|
|
Problém teologie milosti u sv. Augustina
Spiegelová, Veronika ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce pojednává o sv. Augustinovi a jeho teologii milosti. Jedná se o stručné představení kontextu Augustinovy filosofie, vysvětlení základních pojmů a souvislostí a především o interpretaci Augustinovy nauky o milosti, kterou rozvíjí v návaznosti na myšlenky novozákonního autora apoštola Pavla. Práce nastiňuje postupný vývoj Augustinovy nauky o milosti od jeho raných úvah, přes způsob, jakým se problém milosti explikoval v jeho sporu s Pelagiem, až po krajní podoby jeho teologie ̶ učení o predestinaci, jak je představeno v Odpovědi Simplicianovi. V neposlední řadě je představena korespondující tematika problému lásky, a to především lásky k bližnímu, jak ji rozvíjí Hannah Arendthová ve svém díle Láska a sv. Augustin.
|
|
| |
|
|
Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích
Štemberková, Marie ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích se zaměřuje na zobrazení předního Ježíšova učedníka, o němž pojednávají všechna evangelia a který je z Ježíšových učedníků nejčastěji zmiňován. Všechna kanonická evangelia vznikla s určitým časovým odstupem od líčených událostí, takže je třeba brát v úvahu pozdější reflexi jeho autentického životního příběhu. První kapitola shrnuje základní fakta o Petrově původu a jeho společenském zařazení, pozornost je věnována rovněž užívání jeho rodného jména Šimon ve srovnání s přijatým jménem Petr, jímž vstoupil do dějin církve. Kapitola uvádí přehled všech petrovských perikop, veršů i pouhých stručných zmínek. Druhá kapitola rozebírá perikopy a verše společné alespoň dvěma evangeliím, všímá si jejich shod i rozdílů. Třetí kapitola se soustřeďuje na perikopy zvláštní, zaznamenané pouze jedním z evangelistů, kteří v těchto případech čerpali ze zvláštních tradic. Šimon Petr byl povolán Ježíšem k následování mezi prvními učedníky, od počátku hrál mezi nimi vůdčí roli, profiloval se jako jejich mluvčí. Třebaže pisatelé evangelií obdařili Petra individuálními charakterovými rysy, často měl v jejich pojetí představovat typického Ježíšova učedníka, se všemi klady a zápory. Odlišnosti v jeho zobrazení souvisí s potřebami, zaměřením a akcenty...
|
|
|
Ztracené a nalezené jako obraz Boží lásky: Lk 15
Zemanová, Radka ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Tato bakalářská práce "Ztracené a nalezené jako obraz Boží lásky: Lk 15" obsahuje výklad 15. kapitoly Lukášova evangelia, tj. podobenství o ztracené ovci, ztracené minci a o marnotratném synu. Snaží se na základě těchto tří podobenství nahlédnout podstatu Boží lásky. První část uvádí obecné informace o Lukášově evangeliu, druhá vysvětluje, co je to podobenství, třetí část uvádí rámec všech tří podobenství a další části se jimi zabývají jednotlivě. Největší prostor je věnován podobenství o marnotratném synu, které je rozděleno do tří částí podle postav. Následuje shrnutí všech tří podobenství, aktualizace do dnešní doby a závěr. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Danz a Schröter: Současné koncepty evangelické christologie
Kučera, Jiří ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce představuje aktuální koncepty evangelické christologie a to především na základě toho, jak své christologické teze formulují současní němečtí teologové Christian Danz a Jens Schröter. První dvě části práce představují christologické koncepce obou teologů. Přednesení obou koncepcí přitom sleduje jejich osobitý charakter a není primárně strukturováno za účelem přímého srovnání. Práce tak postihuje i obtížně porovnatelné aspekty obou teologů. Třetí část práce je věnována kritickému porovnání představených christologických koncepcí. V rámci porovnání jsou zdůrazněny specifické momenty u obou teologů, jejich případné rozpory a místy i překvapující shody. Závěr práce pak neústí jen do konstatování dílčích rozdílností christologických koncepcí, nýbrž se také pokouší obecněji formulovat některé aktuální christologické trendy. Nakonec práce ústí do formulace tezí, kterými by se mohla řídit vlastní christologická koncepce autora.
|
|
|
Ježíšova blahoslavenství v kontextu Matoušova evangelia
Ondruš, Jiří ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Bc. Ji í Ondruš Ježíšova blahoslavenství v kontextu Matoušova evangelia Anotace v eském jazyce: Ježíšova blahoslavenství nelze chápat jako zcela izolovanou ást Ježíšova u ení. Proto je k pochopení nutná znalost celého Evangelia podle Matouše. V této diplomové práci srovnávám jednotlivá slova obsažená v blahoslavenstvích se stejnými slovy v Matoušov evangeliu mimo blahoslavenství. Tímto postupem dohledávám smysl Ježíšova poselství v blahoslavenstvích obsažených v Evangeliu podle Matouše. Dále p edkládám a srovnávám staré ecké opisy (Kodex Sinajský a Kodex Vatikánský) a šest nejznám jších eských p eklad tohoto evangelia. Taktéž srovnávám exegeze známých biblist , zejména to, na em se shodují, ale i to v em se zásadn rozcházejí. D ležitou ástí je také synoptické srovnání s blahoslavenstvími u evangelisty Lukáše. Cílem této diplomové práce je co nejvíce se p iblížit ke smyslu konkrétního úseku Mt 5,1-12, který p edstavuje celoživotní program Ježíšových následovník , ale zárove i Ježíše. Ježíš v úvodu horského kázání takto p edstavuje sám sebe. Nehovo í totiž jen o tom, jací mají být jeho u edníci, ale i o tom, jaký je on sám.
