|
|
Monitoring nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním - role sestry
VANIŠOVÁ, Štěpánka
Tato teoretická diplomová práce je zaměřena na monitoring nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním a na roli sestry v této problematice. Jejím cílem bylo poskytnout všeobecný a komplexní přehled o kraniocerebrálním poranění a možnostech monitoringu nervového systému u pacientů s tímto poraněním a zmapovat roli sestry při monitoringu nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním. K dosažení cílů bylo použito metody review a syntézy dat. Zdroje pro zpracování diplomové práce byly vyhledávány prostřednictvím odborných zahraničních databází, vyhledávačů na internetu a prostřednictvím katalogů a databází knihoven. Čerpáno bylo z odborné tuzemské i zahraniční literatury, v elektronické i tištěné podobě. Vývojem technologií se v klinické praxi objevují nové monitorovací techniky nervového systému, které už někde považují za standard, jinde je teprve zavádějí anebo nemají doposud s těmito technikami zkušenosti žádné. Sestry pracující s pacienty s kraniocerebrálním poraněním by měly mít k dispozici dostatek informací k této problematice. Bohužel literatura s touto problematikou určená pro sestry se v tuzemských zdrojích moc často nevyskytuje. Tato diplomová práce by mohla alespoň částečně posloužit jako studijní materiál pro sestry i studenty. V diplomové práci je zpřehlednění patofyziologie kraniocerebrálního onemocnění, současné nejčastěji využívané metody monitoringu nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním v zahraničí i u nás. V další části práce jsou jednotlivé metody monitoringu doplněny o informace, které uplatní obzvláště sestry pracující na jednotkách intenzivní péče s pacienty s kraniocerebrálním poraněním.
|
|
|
Morfologické koreláty u modelu hypoxicko-ischemické encefalopatie u potkana
Slotta, Michal ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Riljak, Vladimír (oponent)
Název: Morfologické koreláty u modelu hypoxicko-ischemické encefalopatie u potkana Cíle: Cílem výzkumu je vytvořit model hypoxicko-ischemické encefalopatie u potkana, který by představoval poškození v perinatálním období u člověka a následně histologickým zobrazením odlišit nejčastěji poškozené mozkové struktury. Metody: Jedná se o experimentální studii. U pěti laboratorních potkaních mláďat jsme vyvolali hypoxicko-ischemickou encefalopatii podle Rice-Vannucci modelu. Kontrolní skupina představující dalších pět potkaních mláďat podstoupila hypoxii po dobu 1,5 hodiny. Následně byla zvířata vrácena k matce. Po 48 hodinách následovala mozková perfuze, parafinizace, krájení mozků na řezy a nanesení řezů na podložní sklíčka. Řezy k znázornění morfologických změn a degenerace neuronů byly nabarvené Hematoxylin-Eosinem, Fluoro Jade B a imunohistochemicky. Řezy jsme následně pozorovali a hodnotili pod světelným mikroskopem. Výsledky: Po navození hypoxicko-ischemické encefalopatie u 7-denních potkaních mláďat došlo k poškození v oblasti zkoumaných struktur u dvou zvířat. Ostatní zvířata experimentální skupiny projevily jen mírné morfologické změny nervových buněk pozorovatelné na barvení H&E. Mozky mláďat kontrolní skupiny byly intaktní. Klíčová slova: nekróza, apoptóza, zvířecí model, poškození mozku
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace z pohledu pacienta po poškození mozku a členů multidisciplinárního týmu
MATĚJKOVÁ, Andrea
