|
| |
|
|
Souběžný rozvoj výtvarné a jazykové představivosti
Hrkalová, Martina ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce má podobu kvalitativní akční průzkumné sondy a zkoumá konkrétní aspekty práce vybraných žáků s SPU při interdisciplinárním propojení výtvarné a jazykové výchovy, a to při důrazu na plnění dílčích cílů rovnoměrně v obou oblastech. Výsledky bádání, které probíhalo formou pozorování a polostandardizovaných rozhovorů se žáky a učiteli, jsou analyzovány a krystalizují v konkrétní návrhy pro zefektivnění dílčích aspektů této metody pro ještě větší efektivitu dílčích kroků při osvojování nových znalostí u žáků s SPU. V teoretické části představuji edukační metody synergického rozvíjení výtvarné a jazykové představivosti. Je to především metoda CLIL (Content and Language Integrated Learning), která reprezentuje inovativní tendence integrace Angličtiny a dalšího nejazykového předmětu (v tomto případě VV), a multisenzoriální přístup. Dále specifikuji stěžejní principy edukačního procesu při interdisciplinárním propojení výtvarné výchovy a anglického jazyka u žáků s SPU, jako je Gardnerova teorie mnohočetné inteligence, respektování individuálních učebních stylů žáků se zaměřením na multimodální vyučování a principy Hejného metody aplikovatelné na model integrovaného vyučování VV a AJ. Dále charakterizuji specifika konkrétních SPU a zásady při práci se žáky s těmito poruchami. V závěru...
|
|
|
Začlenění tématu ctností do výuky žáků primární školy
Pojerová, Denisa ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Vondřičková, Klára (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá ctnostmi u žáků na 1. stupni ZŠ. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení pojmu ctností a popis jednotlivých oblastí, ve kterých se ctnosti mohou objevit v rámci vzdělávání na prvním stupni ZŠ. Pozornost je věnována tomu, jak téma ctností souvisí s cíli a obsahy formulovanými v RVP ZV. V této části se také zaměřuji na uvedení kontextu morálky, kde se zaměřuji na teorie Jeana Piageta a Lawrence Kohlberga, a mravní výchovy. Dále jsou uvedené programy, projekty a pomůcky, které se zabývají rozvojem ctností, výchovou k hodnotám a morální výchovou. Cílem praktické části je pomocí akčního výzkumu navrhnout, ověřit a reflektovat čtyři lekce, které řeší, jakým způsobem lze toto téma jako obsah vzdělávání realizovat a jak žáci tomuto tématu rozumí. Podrobněji se zabývám ctnostmi úcta a empatie. Klíčová slova ctnosti, etická výchova, kompetence sociální a personální, OSV lekce, osobnostní a sociální výchova, první stupeň ZŠ, vzdělávací obsah
|
|
|
Progresivní účinek tvořivé intonace na rozvoj hudebnosti žáků
Srbová, Kateřina ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
Diplomová práce je rozdělena na dva celky. V první části jsou shrnuty teoretické poznatky o hudebně psychologických kategoriích, jejichž součástí je také hudebnost. Té je věnována další kapitola teoretické části. Poslední kapitolou je tvořivost, její charakteristika a specifika ve využití na prvním stupni základní školy. V praktické části byla použita metoda techniky paralelních skupin, jejímž cílem bylo zjistit vliv tvořivé intonace na rozvoj hudebnosti žáků. Experimentálního vyučování se zúčastnilo 22 žáků, kontrolní skupinu zastupoval stejný počet žáků. Respondenti byli ze dvou čtvrtých tříd prvního stupně základní školy. Dále je v praktické části uvedena analýza výsledků empirického výzkumu, který byl realizován kolektivní prověrkou hudebnosti. Výzkumem bylo prokázáno, že žáci, u nichž je rozvíjena tvořivá intonace, dosahují v hudebnosti lepších výsledků, než žáci vzděláváni běžnými metodami hudební výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA hudebnost, hudební tvořivost, tvořivá intonace, prověrka hudební tvořivosti, hudební výchova, první stupeň ZŠ, experimentální vyučování
|
|
|
Faktory psychosociálního klimatu školní třídy na 1. stupni ZŠ
MONČEKOVÁ, Hana
Diplomová práce má za cíl představit problematiku klimatu školní třídy na 1. stupni základní školy. Klima třídy je složitým jevem i procesem a podléhá mnoha vlivům, které jsou blíže popsány v teoretické části této práce. Stěžejní roli v utváření a ovlivňování klimatu má podle odborné literatury učitel. Právě na učitele je cílena praktická část ? ta představuje výsledky rozhovorů vedených se zkušenými pedagožkami prvního stupně základní školy. Z výsledků vyplývá, jak oslovené učitelky definují pojem klima třídy, jakým způsobem ho diagnostikují a dále rozvíjejí. Učitelky také popisovaly klima svých současných tříd a jejich názory byly porovnávány s výsledky dotazníkového šetření, které přineslo pohled na klima očima žáků. Tato práce je součástí projektu GAJU 154/2016/S ?Připravenost studentů a čerstvých absolventů PF JU na řešení výchovných problémů žáků.?
