|
|
Grunge aneb rock raných 90. let 20. století - pouze hudební žánr nebo i životní styl?
PODVALOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se zaměřuje na hudební subžánr grunge, a především na subkulturu, která k němu náleží. Zkoumá vznik a rozvoj subžánru, jeho vlivy i signifikantní znaky. Reflektuje rovněž specifické vizuální aspekty stylu grunge, které odrážely a jistým způsobem i definovaly tehdejší generaci mladých. Analyzuje také poselství a myšlenky spojené se subkulturou, často přinášející nové pohledy na autenticitu, svobodu a individualitu. Práce usiluje o zasazení grunge do nového rámce s tezemi sociologů Dicka Hebdige a Ericha Fromma. Skrze tuto analýzu se snaží porozumět, jaké prvky a hodnoty grunge komunitu formují a jakým způsobem se promítají do života jejích členů. Tímto komplexním přístupem se práce snaží vhodně osvětlit mnohostrannost a hloubku subkultury grunge a ukázat její významné místo v kulturním a sociálním kontextu.
|
|
| |
|
|
Sociální nerovnosti v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě
Šimka, Vojtěch ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Bruthans, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vztahu mezi prevalencí cévní mozkové příhody a úrovní vzdělání v evropských zemích. Cílem práce je zjistit faktory, které ovlivňují tento vztah s využitím dat získaných ze studie EHIS. Práce se zaměřuje na analýzu sociálních nerovností v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě. Výsledky analýzy potvrzují existenci významných sociálních nerovností ve výskytu této nemoci v některých zemích Evropy. Byly identifikovány faktory, které přispívají k vyšší šanci na výskyt cévní mozkové příhody u jedinců s nižším socioekonomickým statusem. Na základě těchto výsledků jsou v závěrečné kapitole práce formulována doporučení pro vlády zemí s vysokým výskytem sociálních nerovností. Tyto doporučení se týkají přístupu k zdravotní péči, včetně prevence a léčby cévní mozkové příhody, a mají za cíl snížit sociální nerovnosti v této oblasti.
|
|
|
Dlouhověkost - vliv výživy a pohybové aktivity
Pausar, Martin ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Vágnerová, Tereza (oponent)
Úvod Dlouhověkost a faktory, které ji ovlivňují, jsou již dlouho předmětem zájmu laiků i odborníků. Jedním z přístupů, jak tuto problematiku zkoumat, je pozorování jedinců, které lze za dlouhověké považovat a kterým zároveň jejich fyzická a psychická kondice umožňuje stále žít kvalitní život. Některé faktory určující tuto kvalitu lze ovlivnit více jiné méně. Životní styl je jedním z ovlivnitelných faktorů. Zvláště pak jeho dílčí součásti jako např. strava, pohybová aktivita či minimalizace škodlivých návyků. Cíle: Hlavním cílem bakalářské práce je najít a popsat případné společné znaky v oblasti stravovacích zvyklostí a pohybové aktivity u skupiny seniorů ve věku kolem 80 let a výše. Prvním ze stanovených cílů je zjištění četnosti konzumace vybraných potravin nebo skupin potravin a nápojů. Druhým pak zaznamenat výskyt vybraných neinfekčních onemocnění hromadného výskytu ve zkoumaném vzorku a porovnat s běžnou populací. Třetím pak bylo zjišťování podílu tuku a svalové hmoty respondentů. Metodika: Data byla shromažďována dotazníkovým šetřením, přímým dotazováním a doplňkovým měřením tělesného složení. Následně pak převedena do numerické podoby a vyhodnocena tabulkovým procesorem. Použit byl vlastní frekvenční dotazník na zjištění četnosti konzumace vybraných potravin a jejich množství, stručná...
