Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 51 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Feminist Science Fiction: Cherie Priest's The Clockwork Century
Nováková, Petra ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Feministická Sci-fi Literatura: Mechanické století Cherie Priest Magisterská Práce Petra Nováková Abstrakt Marleen S. Barr, průkopnice feministické kritiky vědeckofantastické literatury, je otevřenou komentátorkou genderové nerovnosti v tomto žánru. Ve svých dílech Feministické fabulaci: Vesmírná / Postmoderní beletrie a v Budoucích ženách: Kritické antologii Barr definuje feministickou science fiction jako metafikci o patriarchální literatuře. Vymezuje se vůči autorům i kritikům, kteří recyklují příběhy limitované patriarchálním pojetím světa, a odmítá se podílet na propagaci literatury, v níž jsou ženy umlčeny či se stanou pouhými módními doplňky mužského hrdiny, které se chovají stereotypně ženským způsobem. Přestože Barr se zaměřuje na sci-fi literaturu orientovanou do budoucnosti a na zkoumání vesmíru, její analýza situace a postavení ženských postav je aplikovatelná i na žánr steampunku. Z tohoto pohledu může být feministická steampunk literatura chápána jako meditace o zavedených genderových normách. Tvorba Cherie Priest je zdárným příkladem inovativního přehodnocení genderových stereotypů, k čemuž Barr vyzývá ve svých kritických esejích. Jako žena i spisovatelka vědecko-fantastické literatury zvolila ve své steampunk sérii Mechanické století feministický přístup k science fiction. Ve svých románech...
The Concept of Property in the Context of Early American Political Writing
Čabartová, Kristýna ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Když sledujeme hodnoty, které se opakovaně objevují v rané americké literatuře, setkáváme se s ideály jako jsou svoboda, volnost a individualita. Ačkoliv majetek a vlastnictví jsou také klíčové v rámci ideologie a motivace Američanů, tyto pojmy se objevují v určitých kontextech velmi zřídka a jsou z nich často i úplně vynechány. Navzdory tomu, majetek byl vždy klíčovou záležitostí v americké kultuře a ekonomická výhodnost byla vždy na předním místě jak na politické tak na individuální úrovni. Tento jev lze pozorovat napříč celou americkou historií od jejího počátku až po současnost. Přesto existuje zvláštní trend v politických textech podceňovat důležitost majetku. V minulosti se o jeho důležitosti nespekulovalo (stačí nám se jen podívat na práce fylozofů jako byl John Locke) ale Američané na venek zaměnili majetek za svobodu. Navzdory tomu důležitost majetku nelze podceňovat. Díky analýze politických textů můžeme vidět, jak je uváděn jako podmínka pro svobodu a bezpečnost i když není centrálním tématem žádného hlavního raného amerického politického textu. Tato práce se zaměřuje na pojetí majetku v kontextu raných amerických politických dokumentů v období osmnáctého a devatenáctého století a čerpá z textů, jako jsou Deklarace nezávislosti, Listy federalistů, Antifederalistické dokumenty, Zdravý...
Changing Tendencies in Self-Conscious Narratives: A Contrastive Interpretation
Sedláček, Martin ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na souvislosti mezi vybranými metafikčními texty a narativní teorií. Výběr sestává ze dvou skupin sebereflexivních textů. První ze skupin se zaměřuje na metafikční tendence románů 17. a 18. století. Výběr záměrně nebere v úvahu původ textů. Kromě Toma Jonese od Henryho Fieldinga a Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho od Laurence Sterna se kapitola zabývá i Cervantesovým Důmyslným rytířem Donem Quijotem de la Manchou. Druhá ze skupin se zaměřuje na poválečnou americkou metafikci (Ztracen v panoptiku Johna Barthe, Sněhurka Donalda Barthelma a Jatka číslo pět Kurta Vonneguta). Tyto texty představují souvislý celek z předem vymezeného období. Obecně je metafikce chápána jako fikce o fikci. Předložená práce navrhuje odlišnou interpretaci, a to v rámci Foucaultova pojetí epistémé. Metafikce tak není chápána jako samostatný literární žánr, ale jako součást širšího kontextu chápání reprezentace. Reprezentace je v metafikci klíčovým pojmem a rostoucí vypravěčské sebeuvědomění tak lze interpretovat v širších souvislostech. Diplomová práce klade důraz na kontrastivní a interdisciplinární přístup. Práce je rozdělena na pět kapitol. První kapitola představuje teoretický úvod zaměřený na problematickou definici metafikce. Opírá se o Dvorní dámy od Diega Velázqueze a...