Abstrakt Diplomová práce se zabývá fungováním koordinované rehabilitace a multidisciplinárního týmu v domácím prostředí u osob po získaném poškození mozku. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část popisuje historii a fungování koordinované rehabilitace a multidisciplinární spolupráce. Dále je tato část zaměřena na charakteristiku získaného poškození mozku. Ve výzkumné části byla použita metoda kvalitativní výzkumné strategie, technika polostrukturovaného rozhovoru. První část výzkumu byla zaměřena na rozhovory s klienty. Rozhovory probíhaly s klienty po poškození mozku a cévní mozkové příhodě po dosažení 3 měsíců od vstupu do projektu. Rozhovor byl realizován sociálními pracovníky a byl zaměřen na hodnocení péče multidisciplinárního týmu. Klienti hodnotili práci, čas, komunikaci a spolupráci jednotlivých odborníků spolupracujících na klientově zdravotním stavu a sociální situaci. V druhé části výzkumu byla použita metoda focus group, ohniskové skupiny, které se zúčastnilo 12 členů týmu. Cílem výzkumu bylo popsat, jak funguje multidisciplinární tým z pohledu pacienta po poškození mozku a členů multidisciplinárního týmu v rámci projektu GAJU. Projekt GAJU nese název: "Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S)". Základním kritériem výběru klientů bylo zachování komunikačních schopností tedy schopností účastnit se řízeného rozhovoru na základě dotazníku FIM a WHODAS 2. i doplňujících otázek k sociální oblasti i metodám a technikám fyzioterapie a ergoterapie. V souvislosti s cílem práce byly stanoveny výzkumné otázky a to konkrétně: Jak vnímají činnost multidisciplinárního týmu klienti zapojení do projektu GAJU a jak vnímají činnost multidisciplinárního týmu členové projektu GAJU, kteří realizují koordinovanou rehabilitaci v terénu. Po příchodu z nemocnice je pro pacienty nejdůležitější přítomnost rodiny. Klientům pomáhal multidisciplinární tým, který pravidelně dojížděl do domácího prostředí. Členy týmu tvořili fyzioterapeuti, ergoterapeuti, sociální pracovníci a lékaři. Vzhledem k časté docházce fyzioterapeuta ke klientovi, vnímají často pacienti tohoto odborníka jako stěžejního při rekonvalescenci. Neméně důležitý je i ergoterapeut, u kterého si chválí práce na jemné motorice či představení pomůcek. Sociálního pracovníka chápou spíše jako psychickou či informační podporu. Mezi pozitiva patří například dojíždění týmu do domácího prostředí, propojenost členů týmu či rozvoj klienta ze všech směrů podpory. Mezi negativy se objevuje například absence praxe některých členů týmu, ale i nevyhovující forma získávání dat pomocí dotazníků.
|
|
|
Pozitiva a negativa sociální práce u pacientů po poškození mozku z pohledu sociálního pracovníka
MANDÁTOVÁ, Kateřina
Diplomová práce je zaměřena na sociální práci s osobami po poškození mozku a je součástí projektu GAJU s názvem "Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S)". Do této práce byli zapojeni sociální pracovníci a sociální pracovnice z Českobudějovicka, jejichž práce může zahrnovat i práci s osobami po poškození mozku. Do výzkumu byli tito pracovníci/pracovnice zařazeni z důvodu zmapování navazujících služeb po hospitalizaci osob po poškození mozku. Tyto organizace a informace o nich pak byly v rámci poradenství sdělovány pacientům, kteří byli zařazeni do projektu GAJU. Komplexní výsledky projektu budou zpracovány v rámci publikační činnosti. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. První teoretická část je zaměřena na základní popis poškození mozku, blíže jsem se věnovala cévní mozkové příhodě, dále je zde popsán koordinovaný rehabilitační tým, role sociálního pracovníka, dále je zde popsána zátěž, které sociální pracovník, jakožto osoba v pomáhající profesi může čelit a syndrom vyhoření, jakožto možný důsledek této zátěže. Ve výzkumné části bylo cílem zkoumání dle subjektivních výpovědí sociálních pracovníků, kteří působí v navazujících organizacích pro pacienty po poškození mozku v Českých Budějovicích zjistit, jaká vnímají pozitiva a negativa sociální práce u těchto pacientů, abychom si tak mohli komplexně představit obraz práce sociálního pracovníka s pacientem po poškození mozku. V souvislosti s cílem byly stanoveny výzkumné otázky: Jaká jsou dle subjektivního názoru sociálního pracovníka pozitiva a negativa sociální práce u pacienta po poškození mozku? Dále pak otázka: Co je příčinou pozitiv a negativ, které sociální pracovník při své práci vnímá? Byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika rozhovoru pomocí návodu u čtrnácti sociálních pracovníků