|
| |
|
|
Vulnerability of organic matter in permafrost-affected soils and potential greenhouse gas emissions
DIÁKOVÁ, Kateřina
Rozložitelnost půdního organického uhlíku a potenciál úniku skleníkových byly studovány v permafrostových půdách. Zvláštní pozornost byla věnována kryoturbovaným horizontům minerální tundry a kryogenním útvarům bez vegetace, které odhalují rašelinu z hlubokých vrstev na povrchu arktického rašeliniště. Shromážděné studie se zabývají určením hlavních faktorů ovlivňujících rozložitelnost organického uhlíku v arktických půdách a vliv teploty, dostupnosti kyslíku a přídavku rostlinného materiálu. Pro naplnění cílů práce bylo designováno několik laboratorních inkubačních experimentů. Význam dostupnosti dusíku byl na cyklus uhlíku a emise skleníkových plynů byl dále studován kombinací terénních měření a laboratorních experimentů.
|
|
|
Fiscal benefits and environmental costs of the corporate tax race to the bottom
Čep, Jiří ; Palanský, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Petr (oponent)
Cílem této práce je porovnat fiskální přínosy a environmentální náklady příchozích přímých zahraničních investic (PZI) získaných pomocí snížení kor- porátní daně. K tomu využijeme dataset sestavený z vícero zdrojů, primárně ze Světová banky, UN a UNU WIDER. Dataset obsahuje data na 223 svě- tových zemí a teritorií mezi lety 1990 a 2020. Náš model ve třech krocích vysvětluje zaprvé variaci v PZI způsobenou změnou korporátní daně, dále efekt změny PZI na daňová příjmy státních rozpočtů a nakonec zkoumá vliv změny PZI na na emise CO$_2$. Tyto emise posléze vyjadřuje peněžně pomocí mechaniky společenských nákladů uhlíku. Z výsledků vidíme, že přestože jsme objevili pozitivní, statisticky výz- namný fiskální efekt snížení korporátní daně, nepodařilo se nám dokázat existenci vlivu změny příchozích PZI na změnu per capita CO$_2$ emisí. Navíc se nám nepodařilo najít důkaz tohoto efektu na regionální úrovni nebo úrovni vyvinutosti zemí. Podařilo se nám ověřit existenci pozitivního vlivu snížení korporátní daně na příchozí PZI. Klíčová slova Korporátní zdanění, emise skleníkových plynů, společenské náklady uh- líku, přímé zahraniční investice, daňové ráje
|
|
|
Environmentální dopady jednotlivých způsobů dopravy
Cepník, Adam ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kolařík, Petr (oponent)
Environmentální dopady dopravy jsou v současnosti často diskutovaným tématem, obzvlášť v souvislosti s trendem zvaným flygskam, jež nabádá k dobrovolnému odmítání letecké dopravy kvůli jejím environmentálním dopadům. Cílem práce je proto názorné srovnání emisí skleníkových plynů produkovaných různými dopravními prostředky ve třech modelových situacích z běžného života. Těmi jsou dojížďka do školy či zaměstnání, zahraniční cesta po souši a zaoceánská cesta. Algoritmy použité k výpočtu emisí v jednotlivých situacích jsou zároveň použity ke konstrukci interaktivního kalkulátoru v prostředí Microsoft Excel. Klíčová slova: emise skleníkových plynů, osobní doprava, kalkulátor, flygskam, srovnání
|
|
|
Vegetariánství a jeho agroekologické souvislosti
Lattenbergová, Michaela
Tato diplomová práce má za cíl poukázat na souvislosti mezi masitou, vegetariánskou, veganskou stravou a životním prostředím. V literární rešerši je analyzována historie vegetariánství a vztah a ukotvení v jednotlivých náboženstvích. Následně jsou analyzovány rozdíly mezi vegetariánstvím a veganstvím v součanosti, motivace vegetariánů a především dopady konzumace masa na životní prostředí. V práci byla použita metoda terénního šetření, dotazníkového šetření a metoda SWOT analýzy. V praktické části byly pro srovnání vybrány tři ukázkové jídelníčky a vyhodnocen jejich dopad na životní prostředí. Výsledky všech použitých metod potvrdily shodu v nejednoznačnosti pouze pozitivních aspektů vegetariánství. Vegetariánská strava nemusí být nutně šetrnější než strava masitá, vždy záleží na spotřebních preferencích jednotlivce. Veganská dieta je však výrazně šetrnější.
