|
| |
|
|
Bariéry pro aktivní životní styl hypokinetické mládeže
Králová, Kateřina ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Blahutková, Marie (oponent)
Disertační práce řeší problematiku pohybového režimu adolescentů studujících na školách poskytujících střední vzdělání s výučním listem. Zaměřuje se na ty studenty, kteří nesplňují doporučení o minimálním počtu kroků za den, na tzv. inaktivní (sedavé) studenty. Cílem studie bylo objasnit důvody, které jim brání v aktivnějším životním stylu. Pro lepší porozumění výpovědí respondentů jsme zkoumali i vztah ke školní tělesné výchově jakožto vyučovacímu předmětu, který má potenciál pozitivně ovlivnit pohybový režim mládeže. Výzkum byl realizován v souboru 15-16letých studentů na středních školách s výučním listem (dvě v Praze, jedno v Moravskoslezském kraji) o celkovém počtu 315 studentů. Pro získávání dat o názorech studentů na tělesnou výchovu byl použit standardizovaný dotazník, na monitorování objemu pohybové aktivity byly použity fitness náramky Sigma Activo a pro konkretizaci bariér pohybové aktivity byl využit polostrukturovaný rozhovor. Dle našich výsledků nedostatečnou pohybovou aktivitu vykazuje 29,5 % studentů, častěji to jsou chlapci. Celkově tito studenti hodnotí školní tělesnou výchovu pozitivně. Přestože jsou většinou spokojeni s obsahem hodin, mají problém s některými aktivitami, které nedělají rádi a vzbuzují v nich emoci strachu (nejčastěji je to gymnastika). Naopak by v rámci hodin TV...
|
|
|
Fyziologie hematoencefalické bariéry
Kellner, Patrik ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Filipovská, Eva (oponent)
Práce se zaobírá tématem hematoencefalické bariéry. Hematoencefalická bariéra je fyziologická bariéra oddělující oběhový systém od mozku, v místě jejich vzájemné konfrontace. Podstatou bariéry je udržování hoemostázy a regulace transportu látek v obou směrech. Nejvýznamnější skupinou proteinů, které zprostředkovávají tento transport, jsou ABC transportéry. Alterace vlastností bariéry během patologií ale také distribuce léčiv je předmětem výzkumů. Přehled o výšše zmíněných tématech se tato práce pokusí zprostředkovat.
|
|
|
Bariéry pro aktivní životní styl hypokinetické mládeže
Králová, Kateřina ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Blahutková, Marie (oponent) ; Dvořáková, Hana (oponent)
Disertační práce řeší problematiku pohybového režimu adolescentů studujících na školách poskytujících střední vzdělání s výučním listem. Zaměřuje se na ty studenty, kteří nesplňují doporučení o minimálním počtu kroků za den, na tzv. inaktivní (sedavé) studenty. Cílem studie bylo objasnit důvody, které jim brání v aktivnějším životním stylu. Pro lepší porozumění výpovědí respondentů jsme zkoumali i vztah ke školní tělesné výchově jakožto vyučovacímu předmětu, který má potenciál pozitivně ovlivnit pohybový režim mládeže. Výzkum byl realizován v souboru 15-16letých studentů na středních školách s výučním listem (dvě v Praze, jedno v Moravskoslezském kraji) o celkovém počtu 315 studentů. Pro získávání dat o názorech studentů na tělesnou výchovu byl použit standardizovaný dotazník, na monitorování objemu pohybové aktivity byly použity fitness náramky Sigma Activo a pro konkretizaci bariér pohybové aktivity byl využit polostrukturovaný rozhovor. Dle našich výsledků nedostatečnou pohybovou aktivitu vykazuje 29,5 % studentů, častěji to jsou chlapci. Celkově tito studenti hodnotí školní tělesnou výchovu pozitivně. Přestože jsou většinou spokojeni s obsahem hodin, mají problém s některými aktivitami, které nedělají rádi a vzbuzují v nich emoci strachu (nejčastěji je to gymnastika). Naopak by v rámci hodin TV...
|
|
|
Fyziologie hematoencefalické bariéry
Kellner, Patrik ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Práce se zaobírá tématem hematoencefalické bariéry. Hematoencefalická bariéra je fyziologická bariéra oddělující oběhový systém od mozku, v místě jejich vzájemné konfrontace. Podstatou bariéry je udržování homeostázy a regulace transportu látek v obou směrech. Nejvýznamnější skupinou proteinů, které zprostředkovávají tento transport, jsou ABC transportéry. Alterace vlastností bariéry během patologií ale také distribuce léčiv je předmětem výzkumů. Přehled o výše zmíněných tématech se tato práce pokusí zprostředkovat.
