|
|
Adenosinergní signalizace: role v neuroprotekci a neurodegeneraci
Hrušovská, Kateřina ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat základní a nejdůležitější mechanismy působení adenosinergní signalizace, a to hlavně v centrální nervové soustavě, kde se purinový nukleosid adenosin uplatňuje jako významný neuromodulátor. K výraznému uvolňování adenosinu do extracelulárního prostředí dochází v některých patologických situacích. Adenosin působí skrze své čtyři receptory, které mají velmi různorodé funkce. Některé účinky jsou neuroprotektivní - ty jsou zprostředkované převážně inhibičním receptorem A1, který může snižovat excitotoxicitu, jiné mohou způsobovat i neurodegeneraci, což je převážně způsobeno zvýšenou aktivací A2A receptorů. K ovlivnění této signalizace může docházet různými způsoby, například inhibicí enzymů zajišťující vznik nebo zánik adenosinu, blokací jeho transportérů, vlivem agonistů a antagonistů adenosinu nebo inhibicí druhých poslů a různých proteinkináz, jejichž prostřednictvím adenosin ovlivňuje buněčné pochody. Důležité jsou také interakce adenosinových receptorů s dalšími typy receptorů v mozku. Adenosin a adenosinové receptory se mohou uplatnit při neurodegenerativních procesech. Detailní pochopení specifických účinků adenosinu by mohlo přinést velký pokrok v léčbě neurodegenerativních nemocí. V současné době probíhá intenzivní výzkum různých ligandů adenosinových...
|
|
|
Adenosin a nádorová imunoterapie
FREJLACHOVÁ, Andrea
Cílem této bakalářské práce bylo studium imunosupresivních účinků adenosinu a využití těchto znalostí v nádorové imunoterapii. Vliv odstranění adenosinu pomocí enzymů na účinnost nádorové imunoterapie byl zkoumán na myším modelu pankreatického adenokarcinomu Panc02.
|
|
|
Přítomnost nízkomolekulárních imunomodulátorů ve slinách klíštěte \kur{Ixodes ricinus}
HAUSEROVÁ, Simona
K úspěšnému dokončení krmení klíšťata využívají proteinové látky obsažené ve slinách, díky nimž jsou schopna potlačit imunitní reakci hostitele. U některých klíštat (např. Rhipicephalus sanguineus) se ovšem zjistilo, že jsou ve slinách obsaženy i nízkomolekulární látky neproteinového charakteru. Cílem práce bylo zjistit, zda tyto neproteinové molekuly jsou přítomny ve slinách našich klíštat Ixodes ricinus. V této práci se konkrétně jedná o prostaglandin E2 a adenosin. Druhým cílem bylo pomocí PKA inhibitoru zhodnotit úlohu obou nízkomolekulárních složek (nebo alespoň jedné z nich) v supresi produkce cytokinu TNF-alfa vhodnými buňkami pomocí klíštěcích slin.
|
|
|
Microglia control adenosine A2A-receptor mediated astrogliosis
Svobodová, Magdaléna ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Magdaléna Svobodová Školitelé: Assoc. Prof. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Assoc. Prof. Maria da Glória Correia da Silva Queiroz, Ph.D. Název diplomové práce: Mikroglie kontrolují astrogliózu zprostředkovanou adenosinovými A2A-receptory V centrální nervové soustavě mají astrocyty a mikroglie stěžejní funkci při řízení zánětlivé odpovědi. Během zánětu uvolňují umírající a poškozené buňky do okolí molekuly ATP, které slouží jako "signál nebezpečí", podílející se na rozvoji astrogliosy a podporující odstraňování poškozené tkáně mikrogliemi a dalšími buňkami imunitního systému. Produkt metabolizace ATP, adenosin, také zvyšuje proliferaci astrocytů. Jeho působení na astrogliosu je však pravděpodobně mnohem komplexnější, protože zároveň ovlivňuje fenotyp mikroglií, které, jak se zdá, mohou zamezovat nadměrné proliferaci astrocytů zprostředkované nukleotidy. V těchto souvislostech jsou ATP a adenosin pokládány za důležité signální molekuly, které řídí astrogliosu a její modulaci mikrogliemi, nicméně se stále neví, zda a jak mikroglie ovlivňují astrogliosu zprostředkovanou adenosinem. Tato studie si klade za cíl objasnit roli mikroglií při kontrole adenosinem navozené astrogliosy. Z mozkové kůry novorozených...
