Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 172 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proměna role ženy ve společnosti v období první republiky a její vliv na ženské módní odívání
HESOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá proměnou role ženy ve společnosti v období první Československé republiky, tj. v letech 1918-1938, se kterou se pojí i proměna módy. Má za cíl ukázat, jak se tyto dva prvky navzájem ovlivňovaly a společně proměňovaly vnímání a postavení ženy. V práci, vycházející z metodologického zázemí kulturálních studií a vnímání individuální a kolektivní identity, bude nastíněna atmosféra, která změnu role žen ve společnosti v období první republiky doprovázela, přičemž bude kladen důraz na kontextuální souvislosti proměny role žen ve společnosti v letech 1918-1938 s proměnou jejich šatníku.
Sušice, Brána Šumavy. Rozvoj a propagace turistiky na Sušicku v letech 1918-1938
NOVÁ, Lucie
Tato práce se zabývá tématem rozvoje a propagace turistiky na Sušicku mezi lety 1918 - 1938 a rozšiřuje téma autorčiny bakalářské práce Činnost Klubu českých turistů v Sušici v letech 1890 - 1914. Text sleduje tři velké projekty Klubu: stavbu Klostermannovy chaty na Modravě, chaty v Prášilech a znovuvystavění svatoborské rozhledny. Dalším tématem je rozvoj možností cestování a dopravy v regionu; železnice, linkových autobusů, speciálních zájezdových autobusů i autodopravy. Zřetel je brán také na značkování turistických cest. Dále je ověřováno, jestli centrum regionu - město Sušice - odpovídalo obrazu typického letoviska. Zkoumány jsou hlavní kroky, které byly podnikány za účelem turistického zatraktivnění lokality. Je nastíněn vývoj počtu návštěvníků Sušice od 2. poloviny 20. let a provedena sociálně profesní analýza letních hostů v sezóně 1930. V poslední části jsou porovnávány turistické průvodce a další propagační materiály a na jejich základě je zjišťováno, zda se prezentace Sušice v meziválečném období lišila od konce 19. století. Celou prací se prolíná téma nacionalizmu a vztahů českého a německého etnika.
Dějiny obce Šumná v letech 1789 - 1990 se zvláštním zřetelem k vývoji místního školství a mimoškolních aktivit.
PISKOVÁ, Ester
Tato bakalářská práce pojednává o dějinách obce Šumná v letech 1789 1990, vývoji školství a volnočasových aktivit. Popisuje celkový pohled na dané historické období v obci Šumná včetně vývoje školství, života občanů, místních aktivit, volnočasových organizací a dopady vlivu politických ideologií. Práce je zpracovaná především na základě obecní a školní kroniky.
Život a kriminalizace českých neheterosexuálních žen v 1. polovině 20. století
Zdráhalová, Judita ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá každodenností a perzekucí českých neheterosexuálních žen v období 1. poloviny 20. století. Zkoumá tedy postavení a celkovou situaci homosexuální menšiny ve společnosti primárně v letech 1918-1945, tedy za první republiky a protektorátu Čechy a Morava, se zaměřením na ženy. Obdobím před samotným vznikem Československé republiky se práce nevěnuje, vzhledem k omezeným pramenným zdrojům a absenci dobového zájmu o zkoumanou problematiku. Mimo samotný historický kontext a popis vnímání lesbické lásky tehdejší společností budou v práci představeny vybrané queer tiskoviny, spolky, oblíbená místa či podniky a významné ženské osobnosti této komunity v daném období. Druhá část práce bude poté koncipována jako případová studie zpracovávající trestní spisy týkající se žen obviněných z trestného činu "smilstva proti přírodě", což nám může mimo jiné napomoct nahlédnout do mentality a každodennosti lesbických žen první poloviny 20. století.
Pohyb z centra na periferie: Společenský život pražských Němců na periferiích v období první republiky
Tvrdá, Kristina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
Diplomová práce zkoumá vývoj společenského a kulturního života pražských Němců ve 20. a 30. letech 20. století na vybraných tehdejších pražských předměstích. Pražské německé obyvatelstvo tvořilo v Československu v meziválečné době jedinečnou společnost, která do značné míry formovala celkový multietnický charakter samotného města. Ačkoliv se německy mluvící obyvatelstvo muselo v novém státě vyrovnat s pozicí národnostní menšiny a nacionalistickými protiněmeckými náladami, docházelo k jejich početnímu růstu a k rozvoji jejich společnosti. Hlavním místem společenského života pražských Němců zůstávalo i nadále centrum Prahy, se vznikem Velké Prahy v roce 1922 však docházelo k eskalaci jejich migrace z vnitrozemí do Prahy, ale také z historického centra Prahy do nově připojených čtvrtí. Díky postavení hlavního města a rozvoji městské infrastruktury během 20. a 30. let nabízela Praha nový prostor pražských předměstí, která pražské německé obyvatelstvo využilo ke svému rozvoji v kulturní nebo hospodářské oblasti. I když se jedná o oblast Prahy, kterou obývala pouze malá část pražských Němců, jednoznačně přispěli k rozvoji jednotlivých čtvrtí. V některých případech se jednalo o jednotlivá místa spojená s pražskými Němci, jako divadla nebo strojírenské závody, v jiných se jednalo o celé bloky domů a ulice....
