|
|
DOBROVOLNICTVÍ STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL - MOTIVACE, TRENDY, VÝVOJ
PIPKOVÁ, Šárka
Tématem bakalářské práce je Dobrovolnictví studentů vysokých škol - motivace, trendy, vývoj. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce jsou zpočátku vydefinovány základní pojmy týkající se dobrovolnictví a také je popsán jeho historický vývoj. Dále jsou zde formulovány nejčastější oblasti, ve kterých dobrovolníci působí a pozornost je věnována i zprostředkovatelům a realizátorům dobrovolnických činností. Také je v práci uvedeno dělení dobrovolnictví podle několika kritérií. Je zde popsán i proces zapojení dobrovolníka do dobrovolné činnosti. Poslední kapitola teoretické části práce je věnována tématu motivace lidského chování. Důraz je kladen zejména na motivaci dobrovolníků. V praktické části práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit motivaci studentů vysokých škol v Českých Budějovicích a v Jindřichově Hradci k dobrovolné činnosti. Druhým cílem bylo porovnat počty, motivaci a zapojení těchto dobrovolníků. Pro naplnění cílů práce byla využita kvantitativní výzkumná strategie, metoda dotazování, technika nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Byli osloveni respondenti studující na Jihočeské univerzitě, na Vysoké škole technické a ekonomické, na Vysoké škole evropských a regionálních studií a na Fakultě managementu Vysoké školy ekonomické. Z výzkumu vyplynulo, že se studenti nejčastěji stávají dobrovolníky kvůli možnosti získávání nových zkušeností a dovedností. Důležitý je pro ně však i pocit užitečnosti, který mají při výkonu dobrovolnické činnosti. Z výsledků také vyplývá, že procento dobrovolníků studujících v Českých Budějovicích se výrazně neliší od procenta dobrovolníků studujících v Jindřichově Hradci. Pozornost byla věnována i respondentům, kteří se dobrovolnictví v současné době nevěnují, a to zejména důvodům, proč tomu tak je a podmínkám, za kterých by se případně do dobrovolnictví chtěli zapojit. Podle výsledků výzkumu se tito respondenti dobrovolnictví nevěnují nejčastěji kvůli nedostatku volného času. Více času je také jednou z podmínek k tomu, aby se respondenti byli ochotni do dobrovolnických aktivit zapojit. Další nejčastější podmínkou, kterou si respondenti kladou, je zájem o dobrovolnictví v oblasti, která je jejich koníčkem. Stát se dobrovolníkem je však možné v nejrůznějších oblastech a škála činností, které lze v každé z těchto oblastí vykonávat, je rovněž velmi bohatá. Z toho vyplývá, že do jisté míry mohou být studenti nedostatečně informováni o příležitostech k dobrovolnictví. Výzkum také zjišťoval, jestli mají respondenti přehled o neziskových organizacích. Výsledky ukazují, že 37,88% respondentů nezná žádnou neziskovou organizaci. Tento údaj však může být způsoben neznalostí pojmu "nezisková organizace", respektive nevědomostí, co přesně si pod tímto pojmem představit. V bakalářské práci také byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotézou bylo, že největším motivem studentů vysokých škol pro zapojení do dobrovolné činnosti je získání nových zkušeností. Tato hypotéza se potvrdila. Procento respondentů, kteří uvedli tuto odpověď, je výrazně vyšší, než procenta ostatních variant. Druhou hypotézou bylo, že studenti vysokých škol mají dostatek času na to, aby se věnovali dobrovolnické činnosti. Tato hypotéza se nepotvrdila. Nedostatek času je naopak nejčastější překážka v zapojení se do dobrovolnických aktivit. Výsledky bakalářské práce mohou využít dobrovolnická centra a organizace pracující s dobrovolníky jako informační materiál pro propagaci dobrovolnictví a nábor dobrovolníků z řad studentů vysokých škol.