z navazujících organizací, jejichž cílová skupina se zaměřuje i na osoby po poškození mozku. Data byla zpracovávána v programu Atlas.ti 7. Na základě analýzy dat byla zmapována pozitiva a negativa sociální práce u pacientů po poškození mozku, která dotazovaní pracovníci ve svých výpovědích uvedli, a z výsledků práce vyplynulo, že sociální pracovníci především tato negativa: Administrativa, která v důsledku legislativy stále narůstá a převažuje nad prací s klientem. Finance které se týkají jak financování služby, tak nedostatečných prostředků na odměny pro zaměstnance, či finanční náročnosti služeb pro klienty. Nedostatek kvalitního personálu, časová náročnost činností, která úzce souvisí s obsáhlou administrativou a s faktem, že sociální pracovník pracuje mnohdy i nad rámec svých pracovních povinností a kompetencí. Nespolupráce rodiny klienta nebo nedostatečný zájem rodiny o klienta. Legislativa, která se mnohdy dle výpovědí neslučuje s praxí, sociální pracovníci musí sledovat aktuální novelizace zákona a je to pro ně časově náročné a vyčerpávající. Absence navazujících organizací pro pacienty po poškození mozku, nedostatek kompetencí/pravomocí/informací sociálního pracovníka, nedostatečná motivace, a to nedostatečné finanční ohodnocení či chybějící benefity pro zaměstnance, tak konflikty s úřady, bariéry, které se vyskytují při práci sociálního pracovníka či nedostatečné prostředky. Z analýzy výsledků dále vyplynulo, že sociální pracovníci subjektivně vnímají při práci s pacienty po poškození mozku nejčastěji tato pozitiva: spokojenost klienta, pomoc lidem, pocit dobře odvedené práce, pozitivní zpětný vazba, práce "baví", pozitiva ve vztahu k pracovnímu prostředí. Z výsledků je patrné, že při práci sociálního pracovníka převládají pozitiva nad negativy, oproti tomu práci v multidisciplinárním týmu hodnotili sociální pracovníci jako pozitivní a pro klienta i tým prospěšnou. Výsledky dané práce slouží jako dílčí část pro sestavení komplexních výstupů koordinované rehabilitace u pacientů po poškození mozku z projetu GAJU. Výsledky z výzkumu se stanou součástí publikačních výstupů z výše zmíněného projektu.
|
|
|
Potřeby rodin pacientů po poškození mozku
BÁRTOVÁ, Marie
Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškození mozku (reg. č. GAJU 138/20146/S). Cílem diplomové práce je zjistit, jaké potřeby mají rodinní příslušníci pečující o pacienta po poškození mozku v domácím prostředí. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Vzhledem k výzkumnému souboru, který se skládal z 14 pečovatelů o pacienta po cévní mozkové příhodě a pouze jeden rodinný příslušník pečoval o pacienta po kraniotraumatu, je v teoretické části práce popsána charakteristika CMP, koordinovaná rehabilitace, základní pojmy o rodině a vybrané koncepty potřeb. V souvislosti s cílem práce byla stanovena výzkumná otázka: Jaké potřeby mají rodinní příslušníci, kteří pečují v domácím prostředí o pacienta po poškození mozku. Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní strategie, technikou polostrukturovaného rozhovoru u rodinných příslušníků v Jihočeském kraji, kteří pečují o osobu po poškození mozku v domácím prostředí, přičemž bylo nutné, aby osoba po poškození mozku byla zapojena do projektu. Rozhovory byly zpracovány v programu Atlas.ti. Z analýzy sesbíraných dat vyplynulo 9 kategorií potřeb, jež se vzájemně prolínají. Jedná se o potřeby péče o pacienta, péče o domácnost, potřebu pomoci rodiny, odborných a sociálních služeb, ekonomického zajištění a rychlejší pomoci ze strany sociálního zabezpečení, potřebu volného času, psychické pohody a společenského kontaktu. Výsledky této práce slouží jako dílčí část pro sestavení komplexních výsledků koordinované rehabilitace u pacientů po poškození mozku z projektu GAJU s názvem Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S). Analýza potřeb pečujících rodinných příslušníků vedla k návrhům na řešení/saturaci těchto potřeb, čímž měla přímý dopad do života oslovených informantů.
