Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 40 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Anti-tumor activity and toxicity of HPMA copolymer conjugates bearing cytostatic drug
Tomalová, Barbora ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Špíšek, Radek (oponent)
8 ABSTRAKT V této studii jsme se zaměřili na testování biologické aktivity a farmakologických vlastností vybraných konjugátů na bázi HPMA kopolymerů nesoucí léčivo. Určili jsme jejich cytostatickou aktivitu in vitro, toxicitu in vivo a terapeutický efekt v myších nádorových modelech. Porovnáním maximální tolerované dávky (MTD) dvou strukturně odlišných konjugátů na bázi HPMA kopolymerů nesoucích doxorubicin (DOX) vázaný pH senzitivní hydrazonovou vazbou (HPMA-DOXHYD ) jsme prokázali, že vysokomolekulární nedegradovatelný hvězdicový HPMA-DOXHYD konjugát má relativně nízkou MTD, přibližně 22,5 mg DOX/kg, zatímco lineární HPMA-DOXHYD konjugát má MTD okolo 85 mg DOX/kg. Lineární konjugát má tedy 3,7krát vyšší MTD než hvězdicový. Následně jsme také ukázali, že lineární konjugát je účinnější při léčbě solidního EL4 lymfomu zatímco hvězdicový konjugát jej předčil v léčbě BCL1 leukémie. Porovnali jsme také biologickou aktivitu hvězdicového a lineárního HPMA kopolymeru nesoucího docetaxel (DTX) vázaný pH senzitivní hydrazonovou vazbou (HPMA-DTXHYD ). MTD hvězdicového (~160 mg DOX/kg) byla 4krát vyšší než MTD volného DTX (40 mg/kg). MTD lineárního HPMA- DTXHYD konjugátu jsme nebyli schopni určit, jelikož převyšovala dávku 200 mg DTX/kg, což bylo nejvyšší množství, které jsme byli schopni podat jako bolus....
Polymerní nosiče léčiv na bázi HPMA kopolymerů usnadňující směrování do pevných nádorů a pH-řízenou aktivaci léčiva
Chytil, Petr ; Ulbrich, Karel (vedoucí práce) ; Sedláček, Jan (oponent) ; Stiborová, Marie (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
ll I 1. Souhrn disertačnípráce Úvod PouŽití polymerních nosičůprotinádorových léčivpředstavuje slibný přístup k léčběnádorových onemocnění. Konjugace cýotoxických léčivs polymery mŮže redukovatjejich toxicitu a imunogenicitu, eliminovat nežád,oucíinterakce v těle, zlepšit jejichrozpustnost, biologickou dostupnost a stabilitu (vůčipůsobeníenzymů, teploty, atd.)a prodlouŽit dobu cirkulace v krvi. Navíc polynerní nosiče léčivumožňujíspeciÍickoudopravu léčivado léčenétkáně a v nířídit jeho uvolňování v terapeuticky aktivní formě.Prvnípráce se objevily na konci 70, |et20. století, od tédoby byt koncept použitípolymerních nosičůléčivpostupně akceptován. Zák|adní strukfura systémůza|ožených na vodorozpustných pol1rrnemích nosičíchléčivse skládá ze tŤíčástí:zpolymerního nosiče,biodegradovatelné spojky a léčiva.Preferovanínn způsobem připojení léčivak polymeru je navázání kovalentn ívazbouprostřednictvím vhodně volené spojky, toto spojení by totiž mělo umoŽnit řízeníuvolňování léčivav poškozenétkáni nebo v jednotlivých buňkách . Zřejměvětšina dosudsfudovaných polymemích nosičůkancerostatik byla zamýšlena jako lysosomotropnísystémy, ve kterých má bý,t léčivouvolňováno v důsledku působeníenzymův lysosomechnádorových buněk' Vposlední době byl častostudován i způsobuvolňování léčiva,přikterémje hydrolytické uvolň ování...
