|
|
Využití metod termické analýzy při fyziologické charakterizaci mikroorganismů
Kočiová, Silvia ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá využiteľnosťou termickej analýzy pri vplyve stresových faktorov na mikroorganizmy. Hlavným cieľom prezentovanej práce bolo navrhnúť a realizovať sériu experimentov za účelom otestovania využiteľnosti pokročilých metód termickej analýzy pri charakterizácií mikroorganizmov. Ako modelové organizmy boli použité dva bakteriálne kmene: Cupriavidus necator H16 a jeho mutantný kmeň Cupriavidus necator PHB-4, ktorý sa líši v schopnosti produkcie polyhydroxyalkanoátov. Základnou technikou bola termogravimetrická analýza (TGA), ktorá bola optimalizovaná a využitá pri štúdiu transportu vody, správanie a stanovenie obsahu intracelulárnej vody s ohľadom na vplyv prítomnosti intracelulárnych PHB granúl. Výsledky tejto metódy boli následne podporené fotkami z TEM.
|
|
|
Vliv mikrobiální degradace biouhlu v půdě na jeho fyzikálně-chemické charakteristiky
Kurková, Marie ; Weidlich, Tomáš (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje jednotlivé činitele, které mohou působit na biouhel v půdě a působit jeho degradaci. Mezi tyto činitele patří závlaha, kořenové exsudáty a působení mikroorganismů. V experimentální části byla degradace biouhlu v půdním prostředí studována dvojím způsobem, nejprve bez působení mikroorganismů, kdy vliv závlahy byl simulován výluhy biouhlů v ultračisté destilované vodě a modelové dešťové vodě, a vliv kořenových exsudátů byl simulován extrakcemi biouhlů v kyselině citronové, jakožto modelového kořenového exsudátu kukuřice seté. Extrahované roztoky biouhlů bez předchozí kultivace v půdě byly charakterizovány pomocí pH, vodivosti, UV-VIS analýzy a prvkové analýzy. U zbytků biouhlů po extrakcích byla charakterizována morfologie pomocí SEM, strukturní změny pomocí FTIR a obsah organiky a minerální části pomocí TGA analýzy. Na vzorcích biouhlů po kultivaci v půdě byly provedeny extrakce za stejných podmínek a byly provedeny tytéž analýzy. Vlivem kultivace v půdě u biouhlů došlo ke změně prvkového složení, poklesu alkality biouhlu a byly pozorovány změny poměru organické hmoty a minerální složky. Pokles pH a vodivosti biouhlů souvisí zejména s vyluhováním draslíku. Strukturní a morfologická analýza naznačila, že vlivem promývání ani kultivací v půdě nedochází k výraznější degradaci jeho struktury, ale dochází k částečnému zanášení pórů biouhlů nízkomolekulárními nečistotami z půdy. Tyto výsledky naznačují krátkodobé působení biouhlů v půdách jakožto zdroj živin (draslík, fosfor) a naopak dlouhodobé působení jakožto půdní kondicionér.
|
|
|
Flotace rozpuštěným vzduchem – od poloprovozního modelu po plnou realizaci
Dobiáš, Pavel ; Hlaváč, Jaroslav (oponent) ; Janda,, Václav (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá problematikou poloprovozního testování flotace rozpuštěným vzduchem a implementací tohoto separačního procesu do technologické linky úpraven vody v České republice. Na několika reálných příkladech z praxe ilustruje přínos této technologie, principy poloprovozních experimentů spojených s návrhem provozního separačního stupně. Jedním z uvedených výsledků je mimo jiné i široký seznam úpraven vody v České republice, kde byla flotace rozpuštěným vzduchem realizována na základě provedených poloprovozních experimentů, jejichž účastníkem byl samotný autor této práce. V disertační práci jsou uvedeny vybrané výsledky z poloprovozních studií provedených za účelem ověření funkce procesu flotace v konkrétních lokalitách jako příklad propojení poznatků základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a jejich praktické realizace.
