|
|
Periferní oblasti jižních Čech - vymezení, typy a stabilita
CHVOJKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se věnuje především vymezení periferních obcí a oblastí Jihočeského kraje a hodnocení jejich sociálně-populační rozvinutosti (stability). Periferní obce jsou v této práci obce odlehlé od mikroregionálních sídelních středisek. Byly vymezeny na základě spojů veřejné dopravy, když byly příliš časově vzdáleny od mikroregionálních sídelních středisek, nebo nebyly s těmito středisky propojeny dostatečným počtem spojů. Vedle periferních obcí a obcí mikroregionálních sídelních středisek byly vymezeny také suburbánní obce a semiperiferní obce (zbývající). Sídelní střediska byla vymezována a hierarchicky odstupňována na základě čtyř charakteristik - vybavenosti službami pro obyvatele, počtu obyvatel, počtu dojíždějících a počtu spojů veřejné dopravy. Vymezena byla velkoměstská (mezoregionální), městská (mikroregionální), maloměstská (nano), městysová (piko) a venkovská (femto) sídelní střediska. Následně byla hodnocena sociálně-populační ne/rozvinutost (ne/stabilita) všech obcí Jihočeského kraje a jejich typů. Bylo vymezeno 1 mezoregionální, 17 mikroregionálních, 14 nano, 11 piko a 35 femto sídelních středisek Jihočeského kraje. Periferní obce byly seskupeny do 19 periferních oblastí (7 pohraničních, 5 mezikrajských a 7 vnitrokrajských). Nejhorší výsledky z hlediska sociálně-populační rozvinutosti (stability) měly semiperiferní piko střediska, periferní piko a nano střediska, z periferních oblastí na tom byly nejhůře mezikrajské periferní oblasti (především okolí Deštné a Mladé Vožice) a některé pohraniční periferní oblasti (Novohradsko a Vitorazsko).
|
|
|
Dopady ekonomické krize na vývoj plodnosti ve státech Evropské unie
Chourová, Renáta ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Rychtaříková, Jitka (oponent)
Dopady ekonomické krize na vývoj plodnosti ve státech Evropské unie Abstrakt Předkládaná bakalářská práce popisuje a porovnává vývoj ekonomických a demografických ukazatelů, které jsou zasazeny do kontextu působení ekonomické krize v Evropě. Pomocí metody shlukové analýzy bylo 27 členských států Evropské unie rozděleno do skupin podobných charakteristik a dále analyzováno na základě výsledků analýz za vybrané roky 2006 a 2011. Tyto roky byly určeny na základě předpokladu rozdílných hodnot ukazatelů před nastoupením a po hlavním dopadu ekonomické krize. Evropské země se od 60. let 20. století potýkají se snižováním úrovně úhrnné plodnosti až pod úroveň prosté reprodukce. Příčiny těchto projevů lze jen těžko pojmenovat, ale aspekty ovlivňující úroveň úhrnné plodnosti mohou být právě změny reprodukčních vzorců chování spojené s působením druhého demografického přechodu či měnící se ekonomické a politické podmínky v daných státech. Tak jako se liší úroveň úhrnné plodnosti v jednotlivých zemích Evropy, tak se liší i působení a zásahy jednotlivých států skrze rodinou a pronatalitní politiku za účelem podpory porodnosti. Klíčová slova: ekonomické ukazatele, demografické ukazatele, ekonomická krize, Evropská unie, shluková analýza, rodinná politika
|
|
|
Analýza systému zdravotnictví v Dánsku a Nizozemsku
Votrubová, Kateřina ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Gajdošová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá zdravotnickým systémem v Dánsku a Nizozemsku. Cílem práce je určit závislost mezi výdaji na zdravotnictví a vybranými demografickými ukazateli. V první části práce je definováno zdraví, typy zdravotnických systémů a popsané aktuální trendy ve zdravotnictví. Druhá část práce popisuje zdravotnické systémy Dánska a Nizozemska (základní charakteristiky, financování, poskytování služeb a zdravotnické reformy). Praktická část obsahuje analýzu veřejných a soukromých výdajů na zdravotnictví a vybraných demografických ukazatelů a jejich vzájemný vztah.
