|
|
Smluvní volnost a její omezení v obchodních závazkových vztazích
Majchrák, Michal ; Pelikánová, Irena (vedoucí práce) ; Marek, Karel (oponent) ; Horáček, Vít (oponent)
Smluvní volnost představuje jednu ze základních zásad soukromého práva. Nejvýrazněji se zásada smluvní volnosti projevuje právě v obchodních závazkových vztazích, v nichž je připuštěna vůbec nejvyšší míra smluvní volnosti. Smluvní volnost je často obecně spojována s pravidlem, že co není zakázáno, je dovoleno, tj. že pokud právní předpisy nějaké smluvní ujednání nezakazují, mohou se na něm smluvní strany dohodnout. Toto chápání smluvní volnosti je však velmi zjednodušující a zavádějící a tudíž i v mnoha případech nesprávné. Vzhledem k tomu, že smluvní volnost je chápána jako zásada či princip, je k ní přistupováno poměrně živelně a při hledání odpovědí na otázku dovolenosti či nedovolenosti určitého smluvního ujednání je postupováno často intuitivně a na základě ad hoc argumentací je smluvní volnost v konkrétních případech buď připuštěna, nebo odmítnuta. Jedním z důvodů tohoto přístupu je i skutečnost, že dosud neexistují žádná exaktnější pravidla pro rozlišení dispozitivních a kogentních právních norem. Jejich rozlišení je přitom pro adresáty právních norem zásadní, neboť dává odpověď na otázku, kam až sahá jejich svobodná sféra, konkrétně tedy, je-li ohledně určité právní otázky smluvní volnost umožněna nebo nikoliv. Absence příslušné systematiky a živelnost a subjektivnost tohoto přístupu pak...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Koláček, Michal ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Diplomová práce si stanovila za cíl výklad k institutu bezdůvodného obohacení v obchodním právu. Bezdůvodné obohacení jako takové však vlastní obchodněprávní úpravu nemělo a muselo být vykládáno podle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. Ke změně došlo rekodifikací občanského práva, která obchodní zákoník zcela zrušila a u nově vzniklých právních vztahů nebude nutné zkoumat, které jsou obchodní povahy a které nikoliv. Závěry, ke kterým dospěla judikatura ohledně původní právní úpravy, ještě však nelze zcela opustit, neboť na základě přechodných ustanovení občanského zákoníku zůstane původní právní úprava, a tedy i závěry judikatury k ní se vztahující, i nadále aplikovatelná. Práce tak rozebírá institut bezdůvodného obohacení především z pohledu práva občanského, kde v rámci srovnání s předchozí právní úpravou řeší specifika či aplikační problémy, které v souvislosti s bezdůvodným obohacením v obchodním právu vyvstaly. Za tímto účelem je podán výklad i k souvisejícím právním institutům jako jsou promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení, neplatnost právních jednání, apod. Práci tvoří pět kapitol. V první kapitole je rozebrán historický vývoj právní úpravy. Druhá kapitola podává výklad obecných znaků bezdůvodného obohacení a zaměřuje se i na problematiku obchodních závazkových vztahů s...
|
|
|
Vývoj právní formy Škodových závodů v Plzni v letech 1859 - 1946
Valentová, Vendulka ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Bažantová, Ilona (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Anotace: Předmětem této práce je vývoj právní úpravy podnikání Škodových závodů od roku 1859, představující vlastní založení podniku do roku 1946, kdy došlo k jeho znárodnění. V kontextu s tímto vývojem se práce zabývá i ekonomickými a sociálními aspekty, které ovlivňovaly charakter tohoto podniku. Výzkum se zaměří na právní normy a jejich realizaci ve Škodových závodech. Analýza většiny právních předpisů, podle nichž se vyvíjela právní forma sledované firmy, by měla ukázat přínos nebo opačný vliv na pozitivní vývoj podniku.
