|
|
Nakladatelství Labyrint a mediální reflexe edic Fresh a Raketa
Kubiková, Karolína ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou mediálního ohlasu edic Fresh a Raketa nakladatelství Labyrint v kontextu vývoje nakladatelské praxe v České republice v devadesátých letech. Věnuje se také současné literatuře pro děti a mládež. Součástí práce je kritický ohlas na tři konkrétní díla, jedná se o knihy ze zkoumaných edic Tajemství oblázkové hory Báry Dočkalové, Robinson Petra Síse a Plyš Michala Hvoreckého. Nejčastěji bylo v médiích referováno o románu Plyš slovenského spisovatele Michala Hvoreckého. Nejméně příspěvků se věnovalo debutu Báry Dočkalové Tajemství oblázkové hory, který byl sice nominován na cenu Magnesia Litera 2019, nominaci ale neproměnil. Závěrečná část se věnuje unikátnímu projektu nakladatelství Labyrint, kterým je dětský časopis Raketa. Mediální pozornost přitahují zejména jeho tvůrci, ať už jde o majitele nakladatelství Joachima Dvořáka nebo šéfredaktorky Johanu Švejdíkovou a Radanu Litošovou. Kritická percepce časopisu se objevuje sporadicky, jedná se zejména o představení časopisu nebo jeho doporučení. Spektrum zkoumaných periodik je široké od zpravodajských webů a deníků až po kulturní a literární periodika Tvar, Host, A2 kulturní čtrnáctideník a katalog Nejlepší knihy dětem.
|
|
|
Grafická úprava obálek edice Malá řada soudobé světové prózy v letech 1961-1971.
SVATOŠOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce Grafická úprava obálek edice Malá řada soudobé světové prózy v letech 1961-1971 je rozdělena do dvou částí. V první je představena edice Malá řada společně s historickým kontextem vzniku a historie nakladatelství Odeon, ve kterém byla publikována. Ve druhé části jsou popsány a charakterizovány jednotlivé roky v edici, současně představeny ikonické obálky. Dále je pak práce zaměřena na vybrané umělce, konkrétně Zbyňka Sekala, Jiřího Svobodu, Jana Kotíka, Evu Svobodovou a Danu Puchnarovou, kteří mají velký podíl na celkové estetické podobě edice. Práce představuje jejich životopisné údaje, větší část pak věnuje popisu a interpretaci jejich práce na knižních obálkách či korespondence s jejich pracemi ve volném umění. Bakalářská práce obsahuje též dvě přílohy, první je kompletní soupis vydaných knih Odeonu v edici Malá řada v letech 1961 až 1971 a druhá je obrazová, kde jsou některé návrhy obálek výše zmíněných umělců. Cílem bakalářské práce je představit a analyzovat podobu vydávaných obálek v edici a současně klást důraz na grafický design jakožto nositele umělecké hodnoty a výtvarný projev, který by v dobové charakteristice neměl být opomíjen.
|
|
|
Historie města Počátky do roku 1848. Listinář města Počátek.
Klusáček, Petr ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Holá, Mlada (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na ediční zpracování listin města Počátky. Jedná se soubor listin uložených ve Pelhřimově ve fondu Archiv města Počátky (Listina č. 1 - č. 20), které se dochovaly z - Tyto listiny představovaly zásadní právní dokumenty, které ovlivňovaly život ve městě od středověku do 18. století. Právní výsady získalo město jak od svých vrchností, tak od panovníků. Špatný fyzický stav některých listin je hlavní důvod vedoucí ke zpracování i předchází úvodní studie věnovaná historii města v
|
|
|
Urbární rejstříky arcibiskupského panství Týn nad Vltavou 1719-1723
HRBKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá urbáři vltavotýnského panství v letech 1719 až 1723. Zahrnuje obecnou definici urbářů jakožto důležitých historických pramenů a zároveň detailně popisuje, zkoumá a porovnává urbáře vltavotýnského panství z diplomatického hlediska. Dále práce popisuje historii, vývoj a hospodářskou situaci panství v raném novověku. Součástí práce je edice urbáře z roku 1719 a tabulky obsahující souhrnný přehled odvedených úroků na panství. Tyto údaje jsou převzaty z urbářů nebo z literatury.