|
|
|
Význam málotřídních škol pro obce a jejich obyvatele
DOLEŽALOVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá významem málotřídních škol pro obce a jejich obyvatele. Cíleně se proto zaměřuje na názory a vzpomínky jednotlivých obyvatel, kteří navštěvovali málotřídní školu ve své obci. Teoretická část práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly. První se zabývá málotřídním školstvím a druhá učitelem na málotřídní škole. V první kapitole se definuje pojem málotřídní škola, také se nahlíží na historii a rozlišují se typy málotřídních škol. Tato kapitola dále pojednává o málotřídních školách na venkově, zkoumá klima a prostředí na málotřídních školách a jejich výhody a nevýhody. V neposlední řadě nahlíží na málotřídní školu jako na alternativní a také zohledňuje alternativní školy málotřídního charakteru v zahraničí. Druhá kapitola se věnuje učiteli na málotřídní škole, jeho postojům, hodnotám, osobnostním vlastnostem, autoritě a také jeho profesním znalostem a dovednostem. Výzkumná část práce byla realizována polostrukturovanými rozhovory. Kvalitativní výzkum ukázal, že i když bývalí žáci často na málotřídní školu vzpomínají v dobrém, tak ne vždy důvěřují tomuto systému výuky natolik, aby mu bezpodmínečně svěřili své děti. Největším překvapením práce bylo zjištění, že vzpomínky na danou málotřídní školu jsou převážně ovlivňovány vzpomínkami na konkrétního učitele, na jeho osobnost, chování a jednání, ne na školu samotnou. Naopak na přestup do plně organizované školy má většina dotázaných špatné vzpomínky, pro většinu to bylo stresující, špatně se začleňovali do nového kolektivu i nového prostředí, někteří se setkali i se šikanou. I tyto skutečnosti některé obyvatele odrazují od možnosti dát své děti do málotřídní školy.
|
|
|
Kriminalita u žáků na 1. stupni ZŠ a sociální dopady
Čižinský, Ondřej ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá kriminalitou dětí na prvním stupni základní školy. Práce je rozdělena na teoretickou část a empirickou. V teoretické části se zaměřujeme příčiny a specifika dětské kriminality. Dále jsou rozepsány tři vlivy, které působí na dítě. Tím je vliv rodiny, školní prostředí a volný čas. V praktické části jsou uvedeny statistiky dětské kriminality. V rámci empirického výzkumu, jsme zjišťovali, jaká je spojitost mezi trávením volného času a výskytem kriminální činnosti. Použita byla dotazníková metoda. Sběr dat probíhal na základní škole na Praze 1. Další metodou bylo vlastní pozorování na základě komunikace s pracovníkem nízkoprahového centra.
|
|
|
Vnímání autority u pedagogů 1. stupně ZŠ
ZELENKOVÁ, Dominika
Diplomová práce se zabývá vnímáním autority u učitelů, kteří učí na prvním stupni ZŠ. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, které s touto problematikou souvisí. Například pojem "autorita", proměny ve vnímání tohoto pojmu postupem času, chápání pojmu autorita v alternativním školství, spojitost autority s kázní ve třídě nebo odměny a tresty ve vyučování. Praktická část práce je realizována za pomoci kvalitativního výzkumu na základě hloubkových rozhovorů. Cílem bylo získání informací, které souvisejí s autoritou učitele. Získaná data jsou vyhodnocená v sedmé kapitole.
|
|
|
Issue of teaching the pronunciation of the German language at Czech primary schools
Habánová, Eva ; Nečasová, Pavla (vedoucí práce) ; Švermová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou německé výslovnosti na prvním stupni základní školy v Čechách. Teoretická část objasňuje důležitost výuky výslovnosti - fonetiky a fonologie - pro dosažení komunikativních dovedností. Vysvětluje termíny související s výslovností, popisuje jevy německého hláskového systému pro Čechy obtížné a pojednává metody výuky německé výslovnosti v kontextu prvního stupně základní školy. Poukazuje také na to, že zastoupení výuky německé výslovnosti v RVP je nedostatečné a ve školních vzdělávacích plánech velmi rozdílné. Praktická část nejprve představuje tři učebnicové soubory a analyzuje míru zahrnutí výuky výslovnosti do jejich konceptů. Následně představuje výzkum, který proběhl v pěti třídách prvního stupně. V rámci výzkumu probíhaly hospitace a rozhovory s učiteli a bylo zjišťováno zvládnutí nejobtížnějších německých hlásek žáky. Výsledky výzkumu v jednotlivých třídách jsou poté porovnány. Zjištěno bylo, že existují jisté souvislosti mezi učitelem, jeho výukou a výslovnostními dovednostmi žáků, avšak celkově žáci výslovnost německých hlásek po dvou letech němčiny příliš neovládají. KLÍČOVÁ SLOVA němčina jako cizí jazyk, výslovnost, výuka výslovnosti, chyby ve výslovnosti, segmentální rovina výslovnosti, hlásky, první stupeň
|
|
| |
host ::
RSS.