|
|
Motivace volby jména dětí cizinců a dětí z národnostně smíšených rodin žijících v českém prostředí
Manderlová, Eva ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá motivací volby jména dětí cizinců a dětí z národnostně smíšených rodin žijících v českém prostředí. Je rozdělena na dvě části - část teoretickou a praktickou. Teoretická část představuje pojmy křestní/ rodné jméno, onomastika, antroponyma a vlastní jména, dále popisuje vývoj rodných jmen, jejich rozdělení podle původu, jednotlivé motivace volby jména a pravidla zápisu jednotlivých jmen do matriky. Praktická část je založena na výsledcích dotazníkového šetření. Výsledky jsou vyhodnocovány z několika různých úhlů pohledu. Tím hlavním je vyhodnocování z hlediska rozdělení respondentů podle jednotlivých kontinentů, dále jsou srovnávány výsledky "evropské" s výsledky "mimoevropskými", je také zohledněna délka pobytu rodičů v České republice, možnost existence národnostně smíšených rodičovských dvojic a s tím spojená motivace volby dvou rodných jmen. Výsledky šetření jsou procentuálně vyjádřeny a přehledně zobrazeny také v jednotlivých tabulkách, které jsou součástí práce.
|
|
|
Vlastní jména jako potenciální projev "cizosti" v překladu neliterárního textu
Bičíková, Romana ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Jana (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá vlastními jmény v češtině a ve španělštině a překladem vlastních jmen ze španělštiny do češtiny. Teoretická část shrnuje současný stav zkoumané problematiky v češtině a ve španělštině. V češtině se vlastními jmény zabývají jak příručky gramatické, tak onomastické, neboť onomastika je v českém prostředí poměrně rozvinutou lingvistickou disciplínou. Ve španělštině se vlastními jmény zabývají zejména příručky gramatické. V obou jazycích se autoři do značné míry shodují v definici vlastních jmen a v rozdělení vlastních jmen do tříd (antroponyma, toponyma, chrématonyma a jejich podtřídy), španělští autoři nicméně nevydělují chrématonyma jako samostatnou kategorii pod tímto názvem. Na rozdíl od českého prostředí se v prostředí španělském dosud nikdo nevěnoval funkcím vlastních jmen. Na překlad vlastních jmen dodnes existují rozdílné názory. Vlastní jména jsou polyfunkční jednotky, jejichž překládání či nepřekládání je do značné míry podmíněno normami a dobově podmíněnými konvencemi, funkcí textu, textovým typem a žánrem, vztahem pracovních jazyků atd. Autoři též navrhují strategie, které se mohou při převodu vlastních jmen používat. Empirická část stručně charakterizuje vybrané texty z hlediska funkčního stylu, žánru a funkce. Jedná se zde o anotace, texty psané v...
|
|
|
Jak se bude jmenovat? Motivace k pojmenování potomků
Nedbalová, Monika ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
JAK SE BUDE JMENOVAT? MOTIVACE K POJMENOVÁNÍ POTOMKŮ Resumé Bakalářská práce se zabývá rodnými jmény obecně, především však motivací rodičů k pojmenování dětí. První část práce shrnuje její teoretická východiska, zabývá se antroponymy a historií jejich zkoumání, následně se zaměřuje na rodná jména, motivaci jejich vzniku, jejich funkci, obměny repertoáru, vývoj a také na vývoj motivací k pojmenování potomků. Práce obsahuje také kapitolu o právní úpravě rodných jmen. Dále je zmíněn předchozí výzkum Miloslavy Knappové ze 70. let, který se zabýval motivací volby jmen. Praktická část práce je založena na vlastním dotazníkovém výzkumu motivací rodičů k pojmenování dětí, který byl prováděn na území kraje Středočeského, Libereckého a na území Hlavního města Prahy v období od prosince 2010 do února 2011 a jehož respondenty byli rodiče dětí narozených v letech 2005-2010. Cílem prováděného průzkumu bylo zjistit, jaké tendence se v současnosti objevují v oblasti volby rodných jmen, jaké motivy hrají roli při volbě jména, jaké důvody jsou nejčastější a jaké naopak v porovnání s minulostí ustupují do pozadí. Dále se výzkum zabývá otázkou vztahu mezi motivací k pojmenování a věkem, vzděláním a bydlištěm rodičů. Získané poznatky doplňují přehledné tabulky a grafy, které usnadňují porovnání sebraných dat a jejich interpretaci.
|
|
|
K otázce antroponym
KANTNEROVÁ, Dana
Práce se zabývá obecnými otázkami lingvistické disciplíny onomatologie. Je členěna do tří částí. Teoretický oddíl se zabývá onomastikou jako vědní disciplínou, její historií a osobnostmi, základním dělením. Ve druhé části se věnuje ženským a mužským jménům, která mají v České republice nejvíce nositelů. Objasnění jejich původu a významu. Ve třetí části porovnává jména novorozenců v období let 2002 - 2012. I u nich objasňuje význam a původ. Využívá dat získaných Českým statistickým úřadem.
|
host ::
RSS.