Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mrtvá těla velkých obratlovců jako faktor mikrohabitatu v půdě
Jourová, Barbora ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Mikrohabitaty jsou zajímavým fenoménem v přírodě. Přestože mohou být studovány na mnoha úrovních, jejich společným znakem je to, že na jejich území se utváří unikátní společenstvo organismů, které se často velmi odlišuje od okolního prostředí. Jedním z nej- zajímavějších mikorohabitatů je mrtvé tělo velkého obratlovce, které na relativně malé ploše vytváří oázu hojnosti a živin. Poskytuje tak prostor pro život mnoha tisícům orga- nismů hlavně z kmene Arthropoda. Zároveň jsou ale faktorem nepředvídatelným, proto je na jejich výskyt zaměřená celá skupina organismů, především z řádu Diptera, která je aktivně vyhledává. Zajímavá, avšak v České republice málo studovaná, je reakce půdních živočichů na rozkládající se tělo, nebot' do půdy v krátkém časovém intervalu unikne velké množství rozkladných látek, které jsou velmi bazického charakteru. Tato rapidní změna s sebou nese také velké změny ve společenstvu půdních organismů. V této práci je zachycen rozklad těla prasete domácího (Sus domestica) od začátku až po kosterní pozůstatky a zároveň popisuje změnu společenstva půdních roztočů pod tělem. Roztoči byli vybráni z toho důvodu, že v půdě dosahují vysokých abundancí...
Bakterie asociované s čmelíkem kuřím (Dermanyssus gallinae)
Molva, Vít ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae) (Acari: Mesostigmata) je hematofágní parazit drůbeže, okrasných ptáků, savců i lidí. Napadení drůbeže čmelíkem kuřím má negativní vliv na snášivost vajec, příbytky na váze a i fitness jedince. Při masivním napadení může dojít až k úhynu drůbeže. Za nebezpečí pro člověka se považuje možný přenos bakterií a virů čmelíkem. Předložená práce analyzuje čmelíka jako případného vektora bakterií a reviduje výskyt jednotlivých potenciálně patogenních nebo symbiotických bakterií asociovaných se čmelíkem. Čmelík je považován za vektora následujících druhů patogenních bakterií: Salmonella spp., původce salmonelózy, výskyt byl prokázán u čmelíka hned několikrát a to jak za pomocí PCR, tak i kultivačními metodami. Spojitost Listeria monocytogenes a čmelíka je popsána jako společný výskyt nikoliv jako výskyt L. monocytogenes v čmelíkovi. Přenos Erysipelothrix rhusiopathiae byl jednou studií potvrzen, ale v jiné studii se jeho přenos nepotvrdil. Nejistý je i přenos Bartonella quintana, původce zákopové horečky. Zde existuje jedna práce, ve které se současně vyskytuje čmelík v hnízdě vrabců u podkrovního bytu a zákopová horečka u rodiny s dobrým socioekonomickým postavením žijící v tomto bytě. Přestože je čmelík považován za vektora významných patogenních bakterií, přímo prokázaný...
Parazitická bakterie Arsenophonus u včely medonosné a jejího parazita Varroa destructor
Hejdánková, Sylvie ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Bakterie Arsenophonus je parazitická bakterie, která je přenášena jak vertikálně, tak horizontálně. Svůj přenos posiluje manipulací s hostitelem jevem zvaným zabíjení samců. Vyskytuje se u hmyzu, klíšťat a křižáka obecného (Araneus diadematus). Úlohou této diplomové práce byla detekce parazitické bakterie Arsenophonus u včely medonosné a jejího parazita Varroa destructor. Zjistili jsme, že v obou hostitelských taxonech se nachází bakterie Arsenophonus, jež byla taxonomicky identifikována jako bakterie Arsenophonus nasoniae. Nález bakterie Arsenophonus v roztočích Varroa destructor je unikátním objevem. V dvojicích roztoč Varroa destructor a včela medonosná odebraných z jednoho úlu jsme prokázali signifikantně vyšší četnost výskytu bakterie Arsenophonus u roztočů Varroa destructor oproti včelám medonosným. Z našich poznatků můžeme usuzovat, že roztoč Varroa destructor může sloužit jako vektor pro přenos bakterie Arsenophonus mezi včelami medonosnými. Výsledky této diplomové práce by mohly vést k budoucímu využití bakterie Arsenophonus v biologické kontrole roztoče Varroa destructor.
