|
|
Česká emigrace v západní Evropě, USA a Kanadě; národní vědomí a vztah k vlasti v porovnání s postoji Čechů žijících v hranicích národního státu
Feitl, David ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá diverzifikovaným pojetím češství. Hlavní tezí je porovnání typů a rovin vztahu k vlasti, na jedné straně u (politické) emigrace po roce 1948 a na straně druhé "domácího" českého obyvatelstva. V práci budou stručně zmíněna i předcházející údobí českého vystěhovalectví, hospodářsko-sociální situace na přelomu 19. a 20. století, 50. léta 20. století atd. To vše v kontextu historického odklonu českých zemí od Západu, avšak právě tam mířily kroky poúnorových emigrantů. V tomto ohledu je klíčový popis českého společensko-politického dění v očích tehdejších občanů, oficiální propagandy a emigrantů. Tehdejší obraz Západu či emigrantů spolu s ostatními závěry bude komparován se základními teoriemi migrace a migrační politiky. V bodě politické emigrace bude práce citovat dobové zákonné normy včetně paragrafového znění. Práce se zabývá výlučně emigranty na Západ. Zejména do západní Evropy, USA a Kanady, ale i do Austrálie či Izraele. Reflektuje směr a hlavní centra emigrace, ověřuje relevantnost informací o počtu exilových Čechů, schopnost jejich seberealizace v nové vlasti, včetně spolků a organizací či snahu o komunikaci se svou domovinou či následnou reemigraci. Cílem práce, která se opírá zejména o výše zmíněné informace, není popis odchodu ze staré vlasti ani následná asimilace...
|
|
|
Český exil v Mexiku za druhé světové války
Jonáková, Martina ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Diplomová práce zpracovává český exil v Mexiku během druhé světové války. Text zachycuje nejprve politickou a společenskou situaci v Evropě a v Mexiku, ve 30. a 40. letech 20. století a ozřejmuje tak důvody vedoucí k emigraci. V další části detailněji charakterizuje problematiku exulantů, zejména pak českých německy píšících autorů. Závěrečná kapitola mapuje krajanské spolky a jejich aktivity na pomoc československému zahraničnímu odboji, detailněji popisuje Československo-mexickou asociaci a v samém závěru představuje osudy dalších exulantů, kteří byli donuceni tvrdou realitou druhé světové války opustit Československo.
|
|
|
Brazílie očima cestovatele Františka Čecha-Vyšaty
Tkadlečková, Věra ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
František Čech-Vyšata (1881-1942) byl český cestovatel a publicista. Během svých cest po zemích Jižní Ameriky, uskutečnil mezi lety 1914-1917 a 1927-1937 dva dlouhodobé pobyty v Brazílii. Zkušenosti z prvního pobytu shrnul ve svém cestopise V žáru pamp (1927) a druhému pobytu v Brazílii věnoval cestopis Středem Jižní Ameriky (1936). Zejména v druhém z těchto dvou cestopisů a v rukopise svých pamětí podává cenné svědectví o krajanských komunitách v Brazílii v meziválečném období. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Československá komunita v Argentině: počátky a současnost
Píšová, Markéta ; Vlková Hingarová, Vendula (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou potomků československých imigrantů, jejichž předci začali do Argentiny masově migrovat v průběhu meziválečného období. Do poloviny 40. let minulého století se odhaduje příchod více jak 30 000 lidí s československými kořeny do této jihoamerické země, což z ní dělá po Spojených státech amerických a Kanadě nejpočetnější destinaci československé emigrace v zámoří vůbec. Hlavní pozornost v diplomové práci je věnována krajanům a krajanským spolkům v Buenos Aires a Presidencii Roque Sáenz Peña, jenž představují dvě nejvýznamější centra krajanské přítomnosti v Argentině. Diplomová práce mapuje proměnu jednotlivých krajanských spolků ve zkoumaných lokalitách, jejich současnou situaci a vnímání českého původu současnými krajany dle jednotlivých generací.
|
|
|
Čeští krajané v ruském Novorossijsku
Staniševská, Angelina ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Adamovičová, Ana (oponent)
Autor: Angelina Staniševská Název bakalářské práce: Čeští krajané v ruském Novorossijsku Škola: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta Rok vydání: 2014 Počet stran: 40 Tato bakalářská práce pojednává o českém vystěhovalectví do Ruska, konkrétně do města Novorossijsk, o kultuře českých krajanů, jejich zvycích a tradicích od 19. století po současnost. Jejím cílem je zjistit původ a počet českých krajanů. Dále se práce zabývá sociolingvistickým průzkumem mezi českými krajany v Novorossijsku (stavem českého jazyka dnešních krajanů).
|
|
|
Novodobí reemigranti z rumunského Banátu, jejich očekávání spojená s přesídlením, adaptace a integrace v Česku
Kresl, Zdeněk ; Freidingerová, Tereza (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
České vesnice v rumunském Banátu vznikly v první polovině 19. století na popud úřadů za účelem dosídlení hornatých oblastí tehdejší vojenské hranice. Nepříliš početná česká komunita si v oblasti obklopené dalšími národy zachovala do dnešních dní české zvyky, hovoří výhradně česky a hrdě se hlásí ke svému původu. V průběhu 20. století zasáhly české obce tři reemigrační vlny, následkem nichž část místních přesídlila do země původu svých předků. Tyto události se výrazně zapsaly do historie obcí a významně pozměnily jejich populační strukturu. Poslední vlna reemigrací započala v roce 1989 v souvislosti s otevřením hranic, usnadněním celého procesu přesídlení a trvá prakticky dodnes. Zejména mladí lidé přicházejí na území Česka především s vidinou lepšího zaměstnání, vyšších výdělků a s tím spojeným zvýšením životní úrovně. Tato očekávání jsou však mnohdy přehnaná a zcela nerealistická. Diplomová práce se v první části věnuje teoretickému zarámování celé práce, historii české komunity a jednotlivým reemigračním vlnám, které ji postihly. Prostor je věnován i popisu trvajícího českého zájmu ze strany úřadů i nevládních organizací a zákonů, které se krajanů přímo dotýkají. Druhá část práce byla vypracována na základě výzkumu, v jehož rámci se autor pokusil nalézt odpovědi na předem stanovené otázky týkající...
