|
|
Vlasy jako bioindikátor kontaminace rizikovými prvky
Zmijová, Marie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Použití vlasu jako bioindikátoru kontaminace životního prostředí rizikovými prvky se stává stále běžnějším. Předložená bakalářská práce se zabývá použitím této matrice k analýze pomocí voltametrické metody. Zaměřuje se na optimalizaci metody stanovení koncentrace kadmia, mědi, olova a zinku v reálných vzorcích vlasů a sleduje vlivy působící na inkorporaci daných prvků do vlasového vlákna. Přítomnost zinku a mědi byla potvrzena ve všech analyzovaných vzorcích. Kadmium bylo možné kvantifikovat pouze v jednom vzorku. Vliv pohlaví a věku na množství prvků nebyl prokázán. U olova byla pozorována souvislost s kouřením, přičemž u kuřáků byly nalezeny vyšší koncentrace než u nekuřáků.
|
|
|
Monitoring vybraných kovů v komerčních biovínech
Bortlová, Alžběta ; Reichstädter, Marek (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá monitoringem vybraných kovů v komerčních biovínech. Cílem práce bylo porovnat prvkové složení biovín s víny, které pocházejí z ostatních agrotechnických produkčních systémů. Pro účely prvkové analýzy byla použita metoda optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Pomocí statistické metody analýzy rozptylu bylo posouzeno, zda naměřené koncentrace prvků vykazovaly statistické rozdíly mezi víny pocházejícími z bioprodukce a víny pocházejícími z ostatních produkčních systémů. Statisticky významné rozdíly vykazovaly celkem 3 z 20 analyzovaných prvků. Vliv produkčního systému révy vinné na prvkové složení vína byl pozorován jako statisticky významný u prvků zinek, nikl a mangan.
|
|
|
Výskyt polutantů v matricích bioindikátorů
Vlček, Ladislav ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výskytem těžkých kovů v životním prostředí, zejména v matricích bioindikátorů. Zvláštní pozornost je věnována výskytu rtuti v životním prostředí a její stanovení v bioindikátorech. V současné době je rtuť a její sloučeniny považována za jeden z nejzávažnějších kontaminantů v životním prostředí. Některé druhy hub kumulují ve svých plodnicích značná množství rtuti a dají se dobře využít k posouzení zátěže lokalit. Pro tyto účely bylo vybráno 8 lokalit ve Vizovicích a blízkém okolí, a odtud během let 2006–2008 odebráno 50 vzorků 19 druhů hub. Ve všech vzorcích byly stanoveny koncentrace Hg pomocí jednoúčelového absorpčního spektrometru AMA 254. Provedeno bylo porovnání obsahu rtuti mezi houbami v dané lokalitě i vzájemné porovnání zátěže lokalit, dále byla stanovena bioakumulační schopnost pro jednotlivé druhy hub.
|
|
|
Polarografická analýza vod
Klečka, Tomáš ; Rozman, Jiří (oponent) ; Čížek, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v první části zabývá teoretickým základem polarografie a voltametrie, rozebírají se některé metody s ohledem na jejich detekční meze. Poté je provedeno měření na polarografu metodou anodické rozpouštěcí voltametrie a vyhodnocení v MATLABu za pomocí dvou funkcí. Dále je navržen postup pro laboratorní úlohu s polarografem.
|
|
|
Využití indexů znečištění pro zhodnocení kontaminace půd
Čmelíková, Dorota ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou znečištění půdy těžkými kovy a využitím indexů k jejich zhodnocení. Byly zvoleny dvě oblasti k posouzení a porovnání. Analyzovanými kovy byly rtuť, zinek, měď, olovo a kadmium. Obsahy těžkých kovů byly stanoveny v 15ti vzorcích odebraných v oblasti Kyjova a v 15ti vzorcích poskytnutých z oblasti Ostravy. Stanovení bylo provedeno metodami AMA-254 a FAAS. Ze stanovených koncentrací byly následně vyhodnoceny indexy znečištění a byly posouzeny zdravotní rizika. Znečištění v Kyjově bylo zhodnoceno jako nízké až střední bez zdravotního rizika. Oblast Ostravy byla zhodnocena jako středně až vysoce znečištěná s nízkým zdravotním rizikem, obzvláště pro děti.
|
|
|
Hydrogely huminových kyselin - experimentální model i aplikační forma
Sedláček, Petr ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato disertační práce je zaměřena na využití hydrogelových forem huminových kyselin v základním i aplikovaném výzkumu tohoto cenného přírodního materiálu. Hlavní pozornost je věnována interakci fyzikálního gelu huminových kyselin s měďnatými ionty jako modelovým reprezentantem těžkých kovů. Klíčovou náplní experimentální části práce je optimalizace laboratorních difúzních metod jako inovativního nástroje pro modelování transportu polutantů v přírodních systémech s obsahem huminových látek. Různými technikami byl stanoven difúzní koeficient měďnatých iontů v gelu. Jeho hodnota je úzce spojena s interakcí pevné složky gelu a difundující látky a může proto sloužit jako objektivní parametr pro základní testy reaktivity huminových sloučenin. Poslední část práce je věnována přípravě směsných reverzibilních hydrogelů chitosanu s huminovými kyselinami jako vhodné koloidní formy pro základní aplikace huminových sloučenin.
