|
|
Mezigenerační vztahy a spolupráce v pedagogickém sboru a jejich vliv na vzdělávání.
Soukupová, Simona ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce je rozdělená na teoretickou část a výzkumné šetření. V teoretické části se autorka věnuje komunikaci a vymezuje daný pojem. Dále se věnuje konfliktům, které definuje a popisuje jejich dělení, soupeření a generačními konflikty. Zároveň popisuje i modely výuky jako zdroj konfliktů. Popisuje vztah k sobě samému a vztahy k druhým. V neposlední řadě se věnuje škole, pedagogickému sboru a vizi sledované školy. Druhá část je složena z výzkumného šetření. Výzkumné šetření proběhlo formou online dotazníku pro pedagogy a pro žáky. Dotazník pro pedagogy se skládal z uzavřených i otevřených otázek a dotazník pro žáky se skládal pouze z uzavřených otázek. Data byla znázorněna v grafické podobě. Dotazníky jsou přiložené v přílohách na konci diplomové práce, kde jsou přiložené i odpovědi na otevřené otázky pro pedagogy. Následně v závěru autorka navrhla opatření pro zlepšení klimatu pedagogického sboru, které navrhla na základě zjištěných dat. Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda generační rozdíly v pedagogickém sboru ovlivňují proces vzdělávání žáků a navrhnout opatření, které by mohlo pomoci zlepšit klima v daném pedagogickém sboru. Autorka zjistila, že generační rozdíly v pedagogickém sboru mají vliv na vzdělávání žáků. Ačkoliv je tento vliv malý, tak stále je. V pedagogickém sboru je velmi...
|
|
|
Pozorovatelná slepota v urbánním světě proměna vztahu společnosti ke světlu
Pata, Václav ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Diplomová práce se věnuje městu v čase a době umělého osvětlení. Za výchozí bod si bere světelné znečištění. Základní příčiny a dopady nadměrného osvětlování tvoří základ pro pracovní listy Zapomenutá tma, jež vznikly ve spolupráci s Veřejným sálem Hraničář jako vzdělávací materiál k výstavnímu cyklu Světlo. Spolu s listy vznikla také potřeba získané poznatky rozšířit a aplikovat na konkrétní situaci. K tomu účelu jsem si vybral Obchodní dům Prior a Kulturní středisko Corso v městské části Krásné Březno. Od výběru místa se odvíjel také další směr teoretické části textu. Prostřední část diplomové práce přibližuje současné město ze dvou zásadních úhlů. Nejprve se pokusí zodpovědět otázku, co má na svědomí současnou podobu nočního města. Zbytek se věnuje budování veřejných prostranství s ohledem na jejich noční provoz. Závěrečná kapitola se zabývá objektem Corsa. Nejprve se snaží nahlédnout objekt v kontextu městské části Krásné Březno a městskou část nahlíží v kontextu města Ústí nad Labem. Získané informace jsou použity při prezentaci možných scénářů dalšího využití Corsa a v umělecko-didaktické praxi. Celkem jsou představeny tři scénáře a tři autorské výstupy. Důležitým prvkem celé práce je snaha vymanit se z antropocentrického vnímání krajiny města a poukázat na ostatní uživatele urbánních prostor...
|
|
|
Budiž Baugruppe
Vojtíšek, Martin ; Landa, Filip (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Práce Me_zi zpracovává projekt bytového domu na bázi systé mu baugruppe. Jeden z aspektů práce je zkoumání hranic individuálního bydlení a formy sdíleného prostředí. Budova ukončuje část Znojemského bloku a navazuje na mírně zvlněný reliéf lokality. Návrh zpracovává 12 rozdílných požadavků na bydlení a snaží se vytvořit kompaktní multifunkční budovu. Studie klade důraz na soukromý a sdílený prostor pro své uživatele a na jejich zapojení do širšího systému.
|
|
|
Neighborhood
Bartoš, Roman ; Rudiš, Martin (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Lidé odedávna upravovali a přetvářeli svoje okolí v nekonečném honu za pohodlím, bezpečím a přežitím. Lidstvo rostlo, vyvíjelo se, dospívalo i umíralo vždy společně. Životní prostředí přímo reflektovalo potřeby své komunity. Rodiny žily pod jednou střechou na společné návsi. Lidé respektovali přírodní děje a koexistovali s nimi. To se v posledních pár staletích zásadně změnilo. Po několika světlých technologických explozích a temných dobách válek svět začal nekontrolovaně zrychlovat. Potřeba semknuté komunity se postupně vytrácela. Sousedské trhy nahradily supermarkety a rozpravy mezi okny do světnice a návsí nahradila okna webových prohlížečů. Ploty nahradily betonové hradby, rozmohl se systém sobeckých privátních bublin. NEIGHBOR+HOOD si klade za cíl najít kompromis mezi oběma extrémy. Je to idea porozumění a rovnováhy mezi prostorem pro NÁS a pro MĚ. Je to prostor pro sousedy, úzce semknutou komunitu přátel pod jedním stromem u jednoho stolu. Je to prostor pro rodinu pod jednou střechou na společné návsi. Je to přirozené, pohodlné, nekonfliktní, bezpečné a lidské prostředí na okraji města. Návrh dává fiktivním obyvatelům Udánského kopce příležitost ztotožnit se se svým domovem a identitou jeho okolí. To všechno s využitím k přírodě šetrných mechanik a postupů. NEIGHBOR+HOOD je lidské, soběstačné, ekologické sídliště. Je to domov sousedství.