|
|
|
Životní styl, dieta a otužování a virová onemocnění
ČÍŽKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na témata životního stylu, dietu a otužování a virová onemocnění. Vzhledem k neustálým pokrokům a rozvoji společnosti můžeme zaznamenávat i nárůst civilizačních onemocnění. Tato práce proto objasní podstatné faktory, které jsou klíčové v prevenci onemocnění, podporují zdraví a jsou potencionálními faktory prodlužujícími délku života. Tato témata jsou v teoretické části následně probírána i více do detailu, vzhledem k jejich důležitosti v životě každého z nás. V práci jsou mimo jiné zahrnuta i témata týkající se spánku, racionální výživy, pohybu a dalšího, v rámci faktorů, které hrají významnou roli v ovlivňování zdraví lidí a jejich života. V praktické části se práce již zabývá případy z praxe - každodenním životem lidí. V této části se čtenář dozví, jak mladí lidé vnímají pohled na zdraví a jeho podporu a zda sami dodržují zásady zdravého životního stylu a racionálního, zdravého stravování. V rámci výzkumného šetření jsou konkrétně rozebírány jídelníčky získané od respondentů a také frekvenční dotazníky mapující stravování zkoumaných osob, životní styl a také výskyt onemocnění těchto lidí. Tato práce ukazuje a porovnává odlišnosti životního stylu v rámci dvou zkoumaných skupin - lidí otužujících se a neotužujících se. Zjištěné nedostatky jsou rozebírány více do detailu a jsou zde přítomna i případná individuální doporučení pro jednotlivce, nebo celou skupinu, která jsou převoditelná na širší veřejnost. Tato doporučení jsou v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace, medicíny, či jiných odborníků v daném oboru.
|
|
|
Vliv onemocnění Covid 19 na kvalitu života u žen pracujících ve zdravotnictví
Králová, Helena ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
V teoretické části mé diplomové práce se zabývám problematikou koronavirového onemocnění. Nejdříve je popsána obecná charakteristika onemocnění, významné varianty viru, epidemiologie a symptomy tohoto onemocnění, poté následuje seznámení se způsoby diagnostiky a léčby. Nelze vynechat také informace o důležitosti očkování a rehabilitace. Ke konci teoretické části je uvedeno, jaký vliv může mít toto onemocnění na životní styl zdravotníků, a sice ve všech směrech, od stravy přes pohybovou aktivitu, stres, spánek, psychohygienu a duševní stav. V neposlední řadě také popisuji postcovidový syndrom a následnou péči o zdravotníky. V praktická část této diplomové práce se zabývá prozkoumáním, jakým způsobem ovlivnilo onemocnění Covid-19 běžné denní aktivity u žen pracujících ve zdravotnictví. Zda mělo toto období vliv na nárůst hmotnosti u těchto žen a zda došlo ke změně laboratorních parametrů. Potřebná data byla získávána pomocí dotazníkového šetření a poté zaznamenána do grafů. Dotazník byl distribuován on-line na platformě Google Forms. Správně a v úplnosti dotazník vyplnilo 128 žen, pracujících ve zdravotnictví v různých profesích. Výsledky krevních odběrů byly poskytnuty náhodně a anonymně od 20 žen. Porovnání výsledků bylo prováděno ze standartního krevního odběru na pravidelných prohlídkách u praktického...