Postavení právniček jako téma českého ženského hnutí v období první republiky
Láňová, Lucie ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje aktivitám, které podnikaly aktivistky českého ženského hnutí v boji za lepší postavení právniček v období první republiky. Cílem této práce je najít odpověď na stanovenou výzkumnou otázku "Jak se české ženské hnutí angažovalo v otázce postavení právniček v období první republiky? ". Ženám bylo povoleno studium na právnických fakultách až v roce 1918. Po dokončení svých studií se ženy chtěly uplatnit v právnických profesích, což bylo velmi obtížné i přes fakt, že ženy měly podle ústavy stejná práva jako muži. Právničky byly bezdůvodně odmítány a diskriminovány. Tuto jejich situaci se snažila řešit Ženská národní rada v čele s Františkou Plamínkovou a Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen. Právě v rámci sdružení vznikl v roce 1925 právnický odbor, jehož posláním bylo zajistit rovné podmínky uplatnění právničkám. Šlo primárně o přijímání žen právniček do soudní služby a do služby konceptní státní. Aktivistky se snažily například prostřednictvím deputací intervencí, ale třeba i vydáváním textů o otázce postavení právniček zlepšit jejich šance na uplatnění a také podmínky uplatnění. Boj za lepší postavení právniček trval mnoho let, ale nakonec byl cíl splněn. Díky vyvíjenému tlaku během let se podařilo zařídit postupné přijetí několika právniček do konceptní služby...
Legionářská legislativa a legislativa zaměřená na válečné poškozence v období mezi lety 1918 až 1922 - odraz v debatách Národního shromáždění a v dobovém tisku
Hainzová, Petra ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Minářová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje poválečnou legislativu týkající se vojáků legionářů a válečných poškozenců, tak jak byla projednávána ve Sněmovně a popisována v dobovém tisku v období od roku 1918 do 1922. Záměrem je porovnat legislativně preferovaného vojáka legionáře s vojákem z rakousko-uherské armády. K výzkumu byly využity stenoprotokoly ze Sněmovny a noviny nebo časopisy z vybraného období. Z výzkumu bude zřejmé, že zákony privilegující legionářské vojáky neměly dle stenoprotokolů a tisku často významný vliv na jejich život a nebyly dodržovány. Úděl pozdě příchozích legionářů zároveň většinu obyvatel již příliš nezajímal, protože situace v poválečné době byla složitá pro všechny.
Československý okultismus a jeho přední reprezentanti v období I. republiky
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Československý okultismus a jeho čelní reprezentanti v době první republiky zpracovává téma moderního okultismu v kontextu západní esoterické tradice a formování moderní společnosti. Zaměřuje se na metodologická východiska problematiky nových náboženských hnutí, sekularizaci a na celkovou typologii okultismus. V rámci zpracování je kladen zvýšený důraz na hlubší kulturně-historické kořeny, na kterých moderní český okultismus stavěl. V práci je charakterizován jednak vývoj a dynamika jednotlivých okultních hnutí v českém prostředí, tak i někteří jeho čelní představitelé. Hlavní soustředění je pak na směry, kde během první republiky bylo dosaženo významných organizovaných forem, a to hlavně v podobě spiritismu, hermetismu, mystiky, ale jsou všeobecně zahrnuty i jiné významné směry jako příkladně theosofie. Klíčová slova: sociální dějiny, první republika, nová náboženská hnutí, sekularizace, modernizace, západní esoterismus, okultismus, hermetismus, spiritismus, mystika, theosofie, tajné společnosti, náboženské společnosti, Universalia, Psyché
Československá vojenská cvičení 1933 - 1938
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tématem této práce jsou závěrečná vojenská cvičení československé armády v rozmezí let 1933-1938. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zabývá československou armádou a reorganizací v období 1932-1938. Další kapitola se soustřeďuje na charakteristiku závěrečného vojenského cvičení. Třetí kapitola je potom věnována závěrečnému vojenskému cvičení 1934, čtvrtá pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1935, pátá kapitola pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1936 a kapitola šestá o závěrečném vojenském cvičení 1937. Sedmá kapitola se zaměřuje na rozhodčí službu na závěrečných cvičení. Kapitola osmá přibližuje účast zahraničních delegací na manévrech a konečně kapitola devátá, poslední, se věnuje problematice manévrů v médiích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 172 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.