzavírání kontraktu, oblasti reflexe pracovníků a ukončení supervize. Závěrečná část přináší příklad individuální supervize pro pracovníky v sociálních službách v Domově pro seniory Hvízdal v Českých Budějovicích a také reflexi teoretických poznatků s praxí v již zmíněném Domově pro seniory.
|
|
|
Význam supervize pro pracovníky v sociálních službách v pobytových zařízeních
BENDOVÁ, Irena
Práce popisuje význam supervize pro pracovníky v sociálních službách v pobytových zařízeních. V první části jsou nejprve popsány druhy, formy, funkce a metody používané v supervizi. Dále je uveden celý supervizní proces. Další dvě kapitoly jsou blíže věnovány sociálním službám. V posledních dvou částech se práce věnuje významu supervize v sociálních službách. Na závěr jsou porovnány poznatky z odborné literatury s příkladem z praxe.
|
|
|
Supervize v percepci sociálních pracovníků Oblastní charity Jihlava
SMEJKALOVÁ, Monika
Bakalářská práce je zaměřena na supervizi, subjekty supervize, její druhy a formy, kulturu organizace a Oblastní charitu Jihlava. Pracovníci vnímají prospěšnost i úskalí supervize. Cílem výzkumného šetření, které bylo provedeno pro účely této práce, je zjištění u oslovených respondentů z Oblastní charity Jihlava, jak supervizi vnímají. Pro nalezení cíle byla použita metoda kvalitativního výzkumu pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru.
|
|
|
Supervize pracovníků v sociálních službách v rámci osobní asistence v organizaci Hewer ve středisku Praha 2
Botková, Petra ; Vorlová, Marie (vedoucí práce) ; Mašát, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce na téma Supervize pracovníků v sociálních službách v rámci osobní asistence v organizaci Hewer ve středisku Praha 2 si klade za cíl zjistit, zda pracovníci v sociálních službách organizace Hewer pro středisko Praha 2 ví, že existuje supervize. Pokud ano, jak supervizi vnímají, zda ji považují za možnost zvyšování své odbornosti a zda tuto možnost plně využívají. V úvodu práce jsou uvedeny základní informace, které vedly k výběru tématu. Stať práce popisuje, co je to supervize, kdo je supervizor a jaké formy supervize existují. Další část práce popisuje sociální služby, kde je podrobněji představena osobní asistence. Dále jsou to standardy kvality sociálních služeb a popis supervize z pohledu Průvodce pro poskytovatele služeb. Práce dále uvádí informace o organizaci Hewer. Praktická část se zabývá dotazníkovým šetřením. Součástí závěru je vyhodnocení cíle práce.
|
|
|
Reflective skills of trainee teachers of English language during their teaching practice: Case study
Taušková, Martina ; Žďárek, Karel (vedoucí práce) ; Uličná, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá schopnostmi studentů pedagogické fakulty univerzity Karlovy v Praze oboru angličtina reflektovat během oborové pedagogické praxe. Teoretická část pojednává o reflektivním modelu vzdělávání učitelů a vysvětluje pojem učitele jako reflektivního praktika. Empirická část se zabývá reflexí praktikantů, jejich metodami, tématy, hloubkou a frekvencí. Značná část výzkumu také zkoumá vliv zaměstnanců univerzity (fakultních učitelů, hospitujících učitelů, metodiků) pro podporu reflexe a tím i profesního růstu praktikantů. Klíčová slova: reflexe, proces reflexe, reflektivní praktik, praktikant, oborová pedagogická praxe, fakultní učitel, hospitující, vzdělávání učitelů
|
|
| |
|
|
Supervize pedagogů na základních školách
Martínková, Hana ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Tématem této diplomové práce je supervize, jejíž implementace probíhá na základních školách v České republice. Principiální cíl, který si práce klade, je zjištění dopadů supervize na pedagogy, kteří supervize absolvují. Úvodní část práce sestává z teoretického uvedení do fenoménu supervize spočívající v explanaci teoretických konceptů a termínů, jež jsou nezbytné pro pochopení a správnou interpretaci zjištěných výsledků analýzy. Ta byla provedena na základě metod kvalitativního výzkumu, pomocí otevřeného kódování, které bylo aplikováno na polostrukturované rozhovory, jež byly realizovány s učiteli na základních školách. Všechny zjištěné poznatky a jednotlivé kódy jsou uvedeny v části navazující na teoretické poznatky. Tato práce zjistila, že nejzásadnější prvek v procesu supervize představuje supervizor, který by měl pro dosažení dobrých výsledků disponovat zkušenostmi a vhodně zvolenou formou. Nezanedbatelnou část celého procesu zastává také jeho osobnost. Tyto aspekty ovlivňují chování účastníků během supervize. Výzkum ukázal, že v případě absence pocitu bezpečí a nevhodně užitých metod má supervize vliv na vznik stresu, jemuž má ale ze své podstaty být prevencí. Při správném ošetření situace se ale ukázala jako velmi vhodný nástroj při potýkání se s duševním zdravím.
|
|
|
Možnosti využití principů a konceptů gestalt terapie v supervizi
Karásek, Daniel ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Schautová, Nina (oponent)
Práce se zabývá propojováním gestalt přístupu a supervize. Cílem práce je mapování a hledání možného využití principů a konceptů gestalt terapie v oblasti poskytování supervize, skrze výpovědi zkušeností, postojů, znalostí, jedinečné reality šesti učených supervizorů, znalých teorie a praxe gestalt přístupu. Nejprve, je gestalt terapie představena, její základní principy a koncepty pojmenovány. Poté je vymezena supervize, vyjmenovány také její obecné principy, popsán její vztah k psychoterapii a na základě dostupných zdrojů je na supervizi nahlíženo z gestalt terapeutické perspektivy. Kvalitativní výzkum, který je jádrem práce, kombinuje postupy fenomenologické metody a zakotvené teorie. Výsledky zjištěné v průběhu výzkumu jsou představovány pomocí paradigmatického modelu a grafického modelu, které vizualizují gestalt principy a koncepty využívané v supervizním procesu. Výsledky jsou provázané živými výpověďmi participantů, tak aby práce mohla inspirovat nejen supervizory se zájmem o gestalt terapii. Na závěr jsou výsledky shrnuty, diskutovány a nabídnut další postup. Klíčová slova: gestalt terapie, supervize, tady a teď, kvalitativní výzkum, supervizor
|
host ::
RSS.