|
|
|
Zvládání hospicové péče v domácím prostředí z pohledu pacientů a rodinných příslušníků
BRODCOVÁ, Petra
Bakalářská práce se věnuje tématu domácí hospicové péče. Cílem práce je zjistit, jak zvládají pacienti a doprovázející rodinní příslušníci poskytovanou péči v domácím prostředí. Vzhledem k tomu, že většina nevyléčitelně nemocných osob si přeje zemřít doma, za přítomnosti svých blízkých, se dostává téma hospicové péče do popředí. Vznikají nová zařízení, kde je nemocným v terminálním stádiu života nabízena paliativní péče. V zahraničí jsou hospicové služby a paliativní medicína více rozšířené a zakotvené ve zdravotním systému, než je tomu v České republice. Nicméně snahy lékařů, asociací hospicové péče a mnoha jiných organizací velmi přispívají k nastavení podmínek a rozvoji hospicové péče, která by byla dostupná všem nemocným a která nabízí kvalitní a důstojné umírání svým pacientům. V bakalářské práci byly stanoveny tři výzkumné otázky, které byly položeny v souvislosti s cílem práce. První položená otázka se týkala zmapování bariér, které se vyskytují v domácí hospicové péči. Druhá výzkumná otázka spočívala v analýze potřeb nemocného a doprovázejících členů rodiny. Třetí otázka si kladla za svůj cíl zjistit průběh poskytované domácí hospicové péče. Výzkumné šetření bylo prováděno metodou kvalitativního šetření, za pomoci polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Výzkumného šetření se zúčastnilo jedenáct respondentů. Jednalo se o pět všeobecných sester zaměstnaných v domácí hospicové péči. Dále o tři pacienty v terminálním stádiu života a jejich tři doprovázející rodinné příslušníky. Výsledky získané od informantů byly zpracovány metodou "tužka-papír". Metoda pozorování byla využita u nemocných respondentů v terminální fázi života, kde bylo zjišťováno, jaké jsou v rodině vztahy, jaký je stav pacienta a jaké bytové podmínky umožňují poskytovat domácí hospicovou péči. Tyto výsledky byly průběžně zaznamenávány do pozorovacího archu. Na základě získaných výsledků je možné konstatovat, že domácí hospicová péče může být poskytovaná ve stabilní a spolupracující rodině, která žije v bytě či domku vhodném pro možné zajištění kompenzačních pomůcek nemocnému a v dostupné vzdálenosti pro pracovníky domácí hospicové péče. Z rozhovorů uskutečněných s nemocnými v terminálním stádiu života a jejich doprovázejících osob nevzešly žádné bariéry, které by zabránily v poskytování hospicové péče v domácím prostředí. Z pohledu všeobecných sester jsou nejvíce vnímány překážky v nespolupráci s rodinou, špatné komunikaci a nedostatku fyzických sil doprovázejících osob. Holistický pohled na nemocného i doprovázející osobu umožňuje sestrám uspokojovat potřeby těchto respondentů ve všech složkách, pečují tedy o bio-psycho-sociální a spirituální oblast. U uvedených respondentů byla nejvíce poskytovaná psychická podpora, v biologické oblasti docházelo především k tišení bolesti. Domácí hospicová péče se dle výsledků výzkumného šetření těší velkému úspěchu a prosazující se paliativní péče nachází své opodstatněné místo v péči o pacienta. Získané výsledky z této bakalářské práce mohou posloužit ve vzdělávání dalších všeobecných sester.
|
|
|
Funkční parametry biokoridorů konstruovaných ve fragmentované kulturní krajině k podpoře mobility organismů
Vaškovský, Adam ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Antropogenně zapříčiněná fragmentace krajiny doprovázená ztrátou konektivity habitatů představuje v současnosti významnou celosvětovou hrozbu ochrany biodiverzity. Jednou z možností, jak lze tomuto problému čelit, je identifikace, tvorba a udržování biokoridorů, které propojují izolované plochy habitatů, a umožňují tak pohyb a šíření organismů prostředím. Tato práce se prostřednictvím literární rešerše zaměřuje na zjištění faktorů zajišťujících funkčnost biokoridorů různých prostorových měřítek pro různé druhy volně žijících organismů. Klíčová slova: biokoridor, ekodukt, bariéra, fragmentace krajiny, propojenost, šíření organismů, mobilita, funkčnost koridoru, krajinná ekologie
|
|
| |
|
|
Mortalita ptáků na průhledných překážkách
Houdová, Monika ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Mortalita ptáků na průhledných překážkách (ať už protihlukové stěny nebo obyčejná okna na obytných domech) je bezesporu velmi důležité ochranářské téma, protože s vývojem lidské společnosti stále rychleji přibývají místa pro ptactvo velice nebezpečná. Zároveň zatím není k dispozici žádný přehledový článek, který by syntetizoval jednotlivé dílčí studie o tom, v jaké míře ptačí jedinci na daných překážkách umírají, jaké faktory jsou rozhodující pro schopnost překážce se vyhnout, jak moc srážky ohrožují vitalitu ptačích populací a jestli máme vůbec možnost takovýmto nechtěným ztrátám předcházet. Tyto otázky proto řeší předkládaná bakalářská práce formou literární rešerše. Ze zatím dostupných informací vyplývá, že nejdůležitějším faktorem je migrační chování ptáků, jedinci migrující přes noc jsou mnohokrát více ohroženi než ti migrující ve dne, a to kvůli nočnímu světelnému znečištění, které je dokáže zmást. Nejnebezpečnějším ročním obdobím v tomto směru je jednoznačně podzim, což také s migračním tahem souvisí. Populační ztráty způsobené nárazem do průhledné překážky mohou dosahovat až 20 % celkové populace ročně. Práce kromě shrnutí dostupných informací o problematice navrhuje a hodnotí možná preventivní opatření, což může dále sloužit k účinné ochranářské aplikaci i mezi laickou veřejností.
|
|
| |
host ::
RSS.