Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Češi na Kubě v širším kontextu vzájemných vztahů
Kráčmarová, Kateřina ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Chalupa, Jiří (oponent) ; Vondráková Bortlová, Hana (oponent)
Práce se zabývá studiem velmi specifického období česko-kubánských vztahů: období Druhé světové války a přítomnost komunity československých uprchlíků v Havaně. Zakládá se především na materiálech ze dvou archívů: Archivu Ministerstva zahraničních věcí, konkrétně tzv. Londýnského archivu, kde je uložena dokumentace o zahraniční politice československé exilové vlády, a dále Kubánského národního archivu. Kuba nebyla v první polovině 20. století pro českou společnost neznámou zemí na druhém konci světa. Byla partnerem i soupeřem na světovém trhu cukru, v paměti ještě zůstávala odezva španělsko-americké války. Mladá republika se snažila vytvářet prostor pro své průmyslové i spotřební zboží, zatímco kubánský vývoz zpravidla zůstával jen u desítek tun nepražené kávy a tabáku. V meziválečném období žilo na Kubě asi 20 Čechů a Slováků. Mnichov, okupace a následná aplikace Norimberských zákonů vytvářely stále dusnější atmosféru a drasticky zužovaly životní prostor židovského obyvatelstva na okupovaném území. Mnozí se rozhodli opustit svou vlast, ale okolní svět neměl zájem přijímat větší množství židovských uprchlíků. Původní myšlenka dostat se do bezpečí za oceán, do Spojených států, se s postupem Hitlerovy armády měnila v zoufalé úsilí získat vízum kamkoliv. Ze záznamů havanského konzulátu o místě vydání...
Zahraniční studenti v Československu v 70. a 80. letech
Nnaji, Kristýna ; Vondráková Bortlová, Hana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Zahraniční politika normalizačního Československa byla zcela závislá na politice Sovětského svazu a jím propagované ideologii. Nejužší vztah Československá socialistická republika udržovala se Sovětským svazem a jeho satelity ve východní Evropě, zatímco vztahy se západními zeměmi, orientovanými na spolupráci se Spojenými státy, byly velmi chladné a k jejich obnově docházelo pomalu a postupně. Zvláštní pozici v československé zahraniční politice měly státy rozvojové, obzvláště ty, které směřovaly k socialistickému státnímu zřízení. Především těmto státům Československo poskytovalo pomoc například ve formě finanční, vojenské, materiální, ale i prostřednictvím nabídky studijních stipendií pro jejich občany. Tato pomoc byla poskytována nejenom s cílem přispět k rozvoji méně rozvinutých států, z nichž většina teprve nedávno vyhlásila samostatnost, ale také s cílem šířit socialistickou myšlenku a vliv Sovětského svazu ve světě. Na československých vysokých školách během normalizace každý rok studovaly stovky zahraničních studentů, z nichž většina pocházela právě ze zemí tzv. rozvojových. Zahraniční studenti pocházeli z různých států světa, z různých kultur, a proto se také jejich vnímání československé společnosti a zdejší studijní zkušenosti lišilo. Každý student vnímal své studium zvláštním způsobem a...
Řekové poválečného Berounska. Životní příběhy obyvatel řecké národnosti Berouna a jeho okolí po druhé světové válce
Zálom, Pavel ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vondráková Bortlová, Hana (oponent)
- 1 - Abstrakt Cílem diplomové práce je přiblížit vybrané aspekty týkající se přítomnosti řecké komunity na území Berounska, jež se zde usadila v souvislosti s řeckou poválečnou imigrací do Československa na přelomu 40. a 50. let 20. století. Jde o historicko- antropologický výzkum v oblasti soudobých dějin, zahrnuty jsou i prvky etnologické. Tento projekt chápu jako příspěvek k místním soudobým dějinám, stejně jako k historii vybraného etnika na území České republiky. Klíčovou použitou metodou je orální historie. Vzhledem k detailnosti sledovaného tématu se podařilo vyhledat jen omezené množství archivního materiálu, které bylo v práci zohledněno. Využita byla i odborná literatura. Se spoluprací na projektu souhlasilo šest narátorů a dvě narátorky řeckého původu. Archivní výzkum probíhal v Národním archivu v Praze, v archivu Českého červeného kříže a ve Státním oblastním archivu v Berouně. Jádrem práce jsou vybrané tematické okruhy, které mají umožnit dosažení cíle diplomové práce. Mimo jiné se vztahují ke vzpomínkám na příběhy rodičů ve spojitosti s řeckou občanskou válkou, jejich příchodu do Berouna a životu zde, zahrnuta jsou i témata jejich vztahu k Řecku, České republice a Berounu a jejich vnímání vlastní etnické identity. Jako jakýsi referenční bod posloužila kniha Kateřiny Králové a jejího kolektivu...
Kontakty krajanů ze SRN a Rakouska s Československem (1947 - 1967)
Charamzová, Alena ; Vondráková Bortlová, Hana (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kontakty krajanů ze Spolkové republiky Německo (bývalé Západní Německo) a Rakouska s Československem v letech 1947 - 1967. Cílem práce bylo zjistit, jak krajané udržovali kontakt se svou vlastí v období komunistické nadvlády. Výzkum se opírá především o archivní materiály vzniklé činností Československého ústavu zahraničního, instituce mající i dnes na starosti otázku krajanů. Práce nejprve analyzuje obsah a strukturu korespondence krajanů s touto institucí, jakožto hlavní formu komunikace a dále také návštěvy krajanů v Československu, jejich průběh a formu. Zakončena je kapitolou věnovanou rozboru forem a realizace ideologického působení československého režimu na krajany, na kterém se kromě Československého ústavu zahraničního podílely i další instituce. Například Ministerstvo zahraničních věcí. Ideologické působení bylo součástí veškerého kontaktu krajanů s vlastí. Pro krajany měl kontakt s vlastí, ať už v podobě korespondence či osobních návštěv velký význam. Klíčová slova: krajané, SRN (Západní Německo), Rakousko, Československý ústav zahraniční, 1947 - 1967.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.