|
|
|
Ježíš uzdravuje v sobotu: Mk 3,1-6
Kadlec, Tomáš ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
V evangeliích se nachází několik zmínek o umučení Ježíše Krista ještě před perikopami o samotném ukřižování. Diplomová práce se zabývá první z těchto zmínek u evangelisty Marka, a to v perikopě Mk 3,1-6. V ní se popisuje uzdravení člověka se suchou rukou, které Ježíš učinil v sobotu v synagoze před zástupci farizeů a herodiánů. Jedná se o poslední z řady pěti galilejských sporů. Důležitost úryvku je v jeho kontextu s ukřižováním. Práce nejprve text nahlíží z pohledu textové kritiky, kontextu a synoptického porovnání. Dále rozebírá témata úryvku z pohledu biblické symboliky: synagoga, sobota, ruka, suchý/uschlý, uzdravování, farizeové a herodiáni. Poslední kapitola se zaměřuje na zjevení Ježíšovy moci. Jedná se nejen o zmínku o pánovi nad sobotou, ale hlavně o již zmíněnou spojitost s ukřižováním a zmrtvýchvstáním.
|
|
|
Ježíšovo naplnění Zákona podle Mt 5,17-48
Kilhof, Tomáš ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tom, jak Ježíš představuje svou zvěst jako naplnění Zákona a Proroků. Nejprve je pomocí komentářů stručně popsáno chápání Zákona ve starozákonní a židovské tradici, jeho pojetí v knihách Tóry, Dekalog a další legislativní texty. Ježíš jako příslušník židovského národa samozřejmě plně ctí Zákon, ale v jeho pojetí do popředí vystupuje člověk, jako nejvyšší dobro, které je třeba mít na paměti při aplikaci jednotlivých ustanovení Zákona. Mimo stručného seznámení s Matoušovým evangeliem je též nastíněn vztah Matoušova evangelia k židovství a rozbor "Kázání na hoře", zvláště pak Mt 5,17-48. Pro srovnání jsou uvedeny některé paralely ze SZ a také srovnání s ostatními evangelii. Následuje rozbor šesti "antitezí", jejich formulace ve Starém zákoně a následná Ježíšova interpretace a vznesení nových požadavků. Ježíš interpretuje Zákon a vznáší požadavky z pozice nejvyšší autority, tedy Syna Božího, který je nad Zákonem. Práce se zaměřuje na Ježíšovo pojetí Zákona a popisuje rozdíl mezi literou a duchem Zákona. Hlavní tématem je Ježíš jako Ten, kdo naplnil Zákon.
|
|
|
Ježíš kráčí po moři, Mt 14,22-33 v kontextu petrovských perikop Matoušova evangelia
Říhová, Václava ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Bakalářská práce "Ježíš kráčí vodě" se věnuje jedné z perikop Matoušova evangelia a je zaměřena zejména na postavu apoštola Petra a snaží se přiblížit jeho život po boku Ježíše. První kapitola zahrnuje základní charakteristiku Matoušova evangelia včetně historie doby vzniku evangelia, jsou zde informace o celkové struktuře evangelia, o pramenech, ze kterých Matouš čerpal a vycházel, o autorovi samotném, o čtenářské obci, které bylo evangelium adresováno. Druhá kapitola je rozdělena do dvou částí, první část je věnována obecné charakteristice apoštola Petra, jeho původu, čím se živil, o jeho společenském zařazení, místu, odkud pocházel, kde žil, o jeho rodném a přijatém jménu. V druhé části druhé kapitoly jsou rozebrány vybrané petrovské perikopy (Mt 4,18-20; 16,13-20; 17,24-27; 18,21-22) s přihlédnutím k úloze a významu Petra v nich. Stěžejní část práce se věnuje rozboru ústřední perikopy "Ježíš kráčí po moři" (14,2-33) a zapojení apoštola Petra do příběhu, jeho významu a jeho jedinečné úloze v křesťanských dějinách a v rané církvi. Třetí kapitola srovnává perikopu "Ježíš kráčí po moři", jak je uvedena v Matoušově evangeliu, s Markovým a Janovým evangeliem, v čem se liší, v čem se shodují, jaká je teologie evangelistů. Závěr práce je pak věnován zhodnocení přesahu apoštola Petra do spirituální...
|
|
| |
host ::
RSS.