|
|
Dopady spotřeby potravin v České republice na uhlíkovou stopu ostatních států
Goldová, Kristýna
Bakalářská práce “Dopady spotřeby potravin v České republice na uhlíkovou stopu ostatních států” se zaměřuje na přibližný výpočet uhlíkové stopy České republiky na dovážené potraviny mimo Evropu. V úvodní části práce je obecně popsána uhlíková stopa, porovnání nejlepších a nejhorších států a měst, uhlíková stopa České republiky v porovnání s okolními státy, uhlíková stopa dopravy, výpočet uhlíkové stopy a v závěru teoretické části popisuji, jak snížit uhlíkovou stopu a představím uhlíkově neutrální státy. Pro praktickou část bylo zpracováno množství dat o dovozu potravin do České republiky ze zemí mimo Evropu ze statistik Českého statistického úřadu. Na základě analýzy těchto dat byly stanoveny regiony, světadíly a státy, respektive komodity s nejvýraznější uhlíkovou stopou.
|
|
|
Environmentální dopad jímání kvasných plynů
Vyskočilová, Marcela
Diplomová práce na téma „Environmentální dopad jímání kvasných plynů“ má za cíl zjednodušeně nastínit problematiku dopadu uhlíkové stopy na životní prostředí ve vinohradnictví a vinařství, zejména ve fázi jímání kvasných plynů a dále přiblížit výhody a prospěšnost použití této technologie ve vinařství. Diplomová práce je zaměřena především na snížení uhlíkové stopy a další využití fermentačních plynů především ve vinařství, přičemž v experimentální části je proveden výpočet uhlíkové stopy ve vybraném vinařství se zaměřením na proces jímání kvasných plynů.
|
|
|
Bilance uhlíku u prasat
Svätá, Andrea
Cílem diplomové práce bylo vytvořit model farmy prasat, s uzavřeným obratem stáda, kde byla vypočtena uhlíková bilance. Uhlíkovou bilanci jsem počítala na základě koeficientů stravitelnosti živin jednotlivých krmiv. Analýzou krmiv jsem zjistila obsah uhlíku v krmivech a krmných dávkách. Obsah uhlíku v těle jatečných prasat jsem zjistila pomocí analýzy jatečných těl prasat. Z analýzy stravitelných živin jsem odhalila produkci uhlíku ve výkalech. Na modelové farmě o 1000 prasnicích se ročně narodí 27 860 selat, odchová se 24 795 a porazí se 23 542 kusů. Tato farma spotřebuje 7025 tun směsí, z toho spotřebují 34 tun směsi ČOS1, 276 tun směsi ČOS2, 870 tun směsi A1, 1655 tun směsi A2, 3442 tun směsi A3, 601 tun směsi KPB, 63 tun směsi KPK, 4 tuny směsi KA, 80 PCH a 1 tunu OKA-Š . Prasata na této farmě přijmou 2670 tun uhlíku za rok, vykálí ve výkalech 498 tun a v těle zadrží 648 tun uhlíku. Zároveň prasata přijmou 180 tun dusíku za rok, ve výkalech vykálí 33 tun a v těle zadrží 77 tun dusíku. Prasata na modelové farmě spotřebují na výrobu 1 kg jatečných prasat 0,24 kg uhlíku a na 1 kg poživatelných částí spotřebují 0,36 kg uhlíku. Z uvedených údajů, které jsem vypočítala, vyplývá, že prasata zatěžují životní prostředí 2,67 tunami uhlíku/prasnici a 0,18 tunami dusíku/prasnici. Tento uhlík mohou využívat rostliny na přilehlých pozemcích, určitá část může zůstat v ovzduší a zvyšovat uhlíkovou stopu.
|
|
|
Model bilance uhlíku ("Carbon footprint") na malé a velké farmě
Johaníková, Alena
Diplomová práce se zabývá zatížením oxidu uhličitého na velké a malé farmě, který je následně přepočtený z koeficientů stravitelnosti živin na ekvivalentní oxid uhličitý. Předmětem výpočtu jsou dvě farmy, které se nachází ve Zlínském kraji. Malá farma se zabývá chovem prasat s 15 kusy prasnic a velká farma chovem skotu se 100 kusy dojnic v uzavřeném obratu stáda. Z obratu stáda prasat na malé farmě jsem zjistila celkovou spotřebu směsi, která je 133,5 tun za rok, z níž jsem vypočítala obsah přijatého uhlíku z krmné směsi, který je 50,35 tun a 3,08 tun dusíku za kalendářní rok. Prasata ve výkalech vykálí 8,12 tun uhlíku a 0,52 tun dusíku. Prasata spotřebují 0,36 tun uhlíku a 0,44 tun dusíku na tunu poživatelných částic v mase. Na výrobu 1 kg masa spotřebují 0,246 kg uhlíku. Na velké farmě dojnice přijmou celkem 1645,29 tun krmné směsi za rok, ve které přijmou 609,61 tun uhlíku a 31,23 tun dusíku. Ve výkalech vykálí 156,84 tun uhlíku a 8,05 tun dusíku. V mléce vyloučí 42,78 tun uhlíku a 2,51 tun dusíku. V obratu stáda s 31 býky s přírůstkem 1,4 kg/den ročně spotřebují 210,53 tun krmných směsí, ze kterých býci přijmou 71,70 tun uhlíku a 3,21 tun dusíku. Ve výkalech vykálí 18,09 tun uhlíku a 1,10 tun dusíku a v mase na jatky je vyloučeno 4,49 tun uhlíku a 0,35 tun dusíku. U obratu stáda se 33,7 býků s přírůstkem 1,7 kg/den se ročně spotřebuje 265,49 tun krmných směsí, ze kterých býci přijmou 71,70 tun uhlíku a 3,21 tun dusíku. Ve výkalech vykálí 21,35 tun uhlíku a 1,35 tun dusíku a v mase na jatky je vyloučeno 4,88 tun uhlíku a 0,38 tun dusíku. Na výrobu 1 kg masa spotřebují býci 0,248 kg uhlíku. V závěru jsou navržena opatření ke snížení emisí na farmě.