The role of soil macrofauna in organic matter decomposition and stabilisation
Špaldoňová, Alexandra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Zpomalení rozkladu rostlinného opadu je jedním z mnoha způsobů, jak lze zvýšit množství organické hmoty v půdě. Tímto způsobem můžeme přispět jak k obnově organické hmoty v půdě, tak ke snížení množství oxidu uhličitého v atmosféře. Na tomto místě jsme se zaměřili na působení půdní makrofauny na rozklad a stabilizaci organické hmoty v dlouhodobém časovém měřítku. Ve dvou laboratorních pokusech běžně se vyskytující stejnonožec (Armadillidium vulgare) svou potravní aktivitou značně ovlivnil jak rozklad rostlinného opadu, tak i jeho chemickou strukturu. Mikrobiální respirace na exkrementech byla signifikantně nižší ve srovnání s mikrobiální respirací na opadu a na jeho nezkonzumovaných zbytcích. Současně fluktuace vlhkosti a teploty a přidání živin zvýšilo mikrobiální respiraci na opadu mnohem více než na exkrementech. Analýza 13 C NMR ukázala, že během průchodu potravy trávicím traktem stejnonožce jsou střevní mikroflórou přednostně tráveny polysacharidy a současně, že v exkrementech dochází k akumulaci látek aromatické povahy. Pyrolýza pak ukázala, že opad a exkrementy se významně liší v kvalitě ligninu. Výsledky kvantitativní analýzy fenolických látek ukázaly, že schopnost trávit fenoly mají jak mikrobiální společenstva, tak i střevní mikroflóra stejnonožců. V dalším laboratorním pokusu jsme...
Interakce "symbiotických" či "parazitických" bakterií Cardinium a Wolbachia s roztoči (Acari)
Hejdánková, Sylvie ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Tato práce shrnuje literární údaje o interakcích bakterií Candidatus Cardinium hertigii (Sphingobacteriales: Flexibacteraceae) a Wolbachia pipientis (Rickettsiales: Rickettsiaceae) s roztoči (Acari). Tyto bakterie jsou označovány za symbionty či reprodukční parazity a nacházejí se v mnoha druzích členovců. V této práci jsou revidovány poznatky charakterizující tyto bakterie, popisující morfologii a lokalizaci v těle hostitele a interakce obou bakterií s roztoči. Dosud známé interakce zahrnují ovlivnění roztočů vedoucí k cytoplazmatické inkompatibilitě, partenogenezi, feminizaci a selhání hybridů (hybrid breakdown). Do práce jsou rovněž zahrnuty dvojité infekce těmito bakteriemi, kdy jsou roztoči napadeni jak bakterií Cardinium tak Wolbachia, a násobné infekce, kdy jsou roztoči nakaženi několika liniemi zmíněných bakterií. Tyto bakterie mají poteniconální uplatnění v kontrole škodlivých roztočů nebo jako vhodné modelové případy pro studium interakcí členovce symbiotická/parazitická bakterie.