|
|
|
Vývoj států Evropské unie dle vybraných demografických ukazatelů
Illeová, Iva ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Miskolczi, Martina (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl analýzu vývoje členských států Evropské unie za posledních třicet let z pohledu demografických ukazatelů. Nejprve se práce věnuje historickému vývoji světové populace, kterou následuje vývoj populace evropské a politická historie Evropské unie. Dále se práce zaměřuje na nejčastěji používané demografické ukazatele pro mezinárodní srovnání rozdělené do skupin dle demografických procesů, jejich interpretaci a výpočet. Hlavní část práce obsahuje analýzu vývoje vybraných ukazatelů pro členské státy Evropské unie s přihlédnutím k průměru evropské sedmadvacítky. Další kapitola se věnuje úpravě dat pro již uvedené jednoduché analýzy a pro následující shlukovou analýzu, která je obsahem poslední kapitoly. Shluková analýza byla provedena pomocí Euklidovské vzdálenosti a metod nejbližšího a nejvzdálenějšího souseda a Wardovy metody. V roce 1981 metoda nejvzdálenějšího souseda rozdělila členské státy do pěti shluků a v roce 2011 rozdělila Wardova metoda členské státy opět do pěti shluků, avšak v jiném složení. Vícerozměrný popis dat je doplněn v příloze původními daty, a výsledky výpočtů a grafy.
|
|
|
Populační globální problém
Papežová, Zuzana ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Janković, Vukica (oponent)
Bakalářská práce s názvem Populační globální problém se věnuje skupině globálních problémů, které pramení zejména z neblahého demografického vývoje na Zemi. Cílem práce je vylíčit základní demografické trendy ovlivňující vznik a existenci globálního populačního problému. Dále poskytnout zhodnocení a návrh současných i budoucích možností řešení tohoto problému. V řešení byla použita charakteristika demografických ukazatelů a jejich změny v čase s důrazem na průměrné i extrémní hodnoty a analýza řešení vybraných dílčích částí problému. Na základě zjištěných informací lze identifikovat hlavní problémové demografické trendy a analyzovat možnosti řešení. Prvním trendem je rychlý růst počtu obyvatel, kdy se množství lidí na planetě může více než zdvojnásobit do konce století. Dále asymetrie tohoto růstu, protože největší podíl na populační explozi mají nejchudší regiony, jejichž mladá věková struktura brání ustálení počtu obyvatel v krátkém řasovém horizontu. A stárnutí obyvatelstva postihující evropský kontinent, které způsobuje postupné vymírání místních národů. Neexistuje komplexní řešení těchto problémů. Je však možné dílčími kroky situaci postupně zlepšovat a dosáhnout určitých změn.
|
|
|
Shluková analýza okresů ČR z pohledu demografických ukazatelů
Saifrtová, Barbora ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Miskolczi, Martina (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozdělením okresů České republiky do shluků podle demografických ukazatelů za rok 2011. Po teoretickém seznámení s průzkumovou analýzou dat, faktorovou analýzou a se shlukovou analýzou je popsáno provedení aglomerativního hierarchického shlukování. V rámci shlukové analýzy srovnáváme výsledky dosažené čtyřmi metodami shlukování. Jde o metodu nejbližšího souseda, metodu nejvzdálenějšího souseda, metodu průměrné vazby a Wardovu metodu. V závěru práce vybíráme metodu, která rozděluje okresy České republiky do shluků nejlépe. Součástí práce je prezentace zjištěných výsledků pomocí dendrogramů a kartogramů. Analýzy byly provedeny pomocí statistického programu STATISTICA.
