|
|
Využití vybraných technik práce s klienty v domově se zvláštním režimem
MACEŠKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá využitím vybraných technik práce s klienty v domově se zvláštním režimem. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jakým způsobem využívají zaměstnanci domovů se zvláštním režimem vybrané techniky práce se seniory se syndromem demence. Jedná se o aktuální tematiku, jelikož stále přibývá počet osob s tímto onemocněním, které si vyžadují speciální péči. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na popis dané problematiky a definování důležitých pojmů na základě odborné literatury a legislativy - demence, služby vhodné pro seniory s demencí, vybrané techniky práce se seniory s demencí aj. V praktické části se pak práce zabývá výzkumem, na základě, kterého bylo mapováno využití jednotlivých technik práce - bazální stimulace, smyslová aktivizace, psychobiografický model péče podle Erwina Böhma v rámci domovů se zvláštním režimem na území Středočeského kraje, přičemž tato část představuje výsledky, kterých bylo v rámci výzkumu docíleno. Pro zpracování výzkumu v praktické části této bakalářské práce byla vybrána strategie kvalitativního výzkumu. V rámci této strategie byla zvolena metoda dotazování společně s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Na základě výzkumu se ukázalo např. to, že zaměstnanci využívají techniku bazální stimulace, smyslové aktivizace a psychobiografický model péče podle Erwina Böhma ve vzájemném souladu. Výsledky výzkumu poslouží jako zpětná vazba zúčastněným informantkám a jako podklad pro možné zefektivnění práce s vybranými technikami v rámci domovů se zvláštním režimem.
|
|
|
Aktivizační činnost a terapie v domově se zvláštním režimem
ŽEŽULKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na poskytování aktivizačních činností a terapií v domovech se zvláštním režimem. Cílem bakalářské práce je zmapovat poskytování aktivizačních činností a terapií u uživatelů v domově se zvláštním režimem. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena do dvou hlavních kapitol a devět podkapitol. V první kapitole jsou definovány hlavní pojmy z prostředí domova se zvláštním režimem - cílová skupina, pracovníci domova se zvláštním režimem a jejich vzdělání, aktivizační činnosti a individuální plánování. Ve druhé kapitole teoretické části jsou vysvětleny aktivizační činnosti a terapie, které jsou v domovech se zvláštním režimem nejčastěji poskytovány. Ke sběru dat pro praktickou část je využit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Byla stanovena výzkumná otázka HVO: Jak jsou poskytovány aktivizační činnosti a terapie v domově se zvláštním režimem. Dále byly stanoveny dvě dílčí výzkumné otázky DVO1: Jaké je vzdělání pracovníků poskytujících aktivizační činnosti a terapie v domově se zvláštním režimem? DVO2: Jakým způsobem domovy se zvláštním režimem spolupracují se speciálními pedagogy? Výzkum byl realizován v průběhu měsíce února a března roku 2020 v domovech se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Z výsledků vyplývá, že aktivizační činnosti a terapie v domovech se zvláštním režimem v Jihočeském kraji jsou poskytovány v široké nabídce, formou individuální a skupinovou. Pracovníci zajišťující aktivizaci si průběžně doplňují své vzdělání a vzdělávají se v nových oblastech. Výsledky bakalářské práce jsou využitelné pro studenty vybraných oborů, pro pracovníky zajišťující aktivizační činnosti a terapie v domově se zvláštním režimem a jako zpětná vazba pro zařízení, kde je výzkum realizován.
