|
|
Osídlování Karlovarska po odsunu Němců
Slámová, Jana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tématem této diplomové práce je Osídlování Karlovarska po odsunu Němců. Práce zkoumá dobu po druhé světové válce, kdy v Československu došlo k odsunu německého obyvatelstva a k následnému osídlování novými obyvateli. První část práce zkoumá poválečnou situaci a problémy související s osídlováním pohraničí Československa. Důraz je kladen na zemědělské a průmyslové osídlování s vydanými dekrety. Druhá část práce je věnována osídlování Karlovarska, které mělo přes veškerou snahu závažné problémy s nedostatkem zájemců o přesídlení. S touto problematikou úzce souvisí příchod reemigrantů a menšin z cizích či sousedících států s Československem, tudíž i tomuto tématu se bude práce věnovat.
|
|
| |
|
|
Dopravní dostupnost obcí Karlovarského kraje individuální a hromadnou dopravou
Jaroš, Václav
Tato diplomová práce se zabývá prostorovou orientací dopravních vztahů v Karlovarském kraji s důrazem na vazby mezi centry regionu a jejich zázemím. V první části práce je zpracována obecná charakteristika zájmového území. Na ni navazuje výběr center dopravní spádovosti Karlovarského kraje a podrobná analýza jejich akcesibility. Ta tvoří základ pro dopravně-geografickou regionalizaci kraje, podle jednotlivých měr akcesibility. Závěrečná část práce se věnuje srovnání jednotlivých regionalizací a identifikací vlivů, jež na ně působí.
|
|
| |
|
|
Dopravní dostupnost obcí Karlovarského kraje individuální a hromadnou dopravou
Jaroš, Václav
Tato diplomová práce se zabývá prostorovou orientací dopravních vztahů v Karlovarském kraji s důrazem na vazby mezi centry regionu a jejich zázemím. V první části práce je zpracována obecná charakteristika zájmového území. Na ni navazuje výběr center dopravní spádovosti Karlovarského kraje a podrobná analýza jejich akcesibility. Ta tvoří základ pro dopravně-geografickou regionalizaci kraje, podle jednotlivých měr akcesibility. Závěrečná část práce se věnuje srovnání jednotlivých regionalizací a identifikací vlivů, jež na ně působí.
|
|
|
Zapojení uživatelů sociálních služeb do procesu komunitního plánování v Karlovarském kraji
Pisár, Robert ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Růžička, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje popisu aktuálního stavu komunitního plánování sociálních služeb a střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji. Práce současně zachycuje historický kontext, který vedl k tomu, že se v České republice začala používat metoda komunitního plánování. V diplomové práci jsou na příkladech ze zahraničí i z České republiky ukázány konkrétní problémy, se kterými se při plánování potýkají zejména jeho organizátoři. Autor svůj výzkum opřel o analýzu rozhovorů s koordinátory plánování v Karlovarském kraji. Z pohledu koordinátorů popisuje, jakou podobu mají procesy plánování sociálních služeb v kraji. Autor se věnuje také tomu, jakou roli v plánování mají uživatelé sociálních služeb, jak organizátoři plánování v kraji komunikují s uživateli sociálních služeb a jak vyhodnocují se zástupci uživatelů dosažené výsledky. Druhým zdrojem informací o průběhu plánování sociálních služeb byly veřejně dostupné zdroje, především webové stránky jednotlivých měst a kraje. Cíle této práce jsou popsat, jak vypadá plánování sociálních služeb v Karlovarském kraji, a zjistit, kdo jsou jeho hlavní aktivní aktéři. Závěr práce autor věnuje shrnutí poznatků jak z teoretické části práce, tak z její praktické části, včetně návrhů opatření, která by dle jeho názoru mohla situaci v...
|
|
|
Kulturní a společenský život německé menšiny na Karlovarsku od roku 1989
Benešová, Barbora ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturním a společenským životem německé menšiny v českých zemích s důrazem na vývoj od roku 1989 v pohraničním regionu Karlovarsko. Zpracování práce se zakládá na analýze menšinového tisku, zejména titulů Aufbau und Frieden, Prager Volkszeitung, Landeszeitung, LandesEcho a Eghaland Bladl, výzkumném šetření spočívajícím v interview s příslušníky německé menšiny a v písemných dotaznících adresovaných zástupcům místních samospráv pro výzkum vybraných měst. V úvodu práce jsou definovány základní pojmy a menšinová politika na národní a mezinárodní úrovni. Následně se práce soustředí na historicko-právní vývoj a socio-demografickou situaci německé menšiny v českých zemích po roce 1945. Další část práce pojednává o vývoji kulturního a společenského života německé menšiny v českých zemích od roku 1945 a blíže se věnuje čtyřem hlavním bodům - spolkové činnosti, kulturním a společenským aktivitám, jazykové situaci a médiím. Tyto body jsou v rámci výzkumného šetření sledovány v hlavní části práce. Cílem je analyzovat vývoj kulturního a společenského života německé menšiny na Karlovarsku a zachytit jeho současný stav.
