|
| |
|
|
Atribuční styly a jejich výzkum u osob s psychosomatickým onemocněním
Nováková, Martina ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá atribučními styly a jejich výzkumem u pacientů s psychosomatickým onemocněním. Text je rozdělen na část teoretickou a empirickou. V teoretické části je definován pojem psychosomatické onemocnění. Zmíněny jsou podstatné souvislosti mezi psychosomatickým onemocněním, stresem a kognitivními procesy. Vybrané atribuční teorie a koncepce atribučních stylů následně tvoří převážnou část teorie. V empirické části jsou stanoveny hypotézy, které jsou s pomocí tří psychodiagnostických metod testovány na souboru osob s psychosomatickým onemocněním a porovnávány se zdravou populací. Klíčová slova: atribuce atribuční teorie atribuční styl psychosomatické onemocnění somatoformní poruchy
|
|
|
Hodnoty a motivace advokátů působících v oblasti trestního práva
Hurychová, Zuzana ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Morgensternová, Monika (oponent)
působících v oblasti trestního. Práce je pak zaměřena především na hodnoty, které plní v osobnosti člověka řadu dalších funkcí, než jen funkci motivační. Diplomová práce v teoretické části ukazuje téma hodnot z pohledů různých teoretických směrů a také vazby mezi hodnotami a osobností či jejími ostatními motivačními složkami. Současně jsou zde představeny i metody výzkumu hodnot a jejich použití v praxi. Cílem empirické části bylo ukázat na specifika hodnotových orientací advokátů a advokátek působících v oblasti trestního práva, která jsou výrazně odlišná od charakteristik běžné populace, či která se u nich významně liší v závislosti na pohlaví. Skupina advokátů (bez rozdílu pohlaví) vykazuje oproti běžné populaci velmi výraznou preferenci sociálního hodnotového typu a celkový hodnotový profil se v dotazníku Study of values výrazně liší od běžné populace zejména u advokátek. V některých charakteristikách hodnotových profilů dotazníku Study of values byla zjištěna podobnost advokátek s běžnou populací mužů a advokátů s běžnou populací žen. V dotazníku Rokeach value survey advokáti i advokátky vykazují jistou shodu v pětici nejvíce a nejméně preferovaných hodnot. Na základě zjištěných signifikantních rozdílů byly navrženy úpravy dotazníků hodnot Study of values a Rokeach value survey tak, aby respektovaly...
|
|
|
Vazby informační společnosti k psychologii. Pokus o syntézu problematiky symbolických operaci a informačních procesů, a nastínění implikací v současné informační společnosti
Teichman, Viktor ; Uhlář, Pavel (vedoucí práce) ; Slaměník, Ivan (oponent)
V dnešní době se neustale hovoří o "informačním věku," "informační společnosti" či "nových technologiích". Jedná se o populistické propagační slogany, či o skutečné revoluční změny, kterých v historii lidstvo již prožilo několik? Jsme vůbec schopni ohodnotit podstatu těchto změn, máme dostatečný odstup? Mají tyto změny, pokud existuji, signifikantní vliv na dnešního člověka? Obecné téma této práce by se mohlo projevit například v konkrétní otázce: jsou nějaké signifikantní dopady nedávného (z realizačního pohledu sporného, přesto však úspěšně zakončeného) českého projektu Internet do škol (INDOŠ) na školní generaci, a tím potenciálně celou českou Republiku? A co v zemích, které zmíněným již prošly (např. Velká Británie, jejíž model byl inspirací pro českou variantu INDOŠ). V centru zájmu této práce stojí několik pojmů a vzájemné vztahy mezi nimi. Jsou jimi zejména ,,informace," "technologie," "kognice," "znaky," "symboly" a "společnost". Uvedeno ve vztah, rádi bychom se zaměřili na propracování možných podob vlivů dnešní informační společnosti na lidský druh, skrz její působení na každodenní život jednotlivce. Domníváme se totiž, že dnešní tzv. informační společnost s sebou nese takové závažné charakteristiky, které výrazným způsobem kladou určité specifické nároky na fungování lidské psychiky, odlišné od...