|
|
|
Totální domov: Péče a sociální život v psychiatrické instituci
Tichý, Mikuláš ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Práce vychází z tříměsíčního zúčastněného pozorování uskutečněného v domově se zvláštním režimem v roce 2010 a interview sbíraných po další tři roky. Vychází z perspektivy medicíské antropologie a antropologie institucí. Zaměřuje se na etnografii instituce s cílovou skupinou lidí s chronickou duševní poruchou, demencí a závislostmi. Mapuje jednotlivé její složky a aktéry, jejich sociální život a vztahy v rámci instituce. Analýza je založena na konceptu totální instituce Ervinga Goffmana, dále s využitím myšlenek Josefa Piepera, Martina Bubera, Emanuela Lévinase, Ericha Fromma a Michela Foucaulta. Domov se zvláštním režimem je institucí, která s klasickými příklady totálních institucí sdílí některé problémy a klientelu, ale nedávné reformy směřovaly k maximálnímu omezení rysů totální instituce. Přesto se nezdá být institucí vitální a objevují se zde nové aspekty sociální situace obyvatel i zaměstnanců. Nové problémy zahrnují absenci terapie pro obyvatele, jejich marginalizaci danou špatnou finanční situací v instituci, kde je mnoho služeb placených a malou návaznost další péče komunitního a ambulantního typu. Klíčová slova: totální instituce, domov se zvláštním režimem, psychiatrická péče, medicínská antropologie, antropologie institucí, sociální péče, duševní nemoc Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Implementace zahradní terapie v Domově se zvláštním režimem
Kubištová, Nina ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Dočkal, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu zahradní terapie. Představuje zahradní terapii jako jednu z možných aktivizačních činností. Úvodní část práce obsahuje vymezení vztahu člověka a přírody a představení zahrady jakožto prostoru a prostředku pro realizaci zahradní terapie. Následuje představení základních pojmů, týkajících se samotného oboru zahradní terapie - její defnice, historie, role zahradního terapeuta, formy, účinky, proces, individuální přístup k účastníkům zahradní terapie, význam zjišťování potřeb klientů domova se zvláštním režimem a kritéria pro vyloučení z účasti na zahradní terapii. Čtenář je obeznámen s diagnózou demence a s obecnými zásadami v přístupu ke klientům trpících demencí. Součástí práce je také vytvoření konkrétního návrhu pro možnou realizaci terapeutického pracoviště v Domově se zvláštním režimem Slaný (dále Domov Slaný), a to u klientů trpících demencí. V kapitole, která nese název "Aplikace zahradní terapie v Domově Slaný" je úvodem představeno samotné pracoviště Domov Slaný, jeho aktuální nabídka aktivizačních činností a aktuální podoba terapeutické smyslové zahrady a zahradní terapie. Závěr práce je věnován konkrétním návrhům pro plánovanou přestavbu terapeutické smyslové zahrady a mnou navrženým programům pro zahradní terapii. Klíčová slova Zahradní terapie,...
|
|
|
Život klientů Domova se zvláštním režimem a jejich aktivizace
Kolářová, Kristýna ; Válková, Monika (vedoucí práce) ; Kaňák, Jan (oponent)
V diplomové práce s názvem Život klientů Domova se zvláštní režimem a jejich aktivizace se zabývám problematikou spojenou s aktivizačními programy pro seniory a jejich efektivitou. Použití průzkumných otázek pomocí kazuistik klientek umožňuje náhled do jejich každodenního programu a do jejich volného času, který se může využít k aktivizaci. Cílem tohoto průzkumu je snaha o rozšíření možností k rozvoji stávající ale i budoucí aktivizace. Práce se zabývá také různými typy terapií (arteterapie, muzikoterapie, dramaterapie, atd.), které jsou vhodné pro použití v Domově se zvláštním režimem. V práci se také zaměřuji na aktivizační pracovníky, kterým by měla být poskytnuta motivace pro práci s klienty. Z důvodu covidové krize jsem byla nucena se zaměřit pouze na Domov se zvláštním režimem, v rámci CSOP Prahy 15. Praktická část se věnuje průzkumu, který má za cíl zjistit kvalitu dosavadní aktivizace a zaměřit se na zlepšení budoucích aktivizačních programů. Výsledky průzkumu ukazují, že klientky Domova jsou se stávající aktivizací spokojené, i když jsou zde nějaké výhrady ze strany respondentek, které se díky průzkumu a odpovědí z průzkumných otázek ukázaly, že je zde prostor tyto nerovnosti začít řešit.
|
|
|
Etika a moc v sociálně zdravotních službách
Hradcová, Dana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Parry Martínková, Irena (oponent)
Tato práce je etnografickou studií vztahů, v nichž se utváří péče. V domovech se zvláštním režimem sleduji, jak se dělá moc a jakým způsobem se v péči o lidi s demencí uskutečňují různé ideály. Prostřednictvím analýzy mikropraxe běžných denních činností představuji dvě možná pojetí (způsoby uspořádávání) péče o staré křehké lidi s kognitivním znevýhodněním. První z těchto způsobů je založen na uskutečňování ideálů, jež do praxe přinesl zákon o sociálních službách a standardy kvality: autonomie, individualizace, aktivizace a začlenění do běžné společnosti. Opírá se o standardizaci postupů, přesnou specifikaci prováděných úkonů a cílový management. Druhé pojetí péče, do něhož máme příležitost prostřednictvím příběhů z domovů nahlédnout, staví na vzájemné závislosti a zranitelnosti člověka a na obecně lidské potřebě péči dávat a přijímat. Klíčovou roli v něm hrají vztah a improvizace tady a teď. Etnografické zkoumání ukázalo, že v každodenní praxi se oba tyto způsoby uspořádávání dobré péče vyskytují společně - doplňují se, překrývají i střetávají. Lidé v domovech, usilujíce o péči lepší a nejlepší tyto různé a relativně nesoudržné způsoby pečování v praxi propojují či oddělují. Jejich praktická moudrost stejně jako hodnota péče zůstávají v diskursu sociálně zdravotních služeb nedoceněny. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Variantní řešení projektu
Prokůpek, Martin ; Hromádka, Vít (oponent) ; Vítková, Eva (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o tom, co je to projekt, o jeho životních fázích a variantních možnostech projektu. Případová studie posuzuje různé varianty projektu se zaměřením na kapacitní možnosti a potřeby personálu. Pro tuto práci jsou také důležité ekonomické ukazatele, které jsou klíčové pro porovnání variant.