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Vydrová, Zuzana ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá bezdůvodným obohacením v obchodním právu. Nejprve vykládá pojem obchodní právo. Obchodní právo je soubor právních norem, které upravují vztahy mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti. Obchodní právo je velmi rozsáhlým právním oborem, který zasahuje do mnoha dalších právních odvětví, soukromoprávních i veřejnoprávních. Stejně tak úpravu bezdůvodného obohacení v rámci obchodních vztahů nalézáme v mnoha zvláštních zákonech, kterými se však tato práce nezabývá. I pro tyto zvláštní zákony platí obecná úprava bezdůvodného obohacení obsažená v občanském zákoníku, proto se tato práce soustředí na tuto úpravu. Dále práce pokračuje shrnutím historického vývoje jak obchodního práva, tak i institutu bezdůvodného obohacení. Historický výklad začíná římským právem, pokračuje ABGB a končí právní úpravou v období tzv. socialistického práva. Na tento výklad je dále v textu odkazováno a slouží pro lepší pochopení výkladu současné právní úpravy. Dále už se práce zabývá pozitivní právní úpravou, především tedy úpravou bezdůvodného obohacení v občanském zákoníku, z důvodu, jak uvedeno výše, nezachází do specifik jednotlivých zvláštních zákonů. Problematika je vykládána s ohledem na judikaturu, která se sice zabývá předešlou právní úpravou, ale až na některé v textu uvedené výjimky,...
|
|
|
Bankovní smlouvy
Jindrová, Andrea ; Liška, Petr (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce se věnuje problematice bankovních smluv. Bankovní smlouvy lze označit jako smlouvy typicky uzavírané bankou při její podnikatelské činnosti. Cílem této práce je analýza účinné právní úpravy bankovních smluv, a to jak z hlediska společných rysů tohoto pojmu, tak i z hlediska jednotlivých smluvních typů. Přestože je práce zpracována dle účinné právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, autorka si dovoluje v rámci jednotlivých pasáží upozornit na nejvýznamnější změny oproti dosavadní právní úpravě. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá společnou charakteristikou bankovních smluv. Autorka v této části vymezuje pojem bankovních smluv, shrnuje příslušné právní předpisy a charakterizuje smluvní strany. Zvýšená pozornost je věnována bance jako typickému subjektu uzavírajícího bankovní smlouvy na straně poskytovatele služeb na straně jedné a spotřebiteli jako příjemci těchto služeb vzhledem k jeho zvýšené ochraně na straně druhé. Autorka dále v první části analyzuje pro oblast bankovních smluv typický způsob jejich uzavírání, a to způsob adhezní. Vzhledem k tomu, že bankovní smlouvy často nabývají podoby smluv rámcových a formulářových, tvoří pojednání o těchto typech smluv samostatnou kapitolu části prvé. Na závěr první části se autorka soustředí na...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Gejdoš, Jakub ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na institut bezdůvodného obohacení specificky ve vztahu k oblasti obchodněprávních vztahů. Ačkoli základní zákonná úprava byla a je i po přijetí nových soukromoprávních kodexů i pro oblast obchodního práva obsažena v občanském zákoníku, práce se snaží zaměřit na některá specifika související právě s obchodními vztahy. Pro tyto účely se více či méně detailně zabývá i dalšími právními instituty, které jsou pro toto téma významné a úzce s ním souvisejí (např. promlčení práv na vydání bezdůvodného obohacení, dobrá víra právnických osob, neplatnost právních jednání apod.). Práce analyzuje právní předpisy upravující institut bezdůvodného obohacení pro oblast soukromoprávních vztahů, případně specificky pro vztahy obchodněprávní. Dále doplňuje zejména v oblastech, kde vlastní zákonná úprava není vyčerpávající, analýzu poměrně rozsáhlé relevantní judikatury (dostupné ovšem dosud pouze ve vztahu k předchozí právní úpravě), případně rozbor názorů odborné veřejnosti. Upozorňuje na některé rozpory v interpretaci jednotlivých zákonných ustanovení. S ohledem na nedávnou zásadní změnu ohniska soukromoprávní úpravy (nové soukromoprávní kodexy) se práce do značné míry věnuje i porovnání právního stavu podle úpravy účinné od 1.1.2014 a úpravy předchozí, která na základě přechodných...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Jančařík, Ondřej ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje institutu bezdůvodného obohacení s přesahem do obchodního práva. Zaměřuje se přitom na specifické aspekty působení tohoto institutu v obchodním právu. Zejména se jedná o problematiku promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení v obchodních vztazích ale i další speciální prvky výskytu bezdůvodného obohacení v obchodněprávních předpisech jako je otázka vrácení poskytnutého plnění při odstoupení od smlouvy, nároků z ochrany firmy a ochrany proti nekalé soutěži, nároků z průmyslového vlastnictví a směnečného, resp. šekového obohacení. Práce sice primárně vychází ze stávající úpravy, nicméně se přitom neomezuje ve zkoumání dané problematiky z pohledu rekodifikace soukromého práva. Práce analyzuje jednotlivá ustanovení příslušných právních předpisů obchodního práva, jejichž výklad je v teorii i praxi značně nejednotný, a pomocí jejich detailního rozboru za použití prvotně stanovených teoretických východisek se pokouší přinést vlastní návrhy řešení.