|
|
|
Sympatie a nesympatie v interpersonálních vztazích
Herlesová, Jitka ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Morgensternová, Monika (oponent)
Pocity člověka, jejich sdílení s blízkými i náhodnými známými, jsou hnací silou našeho sociálního života. Kolikrát si přehráváme dojmy ze setkání s někým, na koho nezapomeneme. Jak často je interakce událostí okamžiku, a přesto nás ovlivní. Co všechno se v nás odehrává během tak krátké chvíle? Proč je nám s někým příjemně a s jiným ne? Lze vysledovat společné znaky jednoho nebo druhého? Emoce v psychologii byly vždy trochu neprozkoumaným územím. Psychologové umí pocity rozdělit na typy, vyjmenovat, jak se které z nich vyvíjely za úsvitu lidstva, nebo v terapii vydedukovat, které byly potlačeny a hlásí se o slovo z podvědomí. Ale umíme je popsat? Skutečně jim rozumíme? Emoce se někdy z našich klasifikací vymaňují, přerůstají je. Řada autorů se shoduje na obtížnosti definování něčeho tak živoucího jako jsou emoce. Těžko lze empiricky zkoumat pojem, který nedokážeme přesně určit. Při setkání s člověkem je jedním z našich nejběžnějších a nejrychlejších dojmů, zda je nám sympatický nebo ne. Ačkoli jde o zcela běžný dojem, nevíme o něm odborně téměř nic. Co pro osobu, nezasaženou psychologickou teorií, znamená, že zažívá sympatii, jak se chová, koho jako sympatického hodnotí? Jsou sympatie a nesympatie jednoduché prožitky nebo je lze vystihnout pomocí navazující sekvence jevů. V odborné literatuře jsme nenalezli...
|
|
|
Námět v díle současných českých malířů a jeho vztah k osobnosti tvůrce
Uholyeva, Xenie ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá osobností výtvarného umělce, některými obsahovými charakteristikami jeho díla a vztahem mezi nimi. Teoretická část začíná úvodem do problematiky interdisciplinárního výzkumu výtvarného umění. V druhé kapitole je přehled dosavadních výzkumů, zaměřených na osobnost výtvarného umělce, na osobnostní koreláty kreativity obecně a na některé typologie umělců, které berou v potaz jejich tvorbu a osobnost. S těmito studiemi později porovnáváme naše vlastní měření. Třetí kapitolu věnujeme námětu ve výtvarném umění. Pojednáváme o námětu jako o aspektu tvorby, který může přinést psychologické informace o umělci. Popisujeme proces tvorby z hlediska geneze námětu. Zabýváme se také vlivem námětu na vnímání uměleckého artefaktu. Ve čtvrté kapitole krátce popisujeme výzkum Stanislava Drvoty, který pak v empirické části reprodukujeme v pozměněné podobě. Ve výzkumné části popisujeme osobnostní charakteristiky umělců pomocí osobnostních dotazníků. S využitím experimentálního nástroje, převzatého od Stanislava Drvoty, hodnotíme obsahové charakteristiky tvorby. V poslední části dáváme do vztahu osobnost umělce a obsahové charakteristiky jeho tvorby.
|
|
|
Přesnost interindividuálního vnímání mentálních obsahů
Hájková, Martina ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Slaměník, Ivan (oponent)
Cíle: Tato práce se zabývá některými otázkami z oblasti empatické přesnosti, tedy schopnosti správně a přesně vnímat mentální stavy druhých lidí. Především nás zajímalo, zda jsou lidé schopni reflektovat vlastní výkon v oblasti empatické přesnosti a v poznávání vlastního obrazu v očích druhých lidí. Dalším cílem bylo zjistit, jaký je mezi těmito dvěma komponentami vztah, tedy zda jedinci dosahují vyšší empatické přesnosti, jsou také schopnější rozpoznat, jak působí na druhé. Neméně důležitým cílem bylo zjistit, jakou roli hraje motivace pro přesnost a správnost vnímání prožitků druhého člověka. Metody: Tyto otázky jsou řešeny v rámci experimentu založeném na přímé interakci probandů. Po interaktivní fázi byli probandi požádáni, aby do dotazníku zhodnotili své vlastní prožívání během interakce a prožívání interakčního partnera, a pokusili se odhadnout, jaký dojem v něm zanechali. V těchto dotaznících se vyjadřovali i k sebejistotě ohledně jednotlivých odpovědí. Výsledky: Probandi prokázali, že měli dobrou představu o tom, co prožívá interakční partner i o tom, jak jsou vnímáni, přestože variabilita výkonu byla značná. Sebehodnocení probandů bylo u většiny probandů překvapivě neadekvátní. Probandi často nedokázali určit, kdy byli jejich úsudky o druhém spolehlivé a kdy nikoliv. Sebehodnocení...