|
|
|
Snaha našich krajanů o zachování českého jazyka v polském Zelově
Korenc, Jan ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zaměřuje především na snahy zelovských Čechů o udržení českého jazyka v dané komunitě. Z počátku je práce soustředěna na metodiku mého terénního výzkumu. V další části poukazuji na charakteristiku českých krajanů v Zelově, která se zaobírá historií, identitou, náboženstvím, ale i vztahy s majoritní společností. Největší část práce se věnuje samotnému terénnímu výzkumu. Cílem práce je zjistit jaký význam má pro zelovské Čechy používání českého jazyka a zdali má tato komunita šanci přežít už tak dost pokročilou asimilaci do majoritní polské společnosti.
|
|
|
Kontakty krajanů ze SRN a Rakouska s Československem (1947 - 1967)
Charamzová, Alena ; Vondráková Bortlová, Hana (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kontakty krajanů ze Spolkové republiky Německo (bývalé Západní Německo) a Rakouska s Československem v letech 1947 - 1967. Cílem práce bylo zjistit, jak krajané udržovali kontakt se svou vlastí v období komunistické nadvlády. Výzkum se opírá především o archivní materiály vzniklé činností Československého ústavu zahraničního, instituce mající i dnes na starosti otázku krajanů. Práce nejprve analyzuje obsah a strukturu korespondence krajanů s touto institucí, jakožto hlavní formu komunikace a dále také návštěvy krajanů v Československu, jejich průběh a formu. Zakončena je kapitolou věnovanou rozboru forem a realizace ideologického působení československého režimu na krajany, na kterém se kromě Československého ústavu zahraničního podílely i další instituce. Například Ministerstvo zahraničních věcí. Ideologické působení bylo součástí veškerého kontaktu krajanů s vlastí. Pro krajany měl kontakt s vlastí, ať už v podobě korespondence či osobních návštěv velký význam. Klíčová slova: krajané, SRN (Západní Německo), Rakousko, Československý ústav zahraniční, 1947 - 1967.
|
|
|
Vojvodovské skici
Jakoubek, Marek ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Penčev, Vladimir (oponent)
Disertační práce "Vojvodovské skici" se skládá z úvodní části a dále z publikovaných textů, resp. edic zabývajících se tak či onak Vojvodovem. Vojvodovo, česká obec v severozápadním Bulharsku, byla založena roku 1900 asi dvaceti evangelickými rodinami z české obce Svatá Helena v dnes rumunské části Banátu, které tuto obec opustily z důvodu náboženských rozporů a nedostatku půdy. I přes několik válečných konfliktů, jichž se Bulharsko v prvních dekádách dvacátého století účastnilo, obec hospodářsky prosperovala a počet obyvatel utěšeně vzrůstal. Hospodářská prosperita, založená takřka výhradně na zemědělství, však po určité době narazila na mez nedostatku půdy, a tak v roce 1928 obec opustila část obyvatel a přesídlila do Argentiny. Ještě před jejich odchodem se obec konfesijně rozdělila, když se roku 1925 od metodistického sboru oddělila část členů a přiklonila se k darbismu. K novému přelidnění obce a souvisejícímu nedostatku půdy došlo ještě jednou v roce 1934/35, kdy část Vojvodovčanů odešla do turecké vsi Belinci v severovýchodním Bulharsku (Isperichsko). Historie českého osídlení Vojvodova, stejně jako Belinců, pak v zásadě končí v letech 1949-1950, kdy naprostá převaha jejich českých obyvatel, tyto vsi v rámci mezistátních dohod opustila a přesídlila do ČSR, kde se usadila v několika obcích v regionu...
|
|
|
Jazyk rumunských Čechů reemigrantů - současný stav
Tůmová, Markéta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Proces reemigrace českých krajanů z rumunského Banátu do vlasti, který proběhl v několika historických vlnách a pokračuje dosud, s sebou přináší nutnost přizpůsobit se novým podmínkám. Problémy při adaptaci představuje překonávání odlišných sociálních, kulturních a jazykových návyků, které si s sebou krajané přinášejí. V této práci nahlížíme na proces adaptace z jazykového pohledu. Vycházíme z porovnání dřívějších výzkumů S. Utěšeného a K. Haiderové, s pomocí kterých definujeme specifické jevy banátské češtiny a tendenci jejich vývoje. Závěry výzkumů ověřujeme v rozhovorech s reemigranty. Odchylky od české kodifikace v promluvách reemigrantů zpětně porovnáváme s výsledky výše zmíněných výzkumů a definujeme vliv českého prostředí na stírání specifik banátského dialektu. Srovnáním jazykového projevu respondentů s jejich popisem jazyka a procesu integrace poznáváme, nakolik objektivně je respondent schopen vnímat úroveň své češtiny.
|
host ::
RSS.