Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 38 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Genetické příčiny medulárního karcinomu štítné žlázy a Hirschsprungovy choroby
Václavíková, Eliška ; Bendlová, Běla (vedoucí práce) ; Dvořáková, Lenka (oponent) ; Stárka, Luboslav (oponent)
Genetické příčiny medulárního karcinomu štítné žlázy a Hirschsprungovy choroby Abstrakt Medulární karcinom štítné žlázy (MTC) a Hirschsprungovu chorobu (HSCR) spojuje jejich společné zařazení mezi neurokristopatie, čili onemocnění spjatá s tkáněmi a buňkami, jejichž původ je v neurální liště. Právě v buňkách pocházejících z neurální lišty, kam patří i parafolikulární buňky štítné žlázy, jejichž zmnožením vzniká MTC, a enterické gangliové buňky, jejichž absencí v gastrointestinálním traktu se manifestuje Hirschsprungova choroba, se exprimuje membránový tyrozinkinázový receptor RET. Tento receptor má významnou úlohu při proliferaci, diferenciaci a přežívání těchto buněk a jeho prostřednictvím je aktivováno mnoho signálních drah. Pokud dojde k porušení přísně regulované aktivace, např. vlivem mutací v konkrétních místech jeho genu, stává se RET velmi účinným onkogenem. Aktivující zárodečné mutace v RET proto-onkogenu vedou ke vzniku familiárních forem MTC, zatímco sporadické formy MTC jsou způsobeny somatickými mutacemi v nádorové tkáni. Naopak inhibující mutace vyvolají poruchu migrace prekurzorů gangliových buněk při vývoji enterického nervového systému a vznik HSCR. V ojedinělých případech se obě onemocnění u pacienta sdružují vlivem mutací schopných aktivace i inaktivace. I v případech, kdy kauzální mutace...
Metabolický syndrom a steroidní spektrum
Pospíšilová, Hana ; Stárka, Luboslav (vedoucí práce) ; Hána, Václav (oponent) ; Fingerová, Helena (oponent)
Pohlavní steroidy ovlivňují ukládání tuku. Rozložení tuku je jedním ze sekundárních pohlavních znaků. Androgeny působí na tukovou tkáň u mužů buď přímo stimulací androgenního receptoru, nebo nepřímo po aromatizaci přes estrogenní receptor. Androgeny dělíme na aromatizovatelné a nearomatizovatelné. Testosteron (T) je hlavním aromatizovatelným androgenem, jeho metabolit dihydrotestesteron (DHT) je nearomatizovatelný androgen a působí pouze přes androgenní receptor. Právě účinek pouze přes androgenní receptor dal vznik hypotéze o rozdílném efektu DHT a T na tělesné složení, kdy právě DHT by mohl být zodpovědný za mužský typ ukládání tuku. V rámci mého postgraduálního studia jsme analyzovali závislost sérové hladiny volných frakcí T a DHT na věku, a změny jejich poměru s věkem. Dále jsme hledali vztah aromatizovatelných a nearomatizovatelných androgenů s metabolickými a antropometrickými parametry. Dále jsme se věnovali sledování změn steroidogeneze u obézních mužů. Prokázali jsme, že před pubertou je dominantním androgenem spíše DHT než T, poměr fDHT/fT byl v průběhu života dospělých mužů konstantní. Po pubertě jsme nenalezli žádný evidentní zvrat v poměru obou hormonů, který by mohl přispět k vysvětlení výskytu např. benigní hyperplasie a karcinomu prostaty nebo androgenní alopecie až po dovršení středního...
Kvalita kosti a její ovlivnění farmakoterapií
Michalská, Dana ; Štěpán, Jan (vedoucí práce) ; Stárka, Luboslav (oponent) ; Pavelka, Karel (oponent)
Mikropoškození (mikrotrhliny) v kostní tkáni jsou jedním z kriterií kvality kosti. Výrazné potlacení kostního obratu pri lécbe bisfosfonáty je spojeno se zvýšenou akumulací kostních mikropoškození na zvírecích modelech a se zhoršením elasticity kosti. Prvním cílem práce bylo testovat hypotézu, že dlouhodobá lécba alendronátem (ALN) vede u žen po menopauze ke zvýšené akumulaci mikropoškození v kosti a tím ke zhoršení kvality kosti. V prospektivní studii bylo sledováno 66 žen s postmenopauzální osteoporózou (OP) (prum. vek 68 let, prum. BMD T-scóre -1,7 v celk. femoru a -2,8 v bederní páteri, 62 % pacientek s prevalentními frakturami). Celkem 28 žen s OP nebylo dosud léceno (TN) a 38 žen bylo predléceno ALN (10 mg denne nebo 70 mg týdne, prumer.doba lécby 63,6 mesícu). Pred zahájením lécby ALN byly prumerné hodnoty biochemických kostních markeru PINP, CTX a OC významne zvýšeny ve vztahu k referencním hodnotám u premenopauzálních žen (P < 0,05). Po 6 mesících lécby ALN byly prum. hodnoty markeru kostní remodelace významne sníženy (-70,5%, -84,1% a -67,3% pro PINP, CTX a OC, resp; P < 0,05). Ješte po 43 mesících byly markery degradace i syntézy kolagenu typu I pod dolní hranící referencního rozmezí u poloviny žen lécených ALN. Ve vzorcích kosti získané biopsií nebyla bez adjustace na rozdíly mezi obema...
