|
Moderní vibrodiagnostika strojů a hodnocení datových souborů neuronovými sítěmi
Koníček, Tomáš ; Holoubek, Tomáš (oponent) ; Hammer, Miloš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na technickou diagnostiku s důrazem na vibrodiagnostiku strojů a zařízení. Cílem je provést rešerši sledování vibrací pomocí moderních on-line systémů a zkoumat možnosti zpracování získaných datových souborů s využitím neuronových sítí. Analyzuje se vibrační monitoring od firmy Siemens SIPLUS CMS, včetně popisu jednotlivých hardwarových a softwarových komponent. Práce se dále zaměřuje na diagnostiku strojů s využitím reálného modelu vybaveného systémem SIPLUS CMS ve spolupráci s programovatelným automatem SIMATIC S7-1200. Získaná data budou přenášena přes protokol FTP k dalšímu zpracování v programu Matlab. Budou navrženy a použity modely neuronových sítích, které budou natrénovány na naměřených datech. Bude použit model konvolučních neuronových sítí. Výsledky budou vyhodnoceny a bude vznesen závěr.
|
|
Příprava a realizace stavebně technického průzkumu konstrukce
Mezlík, Vojtěch ; Heřmánková, Věra (oponent) ; Anton, Ondřej (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je stavebně-technický průzkum železobetonové rámové konstrukce. Teoretická část se zabývá průzkumem železobetonových konstrukcí, destruktivními a nedestruktivními diagnostickými metodami pro diagnostiku železobetonových konstrukcí a československým architektem Jaroslavem Josefem Polívkou. Praktická část provádí stavebně-technický průzkum. Soustředí se na diagnostiku vyztužení vybraných prvků konstrukce a stanovení vlastností betonu. Vyztužení stanoveno elektromagnetickým indikátorem Proceq Profometer 630 a georadarem Hilti PS 1000, ověřeno sekanými sondami. Pevnostní třída betonu v konstrukci odhadnuta na jádrových vývrtech. V závěru je zhodnocen stav konstrukce a jsou navrhnuta opatření.
|
|
Modelování a simulace PLC-BPL komunikace chytrého měření v simulačním nástroji Network Simulator 3
Baranyk, Matěj ; Rusz, Martin (oponent) ; Benešl, Lukáš (vedoucí práce)
V posledních letech se technologie BPL využívá stále více. I přesto, že technologie nevyužívá další kabeláž, je nutné se ujistit, zda její instalace má smysl či jaké budou požadavky. Z tohoto důvodu budou simulovány různé reálné obvody a porovnány s výstupem simulačního programu ns-3. Tímto způsobem lze dokázat schopnost využitelnosti programu v reálných situacích ještě před tím, než budou provedeny jakékoliv plány, čímž je šetřen čas a náklady. Nadále lze tento postup využít pro diagnostikování již fungujících BPL tras. Nadále bude provedeno laboratorní měření pro rozšíření stávajících datasetů a pro rozšíření možností porovnávání.
|
|
Diagnostika železobetonové konstrukce
Slezáková, Karolína ; Hrabová, Kristýna (oponent) ; Láník, Jaromír (vedoucí práce)
V úvodu bakalářské práce je zkoumán železobeton a podrobně jsou popsány jeho základní vlastnosti. Následně se jednotlivé části věnují metodám, které jsou využívány k diagnostice stavebních konstrukcí. Zvláštní pozornost je věnována vybraným metodám, které budou aplikovány v praktické části této práce. Cílem praktické části bylo zvýšit povědomí o použitém druhu materiálu u zkoumaných nosných prvků a seznámit se s jednou ze základních nedestruktivních metod ve stavebnictví.
|
| |
|
HMI pro 3D frézku pomocí nástroje FactoryTalk Optix
Uher, Adam ; Foukal, Roman (oponent) ; Štohl, Radek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a implementací HMI (rozhraní člověk-stroj) pro 3D frézku. Jsou popsány základní pravidla vizualizace, osvědčené postupy, zásady ergonomického designu a tvorby uživatelských rozhraní. Pro PLC řady LOGIX jsou popsány vizualizační nástroje, které lze použít pro tvorbu HMI. Na základě pokynů vypracování a dodatečně stanovených požadavků je vytvořen návrh HMI ve vizualizačním nástroji FactoryTalk Optix. Jsou identifikovány a provedeny úpravy funkční bezpečnosti a programu PLC. Poté se realizuje vizualizace frézky a funkce nového systému jsou podrobeny testování.
|
|
Diagnostika zdrojové části fotovoltaických elektráren
Turinský, Matěj ; Burian, František (oponent) ; Fiedler, Petr (vedoucí práce)
Cílem této práce je definovat požadavky na vývoj HW monitorovacího zařízení zdrojových částí fotovoltaických elektráren a poté pro toto zařízení vytvořit vhodné SW vybavení. Práce rozebírá druhy poruch v rámci elektrárny, jejich důsledky a možnosti detekce. Následuje výběr měření a HW komponent pro monitorovací zařízení, jejich kompletace a realizace řídícího programu pro vyhodnocovací jednotku. Program by měl spravovat měření, následnou diagnostiku a komunikaci s okolními systémy dle standardu G3-PLC.
|
|
Diagnostika přímého vstřikování benzínu v praxi
BÜRGER, Jan
Diplomová práce se zabývá diagnostikou palivové soustavy přímého vstřikování benzínu FSI na výukovém panelu. V práci je podrobně popsáno několik měření na komponentách, společně s postupem, výsledky a popisem výsledků. Závěrem je na pokyn zaměstnavatele vypracován ke každému měření pracovní list pro studenty. Tato práce bude sloužit k vyhodnocení těchto pracovních listů a zároveň může sloužit k lepšímu diagnostikování vozidel v praxi.
|
|
Automaticka diagnostika 12svodoveho EKG pomoci hlubokeho uceni
Blaude, Ondřej ; Smital, Lukáš (oponent) ; Provazník, Valentine (vedoucí práce)
Tato diplomová práce má za cíl prozkoumat problematiku automatické diagnostiky EKG, a to na dvanáctisvodových záznamech. V kapitole první je krátce popsán úvod k srdci a měření jeho elektrické aktivity, navíc jsou zde krátce popsány abnormality, které budou v práci klasifikovány. Ve druhé kapitole je popsáno, jak bylo EKG diagnostikováno dříve, tedy klasickými metodami, které předcházely hlubokému učení. Zde jsou i zmíněny některé nedostatky, které tyto metody mají právě oproti hlubokému učení. Část třetí již věnuje pozornost hlubokému učení samotnému, jeho přínosu a výhodám ve srovnání s metodami klasickými. Popsány jsou zde i konvoluční neuronové sítě a jejich jednotlivé bloky, později je věnována pozornost i vybraným architekturám, které byly v některých studiích použity. Kapitola čtvrtá se již zaměřuje na praktickou část, v níž jsou podrobněji popsána použitá data z databáze PhysioNet, navržený algoritmus a jeho realizace. V páté kapitole jsou výsledky diskutovány a srovnány výsledky dostupných publikací se související problematikou.
|
| |