The effect of carbon nanostructures on human cell behavior and the role of fetal bovine serum in cell adhesion
Verdánová, Martina ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
Uhlíkové alotropy - grafen (G) a nanokrystalický diamant (NCD) - patří mezi nadějné nanomateriály vynikající výjimečnou kombinací vlastností jako jsou vysoká mechanická pevnost, elektrická a tepelná vodivost, možnost funkcionalizace a velký poměr povrchu k objemu. Z těchto důvodů jsou G and NCD využívány kromě elektroniky také v biomedicínských aplikacích zahrnujících potahování implantátů, dopravu léčiv a genů do buněk a biosenzory. Za účelem základní charakterizace chování buněk na G a NCD byla studována adheze a proliferace osteoblastů na těchto materiálech, které byly různě upravené. Obecně lze říci, že G a NCD sloužily jako lepší substrát pro kultivaci osteoblastů než kontrolní polystyren speciálně upravený pro kultivaci buněk. Lepší adheze buněk, ale nižší proliferace, byla pozorována na NCD ve srovnání s G. Nejvíce překvapivé bylo zjištění, že hydrofobní G s nanostrukturovaným povrchem výrazně více podporoval proliferaci buněk ve srovnání s hydrofilním a plochým G a s oběma NCD (hydrofobním i hydrofilním), které měly mírně drsnější povrch. Díky zvýšené proliferaci buněk může dojít k rychlejšímu osídlení G a NCD buňkami a díky tomu k rychlejší tvorbě nové tkáně, což je žádoucí v biomedicínských aplikacích. Dále bylo ukázáno, že adheze osteoblastů byla zvýšena za počáteční nepřítomnosti...
The Growth of vascular and skin cells on polymer materials for tissue engineering
Bačáková, Markéta ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Daniel, Matej (oponent)
Souhrn Cílem tkáňového inženýrství je vytvořit náhradu cévy nebo kůže, která by byla schopna co nejlépe simulovat funkce původní tkáně. Základem tkáňové náhrady je biomateriál o vhodné struktuře, fyzikálních a chemických vlastnostech, které zajistí úspěšnou implantaci náhrady do organismu a její kolonizaci buňkami. Vlastnosti biomateriálu významně ovlivňují adhezi, růst, diferenciaci a fenotypickou maturaci buněk. Většina biomateriálů užívaných pro konstrukci tkáňových náhrad nemá vhodné vlastnosti pro jejich úspěšnou kolonizaci buňkami. Tato dizertační práce se zaměřuje na modifikace biomateriálů s potenciálním využitím v tkáňovém inženýrství cévní a kožní tkáně. Cílem je zlepšit povrchové vlastnosti materiálů, a tím podpořit adhesi a růst buněk. Jednou z modifikací, která byla použita pro úpravu povrchových vlastností polyethylenu, byla modifikace v argonovém plasmatu. Na povrch polyethylenu ozářený plasmatem byly následně roubovány bioaktivní molekuly. Modifikace v plasmatu výrazně zlepšila rozprostření, proliferaci a fenotypickou maturaci hladkých svalových buněk cévní stěny. Gly a polyethylenglykol (PEG), naroubované na ozářený povrch materiálu, dále podpořily především rozprostření buněk a formování fokálních adhezních plaků, zatímco bovinní sérový albumin (BSA) a BSA s uhlíkovými nanočásticemi...
Strukturně-funkční organizace buněčného jádra.Mikroskopická analýza jaderných subkompartmentů.
Jůda, Pavel ; Cmarko, Dušan (vedoucí práce) ; Mokrý, Jaroslav (oponent) ; Kučera, Tomáš (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
Pavel Jůda - Abstrakt Buněčné jádro představuje komplexní buněčnou organelu. Jádro a jaderné procesy jsou organizovány do jednotlivých funkčně a morfologicky oddělených jaderných subkompartmentů. Tato dizertační práce se postupně zabývá několika jadernými subkompartmenty neboli doménami: místy aktivní replikace, Polycomb tělísky a jadernými inkluzemi tvořenými inozin monofosfát dehydrogenázou 2 (IMPDH2). V první části práce jsme se soustředili na zkoumání vztahu MCM komplexu s předpokládanou DNA helikázovou aktivitou k replikaci DNA. Imunofluorescenčním značením buněk extrahovaných před fixací a analýzou dat pomocí kros-korelační funkce jsme prokázali přítomnost MCM proteinů v místech aktivní replikace. Naše výsledky přispěly k vyřešení jedné části tzv. MCM paradoxu. Dále jsme studovali strukturní podstatu Polycomb tělísek. Polycomb tělíska byla na základě fluorescenční mikroskopie považována za jaderný subkompartment tvořený nahromaděním Polycomb proteinů v interchromatinovém prostoru. V naší práci jsme pomocí korelační světelné a elektronové mikroskopie a experimentů využívajících změn makromolekulární přeplněnosti vnitřního prostředí buňky, takzvaného makromolekulárního crowdingu, prokázali, že Polycomb tělíska nepředstavují jaderná tělíska, ale že odpovídají spíše chromatinové doméně. Naše výsledky...