|
|
|
Specifika péče o seniory s demencí v pobytových sociálních službách
ŠIMÁNKOVÁ, Michaela
Počet lidí, kteří onemocní některým z typů demence, neustále stoupá. Průběh onemocnění bývá natolik destruktivní, že se nemocný postupně stává závislým na péči jiné osoby, a proto je nutné najít pro něho zařízení pobytových sociálních služeb, kde mu zajistí bezpečí, nepřetržitý dohled a celodenní péči. Tato bakalářská práce se zabývá různými typy demencí a možnostmi péče o seniory s demencí podle zákona č. 108/2006 Sb. Jejím cílem bylo zjistit, jaká specifika péče o seniory s demencí vidí pracovníci v sociálních službách jednoho z domovů se zvláštním režimem a která z nich považují za nejzásadnější. Výzkum se zaměřil na oblast komunikace s klienty, jejich výživu, činnosti všedního dne, aktivizaci a zajištění bezpečí klientů. Zajímavým aspektem se ukázalo být hledání rovnováhy mezi zachováním důstojnosti klienta a nezbytným omezováním jeho přání z důvodů zajištění potřebného bezpečí. Výsledky výzkumu mohou pomoci vedení domovů při výběru vhodného dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách, které by mohlo být zaměřeno na prohlubování komunikačních dovedností a vlastní sebereflexi.
|
|
|
Problematika pádů v domovech se zvláštním režimem
RESŐOVÁ, Žaneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na pády a jejich problematiku v domovech se zvláštním režimem. Cílem bylo zmapovat intervence a opatření, které se uplatňují v prevenci pádů pacientů/klientů v domovech se zvláštním režimem. Dalším cílem bylo zjistit nejčastější příčiny a okolnosti pádů pacientů/klientů a názor ošetřovatelského personálu na problematiku pádů a jejich řešení v domovech se zvláštním režimem. Práce byla rozdělena do dvou částí. V první teoretické části jsou popsány základní pojmy gerontologie, geriatrie a funkční geriatrické hodnocení. Dále se zde nachází podrobný popis problematiky pádů, který obsahuje syndrom instability s pády, fenomenologii a etiologii pádu, prevenci pádu, komplikace pádu a ošetřovatelskou péči po pádu. V další kapitole je popsán domov se zvláštním režimem, jeho specifika a zásady ošetřovatelské péče o člověka s demencí. V druhé části této práce se nachází empirická část. Výzkum probíhal metodou kvalitativního výzkumu, pomocí dotazování a pozorování. S ohledem na cíle bylo vytvořeno 13 otázek pro polostrukturovaný rozhovor. Rozhovorů se zúčastnilo deset sester a čtyři pečovatelé z pěti domovů se zvláštním režimem. Získaná data byla následně zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Bylo vytvořeno sedm kategorizačních skupin z rozhovorů a čtyři kategorizační skupiny z pozorování. Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejčastější preventivní opatření ve všech zařízeních jsou kompenzační pomůcky, sledování zdravotního stavu pacientů/klientů a upravené prostředí. Nejčastější příčinou pádů pacientů/klientů v domovech se zvláštním režimem je zdravotní stav seniorů, špatný odhad fyzických možností, zmatenost a neklid. Názor ošetřovatelského personálu na problematiku pádů v domovech se zvláštním režimem je, že demence má významný vliv na vznik pádů. Dále je důležitá individualita každého pacienta/klienta. Celkově z výzkumu vyplynulo, že k pádům dochází i přes veškerá opatření. To může mít spojitost s častým onemocněním kognitivních funkcí u pacientů/klientů v domovech se zvláštním režimem. Vhodná by byla i větší informovanost o problematice pádů veškerého personálu.
|
host ::
RSS.