|
|
Spojená města - rozdílná paměť: místa paměti a jejich vnímání v rozdělených městech Český Těšín a Cieszyn
Byrtus, Fabian ; Bauer, Paul (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Rozdělená města Český Těšín a Cieszyn jsou místem, kde se po staletí mísily různé národy, etnika a náboženství. Přirozeně se tak zde střetávají i různé dějinné narativy. Tématem této diplomové práce je kvalitativní výzkum proměny vnímání míst paměti, ve kterých krystalizuje kolektivní paměť jednotlivých skupin obyvatel Českého Těšína a Cieszyna. Práce pracuje s hypotézou, že vnímání těchto míst se v průběhu času proměňuje a jedním ze zásadních impulsů k této změně bylo zapojení České republiky a Polska do evropského integračního procesu. Primárním zdrojem jsou polostrukturované rozhovory s představiteli kulturního, společenského a politického života v obou městech. V rámci těchto rozhovorů se do popředí zájmu respondentů dostala hraniční řeka Olza/ Olše, pomníky Slezanky a Československý hraničník připomínající rozdělení obou měst v roce 1920, židovské nekropole a německé hroby na komunálních hřbitovech, a těšínská tramvaj. Nejmarkantnější je vliv evropského integračního procesu na proměnu vnímání řeky Olzy/Olše a těšínské tramvaje. Obě místa paměti se stala základem pro budování přeshraniční spolupráce měst na půdorysu Euroregionu Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński. V rámci společných projektů Českého Těšína a Cieszyna došlo a dále dochází k významné proměně veřejného prostoru zejména v okolí...
|
|
|
Estetika rodinného alba: přesahy momentky do dokumentární fotografie
Harciníková, Alena ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zdokumentování autorky vztahu s její matkou ve fotoknize s názvem Máma. Vztah mezi matkou a dcerou má vždy mnoho vrstev. Praktická část v podobě fotoknihy se jej snaží dokumentovat pomocí fotografií a zápisků vyňatých z diářů, které si autorky matka vede již přes dvacet let. Teoretická část reflektuje využité fotografické prvky v praktické části a teoreticky je zasazuje do kontextu. Zabývá se rodinnou momentkou a její pravdivostí. Studuje kolektivní paměti rodiny, ptá se a odpovídá na otázku opakujících se narativů v rodinných albech. Také analyzuje dvě sbírky fotografky Marie Tomanové, které se dají zařadit do rodinné umělecké fotografie.
|
|
|
Mžitky
Schrijversová, Tereza ; Spáčilová Blažková, Kateřina (oponent) ; Fišerová, Lucia (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se autorka zaměří na práci s fotografií rodinného archivu, který užívá v rámci umělecké praxe. Tento archiv zobrazuje autorčinu minulost. Autorka ve své práci bude subjektivně reflektovat možnosti vnímání obrazových vzpomínek, jakožto dvou samostatných, efemérních realit, u kterých nedokážeme potvrdit ani vyvrátit jejich skutečnost. Zároveň se chce vyhnout případné patetičnosti, ke které práce s archivem svádí, i proto bude využívat více médií, než jen samostatnou fotografii. Artificiální prostor, který vytvoří, by měl sloužit k subjektivní kontemplaci nad obrazovým médiem jehož afinita mezi realitou a jistým zvnitřněním popírá výlučnost jen jedné reality. Akcentuje zde jakési zanechání stopy, jejíž vrstevnatost odkazuje k psychologickému vývoji osobnosti v jejích inherentních rysech. Cílem práce bude multimediální instalace využívající nejen estetiky původních kinofilmů. Otevírá se zde tedy možnost práce se samotným filmovým materiálem, jakožto nositelem obrazové informace, tak i jeho digitální kopií. Následné spojení těchto médií, bude přibližovat diváka do intimního nitra samotné autorky. Práce bude realizována v galerijním prostředí, rovněž však může být zasazena do prostředí méně formálního.
|
|
| |
|
|
Přístup španělské levice a pravice k vyrovnávání se s diktaturou pomocí paměťových zákonů na příkladu zákona o ukradených dětech
Goluchová, Kristýna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Práce spadá do vědeckého oboru týkajícího se kolektivní paměti a paměťových zákonů. Zabývá se způsobem, jakým je kolektivní paměť využívána španělskými politickými stranami během procesu vyrovnání se s dědictvím diktatury a přechodem k demokracii, především pak tím, jak se tento způsob liší mezi pravicovými a levicovými stranami. Tyto přístupy jsou demonstrovány na hlavních paměťových zákonech, které byly ve Španělském království přijaty, tedy amnestijní zákon z roku 1977, zákon o historické paměti z roku 2007 a zákon o demokratické paměti z roku 2022. Práce obsahuje také případovou studii, ve které je zanalyzována parlamentní debata k návrhu na přijetí paměťového zákona o ukradených dětech, ve které se k návrhu vyslovili zástupci pravicových a levicových španělských stran.