|
|
|
Analysis of EU policies on climate change
Abdullayeva, Ziynat
Cílem bakalářské práce je hodnocení politik EU v boji proti změně klimatu. Analýza se soustřeďuje na emise skleníkových plynů v členských státech EU. První část práce představuje teoretický přehled o tom, co je vlastně změna klimatu a jaká opatření přijímá EU na zpomalení globálního oteplování prostřednictvím snížení emisí skleníkových plynů. Studie dále pomocí statistických dat z OECD Stat databázi analyzuje vývoj emisí skleníkových plynů v Itálii, Španělsku, Německu a Spojeném Království. Analyzovaná data jsou interpretována vzhledem k uplatněným politikám v každé zemi. Na základě výsledků komparativní analýzy je vyhodnocena efektivnost evropských politik v oblasti změny klimatu a definuje úspěšné nástroje na snížení emisí skleníkových plynů.
|
|
| |
|
|
Hodnocení vybraných obilovin v konvenčním a ekologickém zemědělství z pohledu obsahu bílkovin a dopadu na emise skleníkových plynů
VEBROVÁ, Ivana
Zemědělství je po spalování fosilních paliv druhý největší producent emisí skleníkových plynů, které jsou odpovědné za globální změnu klimatu, a je nutné hledat způsoby jak toto environmentální zatížení snižovat. Obiloviny jsou nejpěstovanější plodiny na světě, proto je vhodné zkoumat jejich podíl na tomto zatížení. Cílem práce bylo zhodnotit a porovnat environmentální aspekty pěstování vybraných obilovin (pšenice, žita a ječmene) v konvenčním i ekologickém systému hospodaření. Výsledné environmentální zatížení bylo nejdříve spočítáno na 1 kg zrna, a poté bylo toto zatížení přepočítáno na zatížení na 1 kg bílkovin obsažených v zrnu vybraných obilovin. Obsah bílkovin v zrnu je jedním z ukazatelů kvality zrna. Pro výpočty environmentálního zatížení byla použita zjednodušená metoda LCA, která slouží pro posuzování vlivu na životní prostředí a zahrnuje celý životní cyklus výrobku.
|
|
|
Vývoj emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek z veřejné energetiky a výroby tepla v ČR v letech 1990–2012
Rollerová, Miluše ; Mertl, Jan
Vliv veřejné energetiky a výroby tepla na životní prostředí v ČR od 90. let minulého století do současnosti radikálně poklesl. Výroba elektřiny a tepla však nadále zůstává největším zdrojem emisí skleníkových plynů a významným faktorem ovlivňujícím stav životního prostředí. Ve vývoji zátěží životního prostředí z veřejné energetiky v posledních 25 letech se pozitivně projevily investice do ochrany životního prostředí, aplikace opatření na snižování emisí a dynamický technologický vývoj. Aktuální snahy o ozelenění energetického mixu a snižování uhlíkové náročnosti ekonomiky se však zatím ukazují jako neefektivní, neboť nedochází k významnějšímu poklesu výroby elektřiny z hnědého uhlí. Navíc výrazně roste negativní bilance zahraničního obchodu s elektřinou a ČR je jednou z mála zemí EU, která elektřinu vyváží a nad rámec tuzemské spotřeby tím dodatečně poškozuje své životní prostředí.
Plný text:  PDF
|
|
|
Koordinace Visegrádské skupiny při projednávání klimaticko-energetického balíčku EU pro rok 2030
Denková, Adéla ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyjednáváním o podobě rámce pro politiku v oblasti klimatu a energetiky EU pro období 2020-2030, které probíhalo na půdě Rady EU a Evropské rady od ledna do října 2014. Zaměřuje se přitom na koordinaci společných pozic a vytváření společných požadavků ze strany zemí Visegrádské skupiny, Bulharska a Rumunska, které během jednání o klimaticko-energetickém balíčku sehrály významnou roli jako advokační koalice prosazující řešení problematiky nerovnoměrných nákladů pro jednotlivé členské státy a znevýhodnění nízkopříjmových unijních zemí. Cílem práce je zjistit, jaké byly konkrétní požadavky skupiny V4+2 a zda byla úspěšná při jejich prosazování do výsledné podoby klimaticko-energetické politiky pro období po roce 2020. Práce se opírá o teoretické koncepty agenda-setting a advocacy coalition a využívá také poznatky z teoretického zkoumání rozhodovacího procesu Evropské unie.
|
host ::
RSS.