|
|
|
Téma populární hudby v regionálním tisku současného Karlovarského kraje v období let 1957-1967
Šmíd, Radek ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce Téma populární hudby v regionálním tisku současného karlovarského kraje v období let 1957 - 1967 se pokouší podchytit vývoj oficiálních názorů prezentovaných v oblastním tisku v období let 1957 - 1967 na území dnešního Karlovarského kraje na různé žánry moderní hudby, představované mainstreamovou taneční hudbou, která se později vyvinula v populární hudbu. K výzkumu bylo použito článků, recenzí i kritik k moderní hudbě zveřejněných v novinách karlovarské oblasti a specializovaných tiskovinách věnujících se především kulturním záležitostem v oblasti. Dále se jednalo především o jazz a rockovou hudbu, v Československu označovanou jako bigbít. V úvodu práce se pojednává o teoretických a metodologických otázkách vhodných pro dané téma a jejich možném využití. V další části se práce věnuje společenským a kulturním souvislostem v tehdejším Československu, vlivu ideologie na kulturu a zároveň uvolňování v umělecké tvorbě a ve společnosti v průběhu 60. let. Součástí druhé části je v rámci kontextualizace přehled poválečného oficiálního tisku, situace ohledně moderní hudby v karlovarském regionálním tisku v období 1948 - 1956 a také archivní dokumenty, jež mají vztah k tématu práce. Třetí část pojednává o vlastním tématu práce na základě analýzy tisku.
|
|
|
Stabilita regionálních elit v Česku (2000 - 2012): Příklad Karlovarského kraje
Dufková, Kateřina ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jeřábek, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí krajských zastupitelů v procesu rozvoje regionu, a to na příkladu Karlovarského kraje. Snaží se určit, jakým způsobem se do rozvoje regionu promítá stabilita regionálních elit, a to jednak stabilita jejich územního rozložení a jednak jejich stabilita v čase. Základ práce tvoří obecná východiska ke studiu problematiky regionálního rozvoje s důrazem na význam měkkých faktorů rozvoje v kontextu institucionálních přístupů. Významnou část práce tvoří analýza vnitřní diferenciace zájmového území a jejích podmíněností. Vlastní výzkum pak zahrnuje dvě fáze. Výsledkem první fáze je sestavení rozsáhlé databáze kandidátů zvolených do zastupitelstev krajů Česka ve volbách v letech 2000, 2004, 2008 a 2012 a analýza změn ve složení těchto zastupitelstev z hlediska personálního obsazení. Ve druhé fázi je formou dotazníkového šetření analyzována územní identita, postoje a motivace současných zastupitelů Karlovarského kraje a jejich vliv na rozvoj tohoto regionu. Výzkum prokázal relativně vysokou stabilitu regionálních elit v čase, avšak velmi nízkou stabilitu jejich územního rozložení. Zdá se však, že tato skutečnost nemá na rozvoj regionu zásadní vliv, resp. že se rozvojové priority zastupitelů příliš neliší v závislosti na místě jejich bydliště či délce působení ve funkci. Klíčová...
|
|
|
Politické dopady zadlužování malých obcí v ČR
Hornek, Jakub ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Masopustová, Ilona (oponent)
Předkládaná diplomová práce Politické dopady zadlužování malých obcí v České republice reflektuje situaci aktuálního problému, s kterým se v České republice můžeme setkat. Vyskytují se zde malé obce, které jsou kriticky zadlužené. Celkově se zvyšují počty rizikově hospodařících obcí podle každoročního monitoringu Ministerstva financí. Velké množství malých obcí je nuceno vzhledem ke své finanční situaci rezignovat na řadu svých funkcí, které nemohou svým občanům poskytnout, i přesto že mají podle platné legislativy stejné pravomoci jako velké municipality. U malých zadlužených obcích je tato situace ještě více umocněna a malé obce často musí rezignovat na rozvoj obce a jen "přežívají". V těchto obcích dochází i k situacím, že existuje velice nízká participace obyvatel v komunální politice a celkově se občané nezajímají o věci veřejné. Cílem práce je analyzovat dopady zadlužování na třech příkladech malých zadlužených obcí do 500 obyvatel, které jsou v kritickém stavu zadlužení. Analyzovány byly obce Bublava, Nebanice a Prameny. Tyto tři obce se nacházejí v Karlovarském kraji. Jelikož se jedná o interdisciplinární téma, tak k dosažení cíle práce bylo využito velké množství heterogenních zdrojů napříč obory, jichž se problematika týká. Zároveň byla provedena šetření přímo ve zkoumaných obcích s...
|
host ::
RSS.