|
|
|
Možnosti dodržení doporučeného příjmu sodíku dle výživových doporučení u zdravých dospělých osob
GRUBEROVÁ, Michaela
Bakalářská práce na téma ?Možnosti dodržení doporučeného příjmu sodíku dle výživových doporučení u zdravých dospělých osob? se zabývá problematikou sodíku a jodu ve výživě člověka. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda příjem sodíku ve stravě studentů vysokých škol odpovídá současným výživovým doporučením, a zda obsah sodíku v pokrmech připravovaných menzami vysokých škol odpovídá současným výživovým doporučením. Dalším cílem bylo zjistit, zda při plnění výživových doporučení pro příjem sodíku lze zároveň dodržet výživová doporučení pro příjem jodu. Výzkum byl zpracován kvalitativní metodou. Ke sběru dat byla použita technika analýzy dokumentů, tj. záznamů stravovacích zvyklostí vysokoškolských studentů, frekvenčních dotazníků a jídelních lístků univerzitních menz. K odhadu obsahu sodíku a jodu ve stravě studentů a v pokrmech připravovaných menzami byl použit nutriční software Nutriservis, Dietní systém pro nemocnice II, Kompilovaná online databáze nutričního složení potravin a On-line databáze složení potravin ČR, verze 2.11. Odhadovaný průměrný denní obsah sodíku se ve stravě českobudějovických studentů pohyboval v rozsahu 1 993-4 807 mg a v rozmezí 1 227-5 806 mg ve stravě ostravských studentů. Odhadované průměrné denní množství jodu se ve stravě českobudějovických studentů pohybovalo v rozsahu 26-795 ?g a v rozmezí 25-523 ?g ve stravě ostravských studentů. Nejčastějšími zdroji sodíku a jodu ve stravě studentů byly běžné pečivo, mléko a mléčné výrobky, uzeniny, vejce, minerální vody a jedlá sůl. Odhadovaný průměrný denní obsah sodíku v pokrmech českobudějovické menzy se pohyboval v rozmezí 2 909-4 037 mg a v rozsahu 4 397-6 259 mg v pokrmech ostravské menzy. Odhadované průměrné denní množství jodu se v pokrmech českobudějovické menzy pohybovalo v rozsahu 73-338 ?g a v rozmezí 62-584 ?g v pokrmech ostravské menzy. Výživová doporučení pro příjem jodu byla při plnění výživových doporučení pro příjem sodíku dodržena jen v několika málo případech. Doporučena byla výchova k racionálnímu stravování, která by měla probíhat po celý život jedince a dále změna normování soli při přípravě pokrmů menzami.
|
|
|
Finanční gramotnost dospělých se zaměřením na studenty vysokých škol
Peukertová, Petra ; Radová, Jarmila (vedoucí práce) ; Pavelka, František (oponent)
Tato práce je věnována zkoumání finanční gramotnosti dospělé populace, přičemž je v ní charakterizována současná situace a směry, kterými by se mělo vzdělávání v této oblasti dále ubírat. Jsou zde popsány prostředky vedoucí ke zlepšení a šíření finanční gramotnosti. Samostatná část je věnována studentům vysokých škol, kde jsou popsány způsoby, jak lépe hospodařit s penězi a jak si k tomuto účelu sestavit osobní rozpočet nebo finanční plán. Diplomovou práci završuje výzkum finanční gramotnosti studentů vysokých škol zaměřený na pojmy souvisejícími s finančním světem a na hospodaření s finančními prostředky.
|
|
|
Možnosti marketingové komunikace banky vůči segmentu vysokoškolských studentů
Titl, Marek ; Koudelka, Jan (vedoucí práce) ; Skokanová, Dagmar (oponent)
Cílem této bakalářské práce je charakterizovat jednotlivé nástroje marketingové komunikace, které se bankám nabízejí pro efektivní oslovení segmentu vysokoškolských studentů. Ve své práci vycházím jednak z analýzy dat z výzkumu MML-TGI a dále z vlastního dotazníkového šetření. Na základě provedených analýz byly získány informace ohledně bankovních služeb, které studenti využívají, ohledně kritérií, která jsou pro ně důležitá, identifikovány byly i instituce, jež studenti nejvíce využívají a které z nich považují za pro-studentsky orientované banky. Analyzovány byly základní motivy z kampaní, které si respondenti z řad studentů vybavili. Na základě těchto získaných informací jsem v závěru formuloval základní doporučení a možné směry pro marketingovou komunikaci bank vůči tomuto tržnímu segmentu.
|
|
| |
host ::
RSS.