|
|
Nezávislý regulátor jako orgán veřejné moci
Klimentová, Eliška ; Pomahač, Richard (oponent)
Předkládaná disertační práce představuje zpracování problematiky tuzemských nezávislých orgánů na základě empirických dat, které doposud na poli české právní vědy chybí. Pro účely disertační práce byl vytvořen rozsáhlý datový soubor, který se týká 16 ústředních správních úřadů (nezávislé postavení lze připustit jen u některých z nich), České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu sledovaných v letech 1993-2021. Datový soubor také obsahuje údaje o vedoucích představitelích těchto institucí, jejich profesním původu, vazbách na politické strany a šancích dokončit svůj mandát. Dílčím cílem disertační práce je provedení kvantitativního hodnocení formální (de iure) nezávislosti zkoumaných institucí na základě mezinárodně využívaného Gilardiho indexu. Výsledky hodnocení jsou přínosné pro kategorizaci nezávislých správních úřadů a pro jejich srovnání na mezinárodní úrovni. Hodnocení formální nezávislosti především představuje první a nezbytný krok pro navazující výzkum, výsledky jsou dále zahrnuty jako vstupní data pro následnou analýzu. Pro účely této práce byl sestaven Gilardiho index pro 18 českých institucí (celkem 394 jednotlivých hodnot indexu nezávislosti) od roku 1993. Pro sestavení indexu bylo nutné provést rozbor právní úpravy institucionálního nastavení zkoumaných úřadů včetně příslušných...
|
|
|
Nastavení soudního přezkumu ve věcech správních
Cach, Zdeněk ; Pomahač, Richard (oponent)
Nastavení soudního přezkumu ve věcech správních Abstrakt Diplomová práce se zabývá vybranými žalobními typy, které jsou z pohledu adresáta právních norem nejběžnější. Jedná se o trojici žalobních typů, kterou lze označit jako základní, tedy žaloba proti rozhodnutí, žaloba proti nečinnosti a zásahová žaloba. Práce se zabývá především současným problémem, kdy v některých případech není jisté, proti jaké formě správní činnosti nebo nečinnosti se mají adresáti právních norem bránit. S tím souvisí otázka vedení hranice mezi jednotlivými žalobními typy. Ač většina úkonů správních orgánů je bez problému přiřaditelná pod jasnou formu správní činnosti či označena za nečinnost, vyskytují se i případy, ve kterých toto podřazení činí potíže nejen adresátům právních norem, ale i samotným soudům. Diplomová práce se kromě úvodu a závěru skládá ze tří hlavních kapitol. První kapitola přináší popis současného stavu, pro který je příznačná mnohost žalobních typů. Práce popisuje především žalobu proti rozhodnutí, která je pojímána jako hlavní žalobní typ. Dále se věnuje též vybraným otázkám vztahu zásahové žaloby a žaloby proti nečinnosti, ale i jejich vztahu k žalobě proti rozhodnutí. Tato trojice je v diplomové práci doplněna o některé otázky související s opatřením obecné povahy. Na okraj je uveden též vztah zásahové...
|
|
| |
|
|
Rozšíření nepřijatelnosti kasační stížnosti (v roce 2021)
Hejtmánek, Vojtěch ; Pomahač, Richard (oponent)
Diplomová práce pojednává o institutu neprijátelnosti kásácní stížnosti jáko o filtrácním mechánismu, který Nejvýssí správní soud výužívá pro selekci nápádu kásácních stížností. Práce se žámeruje ná teoreticke uchopení institutu neprijátelnosti á jeho promenu vlivem prijetí novelý soudního rádu správního v roce 2021. Autor následne kritický hodnotí efektivnost á rácionálnost promený institutu ž pohledu teoretickeho i empirickeho. Ten je žáložen ná vlástnorucním sbírání dát o rožhodování rížení o kásácních stížnostech. Záverem áutor predkládá sve mýslenký á návrhý ná uprávu neprijátelnosti de lege ferendá.
|
|
|
Zákony s individuálním předmětem v systému veřejného práva
Sharp, Vladimír ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Pomahač, Richard (oponent) ; Pouperová, Olga (oponent)
Zákony s individuálním předmětem v systému veřejného práva Abstrakt Tato práce se věnuje problematice tzv. individualizované legislativy, tedy právním předpisům majícím individuálně určeného adresáta, konkrétní předmět úpravy či postrádajícím jiný prvek obecnosti či abstrakce. Tyto předpisy, společně označované technickým pojmem tailor- made laws, představují určitý hybrid mezi právním předpisem par excellence a individuálním (správním) aktem, a vytváří tak praktický a právně-teoretický problém jak z hlediska dělby moci, tak i z hlediska zásahu do práv jednotlivců. Je-li forma právního předpisu propůjčena individuálnímu aktu, o právech a povinnostech jmenovitě určených osob či o konkrétní věci je rozhodováno mimo standardní procedurální režim, což mimo jiné znamená, že dotčené osoby mohou být připravovány o procesní práva včetně řádných opravných prostředků, a jsou tak fakticky odkazovány na negativního zákonodárce. Vize posunu k ryze formálnímu pojetí právních předpisů nadto vyvolává otázku, zda právní předpisy mají být považovány za univerzální nástroj vyjadřování politické vůle, a zda tedy forma zákona může být využívána k potenciálnímu dosahování jakýchkoliv cílů. Autor v dané práci analyzuje jednotlivé typy zákonů s individuálním předmětem a nabízí jejich klasifikaci jak na základě účelů a využití...