Emersonianism, American Nationalism, and Nature in the Poetry of Robert Frost
Schröderová, Simona ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Cílem této práce je analyzovat tři dominantní aspekty poezie Roberta Frosta: za prvé jeho vztah s emersonismem, dále s americkým nacionalismem, a nakonec s přírodou. Mimo formu a důraz na rytmus a metrum jsou tyto tři aspekty do velké míry charakteristické pro Frostovu poezii, opakujíce se v celé řadě jeho básní. Analýza těchto aspektů poskytuje obsáhlý náhled na básníkovo dílo a osvětluje jeho jedinečný styl, rozpoznatelný svou hrou s představivostí, často opomíjenou nejednoznačností a dokonce obskuritou. Analýza bude provedena na základě detailního čtení Frostových básní, dostupných kritických zdrojů a skrze srovnání s autory, kteří se zabývají stejnými tématy a jejichž práce ovlivnila Frostovo dílo. U emersonismu bude Frostovo dílo srovnáno s Emersonovými esejemi a díly Thoreaua a Whitmana. Tito tři autoři měli na Frosta zásadní vliv. Zejména jejich koncepty individualismu, samostatnosti a života ve společnosti lze vysledovat v některých z Frostových nejznámějších básních jako je 'The Road Not Taken' či 'Mending Wall'. Frostovo pojetí těchto konceptů je však komplexnější, než se všeobecně považuje. Jeho práce s těmito tématy přináší především nejednoznačné výsledky. Vzhledem k tomu, že je individualismus koncept, který na půdě Spojených státu často splývá s nacionalismem, je to téma, kterým se...
"Písař Bartleby" v současné kultuře
Stejskalová, Tereza ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent) ; Arbeit, Marcel (oponent)
Tato dizertace zkoumá povídku Hermana Melvilla "Písař Bartleby" jako populární odkaz v současné kultuře. Nejen na poli literární kritiky, ale i v oblasti současné literatury a umění, politické teorie a filozofie se setkáváme s "Bartlebym" jako s příkladem autentického odporu vůči moci, politiky, jež poněkud nečekaně klade důraz na sílu netečnosti, pasivity a nesrozumitelnosti. Práce se zabývá důvody a motivy, jež vedou literární teoretiky, umělce a filozofy číst, interpretovat a používat tuto povídku právě tímto způsobem. Dizertace analyzuje povahu a opakující se vzorce, jež se objevují v "Bartlebyovském průmyslu," obrovském množství literárně-kritických textů rozebírajících tuto povídku. Všímá si, jakým způsobem se k povídce staví umělci, spisovatelé a filozofové. V první řadě ji využívají k řešení etických a politických problémů a její literární komplexnost pro ně není zas tak důležitá. Práce se zabývá popularitou "Bartlebyho" mezi postmarxistickými filozofy, jako jsou Slavoj Žižek, Giorgio Agamben a Gilles Deleuze. Četnost odkazů k tomuto literárnímu textu na poli filozofie souvisí s konkrétní funkcí, jíž literatura v této oblasti vykonává. Jde při tom o otázku legitimity filozofických čtení, jež odmítají přistupovat k literárnímu textu v jeho významové bohatosti a skrze své zjednodušující interpretace...
Hidden Treason: Aspects of the Protagonist's Action in Ralph Ellison's Invisible Man
Redchitc, Daria ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
bakalářské práce O románu Neviditelný Ralpha Ellisona se zeširoka diskutovalo hned od chvíle jeho publikování v roce 1952, ale podle mého názoru nezískal jeho Prolog patřičnou pozornost. V této bakalářské práci se chystám dokázat, že právě v Prologu čtenáři vidí Neviditelného jednat v plné míře, i když si toho hlavní postava zdánlivě nevšímá, a to dokonce ani v Epilogu, ve kterém je stále nejistý ohledně svojí budoucí činnosti. Taková možnost existuje na základě toho, že hlavní hrdina není tak pronikavý, jak si myslí, což naznačuje tón celého románu. V opačném případě, pokud Prolog nemá projevit, že protagonista skutečně jedná, zdá se Prolog jako pouhý úvod zbytečný, víme-li, že v prvním odstavci první kapitoly hlavní hrdina klíčovou informaci Prologu opakuje, čili hovoří o své neviditelnosti. Ve své bakalářské práci se budu zabývat činností protagonisty v Prologu a její funkcí v rámci románu. Klíčovou činností je "boj proti Monopolizovaným Světlu a Moci", což může být pojímáno dvojím způsobem: jako přímočará občanská neposlušnost a jako symbolické umělecké prohlášení. První jmenovaný pojem je důležitý v rámci románu i černošské tradice, a proto bude důkladně prozkoumán. Druhý pojem byl velice důležitý pro Ellisona osobně v důsledku vlivu díla Kennethe Burkea, jehož myšlenka, že umění je činnost...