|
|
|
Česko - Slovensko: vývoj obou zemí po rozdělení společného státu
Pelikánová, Radka ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Mezinárodní srovnávání je velmi oblíbenou a také rozšířenou oblastí statistiky téměř ve všech vědních oborech. Od rozdělení České a Slovenské republiky uběhlo již 20 let a mezi zeměmi panuje v mnoha ohledech jistá rivalita. Tato práce se snaží vystihnout a popsat rozdíly ve vývoji demografických, ekonomických či sociálních ukazatelích, které mohou charakterizovat vývoj ekonomiky daného státu či životní úrovně obyvatel v něm žijících. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola nastiňuje úvod k časovým řadám a popisuje metody, které budou v následujících částech používány k analýze ukazatelů. Druhá kapitola ve stručnosti definuje sledované ukazatele z hlediska jejich věcnosti, metodiky a srovnatelnosti v obou zemích. Třetí kapitola analyzuje vývoj v čase a přímo porovnává hodnoty jednotlivých ukazatelů. Závěrečná, čtvrtá kapitola analyzuje ve větší podrobnosti průměrnou a mediánovou mzdu v obou státech. Tyto ukazatele byly vybrány, protože ve velké míře ovlivňují životní úroveň obyvatel v obou zemích. Z hlediska srovnání nelze říci, že by jeden stát byl ve všech ukazatelích lepší než ten druhý. Obecně je možné shrnout, že i když u ukazatelů demografických by pomyslné "skóre" obou zemí bylo vyrovnané, v ukazatelích ekonomických a sociálních je na tom lépe Česká republika než Slovenská republika. Z analýzy modelování trendu průměrných a mediánových mezd bylo zjištěno, že se v obou zemích rozevírají sociální nůžky, nicméně při přepočtu na stejný kurz lze říci, že mzdová úroveň je opět v České republice lepší než na Slovensku.
|
|
|
Arabské země vyvážející ropu: vymezení a aktuální situace
Malkrabová, Marie ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Tématem práce jsou arabské země, zejména pak ty obchodující s ropou. Cílem práce je definovat, které arabské země vyvážejí ropu a jak se to odráží v jejich ekonomické situaci. První část práce se zabývá vymezením pojmu arabské státy z pohledu historického. Definuje státy geograficky, kulturně a nábožensky. Na základě studia odborné literatury se soustřeďuje na důležité historické události, na základě kterých se arabské země vyvinuly až do současné podoby národních arabských států. Práce si všímá i tendencí o vytvoření ekonomicko-politických aliancí. Zkoumá rozmístění ropných zdrojů a také produkci. Druhá část se na základě analýzy a srovnávání dostupných dat (Skupina Světové banky...) zabývá důležitými indikátory ekonomik jednotlivých států. Na mysli máme indikátory jako HDP, nezaměstnanost, přímé zahraniční investice a přebytek běžného účtu platební bilance. Ten je pro tuto práci klíčový. Nejlépe totiž charakterizuje ekonomiky arabských zemí vyvážejících ropu a upozorňuje na minimální diverzifikaci hospodářství.
|
|
|
Srovnání vybraných demografických a ekonomických ukazatelů České republiky a Švédska
Veselý, Václav ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce popisuje rozdíly a shody v demografickém chování obyvatel České republiky a Švédska. Nejprve se zaměřuje na systémy rodinné politiky v obou zemích. V České republice je za hlavní nástroj rodinné politiky považováno finanční zvýhodnění rodin s dětmi. Ve Švédsku je největší důraz kladen na podporu skloubení pracovního a rodinného života matek. V další části je zaznamenán vývoj různých demografických ukazatelů v posledních 20 letech. V České republice dochází ke zřetelnému stárnutí populace, zatímco ve Švédsku tento jev není tak výrazný. Za posledních 20 let v obou zemích nejprve hodnota úhrnné plodnosti poklesla, aby později opět vzrůstala. V obou zemích také ženy odkládají porody do pozdějšího věku. Po provedení standardizace je patrné, že ve Švédsku je úmrtnost výrazně nižší než v České republice. Naděje dožití se v obou zemích prodlužuje. Obě země patří na světovou špičku v ukazatelích kojenecké a novorozenecké úmrtnosti. Díky poklesu počtu sňatků v devadesátých letech Česká republika vyrovnala sňatečnost na podobnou úroveň jako Švédsko. Saldo migrace je v posledních letech poměrně proměnlivé, avšak obě země vykazují stabilně kladné hodnoty, a tedy přírůstek stěhováním. Dále je provedeno srovnání obou zemí z pohledu podílu výdajů státu na rodinnou politiku na HDP nebo podle celkové výše zdanění. Švédsko se řadí podle obou ukazatelů na přední příčky v rámci Evropy. Závěr práce je zaměřen na souvislosti mezi sociální politikou a vývojem demografických ukazatelů, zvláště porodnosti. Mezi doporučení pro Českou republiku patří rozšíření počtu mateřských škol a podpora zaměstnávání na částečné úvazky.
|
host ::
RSS.