|
|
|
Město jako prostor mysli - Divočina ve veřejném prostoru
Vondrušková, Eliška ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Tsikoliya, Lenka (oponent)
Diplomová práce pojednává o fenoménu města se speciálním zaměřením na veřejný prostor a jeho aspekt divočiny. Zkoumá město jako místo pro život i jiných organismů, než je člověk, a objevuje jeho specifický životní prostor, který je obývaný vágním terénem v nejrůznějších velikostech. Sleduje vztah města a přírody, jak se vyvíjel v průběhu historie i to, jak se příroda do měst dostává formou zahrad a parků. Naráží na téma druhé přírody, která města obklopuje. Hlavním tématem je městská divočina, nezvaná příroda měst a její aspekty. Cílem diplomové práce je zmapování tématu městské divočiny, jejích aspektů a projevů, které následně budou didakticky transformovány. Předchází tomu studium literatury a práce v terénu, kdy dochází k archivování a mapování různých míst. Hlavním městem pro zkoumání je má rodná Praha, ve které žiji, a proto mi umožňuje každodenní pozorování (chtěné i nechtěné). V didaktické části práce se zaměřuji na transformování tématu do tří zcela odlišných výtvarných úloh, které žákům nabízí tři odlišné pohledy. Každý z pohledů je vázán na jejich osobní zkušenosti a dva z nich i na pobyt přímo ve vágních terénech města. Další částí diplomové práce je metodická příručka s motivací k tématu, nápady do výuky s kulturními kontexty a slovník pojmů. Cílem didaktické části je seznámit žáky s...
|
|
|
Rodinné soužití v době karantény
MARCZELLOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce souvisí s nařízením vlády, jímž se z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru zakazuje volný pohyb osob na území celé České republiky. Výsledkem tohoto opatření je skutečnost, že lidé tráví téměř veškerý čas ve svých domovech s ostatními členy domácnosti. Děti nechodí do školy a rodiče pracují z domova, nebo vůbec. Cílem práce je prozkoumat a popsat, jak toto společné trávení času vnímají rodiče dětí. Vyvstává otázka, jakým způsobem k dané situaci přistupují, jak ji prožívají, jak se s ní vypořádají. Teoretická část mapuje hlavní pedagogické a psychologické konstrukty, které napomohou s orientací v tématu (rodina, institucionální zásah do volného času rodin, termín "scholé", význam společně tráveného času v rodině). Empirická část je prezentací vlastního kvalitativního výzkumu, který byl proveden prostřednictvím hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Problematika menšin a jejich zapojení do společenského života - se zaměřením na romskou komunitu (sociální aspekt)
FRÍD, Lukáš
Hlavním cílem diplomové práce bylo odhalení nejzávažnějších problémů, se kterými se potýká romské etnikum v České republice, resp. odhalení příčin, jež ve svém důsledku k těmto problémům vedou. V rozsáhlém ohlédnutí do historie romského etnika (2. kapitola) jsem se snažil vystopovat kořeny nynějších problémů Romů u nás, zejména v sociální oblasti a v oblasti soužití s českou majoritou. Další významová část (3. kapitola) pak reflektuje současnou životní situaci Romů v Česku, jejich sociální a společenské postavení.
|
|
|
Česko-německé vztahy v Chebu v období mezi lety 1918-1938
Rybařová, Zuzana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vztahy mezi obyvateli české a německé národnosti v Chebu během období mezi světovými válkami. Zkoumaná problematika je zasazena do hlubšího historického kontextu postavení Chebska v rámci českých zemí a Českého království. Důraz je kladen na komplikovanou situaci v souvislosti s provincií Deutschböhmen bezprostředně po vzniku samostatné republiky, na určité podstatné události související s nárůstem počtu českého obyvatelstva po přičlenění Chebska k Československu v důsledku poválečné mírové smlouvy a na sílící protičeské postoje po roce 1933, kdy se v Německu dostal k moci Adolf Hitler. Bakalářská práce vychází především ze značného množství literárních děl, ale také z dobového periodika, archivních materiálů a některých dalších zdrojů. Hlavním cílem je přiblížit národnostní poměry ve městě, které bylo po dlouhou dobu převážně německé. KLÍČOVÁ SLOVA Cheb, Češi, Němci, česko-německé vztahy, soužití, meziválečné období
|
|
| |
|
|
Neighborhood
Bartoš, Roman ; Rudiš, Martin (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Lidé odedávna upravovali a přetvářeli svoje okolí v nekonečném honu za pohodlím, bezpečím a přežitím. Lidstvo rostlo, vyvíjelo se, dospívalo i umíralo vždy společně. Životní prostředí přímo reflektovalo potřeby své komunity. Rodiny žily pod jednou střechou na společné návsi. Lidé respektovali přírodní děje a koexistovali s nimi. To se v posledních pár staletích zásadně změnilo. Po několika světlých technologických explozích a temných dobách válek svět začal nekontrolovaně zrychlovat. Potřeba semknuté komunity se postupně vytrácela. Sousedské trhy nahradily supermarkety a rozpravy mezi okny do světnice a návsí nahradila okna webových prohlížečů. Ploty nahradily betonové hradby, rozmohl se systém sobeckých privátních bublin. NEIGHBOR+HOOD si klade za cíl najít kompromis mezi oběma extrémy. Je to idea porozumění a rovnováhy mezi prostorem pro NÁS a pro MĚ. Je to prostor pro sousedy, úzce semknutou komunitu přátel pod jedním stromem u jednoho stolu. Je to prostor pro rodinu pod jednou střechou na společné návsi. Je to přirozené, pohodlné, nekonfliktní, bezpečné a lidské prostředí na okraji města. Návrh dává fiktivním obyvatelům Udánského kopce příležitost ztotožnit se se svým domovem a identitou jeho okolí. To všechno s využitím k přírodě šetrných mechanik a postupů. NEIGHBOR+HOOD je lidské, soběstačné, ekologické sídliště. Je to domov sousedství.
|
host ::
RSS.