Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hudební život a významné hudební události u pražských křižovníků s červenou hvězdou v 18. století ve světle listinných pramenů
Veverka, Karel ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Kapsa, Václav (oponent) ; Maňas, Vladimír (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá hudebním provozem v rámci Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou v 18. století. Historie řádu sahá až do první poloviny 13. století a jedná se o jediný původně český církevní řád. V 18. století patřili křižovníci mezi nejvýznamnější mecenáše umění v Čechách, kostel a klášter sv. Františka v Praze, tedy centrum řádu, se stal jedním z klíčových kulturních center. Charitativní činnost řádu dala vzniknout ve své době ojedinělé instituci - řádové menze, která měla i zcela zásadní význam pro fungování kůru kostela sv. Františka, neboť zajišťovala dostatečné množství zpěváků i instrumentalistů. Výzkum se prakticky výhradně opírá o nenotové prameny uložené v křižovnickém listinném fondu (č. 195) deponovaném v 1. oddělení Národního archivu v Praze. Podle informací v inventáři obsahuje fond celkově 2315 kartonů listinného materiálu a 3306 knih. Až doposud se prameny z tohoto fondu těšily zájmu badatelů spíše okrajově, k čemuž bezesporu přispěla i jeho značná neuspořádanost. Nejcennější objevy tak byly paradoxně učiněny díky šťastné souhře okolností. Hlavní část výzkumu je věnovaná kostelu a klášteru sv. Františka v Praze, tedy centru samotného řádu. Z obsahového hlediska je rozčleněn do tří základních oblastí. První se zabývá otázkou personálií. Kromě nově...
František Gregora. Skladatel, pedagog a organizátor hudebního života na jihu Čech 19. století
Procházka, Luboš ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Práce se zaměřuje na shrnutí a evidenci dosavadních poznatků o životě a díle skladatele Františka Gregory (1819 - 1887), na základě kterých se pokouší vyhodnotit vzájemné interakce skladatele a místního prostředí, jak se všeobecně projevily v tvůrčí činnosti skladatele - profesionálního chrámového hudebníka správního centra příslušného regionu v českých zemích v devatenáctém století.
F. X. Brixi's Oratorium pro die sacro parasceves
Labudová, Jana ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá hudobno-štýlovou analýzou oratória F. X. Brixiho Judas Iscariothes, ktorého opis sa dochoval v kláštore Osek pod názvom Oratorium pro die sacro parasceves. Prvá časť práce popisuje hudobné dejiny a dochované pramene a inventáre kláštora Osek. Ďalšia časť sa zaoberá oratóriom v Oseku, pričom hlavným bodom tejto kapitoly je súpis oratórnych produkcií predvedených v Oseku v priebehu 18. a začiatkom 19. storočia. Kľúčovou časťou práce je hudobno-štýlová analýza oratória Judas Iscariothes, ktorej predchádza popis spartovaného prameňa a dochovaných libriet. Príloha práce obsahuje edičný návrh tohto diela.
Glagolská mše od Karla Douši
Lišková, Marie ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Glagolské mši Karla Douši. Doušova skladba je zasazena do kontextu dobových kompozičních přístupů k žánru glagolské mše a srovnána s dalšími podobnými díly Doušových současníků. Součástí práce je stručný Doušův životopis a seznam jeho děl. Práci doplňuje přiložený kompaktní disk s první - a zatím jedinou - nahrávkou Doušovy mše.