|
|
|
Potřeby pacientů po poškození mozku
PECHOUŠKOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce je součástí projektu GAJU s názvem "Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S)". V době zpracování této diplomové práce, byli v projektu zapojeni pouze pacienti po cévní mozkové příhodě, jelikož v nemocnici do této doby nebyl vyhledán žádný vhodný pacient po úrazu mozku, který by potřeboval multidisciplinární tým v domácím prostředí. Základním kritériem výběru pacientů bylo zachování komunikačních schopností tedy schopností účastnit se řízeného rozhovoru na základě dotazníku Functional Independence Measure (tzv. FIM) a WHO Disability Assessment Schedule 2.0 i doplňujících otázek k sociální oblasti i metodám a technikám fyzioterapie. Výzkum v rámci projektu ale ještě není u konce. Tato práce je tedy z výše zmíněných důvodů zaměřena na zjištění potřeb pacientů po cévní mozkové příhodě v období od příhody do třech měsíců od propuštění z nemocnice do domácího prostředí. Komplexní výsledky budou zpracovány v rámci publikační činnosti projektu. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části nalezneme ucelený pohled na problematiku péče o pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Zaměřila jsem se na jak na základní charakteristiku cévní mozkové příhody a organizaci péče o pacienty v České republice, tak dále na koordinovaný rehabilitační tým, roli sociálního pracovníka, možnosti sociální pomoci státu pacientům a jejich rodinám a na psychický stav pacienta. V poslední kapitole popisuji obecný koncept lidských potřeb podle A. Maslowa a uvádím významné potřeby nemocných. Ve výzkumné části je mým cílem zjistit, jaké potřeby má pacient po poškození mozku v domácím prostředí. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázkou je: Jaké jsou potřeby pacientů po poškození mozku? A druhou pak: Jaké jsou úkoly sociálního pracovníka při naplňování potřeb pacientů po poškození mozku? Byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika rozhovoru pomocí návodu u pacientů s poškozením mozku v Jihočeském kraji vybraných v rámci projektu. Data byla zpracovávána v programu Atlas.ti 7. Z analýzy dat sesbíraných během prvních tří měsíců pacientů v domácím prostředí vyplynulo sedm obecnějších kategorií potřeb pacientů a úkoly sociálního pracovníka, kterými může pomoci tyto potřeby saturovat. Výsledky dané práce slouží jako dílčí část pro sestavení komplexních výsledků koordinované rehabilitace u pacientů po poškození mozku z projetu GAJU. Analýza potřeb pacientů vedla k návrhům na řešení / saturaci těchto potřeb, měla tedy přímý dopad do života oslovených jedinců. Výsledky z výzkumu se stanou součástí publikačních výstupů z výše zmíněného projektu.
|
|
|
Vliv efektu fyzické aktivity na svalovou hmotu u pacientů po poškození mozku
Prunerová, Anna ; Táborská, Silvie (vedoucí práce) ; Pochylová, Barbora (oponent)
bakalářské práce Název bakalářské práce: Vliv efektu fyzické aktivity na svalovou hmotu u pacientů po poškození mozku Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá hodnocením svalové hmoty po čtyřtýdenní fyzické aktivitě u pacientů po poškození mozku. Svalová hmota je měřená pomocí bioelektrické impedanční analýzy. Zvoleni jsou pacienti s různým stupněm poškození mozku. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována etiologii poškození mozku. Nezastupitelnou roli zde hraje cévní mozková příhoda. Dále je popsána architektura kosterní svaloviny a jsou zde zahrnuty i změny, které na ní po poškození mozku vznikají. Zmíněna je vhodná fyzická aktivita, která je indikována těmto pacientům. Součástí je ozřejmění bioelektrické impedanční analýzy a přístrojů, které byly užity při zjišťování výsledků. V praktické části je popis postupu bakalářské práce. Kritéria výběru pacientů, analýza a zpracování dat jsou zde shrnuty. Zpracovány jsou kazuistiky třech pacientů, tj. jedné ženy a dvou mužů po poškození mozku. Kazuistiky zahrnují kromě anamnézy, vstupního a výstupního kineziologického rozboru i měření bioimpedance, které je stěžejní v této práci pro zjištění množství svalové hmoty po provádění čtyřtýdenní fyzické aktivity. Klíčová slova: Poškození mozku, cévní mozková příhoda,...