|
|
|
Úroveň pohybové aktivity u kognitivně superiorních seniorek
Valtová, Nela ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Křivánková, Markéta (oponent)
Název: Úroveň pohybové aktivity u kognitivně superiorních seniorek Cíle: Cílem diplomové práce je popsat úroveň pohybové aktivity (PA) u kognitivně superiorních seniorek a porovnat ji s úrovní PA stejně starých žen. Dalším cílem je prozkoumat vztahy mezi PA, antropometrickými parametry a kognitivními funkcemi u této skupiny seniorek. Metody: Do průřezového šetření bylo zahrnuto celkem 90 žen starších 80 let (průměrný věk 83,4±3,3 let), které deklarovaly pravidelnou PA ve středním věku. Testování probíhalo formou rozhovoru se sběrem mnoha anamnestických údajů, dotazníkovým šetřením a měřením obvodu pasu. Metodou zjišťování aktuální úrovně PA byl dotazník IPAQ-E, pro hodnocení kognitivních funkcí byly využity testy MMSE, RAVLT, BNT-2, TMT a VF. Výsledky: Ženy ve věku nad 80 let stráví průměrně 5,03 ± 2,3 hod/den sezením, 181 ± 127,5 minut/den chůzí, 167,4 ± 97,8 min/den mírnou PA (v 5 dnech v týdnu), 48 ± 84,4 minut/den vysoce PA (v 1 dnu v týdnu) a jejich průměrný energetický výdej je 8560,2 MET minut za týden. Na základě hodnocení kognitivních funkcí se ukázalo, že ve výzkumném souboru se nachází 33 % žen se statusem kognitivního SuperAgingu (SA). Dle dat z dotazníku IPAQ-E lze uvést, že SA ženy vydávají statisticky významně méně energie, avšak neexistují významné rozdíly ve frekvenci a typu...
|
|
|
Vliv konzumace alkoholu a kouření na fyzickou kondici seniorek
Teplá, Jana ; Heller, Jan (vedoucí práce) ; Kramperová, Veronika (oponent)
Název práce: Vliv konzumace alkoholu a kouření na fyzickou kondici seniorek Cíl práce: Posouzení vlivu konzumace alkoholu a kouření na fyzickou kondici seniorek nad 60 let Metoda: Práce byla zpracována jako průřezová studie, do které byla data sbírána pomocí ankety ohledně konzumace alkoholu a kouření v průběhu života a čtyř fyzických testů vybraných z testové baterie Senior fitness test. Pro ucelení studie pak byla sbírána data ohledně životního stylu účastníků doplňujícími otázkami. Výsledky: Studie se účastnilo 34 seniorek ve věku 61-89 let. Průměrný věk účastnic dosáhl 72,1 let. Tři seniorky uvedly spotřebu cigaret 15 ks za den, jedna 12 ks, dvě 10 ks, jedna 10 a jedna 7 ks na den. Tři z těchto seniorek splnily či překročily normativní rozsah pro svůj věk ve všech fyzických testech, dvě se do normativního rozsahu nedostaly pouze jednou, a to shodně v testu chůze 6 minut, jedna splnila normu pouze v testu sed-vztyk a zbylé dvě nesplnily normy ani v jednom testu Sedmnáct seniorek alkohol nekonzumovalo, sedm uvedlo průměrnou konzumaci alkoholu do 20 g za den, deset nad 20 g alkoholu na den, z toho dvě seniorky překročily hranici 70 g alkoholu denně. Jedna z těchto seniorek splnila či překročila normativní rozsah pro svůj věk ve všech fyzických testech, druhá se do normativního rozsahu nedostala...
