|
|
Hrádek u Nechanic - architektura a její inspirační zdroje
Sieglová, Kateřina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
1 RESUMÉ: HRÁDEK U NECHANIC - ARCHITEKTURA A JEJÍ INSPIRAČNÍ ZDROJE Fenomén romantické architektury inspirované britskými vzory se začal v českých zemích projevovat na konci 18. století. Nositeli nového proudu byli především stavebníci z řad vysoké aristokracie. Nejdříve se s odkazy na středověké stavitelství setkáme u drobných staveb v nově zakládaných přírodně krajinářských parkových areálech. Nejčastěji se jedná o malé "gotické" chrámky (gotický templ v Krásném dvoře, 1797) a umělé zříceniny (Janův hrad u Lednice, 1807). V prvních desetiletích 19. století se k nim přidávají stavby kostelů a obnovy středověkých hradů. Okolo roku 1840 překročila neogotika hranice dosavadních poměrně skromných realizací a naplno se projevila ve stavbách a přestavbách velkých šlechtických sídel. Nejvýrazněji ovlivnila podobu novostavby zámku Hrádek u Nechanic a přestaveb zámků Hluboká a Lednice. Hrádek u Nechanic nechal vystavět František Arnošt hrabě z Harrachu (1799-1884) pod vlivem inspirace svými dvěma návštěvami Velké Británie v letech 1825 a 1838-1839. Zámek měl sloužit jako nové rodové a reprezentační sídlo a zároveň jako správní středisko harrachovského panství. Základní kámen hrubé stavby byl položen v roce 1839, slavnostní položení základního kamene zámecké kaple se konalo o dva roky později. Oficiálně byla stavba...
|
|
|
Úloha lidských papilomavirů v etiopatogenezi zhoubných nádorů sinonazální krajiny
Sieglová, Kateřina ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Petera, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je komparace imunohistochemických a molekulárně biologických metod pro detekci lidských papilomavirů (HPV) v nádorové tkáni s jejich následným využitím při studiu HPV v etiopatogenezi zhoubných nádorů sinonasální krajiny. Z množství metod používaných k detekci lidských papilomavirů byla vybrána in situ hybridizace, imunohistochemická detekce exprese proteinu p16INK4a , klasická polymerázová řetězová reakce v kombinaci se dvěma detekčními metodami a to enzymoimunoanalýzou a reverzní hybridizací, dále pak polymerázová řetězová reakce v reálném čase a reverzní transkripce. V porovnání všech metod užitých k detekci HPV byla zjištěna velice dobrá shoda, kde všechny prováděné metody vykazovali vzájemnou korelaci p˂0,0001 (p16, DNA in situ hybridizace, RNA in situ hybridizace, kvantitativní polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí (RT- qPCR) mRNA) až na metodu detekce p16 vs. DNA polymerázovou řetězovou reakcí (PCR), jejichž korelační koeficient dosáhl p=0,004 v celém souboru, respektive p=0,002 v souboru dlaždicobuněčného karcinomu. Lze tedy k detekci HPV s výhodou využít detekci p16 imunohistochemicky v kombinaci s detekcí mRNA pomocí RT-qPCR, jež poskytne informaci jak o vlivu HPV na buněčný cyklus, tak i o jeho transkripční aktivitě a typu. Výše zmíněnými metodami...