|
|
|
Aplikace modifikovaného hodnocení předpracovních dovedností dle Jacobsové u pacientů po poškození mozku
Rejtarová, Anna ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno autorky: Anna Rejtarová Jméno vedoucí: Mgr. Kateřina Svěcená, Ph.D. Název bakalářské práce: Aplikace modifikovaného hodnocení předpracovních dovedností dle Jacobsové u pacientů po poškození mozku Práce se zabývá ergodiagnostikou osob po poškození mozku, tedy problematikou hodnocení pro účely zaměstnanosti. V teoretické části práce jsou popsány testy, jež se k hodnocení pracovního potenciálu využívají ve světě, přičemž zvláštní pozornost je věnována právě Hodnocení předpracovních dovedností dle Jacobsové. Toto hodnocení je výjimečné v tom, že neřeší pouze fyzickou, psychickou či kognitivní oblast činnosti, avšak soustředí se na všechny tyto oblasti současně a podává tak ucelený obraz o schopnostech, ale i omezeních člověka. Vzhledem k této jedinečnosti bylo hodnocení v rámci práce modifikováno pro účely hodnocení pracovního potenciálu osob po poškození mozku a tato modifikace je přiložena v podobě manuálu. V praktické části práce jsou diskutovány výsledky jejího užití u šestnácti testovaných osob (osmi osob bez funkčního poškození a osmi osob po poškození mozku), zároveň je zde nastíněno možné další užití testu. KLÍČOVÁ SLOVA: Hodnocení předpracovních dovedností dle Jacobsové Ergodiagnostika Poškození mozku Ergoterapie
|
|
|
Trénink kognitivních funkcí po poškození mozku s využitím Vienna Test System Schuhfried
Macková, Lenka ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Piťhová, Zuzana (oponent)
1 ABSTRAKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Lenka Macková Vedoucí práce: Bc. Alice Oktábcová Oponent práce: Název bakalářské práce: Trénink kognitivních funkcí po poškození mozku s využitím Vienna Test System Schuhfried Abstrakt bakalářské práce: Poškození mozku představuje velké zatížení v naší společnosti a jedním z následků poškození mozku je porucha kognitivních funkcí. Kognitivní funkce jsou nezbytné pro soběstačnost a participaci člověka v životě. Cílem této bakalářské práce je popsat využití počítačového programu CogniPlus od společnosti Vienna Test System Schuhfried pro trénink kognitivních funkcí u pacientů po poškození mozku. Teoretická část poskytuje informace o problematice poškození mozku a jeho následků a popisuje kognitivní funkce a jejich poruchy. Dále jsou v této části popsány možnosti neurorehabilitace a neuropsychologie a je zde popsána role ergoterapie v tréninku kognitivních funkcí. Závěr teoretické části je zaměřen na využití počítačových programů a na jejich výhody a nevýhody a v poslední řadě je zde uveden podrobný popis počítačového programu CogniPlus. Praktická část je zaměřena na možnost použití počítačového programu CogniPlus pro trénink kognitivních funkcí u pacientů po poškození mozku. Praktická část práce obsahuje 2 kazuistiky. S každým pacientem bylo provedeno 10 tréninků na...
|
|
|
Využití Redcordu na aktivaci stabilizátorů pánve pro stereotyp chůze u pacientů po poškození mozku
Kasanová, Barbora ; Drábová, Zuzana (vedoucí práce) ; Průšková, Kateřina (oponent)
Název bakalářské práce: Využití Redcordu na aktivaci stabilizátorů pánve pro stereotyp chůze u pacientů po poškození mozku Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá poruchami stereotypu chůze po získaném poškození mozku. Cílem bylo zjistit možnosti ovlivnění patologické chůze pomocí terapie zaměřené primárně na svaly stabilizující pánev. Pro tento záměr byla zvolena metoda Neurac pracující se závěsným aparátem Redcord. Teoretická část pojednává o získaném poškození mozku jako takovém a především o traumatických a ischemických lézích. Popsána je také problematika patologického stereotypu chůze, který se u takových pacientů běžně vyskytuje. Další část tvoří seznámení s metodou Neurac a aparátem Redcord. V závěru je porovnáno několik aktuálních studií, které se touto metodou zabývají. Praktická část zahrnuje popis metodologie, základní otázky práce, použité metody a charakteristiku vzorku pacientů. V této části se také nachází kazuistiky a výsledek terapie v podobě speciálních testů Neurac Testing, standardizovaných testů chůze a vizuálního porovnání stereotypu chůze před a po intervenci pomocí videozáznamu. Klíčová slova: Redcord, Neurac, cévní mozková příhoda, trauma mozku, hemiparetická chůze, patologická chůze, stabilizátory pánve
|
host ::
RSS.