The African-American Slave Narrative in Context: Frederick Douglass and Harriet Ann Jacobs
Chýlková, Jana ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
in Czech Cílem této práce je snaha odkrýt nové perspektivy v pohledu na žánr nazývaný vyprávění afroamerických otroků. Proto je žánr prezentován v širších historických, sociopolitických a genderových souvislostech a okolnosti vztahující se k jeho vývoji a k jeho současné literární kritice jsou stručně nastíněny. Výchozím bodem je stručné pojednání o definicích, které kritici, v závislosti na zvolených kritériích, stanovují různým způsobem. Různorodost textů a jejich hlasů je diskutována v souvislosti s Mosesem Grandym a jeho Vyprávěním o životě Mosese Grandyho donedávna zotročeného ve Spojených státech amerických. Grandyho vyprávění, popis života otroka na moři, je podrobeno rozboru. Tradiční, uniformní narativní struktury jsou porovnávány s úryvky díla, kde je možné nalézt některé aspekty jeho maskulinní identity problematizované institucionalizovaným otroctvím. Tato práce se zejména snaží ukázat, že zatímco konvenční struktura příběhů předem definující jejich osnovu a témata je popsána Jamesem Olneym, žádná obecně uznávaná definice žánru neexistuje. V důsledku dosaženého závěru je žánr definován pro účely této práce. Poté, co jsou hlavní příznačné rysy žánru projednány a definice žánru vyprávění afroamerických otroků je ustanovena, následují kapitoly věnující se podrobnějšímu rozboru dvou...
The Comic in Henry James' Fiction
Kudrna, David ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Tématem této bakalářské práce je studium a výklad protkávání světa komedie v několika dílech Henryho Jamese s odrazem jmenovitých obtíží a hlubších problémů moderní společnosti, které spoluutvářejí společenský rámec v daný dílech. Autor práce je toho názoru, že komedie v uvedených dílech Henryho Jamese v zásadě kritizuje a satiricky napadá společenská zla moderní doby a postavy, které jim skládají hold. Bakalářská práce obhajuje stanovisko, které tvrdí, že komedie v rozebíraných dílech satirizuje řadu společensko- kulturních a ekonomických potíží a problémů tehdejší moderní doby, a to prostřednictvím zesměšnění a potupné diskreditace povětšinou zavrženíhodných postav, které, pod vlivem těchto proměn, negativně působí na životy dalších postav ve vybraných dílech. Ve snaze doložit toto tvrzení se práce obrací k následujícím textům Henryho Jamese: Holubičí křídla, Zlatá mísa, Portrét dámy, Vyslanci, Přitažení šroubu a Šelma v džungli. Práce nejdříve nabízí krátký přehled několika kritický přístupů ke komedii v díle Henryho Jamese, vyjadřuje se k jejich platnosti, vysvětluje stanovisko autora práce a ukazuje, ve směru jakých názorových proudů se bude práce ubírat během rozboru komedie ve vybraných dílech. Práce dále dokládá platnost tvrzení, že James byl autor, kterému nechybělo sociální uvědomění....
The New York School Poets and Visual Arts: The Poetry of John Ashbery and Frank O'Hara
Žůrková, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Básníci Newyorské školy a vizuální umění: Poezie Johna Ashberyho a Franka O'Hary Dílo básníků Newyorkské školy je velmi ovlivněno vizuálním uměním. Básníci, jako jsou například Frank O'Hara, John Ashbery, Kenneth Koch a John Schuyler, se nechali inspirovat zejména abstraktním expresionismem, surrealismem, kubismem a dadaismem. Vizuální umění mělo tak silný dopad na poezii, protože malíři Newyorkské školy dominovali tehdejšímu světu umění, udávali trendy a básníci a hudebníci je následovali. Vizuální umění také hrálo důležitou roli v životech básníků, jelikož mnoho z nich bylo kritiky umění a navíc se často podíleli na spolupráci s malíři. Tato bakalářská práce se zaměřuje na dva básníky Newyorkské školy, O'Haru a Ashberyho, protože jejich poezie vykazuje vliv vizuálního umění v porovnání s jinými básníky Newyorkské školy nejvýrazněji. O'Hara používá zejména techniky abstraktního expresionismu a je nejvíce ovlivněn uměním Jacksona Pollocka. O'Harovy básně jsou bezprostřední a jsou založeny na vyjádření současného momentu, co se děje teď v tuto chvíli. Zaměření na současnost je spojeno s technikami akční malby, která vyjadřuje umělcovo "já" a jeho emoce. Použití technik, jako například "push" a "pull" a práce s povrchem a perspektivou, se projevuje v experimentování s formou básní a dále zdůrazňuje důležitost...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 51 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.