|
|
|
Tlustovrstvé senzory pro detekci těžkých kovů
Polický, Jiří ; Adámek, Martin (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou detekce težkých kovů s použitím senzorů vyrobených technologií tlustých vrstev. Je zde popsána výroba tlustovrstvého senzoru metodou sítotisku a elektrochemické analytické metody pro stanovování chemických prvků v elektrolytu. Bylo použito několik komerčních i vyrobených tlustovrstvých past na bázi uhlíku pro pracovní elektrody senzorů. Vlastnosti past byly ověřovány při detekci iontů kadmia v základním roztoku chloridu draselného metodou diferenčně pulzní voltametrie. Nejlepších výsledků bylo dosaženo elektrodou s obsahem uhlíkových nanotrubic označenou NM22 při oxidaci kadmia. S tímto materiálem pracovní elektrody bylo dosaženo detekčního limitu 20×10-6 mol l-1.
|
|
|
Koloběh chrómu a jeho specií v životním prostředí
Nevrlá, Jana ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Tato práce se v teoretické části zaměřuje především na možnosti vstupu jednotlivých forem chromu do životního prostředí, jejich akumulaci a transformaci ve složkách životního prostředí. Dále jsou zde popsány způsoby odběru vzorků pro analytické stanovení chromu, způsob úpravy těchto vzorků a nejpoužívanější analytické metody stanovení chromu v oxidačním stupni III a VI. Experimentální část je zaměřena na kvantitativní stanovení Cr(III) a Cr(VI) v odpadních vodách, odebraných v neutralizační stanici Chemické fakulty VUT v Brně, pomocí vybraných spektrofotometrických metod a porovnání získaných výsledků s výsledky analytického stanovení celkového chromu metodou atomové absorpční spektrometrie.
|
|
|
Hodnocení vlivu tepelných elektráren na životní prostředí s využitím radioanalytických metod
Král, Dušan ; Ing. Ondřej Huml, Ph.D., KJR FJFI ČVUT v Praze (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Následkem provozu klasických typů elektráren, vznikají nezanedbatelné dopady na životní prostředí zejména v jejich blízkém okolí. Z různých typů emisí jako jsou CO2, CO, SOx, NOx a dalších, jsou nejzávažnější jemné prachové částice, na které se s oblibou váží těžké kovy. Množství těžkých kovů, které se mohou dostávat do životního prostředí závisí na kvalitě uhlí. Těžké kovy pak mohou v okolí setrvávat i po ukončení provozu a jejich přítomnost může být zjištěna v půdě a okolní biomase. Objektem zkoumání této práce je okolí tepelné elektrárny ve městě Oslavany v ČR, která spalovala místní černé uhlí. Provoz zde probíhal mezi lety 1913 až 1993. Tato éra je charakteristická nedostatkem výkoných odprašovacích výrobních technologií což zvyšuje šance na potvrzení dopadů provozu i po 20 letech od jejího uzavření. V této lokalitě jsme provedli sběr 36 vzorků svrchní půdy v 700 m odstupech. Vzorky jsme následně podrobili neutronové aktivační analýze. Tuto metodu jsme zvolili, protože umožňuje kvantitativní i kvalitativní analýzu bez chemických úprav a postupů, ale přesto dokáže zjistit široké spektrum chemických prvků. Základem analýzy je aktivace vzorků neutrony v jaderném reaktoru. V tomto případě na školním reaktoru VR-1 v Praze patřícímu FJFI ČVUT. Aktivací prvků vznikají jejich radioizotopy, které se dále přeměňují jadernými reakcemi na stabilní prvky za vzniku gama záření o charakteristických energiích. Analýzu spekter tohoto záření jsme provedli pomocí HPGe detektoru v laboratořích přidružených k reaktoru VR-1. Největší omezení pro nás představovala velikost aktivační energie dosažitelná na VR-1 a poločasy přeměny, které nám zabránily z důvodu limitované rychlosti a délky měření zjistit obsah prvků s krátkými a dlouhými poločasy přeměny. Proto jsme se dále zaměřili pouze na výskyt těchto prvků As, U, Ba, La, Eu, Mn, K, Mg, V a Na. Pro všechny tyto prvky jsou stanoveny relativní i absolutní porovnání koncentrací na základě změřených aktivit a z nich vypočtených hmotností. Podle výsledků lze usuzovat, že ve zkoumané oblasti jsou skutečně zvýšené koncentrace vybraných prvků a provoz elektrárny způsobil environmentální dopady s dosahem až do současnosti.
|
|
|
Analýza látek s negativními účinky na zdraví člověka vyskytujících se v rtěnkách
Horáková, Kristýna ; Kučerová, Simona (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu rizikových prvků a parabenů v rtěnkách a posouzením případných negativních vlivů na zdraví člověka spojených s používáním rtěnek. Parabeny byly analyzovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD). Hliník, kadmium a olovo byly analyzovány na hmotnostním spektrometru s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Obsah rtuti byl stanoven pomocí atomového absorpčního spektrometru s UV detektorem (AAS-UV). Pro analýzu bylo vybráno celkem 36 vzorků rtěnek od 22 kosmetických značek, s pořizovací cenou v rozmezí 50 – 1500 Kč. Na základě naměřených koncentrací kovů byly vypočteny hazardní kvocienty (HQ) pro jednotlivé kovy a také celkový hazardní index (HI) pro sumu všech kovů. Koncentrace kovů ve rtěnkách byly dále zpracovány pomocí Kruskall-Wallisovy Anovy pro rozdělení vzorků dle cenových kategorií. Souvislost mezi obsahem jednotlivých kovů a pořizovací cenou nebyla prokázána. Dále byl na těchto datech proveden Kolmogorův-Smirnovův test pro porovnání skupin s veganským a ne veganským složením. Jako statisticky významný se pro toto rozdělení projevil obsah hliníku, který byl ve veganské kosmetice cca 2,5x nižší. Parabeny byly detekovány v minimálním počtu zkoumaných rtěnek, v některých případech však informace o obsahu parabenů chyběla na obalu výrobku.
|
host ::
RSS.