|
|
Vybrané kognitivní předpoklady a metakognice ve vztahu k obtížím v aritmetických dovednostech u žáků mladšího školního věku
Stieranková, Marína ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Skalová Pražáková, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá oblastí obtíží v aritmetických dovednostech ve vztahu k metakognici a vybraným kognitivním předpokladům u žáků mladšího školního věku. Teoretická část této práce poskytuje vhled do problematiky metakognice, matematických dovedností, kognitivních předpokladů pro jejich rozvoj, metakognice v souvislosti s matematikou, a také se věnuje nástrojům pro měření těchto oblastí. V empirické části popisuje výzkum, jehož cílem bylo porovnat metakognitivní znalosti (vztahujících se k self, úlohám a strategiím) a vybrané kognitivní předpoklady (symbolické a nesymbolické vnímání množství (numerozita), prostorové schopnosti, inhibice) u skupiny žáků s oslabenou úrovní aritmetických dovedností (N=24) a skupiny žáků s úrovní aritmetických dovedností v normě (N=31). Výsledky výzkumu prokázaly mezi výzkumnými skupinami rozdíl v metakognitivních znalostech vztahujících se k self a metakognitivních znalostech vztahujících se ke strategiím posilujícím kompetence. V ostatních sledovaných oblastech (metakognitivní znalosti vztahující se k úlohám, k vyhýbacím strategiím a vybrané kognitivní předpoklady) nebyl statisticky významný rozdíl mezi sledovanými skupinami žáků prokázán. KLÍČOVÁ SLOVA aritmetické dovednosti, metakognitivní znalosti, mladší školní věk, kognitivní předpoklady, výukové obtíže
|
|
|
Přesnost a rychlost ve vnímání množství u jedinců s dyskalkulií
Pražáková, Kateřina ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou dyskalkulie, která patří do skupiny specifických poruch učení. Teoretická část práce představuje současný stav poznání o vývoji matematických schopností a jejich narušení v kontextu problematiky dyskalkulie. Empirická část práce popisuje výzkum, který porovnával výkony jedinců s dyskalkulií a jedinců z kontrolní skupiny v řadě úloh zaměřených na počty a vnímání množství. Hlavním cílem bylo popsat obraz možných zakládajících příčin daných obtíží. Ve skupině respondentů s dyskalkulií byl vypozorován deficit v symbolickém i nesymbolickém vnímání množství. Došli jsme k závěru, že dyskalkulie souvisí se specifickými obtížemi ve vnímání množství postihujícími schopnost nabývat aritmetických schopností. KLÍČOVÁ SLOVA Dyskalkulie, vnímání množství, aritmetické dovednosti, matematické schopnosti, specifické poruchy učení
|
|
|
Příběhy dvojí výjimečnosti - kvalitativní studie vývoje nadaných studentů s poruchou učení
Pražáková, Kateřina ; Mudrák, Jiří (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Téma nadání a nadaných studentů je dnes stále aktuálnější. Novějším a méně známým tématem je však téma nadaných žáků a studentů se souběžným handicapem označovaných jako "dvakrát výjimeční". Cílem teoretické části je zmapovat specifické oblasti a problémy nadaných dětí a studentů se specifickými poruchami učení a případně s dalšími handicapy. Cílem praktické části práce je představit konkrétní projevy a vlivy výchovných a vzdělávacích přístupů u žáků a studentů, a to prostřednictvím kazuistik. Tato data by měla být praktickým doplněním zmapované psychologické problematiky nadaných žáků a studentů s handicapem, jíž se zabývá teoretická část práce.
|
|
|
Přesnost a rychlost ve vnímání množství u jedinců s dyskalkulií
Pražáková, Kateřina ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou dyskalkulie, která patří do skupiny specifických poruch učení. Teoretická část práce představuje současný stav poznání o vývoji matematických schopností a jejich narušení v kontextu problematiky dyskalkulie. Empirická část práce popisuje výzkum, který porovnával výkony jedinců s dyskalkulií a jedinců z kontrolní skupiny v řadě úloh zaměřených na počty a vnímání množství. Hlavním cílem bylo popsat obraz možných zakládajících příčin daných obtíží. Ve skupině respondentů s dyskalkulií byl vypozorován deficit v symbolickém i nesymbolickém vnímání množství. Došli jsme k závěru, že dyskalkulie souvisí se specifickými obtížemi ve vnímání množství postihujícími schopnost nabývat aritmetických schopností. KLÍČOVÁ SLOVA Dyskalkulie, vnímání množství, aritmetické dovednosti, matematické schopnosti, specifické poruchy učení
|
|
|
Příběhy dvojí výjimečnosti - kvalitativní studie vývoje nadaných studentů s poruchou učení
Pražáková, Kateřina ; Mudrák, Jiří (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Téma nadání a nadaných studentů je dnes stále aktuálnější. Novějším a méně známým tématem je však téma nadaných žáků a studentů se souběžným handicapem označovaných jako "dvakrát výjimeční". Cílem teoretické části je zmapovat specifické oblasti a problémy nadaných dětí a studentů se specifickými poruchami učení a případně s dalšími handicapy. Cílem praktické části práce je představit konkrétní projevy a vlivy výchovných a vzdělávacích přístupů u žáků a studentů, a to prostřednictvím kazuistik. Tato data by měla být praktickým doplněním zmapované psychologické problematiky nadaných žáků a studentů s handicapem, jíž se zabývá teoretická část práce.