|
|
|
Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou
Sieglová, Kateřina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Diplomová práce "Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou" nejprve poskytuje stručný přehled základní literatury a pramenů k tématu, následovaný shrnutím terminologie v oblasti architektury 19. století spolu s vysvětlením volby terminologie používané autorkou práce. Poté je nastíněna situace v české architektuře na konci 18. a počátku 19. století. Dále následuje pojednání o fenoménu Gothic Revival - jeho vzniku, způsobech jeho šíření a jeho vlivu ve střední Evropě včetně českých zemí. Vlastní téma práce je uvedeno obecnou a stavební historií zámku Hluboká nad Vltavou. Poté jsou představeni kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu a jeho choť, kteří přestavbu hlubockého zámku iniciovali, a dále vylíčeny jejich osobní kontakty s britskou kulturou a architekturou. Hlavní část práce se věnuje samotné neogotické přestavbě zámku Hluboká nad Vltavou. Je rozdělena do několika podkapitol, v nichž jsou popsány jak změny v zámeckém exteriéru a interiérech, včetně snahy o doložení přímého vlivu Gothic Revival, tak i úpravy bezprostředního okolí zámku. Klíčová slova Neogotická architektura, Velká Británie, Gothic Revival, zámek Hluboká nad Vltavou, kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, kněžna Eleonora za Schwarzenbergu, Franz Beer, Damas Deworezky
|
|
| |
|
|
Úloha lidských papilomavirů v etiopatogenezi zhoubných nádorů sinonazální krajiny
Sieglová, Kateřina ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Petera, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je komparace imunohistochemických a molekulárně biologických metod pro detekci lidských papilomavirů (HPV) v nádorové tkáni s jejich následným využitím při studiu HPV v etiopatogenezi zhoubných nádorů sinonasální krajiny. Z množství metod používaných k detekci lidských papilomavirů byla vybrána in situ hybridizace, imunohistochemická detekce exprese proteinu p16INK4a , klasická polymerázová řetězová reakce v kombinaci se dvěma detekčními metodami a to enzymoimunoanalýzou a reverzní hybridizací, dále pak polymerázová řetězová reakce v reálném čase a reverzní transkripce. V porovnání všech metod užitých k detekci HPV byla zjištěna velice dobrá shoda, kde všechny prováděné metody vykazovali vzájemnou korelaci p˂0,0001 (p16, DNA in situ hybridizace, RNA in situ hybridizace, kvantitativní polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí (RT- qPCR) mRNA) až na metodu detekce p16 vs. DNA polymerázovou řetězovou reakcí (PCR), jejichž korelační koeficient dosáhl p=0,004 v celém souboru, respektive p=0,002 v souboru dlaždicobuněčného karcinomu. Lze tedy k detekci HPV s výhodou využít detekci p16 imunohistochemicky v kombinaci s detekcí mRNA pomocí RT-qPCR, jež poskytne informaci jak o vlivu HPV na buněčný cyklus, tak i o jeho transkripční aktivitě a typu. Výše zmíněnými metodami...
|
|
| |
|
|
Úloha lidských papilomavirů v etiopatogenezi zhoubných nádorů sinonazální krajiny
Sieglová, Kateřina ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Petera, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je komparace imunohistochemických a molekulárně biologických metod pro detekci lidských papilomavirů (HPV) v nádorové tkáni s jejich následným využitím při studiu HPV v etiopatogenezi zhoubných nádorů sinonasální krajiny. Z množství metod používaných k detekci lidských papilomavirů byla vybrána in situ hybridizace, imunohistochemická detekce exprese proteinu p16INK4a , klasická polymerázová řetězová reakce v kombinaci se dvěma detekčními metodami a to enzymoimunoanalýzou a reverzní hybridizací, dále pak polymerázová řetězová reakce v reálném čase a reverzní transkripce. V porovnání všech metod užitých k detekci HPV byla zjištěna velice dobrá shoda, kde všechny prováděné metody vykazovali vzájemnou korelaci p˂0,0001 (p16, DNA in situ hybridizace, RNA in situ hybridizace, kvantitativní polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí (RT- qPCR) mRNA) až na metodu detekce p16 vs. DNA polymerázovou řetězovou reakcí (PCR), jejichž korelační koeficient dosáhl p=0,004 v celém souboru, respektive p=0,002 v souboru dlaždicobuněčného karcinomu. Lze tedy k detekci HPV s výhodou využít detekci p16 imunohistochemicky v kombinaci s detekcí mRNA pomocí RT-qPCR, jež poskytne informaci jak o vlivu HPV na buněčný cyklus, tak i o jeho transkripční aktivitě a typu. Výše zmíněnými metodami...