Vliv saturace jódem na prevalenci tyreopatií a změn sonografických nálezů štítné žlázy ve vybraných regionech u dospělé populace České republiky
Dvořáková, Marcela ; Zamrazil, Václav (vedoucí práce) ; Topolčan, Ondřej (oponent) ; Stárka, Luboslav (oponent) ; Čáp, Jan (oponent)
Dosud nebylo provedeno epidemiologické zmapování výskytu tyreopatií u naší populace a sledování jejich dynamiky v závislosti na změně stavu jodového zásobení. Systematickým epidemiologickým průzkumem od 90. let až do r. 2006 se podařilo získat velké množství dat o stavu naší populace z hlediska saturace jodem a onemocnění štítné žlázy. Průzkum zahrnoval náhodný výběr probandů z registru České republiky, dotazníkové vyšetření rodinné, osobní anamnézy, nutričního stavu, dietních návyků, léčby, celkové klinické vyšetření vč. lokálního vyšetření krku, sonografické vyšetření štítné žlázy, antropometrické vyšetření, stanovení jodurie a laboratorní vyšetření funkčních parametrů štítné žlázy vč. protilátek proti jednotlivým antigenům štítné žlázy. Tyreopatie patří spolu s diabetem mezi nejčastější endokrinní onemocnění a zaplňují více než 80% činnosti endokrinologických pracovišť v České republice. Podle odhadu založeného na nesystematických epidemiologických sledováních u nás postihují asi 5 % obyvatelstva, jejich výskyt se liší, u některých věkových skupin je několikanásobně vyšší než u jiných. Pro onemocnění štítné žlázy, podobně jako pro řadu dalších tyreopatií, platí vyšší prevalence u žen než u mužů. Etiologie tyreopatií je velice pestrá od geneticky podmíněných onemocnění v důsledku vývojové vady až po...
Vliv farmakologických intervencí a redukční diety na metabolizmus tukové tkáně u pacientů s obezitou a diabetes mellitus 2. typu
Anderlová, Kateřina ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Vítek, Libor (oponent) ; Stárka, Luboslav (oponent)
SOUHRN Inzulinová rezistence, obezita, DM 2. typu a jejich komplikace jsou sdružované pod pojmem metabolický či Reavenův syndrom, jehož přítomnost zvyšuje riziko aterosklerózy a následně kardiovaskulární morbidity a mortality. Metabolický syndrom patří mezi tzv. civilizační onemocnění, která se v poslední době díky změně životního stylu stávají stále větším zdravotnickým i socioekonomickým problémem. Za primární odchylku, která spojuje ostatní složky metabolického syndromu, je považována inzulinová rezistence. Výzkumy v posledním desetiletí pak ukazují, že důležitou roli při vzniku a rozvoji inzulinové rezistence hraje tuková tkáň, která byla donedávna považována pouze za zásobárnu energie, mechanickou ochranu a součást termoregulace. Až díky objevu leptinu (1994) a později dalších působků byla poznána i její funkce endokrinní, která je důležitou součástí metabolizmu organizmu. Spojujícím článkem, který by mohl vysvětlit interakce mezi jednotlivými tkáněmi a hormonálními faktory vedoucími společně ke vzniku inzulinové rezistence, by mohly být nukleární receptory (PPAR - peroxisome proliferator activated receptor). Jsou to receptory, které po navázání lipofilních ligandů přímo ovlivňují transkripční pochody v buněčném jádru a indukují expresi řady genů zapojených do metabolizmu lipidů a sacharidů, regulace...
Neurotické poškození hippocampu za vývoje
Milotová, Martina ; Langmeier, Miloš (vedoucí práce) ; Kozler, Petr (oponent) ; Stárka, Luboslav (oponent)
Dlouhodobý příjem ethanolu matkám vede k rozsáhlému poškození hippocampální formace jejich potomků. Za použití histochemické metody kombinace barvení bis-benzimide 33342 (Hoechst) a Fluoro-Jade B jsme zjišťovali vliv ethanolu na struktury hippocampu a gyrus dentatus potkanů za vývoje a v dospělosti (18, 35, 90 a 360-ti denní zvířata). Výsledky ukázaly, že u všech experimentálních zvířat, ve všech analyzovaných oblastech, došlo k degenerativním změnám, úbytku pyramidových a granulárních buněk a výskytu buněk se segmentovanými jádry. U zvířat, jejichž matky pily 20% roztok ethanolu byly změny oproti 10% roztoku ethanolu intenzivnější. Největší denzitu degenerujících (FJ/B pozitivních) buněk jsme zaznamenali u 18-ti denních zvířat, jejichž matky byly vystaveny působení 20% EtOH. U 90- a 360-ti denních zvířat jsme ve sledovaných oblastech degenerující (FJ/B pozitivní) buňky nezaznamenali. Vzhledem k vlastnostem EtOH a mechanismu jeho účinku se domníváme, že expozice EtOH během perinatálního období vyvolala v hippocampu a gyrus dentatus zvýšený zánik nervových buněk zřejmě apoptotickým mechanismem. Z dosažených výsledků vyplývá: 1. Perinatální expozice ethanolu vede k degeneraci nervových buněk v hippocampu a gyrus dentatus (Pracovní hypotéza I. byla potvrzena) 2. Míra degenerativních změn nervových buněk...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 38 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.