|
|
|
Životní styl a kvalita života lidí s nadváhou a obezitou
ŠIMKOVÁ, Simona
Nadváha a obezita jsou celosvětovým problémem. Onemocnění jsou charakteristická zvýšeným množstvím tukové tkáně v organismu. Důsledky nadbytečné hmotnosti nejsou pouze zdravotní, nadváha a obezita ovlivňují kvalitu života, sociální život, psychiku osob s tímto onemocnění. Základním měřítkem výskytu nadváhy a obezity zůstává většinou Body Mass Index (BMI), který ovšem nemusí správně u všech jedinců posoudit jejich riziko např. pro rozvoj dalších onemocnění, souvisejících s vyšší hmotností. Na rozvoj obezity má vliv mnoho proměnných, mezi nimi genetická predispozice, prostředí, v němž jedinec vyrůstá a žije, stravovací návyky, pohybová aktivita, ale např. i stres apod. Cílem disertační práce bylo zjistit, jaká je kvalita života a životní styl osob s nadváhou a obezitou, porovnat ji s kvalitou života a životním stylem osob s normální tělesnou hmotností a popsat odlišnosti. Pro naplnění cílů byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl realizován pomocí dotazníků a analýzy tělesného složení. Využili jsme kombinace standardizovaného dotazníku kvality života WHOQOL-BREF a dotazníku vlastní konstrukce, který byl zaměřen na životní styl respondentů. Respondenti dále podstoupili analýzu tělesného složení bioimpedančním přístrojem InBody 270. Získaná data byla statisticky hodnocena. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly v jednotlivých doménách dotazníku WHOQOL-BREF mezi respondenty s BMI <25 kg/m2 a respondenty s BMI ?25 kg/m2. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly také ve dvou samostatně hodnocených položkách dotazníku. Ve všech doménách i dvou samostatně hodnocených položkách bylo vyšší kvality života dosaženo u respondentů s nižším BMI. Zjistili jsme, že životní styl je závislý na pohlaví (pozitivní, negativní i celkové skóre životního stylu), přičemž ženy měly zdravější životní styl než muži. Negativní skóre životního stylu bylo závislé také na BMI a to inverzně. Věk na dodržování zásad zdravého životního stylu neměl vliv. Zjistili jsme, že osoby s nadváhou a obezitou jsou častěji osoby s nižším dosaženým vzděláním. Byla zjištěna významná souvislost spokojenosti se zdravím (p?0,001) s podílem tělesného tuku, množstvím beztukové tkáně, obvodem pasu, množstvím viscerálního tuku i poměrem obvodu pasu a boků. Vybrané tělesné parametry významně ovlivňovala konzumace alkoholu, pravidelná pohybová aktivita nebo frekvence konzumace cukrovinek a nezdravé stravování. Disertační práce přináší ucelený pohled na problematiku kvality života a životního stylu osob s nadváhou a obezitou. Poukazuje na skutečnost, že zvýšená tělesná hmotnost není jen zdravotním problémem, ale negativně ovlivňuje téměř veškeré aspekty života dotyčných jedinců. Může poukázat na nutnost zvyšovat povědomí o všech důsledcích nadváhy a obezity, nutnost zavádět více preventivních opatření a potřebu komplexního přístupu k osobám s tímto onemocněním. Disertační práce může být užitečná zdravotníkům, ale i dalším osobám, které se v životě nebo při výkonu povolání setkávají s osobami s nadváhou a obezitou.
|
|
|
Fyziologická podstata současných terapeutických přístupů v léčbě Alzheimerovy choroby
Denisova, Elizaveta ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Veverová, Kateřina (oponent)
Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnění, které postihuje miliony lidí po celém světě. Patologie Alzheimerovy choroby zahrnuje amyloidovou a tau hypotézu, mitochondriální dysfunkci a neurodegeneraci. Klasická léčba Alzheimerovy choroby zahrnuje léky zaměřené na cholinergní a glutamátergní systémy, jako jsou donepezil, galantamin, rivastigmin a memantin. Diagnostické nástroje a techniky se neustále vyvíjejí, aby lépe identifikovaly a sledovaly průběh onemocnění. Nové přístupy k léčbě Alzheimerovy choroby zahrnují léčebné postupy zaměřené na beta-amyloid, které se snaží o snížení produkce nebo usnadnění clearance těchto patologických peptidů. Intervence v oblasti výživy a životního stylu, jako jsou potenciální účinky antioxidantů na snižování oxidačního stresu, neuroprotektivní účinky statinů a možný přínos ketogenní diety pro pacienty s Alzheimerovou chorobou, se staly klíčovou součástí multidisciplinárního přístupu k léčbě a zkoumají se jako součást komplexní strategie pro zlepšení kvality života pacientů. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, amyloidová hypotéza, tau hypotéza, mitochondriální dysfunkce, neurodegenerace, cholinergní systém, glutamátergní systém, nové terapeutické přístupy, výživa, životní styl.
|
host ::
RSS.