|
|
|
Jediná kniha Jakuba Demla, Bedřicha Fučíka a Vladimíra Binara
Iwashita, Daniela
Příspěvek připomíná myšlenku jediné knihy i další metafory celistvého díla (dílo jako strom, tasovská krajina, řeka Oslava), které se konstantně objevují v Demlově psaní: Co mohou konkrétně znamenat pro čtenáře a editory jeho prací? Autorka se zaměřuje na řešení, které v samizdatové edici Dílo Jakuba Demla (13 svazků, Rukopisy VBF, Praha 1978–1983) a v doprovodné Zprávě o uspořádání Díla Jakuba Demla (Rukopisy VBF, Praha 1981) rozpracovali a zdůvodnili Bedřich Fučík a Vladimír Binar. Shrnuje známé nedostatky Díla, zejména redukci řady textů, a vyzdvihuje ty jeho pořádající principy, které odpovídají Demlovu způsobu psaní i vydávání: například sledování cyklické chronologie; rozeznání ústředních návratných knih, žánrové uspořádání svazků, čtenářské a múzické zaměření knih. Dále stať vyjmenovává řemeslné parametry a postupy editorů Díla, které platí i pro dnešní editory: podrobné zmapování autorových redakčních, edičních a nakladatelských postupů, sledování a preference autorské vůle, uspořádání a zpřístupnění bibliografie (včetně časopisecké), co nejširší poznání dostupných rukopisů a korespondence (dnes zejména uspořádání a popis části Demlova fondu v LA PNP s tisíci stran navzájem pomíchaných rukopisů knih včetně Zapomenutého světla), zmapování Demlových nakladatelských textů a letáků, vysvětlení zvolených edičních a pořádajících postupů, zveřejnění podrobného rozvrhu spisů a vystavení se kritické oponentuře. Autorka v závěru navrhuje budoucí ediční řešení: hybridní edici, která by sestávala paralelně jednak z elektronické kritické edice včetně archivu všech verzí a nástrojů pro jejich porovnání a jednak z čtenářského knižního vydání díla, jež by textově vyšlo z kritické edice a uspořádáním – při výrazném doplnění – by zhruba sledovalo principy a rozvržení samizdatového Díla.
|
|
|
Nakladatelství Franze Kafky a jeho role v kontextu české nakladatelské kultury
Korčeková, Denisa ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zabývá Nakladatelstvím Franze Kafky. Jedná se o případovou studii, v níž je popsána problematika spojená s postavením malého úzkoprofilového knižního nakladatelství na současném knižním trhu. Nakladatelství oficiálně vzniklo v roce 1991 v Praze při nově vzniklé kulturní neziskové organizaci Společnost Franze Kafky a funguje dodnes. Pro pochopení dobového kontextu je nastíněna transformace a historie knižního trhu od roku 1990 do roku 2016. V druhé části práce je zpracována historie Nakladatelství Franze Kafky, rozdělená do dvou etap podle dvou doposud úřadujících šéfredaktorek - Marty Železné a Markéty Mališové. Dále je popsán a analyzován způsob nakladatelské praxe a vnitřní chod organizace a její možné odlišnosti od běžného procesu vzniku knihy. Následně je představena knižní produkce a tři hlavní profilové edice, u kterých je popsáno ideové a technické pozadí realizace. Cílem práce je ucelený popis historie a současnosti Nakladatelství Franze Kafky.
|
|
|
Roudnické nekrologium z let 1457–1464 ve Státním oblastním archivu v Třeboni
Dragoun, Michal ; Gaudek, Tomáš
Studie přináší popis, základní zhodnocení a edici nekrologia roudnické kanonie z let 1457–1464, uloženého v Státním oblastním archivu v Třeboni, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e. Jeho text byl psán jednou rukou a v některých detailech doplňuje údaje rozsáhlého roudnického nekrologia (1333-1516), uloženého v rukopise Národní knihovny České republiky XIX B 3. K vzhledu oltáře sv. Mikuláše v roudnickém kostele dodává, že byl vybaven sochami, a rukopis NK ČR VII C 23 spojuje s konkrétní donací libochovického faráře Jana. Nová data pak nekrologium přináší o životě vdovy po Janu Smiřickém a o životě jejich syna Václava. Geografický rozptyl záznamů nekrologia není široký a na rozdíl od pražského rukopisu jsou zcela opomenuty konfraternity. Nápadné množství žen v údajích nekrologia, které je v souladu i s jinými prameny (nekrologium kláštera českokrumlovských minoritů a klarisek), bude moci být zhodnoceno až po důkladném poznání pražského rukopisu. Třeboňské nekrologium ale potvrzuje, že roudnická kanonie nepatřila ani po husitských bouřích k opomíjeným institucím, v Roudnici a jejím okolí byla respektována a podporována a její konec zapříčinily spíše opětovné válečné události za vlády Jiřího z Poděbrad než nezájem o její činnost.