|
|
|
Vybrané obchodněprávní aspekty insolvenčního řízení
Mašek, Jan ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Důvodem, proč jsem se rozhodl pro vypracování tohoto tématu práce je, že spojitost mezi obchodním a insolvenčním právem představuje oblast, která nebyla doposud komplexně zkoumána. Nicméně jsem toho názoru, že tyto právní odvětví mají mnoho společného, což můžeme vidět v jejich každodenních průnicích v mnoha insolvenčních řízeních. Cílem této práce je popsat hlavní oblasti, ve kterých se střetává insolvenční úprava s obchodní, definovat otázky, které s tohoto střetu vyplývají a na tyto poskytnout odpověď, není-li z insolvenčního zákona, či obchodního zákoníku zřejmá. Jak již bylo zmíněno, spojitost mezi insolvenčním a obchodním právem není systematicky doktrinálně zkoumána. Z tohoto důvodu má práce vychází zejména z judikatury a dostupné komentářové literatury. Text nabízí dva pohledy na předmětné téma. První je zaměřen na společnost (zejména její statutární orgán), která se ocitne v úpadkové situaci. Druhý je zaměřen na třetí subjekty, které vstupují v obchodní styk se společností v úpadku. První část mé práce se krátce zabývá historickým vývojem úpadkové úpravy na českém území. Dále je zaměřena na výklad základní insolvenční terminologie v kontextu obchodního práva. Druhá část diplomové práce je zaměřena na povinnosti statutárního orgánu společnosti v insolvenčním řízení. Dále se pozornost obrací...
|
|
|
Odpovědnost za vady díla
Doležal, Tomáš ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
1 Shrnutí Předložená diplomová práce pojednává o odpovědnosti za vady díla v obchodních závazkových vztazích. Práce rozebírá platnou právní úpravu, která je obsažena převážně v obchodním zákoníku, a upozorňuje na některá problematická místa vznikající při výkladu právní úpravy. Dále upozorňuje na četnou a relativně konstantní judikaturu Nejvyššího soudu České republiky a uvádí právní názory některých českých komercionalistů. Názory judikatury a doktríny autor práce hodnotí a v některých případech přináší na základě své právní argumentace vlastní řešení nastíněných problémů. Zákonodárce se během tvorby obchodního zákoníku inspiroval jeho bezprostředními předchůdci hospodářským zákoníkem a zákoníkem mezinárodního obchodu a inspiroval se též Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Z tohoto důvodu je v některých případech uvedena též úprava v těchto pramenech práva, zejména na těch místech, kde se současná právní úprava od té předchozí odchyluje. Stranou nezůstává ani připravovaná právní úprava. Práce pojednává o návrhu nového občanského zákoníku a zaměřuje se na to, jakým způsobem řeší vybrané problémy (otázku splnění a jeho vztahu k odpovědnosti za vady a otázku provedení díla). Práce dále obsahuje srovnání české právní úpravy se slovenskou právní úpravou a s některými názory slovenských...
|
|
|
České a evropské koncernové právo - východiska a perspektivy
Chaloupka, Jiří ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Koncernové právo se zabývá právními problémy, které jsou spojeny s existencí podnikatelských seskupení. Ta se vyznačují hospodářskou jednotou, ale zároveň právní samostatností jednotlivých členů. V podnikatelských seskupeních tak dochází ke střetu zájmů ovládající osoby a ovládané společnosti. V této práci jsem proto za použití komparativní metody analyzoval právní úpravy Německa, Francie, Velké Británie a USA, abych zjistil, jak jednotlivé právní řády regulují podnikatelská seskupení a jak se vyrovnávají s problémy s nimi spojenými. Při značném zjednodušení lze rozdělit koncepce úpravy na německou, která vytváří systém speciálních norem komplexně regulujících podnikatelská seskupení, a koncepci, která upravuje pouze dílčí aspekty podnikatelských seskupení a ostatní problémy řeší s pomocí obecné úpravy korporací a judikatury. Zatímco v německé právní úpravě lze za splnění určitých podmínek nadřadit zájem seskupení nad zájem ovládané společnosti, tak většina ostatních právních řádů více respektuje povinnost loajality. Při ochraně subjektů ohrožených vznikem podnikatelského seskupení většina právních řádů poskytuje ochranu zejména přímo, zatímco německá úprava se zaměřuje především na ochranu ovládané společnosti. Rozdíly mezi koncepcemi však nejsou tak veliké, jak by se mohlo zdát. Především při ochraně...
|
host ::
RSS.