Hojící se rána jako model pro studium buněčných interakcí.
Gál, Peter ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Motlík, Jan (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
Hojící se rána jako model pro studium buněčných interakcí Abstrakt Galektiny hrají důležitou roli v procesech buněčné proliferace, diferenciace, migrace a tvorby mezibuněčné hmoty. Jsou navíc schopny přenášet buněčné signály a účastnit se mezibuněčné interakce. Bylo prokázáno, že se galektiny významně účastní při tvorbě mikroprostředí nádoru a/nebo hojící se rány. V této práci byla prokázána významná role galektinů, zejména galectinu-1, při hojení ran a interakcích buněčných populací (endotelové buňky, fibroblasty a keratinocyty) tvořící součást granulační tkáně případně nádorového stromatu. Zjistili jsme, že extracelulární matrix bohatá na galektin-1 vytváří vhodné prostředí pro kultivaci keratinocytů. Galektin-1 rovněž indukuje diferenciaci fibroblastů na myofibroblasty. Poznání daných procesů přispěje k porozumění komplexnímu charakteru biologie nádoru a s jeho paralelou - hojící se ránou. Klíčová slova: tkáňová reparace, regenerace, galektin, nádor
Subpopulace imunokompetentních buněk a jejich význam u imunopatologických stavů
Podrazil, Michal ; Bartůňková, Jiřina (vedoucí práce) ; Reiniš, Milan (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
Pokroky v současné imunologii vedou k lepšímu porozumění interakcí mezi imunitním systémem a nádory, což vzbuzuje zájem o využití imunitního systému v léčbě nádorových onemocnění. V úvodní části práce jsou shrnuty teoretické poznatky o mechanismech protinádorové imunitní odpovědi a jednotlivých složkách imunitního systému podílejících se na tomto procesu. Ústřední úlohu v této interakci reprezentují dendritické buňky. Právě jejich využitím v klinické medicíně se dlouhodobě zabývá naše pracoviště. V této práci se věnuji několika dílčím cílům. První z nich je analýza zastoupení jednotlivých subpopulací imunokompetentních buněk v imunoterapeutickém léčivém přípravku na bázi dendritických buněk proti karcinomu prostaty- DCVAC/PCa vyvinutého na Ústavu imunologie, dále praktickým aspektům přípravy této formy aktivní buněčné imunoterapie a její optimalizaci za podmínek správné výrobní praxe. Výsledky této části byly součástí farmaceutické dokumentace, která vedla ke schválení výrobního postupu i zahájení klinických studií u pacientů s karcinomem prostaty regulačními autoritami. Dalším krokem bylo následné praktické testování imunoterapie DCVAC/PCa nejprve v pilotní "first-in-men" aplikaci u pacienta s pokročilým metastatickým karcinomem prostaty a následně klinické hodnocení tohoto preparátu v rámci 2...
Novel avenues for the preparation of antifouling scaffolds for tissue engineering
Kostina, Nina ; Michálek, Jiří (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Vlček, Petr (oponent)
Nespecifická adsorpce protein (angl. protein fouling) je velmi nežádoucí efekt odehrávající se prakticky na každém um lém povrchu, který p ichází do kontaktu s biologickými tekutinami, a má fatální vliv na aplikaci r zných biomedicínských p ípravk a nosi ur ených pro tká ové inženýrství (scaffold). Aby se p edešlo tomuto všudyp ítomnému problému, byly navrženy bun né nosi e odolávající nespecifickým adsorpcím protein (tzv. "antifouling" povrchy). Hlavním cílem této diserta ní práce byl vývoj strategie p ípravy povrch pro tká ové inženýrství odolávajících nespecifickým adsorpcím protein . Práce se skládala ze t í hlavních ástí: (i) výb r monomer vedoucích k "antifouling" povrch m pro modelový systém založený na polymerních kartá ích; (ii) p íprava "antifouling" hydrogel s r znými vlastnostmi a architekturou pomocí kopolymerizace zwitterionových karboxybetainových monomer vybraných z modelových experiment ; (iii) modifikace povrchu poly( - karpolaktonových) nanovláken ty mi typy "antifouling" polymerních kartá . Hydrogely p ipravené v této práci vykazují širokou škálu jedine ných vlastností, jako nap . hydratace dosahující až 30000 %, tažnost až 1800 %, schopnost regenerace, biodegradovatelnost, struktura komunikujících pór a p ítomnost funk ních skupin. Navíc, všechny nosi e signifikantn potla ovaly...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 40 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Smetana, K.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.