|
|
|
Využití plazmové trysky pro biomedicínské aplikace
Doubravová, Anna ; Márová, Ivana (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na využití sterilizačních účinků nízkoteplotního plazmatu vůči bakteriálním mikroorganismům, které se vyskytují především na lidské pokožce. Proces sterilizace plazmatem je rychlý, účinný, netoxický, šetrný k životnímu prostředí, nákladově efektivní a bezpečný nejen pro obsluhující personál, ale hlavně pro pacienta. Další výhodou využití nízkoteplotního plazmatu je podpora proliferace buněk a hojení ran. Spojením těchto výhod lze dostat účinnou metodu, která by sterilizovala rány šetrně vzhledem k okolní zdravé tkáni a zároveň podpořila regeneraci tkáně poškozené. V experimentální části byly pro dokázání sterilizačních účinků použity grampozitivní i gramnegativní bakterie s ohledem na rozdílnou strukturu buněčné stěny. Jako grampozitivní mikroorganismy byly použity bakterie Staphylococcus epidermidis a Propionibacterium acnes, které způsobují hnisavé záněty kůže. Z grampozitivních bakterií byly vybrány bakterie Serratia marcescens a Escherichia coli. Tyto modelové organismy byly očkovány v různých koncentracích na kultivační půdy a ošetřovány plazmatem ve vzdálenosti 1 mm od povrchu agaru. Mikrovlnný výboj byl generován v argonu při výkonu 9 W, průtoku plynu 5 l/min a při chlazení vodou, aby nedošlo k termálnímu ovlivnění ošetřovaného povrchu. Následně byly nízkoteplotnímu plazmatu vystaveny modelové kožní buňky HaCaT, u nichž byl proveden test na cytotoxicitu plazmatu k dokázání jeho hojivých účinků. Z dosažených výsledků lze konstatovat, že byly v této práci potvrzeny sterilizační účinky nízkoteplotního plazmatu u všech testovaných grampozitivních i gramnegativních bakteriálních kmenů. Na závěr byly provedeny testy při vhodně zvolených podmínkách ošetření na humánních kožních buňkách, kde byla prokázána bezpečnost a použitelnost testovaného nízkoteplotního plazmatu při aplikaci pro urychlení procesu hojení ran.
|
|
|
Mikrobiologie čerstvých a polotvrdých sýrů – změny v počtech významných skupin mikroorganismů v průběhu výroby a skladování.
Vítová, Jana
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda se mění počty významných skupin mikroorganismů u čerstvých a polotvrdých sýrů v průběhu skladování. Změny počtu mikroorganismů byly zjišťovány mikrobiologickým rozborem, kdy se stanovovaly významné skupiny mikroorganismů. Detekoval se celkový počet mikroorganismů, psychrotrofní mikroorganismy, koliformní bakterie včetně Escherichia coli, bakterie mléčného kvašení a mikromycety, která zahrnují kvasinky a plísně. Mikroorganismy se zjišťovaly u čerstvých sýrů balených v krabičkách, balených ve vakuu skladovaných 14 dní a skladovaných 21 dní. Čerstvé sýry byly vyrobeny v mlékařském poloprovoze Agronomické fakulty Mendelovy univerzity a obsahovaly čtyři různé koncentrace smetanového zákysu. U polotvrdých sýrů byl mikrobiologický rozbor proveden při dodání sýrů do laboratoře a následně s časovým odstupem buď 14 dnů nebo 8 týdnů. Polotvrdé sýry pocházely z tržní sítě. U čerstvých sýrů balených byly zjištěny velmi nízké počty koliformních bakterií a plísní. Naopak kvůli delší době skladování došlo k významnému poklesu bakterií mléčného kvašení. Při delší době skladování došlo k vyšší detekci kvasinek a psychrotrofních mikroorganismů. U polotvrdých sýrů analyzovaných po 8 týdnech došlo k poklesu celkového počtu mikroorganismů a bakterií mléčného kvašení. U polotvrdých sýrů, analyzovaných po 14 dnech, byl zjištěn vyšší celkový počet mikroorganismů, vyšší počty psychrotrofních bakterií i plísní. U žádného polotvrdého sýra nebyly detekovány koliformní bakterie, včetně Escherichia coli. Z výsledků práce vyplynulo, že vakuové balení u čerstvých sýrů může prodloužit jejich trvanlivost. Při delší době skladování však dochází ke snížení bakterií mléčného kvašení.
|
|
|
Možnosti využití mikroorganismů pro výrobu tuku z odpadních materiálů
Novotný, Jonáš
Cílem práce bylo využití speciálních kmenů mikroorganismů k produkci lipidů a látek lipofilní povahy za využití odpadů a vedlejších produktů potravinářského průmyslu. Lipidy jsou cennou složkou potravin a jejich zvyšující se spotřeba má vliv růst vstupních nákladů provozů. Některé kmeny kvasinek a bakterií dokáží akumulovat vysoké koncentrace lipidů v buňce. Složení těchto lipidů má podobný charakter jako komerčně využívané tuky a oleje. Práce se zaměřuje na produkci jak ekvivalentů např. kakaového másla či palmového oleje, tak konkrétních produktů jako polynenasycených mastných kyselin, které se využívají třeba k obohacení potravin. Pro kultivaci oleaginózních kmenů mikroorganismů je využíváno jako uhlíkového substrátu odpadů a vedlejších produktů potravinářského průmyslu. Jednotlivé substráty, které často podléhají likvidaci ve spalovnách, jsou popsány jako potenciální nízkonákladová média pro technologii mikrobiální produkce. Mezi diskutované zdroje uhlíku patří třeba syrovátka, výlisky z ovoce a zeleniny či odpadní olej z vaření. V neposlední řadě je řešena extrakce mikrobiálních lipidů metodami chemickými a fyzickými. Mikrobiální produkce lipidů se jeví především jako budoucnost potravinářského průmyslu. Technologie jsou zatím v začátcích a největším problémem shledávají cenu výsledných produktů, spojených především s úpravou substrátů a procesů extrakce. Dokud se náklady výrazně nesníží, nebudou mikrobiální lipidy a produkty z nich schopné konkurenceschopnosti.
