|
| |
|
|
Éra působení Zdeňka Hofbauera v Plzeňském městském divadle v letech 1948 - 1953
Zdeňková, Klára ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
V této bakalářské práci je pojednáno období let 1948 - 1953, kdy byl umělec- kým ředitelem Divadla J. K. Tyla Zdeněk Hofbauer. Zaměřuji se primárně na činohru, ale zmiňuji i další dva umělecké soubory divadla. . Text je členěn na dvě části - první o Zdeňku Hofbauerovi (jeho osobním i profesním životě), druhá o jednotlivých divadelních sezónách Hofbauerovy éry v Plzni. Hlav- ním zdrojem pro práci bylo studium novinových divadelních kritik, archiv plzeňského Divadla J. K. Tyla a publikace o dobovém českém divadle.
|
|
|
Divadelní, filmové a televizní herectví Václava Vosky v českém uměleckém a společenském kontextu 2. poloviny 20. století
Neureuterová, Jitka ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
NÁZEV: Divadelní, filmové a televizní herectví Václava Vosky v českém uměleckém a společenském kontextu 2. poloviny 20. století ABSTRAKT Práce se tematicky zaměřuje na divadelní, filmové a televizní herectví jednoho z významných představitelů českého dramatického umění v českém uměleckém a společenském kontextu druhé poloviny 20. století. Cílem předkládané práce je postihnout výrazové prostředky, které Václav Voska při tvorbě svých rolí využíval. Popisuje hercovu divadelní tvorbu, v části věnované televiznímu herectví se snaží komplexně popsat moderování televizního cyklu Zveme vás do divadla. Další část věnovaná filmu se zabývá především spoluprací s Filmovou akademií múzických umění v Praze. Práce neopomíjí pedagogickému působení na Divadelní fakultě múzických umění a politickou kariéru. Zásadní část práce je zaměřena na jeho roli Emila Magise ve hře Feliciena Marceaua Vajíčko. Práce úmyslně opomíjí auditivní tvorbu Václava Vosky (rozhlas, Poetická kavárna Viola, Lyra Pragensis) a pouze zmiňuje zásadní počiny, pakliže jsou pro některou z analyzovaných oblastí nezbytné. V závěru práce je uveden soupis úplné divadelní a filmové tvorby. Televizní soupis je pouhým výběrem s ohledem na faktografickou nepřesnost v počátcích fungování tohoto média. V některých případech přináší práce faktografické údaje, které...
|
|
|
Inscenační prvky a postupy v televizním zpravodajství v ČT a TV Nova
Bejlovec, Jiří ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Bakalářská práce "Inscenační prvky a postupy v televizním zpravodajství v ČT a TV Nova" odhaluje elementy, které modifikují vnímání událostí ve zpravodajství. Inscenace byla analyzována na komerční TV Nova a veřejnoprávní České televizi. Práce je rozdělená na dvě části. První teoretická část se věnuje pozadí inscenačních prvků ve zpravodajství. Také se dívá na to, jak s inscenačními prvky pracují tvůrci zpravodajství. Zpravodajská relace je pak vnímána jako svébytný druh inscenace, ne nepodobné té divadelní. Prvky jsou nejprve rozebrány a následně je prokazována jejich přítomnost ve zpravodajských relacích České televize a TV Nova. Právě prokazováním se zabývá druhá část práce, ve které je inscenace zobrazována na jednotlivých případech. V konečném důsledku se práce snaží hlavně o identifikaci, zdokumentování a roztřídění inscenačních prvků ve spojitosti s příklady českého televizního zpravodajství.
|
|
|
Využití masky v metodě Jacquese Lecoqa
Smolová, Zuzana ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Práce se zabývá otázkou využití masky v metodě Jacquesa Lecoqa. Ve své první části seznamuje s obecnými principy Lecoqovy metody, s její strukturou a náplní. V druhé části zasazuje metodu do kontextu francouzského divadla dvacátého století a na pozadí Lecoqova životopisu poukazuje na klíčové spojitosti. Třetí, hlavní část je věnovaná podrobné studii konkrétních druhů masek, které jsou v metodě používány. Je zde popsán způsob práce s těmito maskami i jejich význam v rámci hereckého tréninku.
|
|
|
Osobnost dramatické výchovy v Jihočeském kraji - Jiřina Lhotská
NOVOTNÝ, Ivan
Práce se zabývá prací Mgr. Jiřiny Lhotské a jejím přínosem ve výuce dramatické výchovy v Jihočeském kraji. V teoretické části je popsán proces výuky dramatické výchovy a jeho základní prvky. Druhá část obsahuje kapitolu o Jiřině Lhotské, jejím profesním životě a výuce dramatické výchovy. V další části jsou uvedeny rozhovory s osobnostmi, které měli možnost utvářet Jiřinu Lhotskou jako pedagoga. Rozhovory s kolegy a žáky v různých etapách jejího profesního života až do dnešních dnů. V přílohách jsou uvedeny seznamy tvůrčí činnosti Jiřiny Lhotské, některé vybrané texty uvedených her a fotografie.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Balabánová, Jitka ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Pochopit principy minulosti a v jejich osnově návázat novým způsobem. Nesměřovat k opakování a napodobování, ale naopak podtrhnout rozdíl starého s novým. Nezastiňovt, ale pouze doplnit. Podpořit a spolupůsobit. Tyto principy mě dovedly k organickému pojetí předpolí zahrad. Pravoúhlý systém je ponechán řádu formální zahrady. Pouze zachovalé stávající stavby kontrastují s rozvolněnou hrou, čímž tento dojem jen umocňují. Tento vzlet umožňuje fakt, že předpolí je odděleným prostorem (a to i ideově) takže rozdílné pojetí, uspořádání a náplň neruší susední formální zahradu.
|
|
| |
|
| |
|
|
O postavení člověka ve světě (Úvahy v pozdním díle Jana Patočky)
PIZINGER, David
Anotace Práce se zabývá pozdním dílem Jana Patočky. Především chce objevit základní motivy Patočkova konceptu Péče o duši v souvislostech společnosti a života. Důležitou složkou reflektující sociální realitu je umění. Patočkovým tématem je lidská existence. Otázka, jak být autentický. To je také problém postmoderního umění, umělec usiluje být autentický. Člověk je podle Patočky určen vycházením ze sebe a návratem k sobě z "jiné strany". To je otázka "performing arts": jak způsobit, aby to uvnitř bylo viditelné; jak z toho učinit partnera dialogu. Což znamená{--} filozofie Jana Patočky může být realizovaná určitým specifickým druhem praxe. Praxí, která není praktická. V Patočkově díle hraje důležitou roli bytí a společenská role. Problém vyprávění {--} mýtus jako část procesu identifikace mladého člověka a jeho akceptování společností. Otázka, jak být součást společnosti implikuje další otázku, jaké je založení společnosti. Jaká je idea evropské společnosti. Tázání po dědictví Evropy jsou {--} v předstihu {--} otázkami po smyslu Evropy (Evropské Unie) dnes. Přes společnost se tak lze vrátit zpátky k individualitě s jejími otázkami. Patočka se chce ptát konkrétně a očekávat odpovědi od bytí přímo. Nevytvoří ucelený systém, (po vzoru Platóna) usiluje o silné otázky, které otevírají pravdu bytí. Prameny: Práce používá především texty Jana Patočky ze 70. let. Porovnává je s texty z oblasti umění a zařazuje do historického kontextu.
|
host ::
RSS.