Struktura společenstva půdních saprofágních roztočů a jejich potravní výběr
Jourová, Barbora ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hubert, Jan (oponent)
Struktura společenstva půdních saprofágních roztočů je velmi významným ukazatelem nejen diverzity, ale v širším pohledu i typu a zachovalosti biotopu. Reakce společenstva na změny pak také zahrnují i historii vývoje biotopu vzad i do budoucnosti. Nejedná se tedy o bodový, okamžitý parametr ale i o ukazatel dynamiky. K tomu přistupuje i potravní biologie, která se ukazuje být významným faktorem nejen biologickým, ale i ekologickým. Tato práce přináší shrnutí dosavadních poznatků o studiu potravní biologie a struktury společenstev půdních saprofágních roztočů. Je zde také zahrnuto kritické zhodnocení metod studia půdních roztočů. Klíčová slova: pancířníci, struktura společenstva, potravní selekce. vii
Nutritional biology of synanthropic mites (Acari: Acaridida)
Erban, Tomáš ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Grubhoffer, Libor (oponent) ; Šustr, Vladimír (oponent)
NÁZEV DISERTAČNÍ PRÁCE Potravní biologie synantropních roztočů (Acari: Acaridida) ABSTRAKT V minulosti bylo provedeno několik pokusů o popsání potravní biologie akaroidních roztočů, nicméně plné porozumění těmto procesům pozbývá úplnosti. Cílem této disertační práce bylo rozšířit naše znalosti týkající se trávicí fyziologie skladištních a prachových roztočů a aplikovat tyto znalosti na jejich potravní biologii. Výzkumný přístup použitý v této disertační práci zahrnuje in vitro charakterizaci enzymové aktivity v celotělních extraktech (WME) a extraktech zbytkového růstového média (SGME), vyhodnocení enzymové aktivity s ohledem na fyziologické pH střeva, enzymatické inhibiční experimenty, in vivo lokalizaci enzymových aktivit ve střevě roztočů, určení efektů výživných nebo růst inhibujících aditiv v experimentálních dietách na populační růst roztočů a určení potravních preferencí synantropních roztočů na základě vyhodnocených in vitro a in vivo analýz. pH střeva dvanácti druhů synantropních akaroidních roztočů bylo determinováno v rozmezí pH 4 až 7 a ukázalo gradient v pH z předního do zadního střeva. pH v trávicím traktu synantropních akaroidních roztočů koresponduje aktivitám proteáz, α-glukosidáz, α-amyláz a bakteriolytických enzymů. Aktivita těchto enzymů reprezentuje hlavní trávicí aktivitu v roztočích,...
Interactions of soil fauna and vegetation during sucession on spoil heaps after brown coal mining
Roubíčková, Alena ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent) ; Tajovský, Karel (oponent)
Při předchozím výzkumu spontánní sukcese na sokolovských výsypkách byly zaznamenány významné změny ve vegetaci během středních fází sukcese; tyto změny korelují s výskytem některých skupin půdní makrofauny (žížal a drátovců - larev kovaříků, Elateridae). Zkoumali jsme interakce těchto skupin živočichů s rostlinami a půdou v několika pokusech: Ve dvou laboratorních a dvou terénních pokusech žížaly pozitivně ovlivnily růst pozdně sukcesních druhů rostlin (Arrhenatherum elatius, Agrostis capillaris, Centaurea jacea, Festuca rubra, Plantago lanceolata, Lotus corniculatus, a Trifolium spp.), v laboratorních pokusech také způsobily pokles pH a nárůst mikrobiální respirace, oxidovatelného C, celkového N a výměnného P, K, a Ca. V laboratorním experimentu žížaly také negativně ovlivnily vzcházení malých semen; na velká semena neměly vliv. Zároveň bylo zjištěno, že přežívání a prospívání žížal na výsypce je podmíněno biotickými i abiotickými podmínkami - žížaly přibyly na váze pouze na plochách starých 28 a 48 let, na plochách mladších došlo k úbytku váhy i jedinců. Drátovci měli negativní vliv na třtinu Calamagrostis epigejos v laboratorním i terénním pokuse, v laboratorním pokuse navíc podpořili růst pozdně- sukcesní trávy kostřavy Festuca rubra; jejich potlačení insekticidem mělo za následek změnu celého...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 SMRŽ, Jan
4 Smrž, Jan
6 Smrž, Jiří
1 Smrž, Josef
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.