Václav Emanuel Horák jako český skladatel chrámové hudby 19. století
Spirit, Kryštof ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se pokouší zmapovat osobní i profesní život českého skladatele 19. století Václava Emanuela Horáka. Z dobových pramenů, zejména časopisů, vyplývá, že byl ve své době jedním z nejpopulárnějších a nejhranějších skladatelů církevní hudby. V dnešní době se však dílo tohoto skladatele téměř neprovozuje. Druhá část diplomové práce přináší přehled Horákových skladeb sestavený z dostupných specializovaných databází. Závěrečná analýza dvou Horákových zhudebnění zádušní mše - Requiem z různých časových období skladatelova života se v porovnání se stejným typem skladby Wolfganga Amadea Mozarta pokouší vystihnout Horákův kompoziční styl, zasadit ho do kontextu vývoje hudby na přelomu 18. a 19. století a následně zodpovědět otázku, zda byl Horák skladatelem ještě klasicistním, nebo už romantickým. Klíčová slova: skladatel, varhaník, ředitel kůru - regenschori, pedagog, klasicismus, romantismus, requiem, mše
Hudebně-liturgický provoz jezuitské koleje v Klatovech v 18. století
Aschenbrenner, Vít ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Slavický, Tomáš (oponent)
představovaly významný fenomén zdejšího kulturního, náboženského a hudebního života v 17. a 18. století. Jezuité postupným budováním řádového komplexu významným způsobem ovlivnili tvář města a jejich činnost na poli duchovního a kulturního života za stavebnictvím rozhodně nezaostávala. Ve městě působila jezuitská náboženská bratrstva, měšťané byli diváky při představení školských her a v neposlední řadě se účastnili významných řádem organizovaných náboženských festivit. Při všech těchto aktivitách hrála významnou roli zejména figurální hudba. Éra působení řádu ve městě (1636-1773) spadala sice již do období, kdy řád toleroval hudební produkce tohoto typu, nicméně z dobových pramenů vyplývá, že bylo neustále striktně rozlišováno mezi hudebním repertoárem provozovaným za účelem vnější reprezentace řádu a hudebním doprovodem interních bohoslužeb. Základní institucionální východisko hudebního provozu představoval seminář sv. Josefa, působící při koleji již od doby jejího ustavení. I když oproti obdobným řádovým seminářům v jiných lokalitách nedisponoval příliš velkým počtem hudebních fundací, byl schopen poskytnout ubytování, stravu, ošacení a hudební výuku až jedné desítce hudebních seminaristů. Toto množství zřejmě stačilo na provádění běžné figurální hudby, avšak na realizaci skladeb s větším obsazením bylo...
Tříhlasé adventní a vánoční písně z kancionálu V. K. Holana Rovenského - praktická edice
Müllerová, Věra ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Maňas, Vladimír (oponent)
42 6. RESUMÉ Práce předkládá odborné i laické hudební veřejnosti praktickou edici části Hola- nova kancionálu Capella regia musicalis (Praha 1693): adventní a vánoční písně pro dva hlasy a generálbas. V úvodních kapitolách ji zasazuje do kontextu vývoje české duchovní písně. V historické části jsme se dotkli tématu vývoje českých kancionálů od 15. do za- čátku 18. století. Zjistili jsme, že jejich repertoár byl v základě společný pro všechny konfese, které si jej navzájem vyměňovaly, a že i pobělohorské katolické kancionály čerpaly z dědictví protestantských. Poté jsme se zmínili o nejdůležitějších kancioná- lech 17. století, na jejichž tradici Holanův zpěvník navázal. V další kapitole jsme se zaměřili na osobnost Václava Karla Holana, shrnuli jeho poměrně pestrý život a dílo. V následující kapitole jsme dospěli k obecnému popisu Holanova kancionálu a zjistili jsme, že vznik tohoto tisku se neobešel bez komplikací. Popsali jsme si strukturu a formální podobu kancionálu. Nad konkrétními detaily jsme bez výhrad potvrdili názor A. Škarky, že jde o zpěvník velice nepřehledný. Konečně jsme došli k hlavní části práce - k edici adventních a vánočních písní. Nejprve jsme popsali postup, jakým má být dosaženo cíle. Vymezili jsme si pravidla, podle kterých má být přepsán písňový text i notace do dnešní praktické...
Poutní místo Kájov a jeho hudební tradice
Litvanová, Zdeňka ; Semerádová, Pavla (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
42 Resumé Předkládaná práce je pokusem zmapovat historii vzniku poutního místa Kájov. Práce vychází ze studia oficiálních pramenů, které se zachovaly a ze svědeckých výpovědí dosud žijících pamětníků. Mezi posuzovaná východiska patří historie kulturního a duchovního režimu v Kájově a události, které ovlivňovaly život poutního místa. Postupem času se změnila sociodemografická struktura obyvatelstva a politické režimy, které měly za následek perzekuování duchovních vůdců v Kájově. Práce sleduje působení duchovních tradic poutního místa, působení duchovních vůdců a jejich vliv na hudební a kulturní život obyvatel Kájova od prvních písemných zmínek až po současnost. Cílem mé práce je nejen zmapovat historii hudebního života poutního místa Kájov, ale i pokus utřídit zbytky kájovského hudebního archivu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.