|
|
|
Dějiny německy mluvících obyvatel českých zemí v muzeu: Komparace expozice Prožitek vlast a Naši Němci
Nagy, Kristýna ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
V diplomové práci jsou porovnány dvě nové muzejní expozice věnované dějinám německy mluvícího obyvatelstva českých zemí. Jedná se o expozici Prožitek vlast v Sudetoněmeckém muzeu v Mnichově a Naši Němci v Městském museu Ústí nad Labem. Předmětem analýzy je vznik a současná podoba těchto expozic a příběh dějin, které návštěvníkovi prezentují. Obě expozice byly zdokumentovány a porovnány na základě katalogu otázek založeného na kritické analýze historického pramene. Z výsledků analýzy vyplývá, že ačkoliv byla obě muzea plánovaná ve stejném časovém období a v atmosféře podporující společný kritický pohled na dřívější odlišnou interpretaci česko-německých dějin, finální podoby obou muzeí nadále prezentují významnou část dějin odlišným způsobem a ani jedno z nich zcela nenaplnilo svůj původní záměr. Období 18. a 19. století prezentují expozice velmi podobně a kriticky reflektují také vývoj nacionalismu u česky i německy hovořících obyvatel. Politický vývoj 20. století však expozice zachycují každá ze svého pohledu. Výsledky výzkumu naznačují, že i přes současnou fungující česko-německou spolupráci a podrobný výzkum česko-německých dějin na obou strach hranice, prozatím nebylo možné vytvořit expozici, která by se kriticky zcela vyrovnávala s odlišnými podobami kolektivní paměti Němců a Čechů. I přesto je...
|
|
|
Memory politics and European integration on the Hungarian Right: a comparative analysis of the rhetoric Viktor Orbán and Gábor Vona
Holányi, Ákos ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Asavei, Maria Alina (oponent)
V posledních letech se v Evropě stále častěji používá kolektivní paměť. Konfliktní čtení kolektivní paměti využívají především pravicové strany, aby využily společenského odporu a prosadily nacionalistickou a/nebo radikální politiku. Vzhledem k tomu, že naše současné chápání využívání kolektivní paměti pro politické účely se zaměřuje především na domácí stranickou soutěž, tento článek analyzuje, jakým způsobem je kolektivní paměť mobilizována k tomu, aby dávala smysl Evropské unii. Na základě vzpomínkových projevů lídrů maďarských pravicových stran, Viktora Orbána z Fideszu a Gábora Vony z Jobbiku, tento výzkum předkládá tvrzení, že kolektivní paměť je v souvislosti s evropskou integrací využívána pouze v případě, kdy dochází ke konfliktu mezi politikou EU a preferencemi mluvčího. Pokud nedochází k výraznějšímu střetu zájmů, zmínky o Evropě mizí a výklad historie se méně zaměřuje na boj a ohrožení národa. Klíčová slova: kolektivní paměť, politika paměti, pravicová politika, Evropská unie, Maďarsko
|
|
|
Rozdíly ve vnímání prostoru a míst: podmíněnosti a časoprostorové souvislosti
Skála, Tomáš ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Tato práce se zabývá jedním z nejpodstatnějších konceptů humánní geografie, totiž problematikou místa. Místo je v ní nahlíženo optikou sociálního konstruktivismu. V první části se věnuje především percepcí místa a jeho identitou, tyto a další důležité pojmy jsou kriticky diskutovány na základě odborné literatury, která se touto problematikou zabývá. Ve druhé části se věnuje proměnám identity místa na příkladě dynamicky se měnícího se prostoru obce Zbuzany, která se nachází v suburbáním zázemí Prahy. Proměny jsou sledovány na základě starých map a leteckých snímků daného území a byly vymezeny hlavní etapy proměn zástavby na území obce. Ve třetí části na základě polostrukturovaných rozhovorů s rezidenty obce práce odhaluje symbolickou vrstvu její krajiny. Rozhovory byly vedeny s šesti respondenty, kteří zastupovali tři různé generace residentů. Analýzou těchto rozhovorů byly prokázány rozdíly ve vnímání místa jednotlivými generacemi.
|
|
|
Utváření identity místa vzhledem k historickému vědomí
Fojtová, Romana ; Blaive, Muriel (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Dizertační práce se zabývá Zelovem jako místem života protestantů, jejichž předci odešli z českých zemí po roce 1740. Skupina se identifikovala s českou reformovanou tradicí. Ke konci 19. století byli objeveni jako krajanská komunita, a proto se dizertace zaměřuje na jejich popisy v tisku a knihách. Návštěvy Jana Auerhana, Vladimíra Míčana nebo Josefa Folprechta ilustrují přístup aktérů krajanské péče, kteří je vnímali jako ztracenou větev Čechů. Ovšem jejich výklady byly zatíženy pohledem nacionálních brýlí, zároveň se je rozhodli podporovat, aby nedošlo k asimilaci. Druhá část práce se zaměřila na repatriační akci z Polska do Československa. Na základě rozsáhlého archivního výzkumu interpretujeme vzniklou situaci a činnost spolku Sbor českých exulantů i navrátilců z Polska, který pomáhal zahraničním evangelíkům, kteří navzdory jejich přání nebyli usazeni na jedno místo, ale naopak rozptýleni do pohraniční oblasti. Poslední část dizertační práce předkládá interpretaci pojmu "exulantská tradice" Edity Štěříkové a několika pamětí, na nichž ukazujeme, jak bylo vzpomínáno na život v Zelově, jak ho popisovali, co akcentovali. Zároveň na korespondenci faráře Emila Jelínka ilustrujeme problémy, které vyvstávaly během sžívání se s novým prostředím. Perspektiva historické sociologie dizertační práce...
|
|
| |
host ::
RSS.