|
|
|
Minimalizace uhlíkové stopy ve vinařství
Hammerschmiedová, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na studium minimalizace uhlíkové stopy ve vinařství. Cílem práce bylo prostudovat literaturu a vytvořit kvalitní kompilaci relativních zdrojů, zformovat zjednodušenou metodiku na téma uhlíkové stopy ve vinařství a zhotovit vlastní komentář s doporučením na návazný výzkum.
|
|
|
Ekonomická analýza využití kvasných plynů z vinařského provozu
Vyskočil, Jiří
Diplomová práce „Ekonomická analýza využití kvasných plynů z vinařského provozu“ se zabývá metodikou výpočtu uhlíkové stopy při výrobě vína a možnostmi na její snížení. V další části se práce zabývá metodikou na ekonomické zhodnocení investice do technologií na jímání kvasných plynů a na jejich další využití ve vinařství.
|
|
|
Úprava firemných procesov podľa princípu udržateľnosti
Kollárová, Ester
Cílem bakalářské práce je navrhnout vybrané společnosti úpravu procesů se zaměřením na způsoby distribuce zdravotnických prostředků na základě zásad udržitelnosti. Firma je analyzována na základě SWOT analýzy, s využitím PESTE analýzy a Porterovy analýzy tržních sil. K posouzení vnitřního stavu firmy je využita analýza 5 klíčových faktorů se zaměřením na environmentální stránku firmy. Zároveň se bakalářská práce zaměřuje na přepočet uhlíkové stopy firmy. Na základě posouzení současného stavu jsou navržena a kvantifikována doporučení, která by firma mohla uplatnit k začlenění oběhového hospodářství do svých procesů a ke snížení uhlíkové stopy.
|
|
| |
|
|
Uhlíková stopa ve stavebnictví a její teoretická hodnota
Halama, Miroslav ; Vaňková, Lucie (oponent) ; Krejza, Zdeněk (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce zpracovává výpočet velikosti uhlíkové stopy ve výrobní fázi rodinného domu, z hlediska materiálové náročnosti, v nízkoenergetickém a běžném provedení. Počítá Průkaz energetické náročnosti budov pro dvě varianty hodnoceného rodinného domu. Zabývá se problematikou komplexního vlivu lidské činnosti na životní prostředí. Dále stanovuje teoretický výpočet pro ocenění ekvivalentu uhlíkové stopy. Následně vyhodnocuje ekonomickou náročnost investice do výstavby již zmiňovaných rodinných domů v závislosti nákladů na materiál a likvidaci oxidu uhličitého. Cílem této práce je analýza uhlíkové stopy v oboru stavebnictví se zaměřením na realizaci nízkoenergetické a běžné výstavby a zpracování studie o produkci uhlíkové stopy.
|
|
|
Stanovení uhlíkové stopy různých technik zpracování odpadu
Suchomel, Ondřej ; Linda, Jakub (oponent) ; Köbölová, Klaudia (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zpracování odpadů, odpadového hospodářství a uhlíkovou stopou. Cílem práce je pochopit komplexní problematiku těchto odvětví a na základě provedené rešerše vytvořit návrh pro město Brno. První teoretická část se zabývá objasněním výhod oběhového hospodářství a analýzou odpadů v ČR. Další část vystihuje výhody a nevýhody uhlíkové stopy a je zde popsán její výpočet. Poslední dvě teoretické části rozebírají možnosti a metody zpracování odpadů jak konvenčními, tak moderními postupy. Poslední část této práce je návrhově výpočetní a zabývá se návrhem zpracování odpadů pro město Brno. Konkrétně práce řeší výhody a nevýhody mezi kompostováním a anaerobní digescí pro zpracování bioodpadu. Na základě výpočtů byl stanoven závěr o reálném využití těchto technologií.
|
host ::
RSS.