|
|
|
Microglia control adenosine A2A-receptor mediated astrogliosis
Svobodová, Magdaléna ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Magdaléna Svobodová Školitelé: Assoc. Prof. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Assoc. Prof. Maria da Glória Correia da Silva Queiroz, Ph.D. Název diplomové práce: Mikroglie kontrolují astrogliózu zprostředkovanou adenosinovými A2A-receptory V centrální nervové soustavě mají astrocyty a mikroglie stěžejní funkci při řízení zánětlivé odpovědi. Během zánětu uvolňují umírající a poškozené buňky do okolí molekuly ATP, které slouží jako "signál nebezpečí", podílející se na rozvoji astrogliosy a podporující odstraňování poškozené tkáně mikrogliemi a dalšími buňkami imunitního systému. Produkt metabolizace ATP, adenosin, také zvyšuje proliferaci astrocytů. Jeho působení na astrogliosu je však pravděpodobně mnohem komplexnější, protože zároveň ovlivňuje fenotyp mikroglií, které, jak se zdá, mohou zamezovat nadměrné proliferaci astrocytů zprostředkované nukleotidy. V těchto souvislostech jsou ATP a adenosin pokládány za důležité signální molekuly, které řídí astrogliosu a její modulaci mikrogliemi, nicméně se stále neví, zda a jak mikroglie ovlivňují astrogliosu zprostředkovanou adenosinem. Tato studie si klade za cíl objasnit roli mikroglií při kontrole adenosinem navozené astrogliosy. Z mozkové kůry novorozených...
|
|
|
Metabolismus adenosinu a jeho úloha v buněčné fyziologii
Neumannová, Kateřina ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hansíková, Jana (oponent)
Adenosin není jen hlavní složkou důležitých molekul jako ATP, RNA nebo cAMP, ale má také vlastní signální funkci. Proto je jeho extracelulární hladina přísně udržována rovnováhou v tvorbě, odbourávání a transportu. Uvnitř i vně buňky vzniká adenosin hlavně cestou degradace ATP a odbouráván je dvěma enzymy, adenosinkinázou a adenosindeaminázou. Přenos adenosinu přes buněčnou membránu zajišťují nukleosidové transportéry, které se podle mechanismu přenosu dělí na ekvilibrační a koncentrační. Všechny tři popsané procesy se podílí na udržování hladiny adenosinu za normálních podmínek a jejím nárůstu za patologických situací. Extracelulární adenosin se jako signální molekula váže na adenosinové receptory (subtyp A1, A2A, A2B, A3), které prostřednictvím G-proteinů ovlivňují mnoho buněčných signálních drah. Přes tyto dráhy pak adenosin reguluje energetickou homeostázu, projevuje se v regulaci funkce různých orgánů a také v modulaci nervového a imunitního systému, čímž se může účastnit řady patologických procesů. Farmakologické ovlivnění konkrétních adenosinových receptorů nebo enzymů jeho metabolismu může sloužit jako účinná terapie. Některé léky založené na tomto systému už se používají, jiné jsou testovány a řada dalších bude jistě vyvinuta. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv perinatální hypoxie na motorický vývoj laboratorního potkana a možnosti ovlivnění
Vachovcová, Sylva ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Závažná perinatální hypoxie tvoří podstatnou příčinu mozkového poškození u narozených dětí. Rešeršní část této Diplomové práce pojednává o krátkodobých a dlouhodobých motorických projevech laboratorního potkana, o motorických testech, pomocí kterých se motorika potkanů hodnotí, o hypoxickém působení na nezralý centrální nervový systém a o působení látek na adenosinové A1 receptory v mozku. Cílem experimentální části Diplomové práce bylo hodnocení pozdních motorických projevů u potkanů ovlivněných perinatální hypoxií. Perinatální hypoxie byla provedena tak, že březí samice potkana byly umístěny do normobarické hypoxické komory (10 % O2) jedenáctý den březosti, kde porodily a expozice hypoxie byla ukončena 6. den po narození mláďat. Pro hodnocení motorického vývoje byla využita baterie koordinačně náročných motorických testů vždy adekvátních pro příslušný vývojový stupeň potkana. Perinatální hypoxie a její následky dále byly ovlivněny jednorázovou aplikací látky 2-chloro-N(6)-cyclopentyladenosin (CCPA), agonistou adenosinového A1 receptoru, 14. den po narození potkanů. Postižení potkani vykazovali motorické deficity a zpoždění v motorickém vývoji ve 3 ze 4 zvolených motorických testů v porovnání s potkany z kontrolní skupiny. Tyto motorické odchylky však již nebyly zaznamenány ve vývojovém stupni...
|
|
| |
|
| |
|
|
Efekt ADGF-A RNAi na imunitní odpověď \kur{Drosophily melanogaster} po infekci parazitickou vosou
ŠNEBERGEROVÁ, Pavla
V minulých studiích se extracelulární adenosin ukázal jako důležitá signální molekula řídící dynamiku imunitní odpovědi u Drosophily melanogaster. Komplikovanost adenosinové signalizace u savců značně ztěžuje její výzkum in vivo, a tak i identifikaci této kaskády v regulaci imunitní odpovědi. Jelikož je mezi savci a bezobratlými jistá genetická a evoluční konzervovanost, Drosophila tak představuje jednoduchý systém, jak tyto složitější regulace studovat in vivo. Mutace adenosinového receptoru ve všech buňkách, stejně tak snížení exprese ENT2 v imunitních buňkách, zapříčinily snížení rezistence imunitního systému Drosophily vůči parazitoidovi. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký efekt na imunitní odpověď bude mít RNAi cílená proti mRNA adenosin deaminázy (ADGF-A), která za přirozených podmínek e-Ado odbourává.
|
host ::
RSS.