|
|
|
Úloha lidských papilomavirů v etiopatogenezi zhoubných nádorů sinonazální krajiny
Sieglová, Kateřina ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Petera, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je komparace imunohistochemických a molekulárně biologických metod pro detekci lidských papilomavirů (HPV) v nádorové tkáni s jejich následným využitím při studiu HPV v etiopatogenezi zhoubných nádorů sinonasální krajiny. Z množství metod používaných k detekci lidských papilomavirů byla vybrána in situ hybridizace, imunohistochemická detekce exprese proteinu p16INK4a , klasická polymerázová řetězová reakce v kombinaci se dvěma detekčními metodami a to enzymoimunoanalýzou a reverzní hybridizací, dále pak polymerázová řetězová reakce v reálném čase a reverzní transkripce. V porovnání všech metod užitých k detekci HPV byla zjištěna velice dobrá shoda, kde všechny prováděné metody vykazovali vzájemnou korelaci p˂0,0001 (p16, DNA in situ hybridizace, RNA in situ hybridizace, kvantitativní polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí (RT- qPCR) mRNA) až na metodu detekce p16 vs. DNA polymerázovou řetězovou reakcí (PCR), jejichž korelační koeficient dosáhl p=0,004 v celém souboru, respektive p=0,002 v souboru dlaždicobuněčného karcinomu. Lze tedy k detekci HPV s výhodou využít detekci p16 imunohistochemicky v kombinaci s detekcí mRNA pomocí RT-qPCR, jež poskytne informaci jak o vlivu HPV na buněčný cyklus, tak i o jeho transkripční aktivitě a typu. Výše zmíněnými metodami...
|
|
|
Stanovení cirkulujících protilátek k průkazu autoimunních onemocnění metodou nepřímé imunofluorescence.
Sieglová, Kateřina ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Laco, Jan (oponent)
Kateřina Sieglová Stanovení cirkulujících protilátek k průkazu autoimunních onemocnění metodou nepřímé imunofluorescence. Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Zdravotní laborant Cíl práce: Cílem této práce je průzkum možné souvislosti přítomnosti protilátky v séru proti kartáčovému lemu resorpčních epitelií (ABBA - anti brush border antibody) s idiopatickým střevním zánětem (Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida). Metody: K průkazu souvislosti idiopatického střevního zánětu a pozitivity na ABBA protilátku využíváme dvou pohledů, dle kterých postupujeme při výběru a porovnávání dat. Prvním pohledem je srovnání počtu ABBA pozitivních pacientů s jejich diagnózou endoskopické biopsie. Druhým pohledem zkoumám pozitivitu či negativitu ABBA vyšetření všech pacientů s diagnózou idiopatického střevního zánětu. Experimentální část takto shrnuje výsledky z let 2009 až 2011 provedené na Fingerlandově ústavu patologie. Výsledky: Průzkum ukázal, že mezi všemi ABBA pozitivními pacienty je početná skupina těch, kteří nemají morfologický obraz idiopatického střevního zánětu - 72,47%. U pacientů s klinickou diagnózou Crohnovy nemoci se vyskytuje ABBA v 66,67% a u pacientů s ulcerózní kolitidou v 39,37%. Závěr: Z výsledků jsme zjistili, že ABBA pozitivní pacient má 1,7x...
|
|
|
Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou
Sieglová, Kateřina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Diplomová práce "Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou" nejprve poskytuje stručný přehled základní literatury a pramenů k tématu, následovaný shrnutím terminologie v oblasti architektury 19. století spolu s vysvětlením volby terminologie používané autorkou práce. Poté je nastíněna situace v české architektuře na konci 18. a počátku 19. století. Dále následuje pojednání o fenoménu Gothic Revival - jeho vzniku, způsobech jeho šíření a jeho vlivu ve střední Evropě včetně českých zemí. Vlastní téma práce je uvedeno obecnou a stavební historií zámku Hluboká nad Vltavou. Poté jsou představeni kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu a jeho choť, kteří přestavbu hlubockého zámku iniciovali, a dále vylíčeny jejich osobní kontakty s britskou kulturou a architekturou. Hlavní část práce se věnuje samotné neogotické přestavbě zámku Hluboká nad Vltavou. Je rozdělena do několika podkapitol, v nichž jsou popsány jak změny v zámeckém exteriéru a interiérech, včetně snahy o doložení přímého vlivu Gothic Revival, tak i úpravy bezprostředního okolí zámku. Klíčová slova Neogotická architektura, Velká Británie, Gothic Revival, zámek Hluboká nad Vltavou, kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, kněžna Eleonora za Schwarzenbergu, Franz Beer, Damas Deworezky
|
host ::
RSS.