|
|
|
Biofilmy v potravinářském průmyslu
Škrobáčková, Monika
Práce je zaměřena především na bakteriální biofilmy, které jsou typické pro potravinářský průmysl. V této práci je popsána jejich historie, definice, struktura, vznik a vývoj, ke kterému patří i jejich komunikace neboli quorum sensing (QS). Dále jsou v práci podrobně popsány mikroorganismy, které jsou schopny vytvářet biofilm, jedná se např. o rody Escherichia, Staphylococcus, Enterococcus a další. Jsou popsány i místa, kde se nejčastěji vyskytují biofilmy v provozech potravinářského průmyslu, jako jsou mlékárenský nebo masný průmysl. Dále je popsána jejich detekce a způsoby prevence, které zahrnují jednotlivé tipy, jak zabránit samotnému vzniku biofilmu. Používají se např. sanitační prostředky, přírodní antimikrobiální látky, enzymy nebo nanočástice.
|
|
|
Tepelné projevy mikrobiálního života v půdě
Drápalová, Karolína ; Kalina, Michal (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato práce je přehledem o aplikaci kalorimetrie ke studiu tepelných projevů mikrobiálního života v půdě. I když se tento výzkum během posledního půl století pomalu, ale nepřetržitě rozšiřoval, zůstává stále hodně nezodpovězených otázek. Kalorimetrie je vhodný nástroj pro určení hned několika parametrů pro určení kvality půdy, a proto je velice důležitým ukazatelem pro zemědělství. Velmi dobře známé indikátory používané při výzkumu půdy lze měřit různými kalorimetrickými metodami jako je např. diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC) a termogravimetrie (TG), což jsou metody teplotního skenování používané pro odhad určitých vlastností půdního materiálu. Pomocí kalorimetrie lze zjistit aktivitu mikrobiálního života v půdě, což je zásadní parametr pro správné fungování půdy, tedy pro její zdraví. Mikroorganismy začnou uvolňovat určité množství tepla, na základě jejich metabolismu, což se dá podpořit díky přidání určitých živin. Můžeme tedy říci, že díky kalorimetrii se dá zjistit přítomnost mikroorganismů v půdě.
|
|
|
Potraviny podporující střevní mikrobiotu
JAROLÍMOVÁ, Kristýna
Strava je důležitým faktorem, který ovlivňuje složení a funkci střevní mikrobioty. Cílem bakalářské práce bylo prostřednictvím dotazníkového šetření vyhodnotit možný vliv zastoupení potravin ve stravě na střevní mikrobiotu. Celkem bylo získáno 753 dotazníků. Bylo zjištěno, že většina respondentů (89 %) se domnívá, že mikroorganismy jsou významné z hlediska správného trávení. Ženy konzumují více ovoce než muži (34 %, resp. 22 %; P <0,01) a častěji dodržují alternativní způsoby stravování jako např. vegetariánství. Příznivě byla zjištěna nízká denní konzumace smažených a fastfood pokrmů (5 % mužů a žádné ženy; P <0,01). Výsledky této práce podporují význam stravy jako jednoho z faktorů ovlivňujících střevní mikrobiotu. Tato problematika je důležitá z pohledu stále častěji se vyskytujících onemocnění, souvisejících s rovnováhou střevní mikrobioty.
|
|
|
Možnosti využití mikroorganismů pro rozklad plastového odpadu
HEŘMANOVÁ, Pavlína
Heřmanová, P. Možnosti využití mikroorganismů pro rozklad plastového odpadu. České Budějovice, 2023. Bakalářská práce na zemědělské fakultě Jihočeské univerzity. Vedoucí práce Kristýna Perná Mgr. Ing. Ph.D. Tato práce se zabývá možnostmi biodegradace plastů pomocí mikroorganismů. Je zde popsána výroba nejpoužívanějších plastů a jejich využití, dále se zabývám plastovým odpadem a jeho únikem do životního prostředí. Pozornost je věnována mikroorganismům a jejich enzymům, které jsou schopny biodegradovat plasty a dále jsou zhodnoceny metody používané při hodnocení průběhu biodegradace
|
host ::
RSS.