|
|
|
Rozvoj humanitární pomoci v Dětském domově Vilšany
Pražáková, Kateřina ; Vorlová, Marie (vedoucí práce) ; Mašát, Vladimír (oponent)
Tato práce je zaměřena na práci dobrovolníků občanského sdružení Bodaj v dětském domově Vilšany na Ukrajině v rámci zlepšení podmínek života těchto dětí. Jedná se o dovoz léku, hygienických potřeb, výtvarných a sportovních potřeb a dále o přímou práci s dětmi. Dětský domov ve Vilšanech je určen pro děti s hlubokým mentálním, tělesným či kombinovaným postižením, přesto zde žijí i děti zdravé, avšak velmi sociálně zanedbané. Všem těmto dětem je určena jak materiální pomoc, tak zejména pomoc v podobě vzdělávání, zájmových činností a blízkosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obraz Polsko-litevského stávu a Moskevského velkoknížectví v raně novověkém zpravodajství české šlechty (1450-1618)
PRAŽÁKOVÁ, Kateřina
Disertační práce je věnována otázce, jakou představu si mohli o zemích středovýchodní Evropy vytvořit čtenáři prvních novin. Její autorka se zaměřila především na psané noviny, které v raném novověku představovaly vlivné zpravodajské a komunikační médium. Vznikly v polovině 15. století a ihned se začaly těšit velké oblibě na dvorech panovníků a vyšší šlechty. Od poloviny 16. století si je předplácely také městské rady a církevní instituce. Prostřednictvím korespondence i ústní fámy se pak novinky dostávaly také k dalším vrstvám společnosti. Úpadkem začalo psané zpravodajství procházet až po polovině 17. století. Do té doby však existovalo paralelně vedle tištěného. Zatímco tištěné noviny a letáky se často soustřeďovaly na představení a komentář výjimečných událostí, přinášela psaná avíza pravidelné zprávy o dění, k němuž došlo v uplynulých týdnech. Autorka provedla podrobný výzkum tří sbírek psaných novin, které vznikly ve šlechtickém prostředí a jejichž těžiště spadá do druhé poloviny 16. století. Šlo o kolekce pánů z Rožmberka, z Hradce a Lobkoviců. Zvláště po Rožmbercích se dochovalo více než 1000 zpravodajských materiálů, z nichž mnohé jsou naprosto unikátní. Při práci s jednotlivými novinami si autorka kladla otázku, kterým z událostí, k nimž došlo v Polském království, Litevském velkoknížectví či Moskevském velkoknížectví, věnovali zpravodajové pozornost. Zamýšlela se nad tím, v jakém duchu byly zprávy napsány a které informace o vládcích, šlechticích, měšťanech i prostých obyvatelích jednotlivých oblastí východní Evropy přinášely svým čtenářům. Pod vlivem těch metodologických směrů, jež se zabývaly uchopením jinakosti při střetu odlišných kultur, popisovala, jakými proměnami procházelo vnímání zemí středovýchodní Evropy od konce 15. do počátku 17. století. Sledovala tak zrod některých stereotypních představ, jež přetrvaly po staletí. Zabývala se však také otázkou, jak na předkládané novinky reagovali jejich příjemci. Kromě postižení obrazu Polsko-litevského státu a Moskevského velkoknížectví v dobových novinách se proto cílem disertační práce stalo též nahlédnutí do problému recepce a interpretace zpráv v prostředí šlechtického dvora.
|
|
|
Smysl života v Juliiných otázkách
PRAŽÁKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá hledáním smyslu života člověka v dnešní době z hlediska filozofického a teologického dle Egona Bondyho. Bondy vidí člověka jako biologickou a intelektuální jednotu, ve které pomyslně dosáhl vrcholu svého vývoje. Tento "vrchol" však musí člověk dle Bondyho překročit a obnovit svou lidskost, aby nezůstal rigidně stát na jednom místě, na kterém momentálně není šťastný a kde stojí beze smyslu. Bondy přichází s termínem "nesubstančního modelu" ontologické reality, ve kterém se snaží nalézt společnou cestu pro teologii a filozofii. Tím vnímáme také u Egona Bondyho vývoj od ateismu k přijetí tzv. živého boha. Bondy přichází k názoru, že víra člověka v Boha a obdržení milosti dává lidskému životu pocit naplněnosti, který člověku dneška tolik chybí. Poodhaluje svůj spirituální zážitek "jasu vevnitř", ve kterém pociťuje, že smyslu života není člověk schopen dosáhnout činností či si jej přikázat. Pouze ho může s pokorou očekávat.
|
host ::
RSS.