|
|
|
Roudnické nekrologium z let 1457–1464 ve Státním oblastním archivu v Třeboni
Dragoun, Michal
Studie přináší popis, základní zhodnocení a edici nekrologia roudnické kanonie z let 1457–1464, uloženého v Státním oblastním archivu v Třeboni, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e. Jeho text byl psán jednou rukou a v některých detailech doplňuje údaje rozsáhlého roudnického nekrologia (1333-1516), uloženého v rukopise Národní knihovny České republiky XIX B 3. K vzhledu oltáře sv. Mikuláše v roudnickém kostele dodává, že byl vybaven sochami, a rukopis NK ČR VII C 23 spojuje s konkrétní donací libochovického faráře Jana. Nová data pak nekrologium přináší o životě vdovy po Janu Smiřickém a o životě jejich syna Václava. Geografický rozptyl záznamů nekrologia není široký a na rozdíl od pražského rukopisu jsou zcela opomenuty konfraternity. Nápadné množství žen v údajích nekrologia, které je v souladu i s jinými prameny (nekrologium kláštera českokrumlovských minoritů a klarisek), bude moci být zhodnoceno až po důkladném poznání pražského rukopisu. Třeboňské nekrologium ale potvrzuje, že roudnická kanonie nepatřila ani po husitských bouřích k opomíjeným institucím, v Roudnici a jejím okolí byla respektována a podporována a její konec zapříčinily spíše opětovné válečné události za vlády Jiřího z Poděbrad než nezájem o její činnost.
|
|
|
Exhortatio ad canonicos regulares de vicio proprietatis: řeholníci a majetek v pozdním středověku
Strnadová, Kristýna ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Adámková, Iva (oponent)
Obsahem práce je edice textu Exhortatio ad canonicos regulares de vitio proprietatis z rukopisu III D 16 uloženém v Národní knihovn R v Praze, jenž p vodn pat il do knihovny bývalého kláštera augustinián kanovník v Roudnici nad Labem. Edice byla vytvo ena celkem z osmi rukopis a z dalších dvou rukopis byla vytvo ena samostatná edice paralelního textu. Sou ástí je i základní popis jednotlivých rukopis a analýza textu, zkoumající jeho p vod a propojení s dalšími traktáty o majetku ze 14. a 15. století a souvislost s Jind ichem z Hassie. Práce též zahrnuje volný p eklad daného traktátu.
|
|
|
Kronika gymnázia Krásnohorská z let 1947-1952
Hejcmanová, Petra ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Bahenská, Marie (oponent)
Bakalářské práce se zaměřuje na ediční zpracování školní kroniky dívčího gymnázia "Krásnohorská" z let 1947-1952, včetně jejího komentáře. Ta se nachází v Archivu hl. m. Prahy, kde je taktéž uložena starší kronika této školy z let 1890-1936, jejíž edici v roce 2016 sepsala PhDr. Milada Sekyrková, CSc. Tato práce tak navazuje na edici předchozí kroniky, aby byla doplněna v určitý celek. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je věnována vývoji školství od reforem Marie Terezie do roku 1954. Dále je zde popsán rozvoj gymnázií na českém území a následuje seznámení s vývojem procesu snah o rozvoj dívčího vzdělávání od 19. století. Hlavní záměr pak představuje pojednání o spolku Minerva a o historii školy gymnázia "Krásnohorská". V druhé části je podán výklad o školních kronikách a jejich počátků vedení do dnešní doby. Poté následuje již samotná edice kroniky s komentářem, s jmenným rejstříkem a seznamem zkratek.
|
host ::
RSS.