|
|
|
Problematika detekce lži ve forenzní psychologii
Mynaříková, Lenka ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Slaměník, Ivan (oponent)
Tato diplomová práce s názvem 'Problematika detekce lži ve forenzní psychologii' se zabývá lhaním a lží z hlediska jejich podob, funkcí i z hlediska vývoje jedince a role lhaní v jeho životě. Dále se věnuje začlenění detekce lži do systému forenzní psychologie, deskripci forenzní psychologie jako takové a snaží se vymezit rozdíly ve schopnosti odhalit lež u profesionálů a laiků v této oblasti. Popisuje jednotlivé přístupy k detekci lži od jejích historických počátků až po současné metody, jako jsou psychofyziologické a verbální nástroje detekce lži, pozorování chování či moderní alternativní metody jako detekce pomocí písma či kresby, které jsou teprve ve fázi zkoumání. Práce se zaměřuje také na některé další aspekty, které mohou ovlivnit detekci lži, mezi něž patří falešné vzpomínky, falešná přiznání a sugestibilní způsob vedení výslechu.
|
|
|
Sympatie a nesympatie u žen a mužů
Herlesová, Jitka ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Prožitek dojmu z člověka, který na nás má příjemný nebo ncpříjcmný vliv, hodnoceno z hlediska pohlaví. Jedním z ncjčastčjších dojmů ze setkání s druhým, dosud neznámým, člověkem je, zda je nám sympatický či ne. Tato první zkušenost je prožívána určitým způsobem a vyvolává určité chování. Tento okamžik se (většinou bez našeho vědomí) odvíjí od subjektivně vytvořených charakteristik sympatického a nesympatického člověka. Pro nalezení konceptu sympatie a nesympatie v představě laiků používáme prototypický přístup. V následujícím výzkumu jsme vyrovnali vzorek dotázaných z hlediska jejich pohlaví. Účastíci posuzovali na pětibodové škále Likertova typu znaky typičnosti prožitku, chování a osobních charakteristik sympatické I nesympatické osoby. Statistickou analýzou se potvrdila významná odlišnost mezi pohlavími.
|
|
|
Psychosociálníaspekty zahraničních mírových misí AČR
Hrstka, Zdeněk ; Štětovská, Iva (oponent) ; Slaměník, Ivan (oponent)
Tato rigorózní práce vychází z mé disertační práce "Psychosociální aspekty zahraničních mírových misí", obhájené v roce 2009 na katedře vojenské hygieny a preventivního lékařství Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové, Univerzity obrany Brno. Původní disertační práce byla rozšířena o problematiku vojenského prostředí v AČR, zvláštnosti a specifika interpersonálních vztahů v AČR, problematiku bojového stresu a bojové únavy a o syndrom vyhoření. K původním cílům výzkumu byly přidány nové a byly stanoveny nové hypotézy týkající se tématu v závislosti na doplněném výzkumu. Byla rozšířena použitá literatura. Cílem výzkumu bylo posoudit vybrané psychosociální aspekty zahraničních mírových misí zdravotnické služby Armády České republiky, které mohou mít vliv na změny kvality života vojáků a mezilidských vztahů. Pro zjištění dílčích cílů výzkumu byly použity psychodiagnostické metody DZP, IES-R, DŢS, BM, SVF-78, EOD-A a ŠSA. V práci je posuzována zahraniční mírová mise Armády České republiky jako specifická vojenská činnost, která může mít vliv na vznik symptomů posttraumatické stresové poruchy, syndromu vyhoření, bojového stresu a bojové únavy. Podobná práce zatím v tomto rozsahu nebyla publikována. Některé práce se zabývaly pouze dílčími fenomény zkoumání psychického stavu vojáků účastnících se...
|
host ::
RSS.