|
|
|
Kyberprostor a informační bezpečnost
Ramešová, Kristina ; Pomahač, Richard (vedoucí práce) ; Frumarová, Kateřina (oponent) ; Košťál, Vratislav (oponent)
Kyberprostor a informační bezpečnost Abstrakt Disertační práce se věnuje bezpečnosti informací v kyberprostoru a kybernetické bezpečnosti. Z hlediska zájmu akademické obce se jedná o opomíjenou oblast, ačkoli kybernetická bezpečnost je jedním ze základních předpokladů nerušeného výkonu veřejné správy. Práce pojednává o tématu v širších teoretických i praktických souvislostech. S ohledem na stěžejní vliv probíhajících technologických změn ve společnosti na právní úpravu i praxi nabízí první část vhled do problematiky pomocí rozboru klíčových společenských proměn souvisejících s digitální revolucí a globalizací, hodnot informační společnosti, principů právní úpravy kybernetické bezpečnosti i otázek působení práva v kyberprostoru. Druhá část pojednává o úloze veřejné moci na zajištění informační bezpečnosti v kyberprostoru. Rozebrány jsou pojmy kybernetické obrany a kybernetické bezpečnosti. Bezpečnost informací a dat je v práci charakterizována skrze složky důvěrnosti, integrity (celistvosti) a dostupnosti. S ohledem na častý mezinárodní prvek se práce věnuje i pohledu mezinárodního práva na kybernetické operace díky rozboru vybraných pravidel druhé verze Tallinnského manuálu. Řešeny jsou zejména problémy přičitatelnosti kybernetických útoků státu, zpětný hacking (hack- back) a okolnosti vylučující...
|
|
|
Menšiny v českém a polském právu
Řezníková, Sylva ; Pomahač, Richard (vedoucí práce) ; Adamec, Martin (oponent)
Menšiny v českém a polském právu Abstrakt Tato práce se věnuje srovnání právní úpravy postavení národnostních a etnických menšin v českém a polském právu. Tyto dvě jurisdikce byly zvoleny pro částečnou podobnost právních kultur, jazykovou spřízněnost obou zemí a srovnatelnou novodobou právní historii. Analýza se zaměřuje na srovnání poskytování právních záruk národnostním a etnickým menšinám v obou zemích a odhaluje, že přes podobné rysy právních kultur je mezi českým a polským právním systémem ochrany menšin řada odlišností. V obou zemích jsou základní záruky menšinám poskytnuty ústavou a dále jsou hlavní záležitosti systematicky upraveny v zákonech věnovaných výlučně národnostním a etnickým menšinám, v České republice je to zákon o právech příslušníků národnostních menšin, č. 273/2001 Sb., v Polsku je takovým zákonem Zákon ze dne 6. ledna 2005 o národnostních a etnických menšinách a regionálním jazyce (Sb. z. z 2005 r. Č. 17, poz. 141, Č. 62, poz. 550). Oba zákony upravují obdobné oblasti, tedy vzdělávání v menšinových jazycích, právo na rozšiřování a přijímání informací v menšinových jazycích, právo na vícejazyčné názvy a označení, právo na užívání jména a příjmení v jazyce menšiny a právo na užívání menšinového jazyka v jednání před státními orgány a soudy. Menšinové zákony v obou zemích také upravují...
|
|
|
Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu
Kozelka, Pavel ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Pomahač, Richard (oponent) ; Kryska, David (oponent)
Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu Abstrakt Cílem disertační práce je rozbor právní úpravy poskytující ochranu veřejným subjektivním právům prostřednictvím řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, upraveného soudním řádem správním a posouzení, zda právní úprava poskytuje dostatečnou právní ochranu veřejným subjektivním právům, s doporučením možností její úpravy. Práce se zabývá východisky správního soudnictví a jeho principy pohledem historického vývoje v rámci řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu a následně rozborem konkrétních institutů správního soudnictví. Přitom nelze pominout analýzu organizace správního soudnictví, která se výrazně podílí jak na kvalitě, tak na rychlosti soudem poskytované soudní ochrany. Z toho důvodu je součástí práce rovněž analýza organizace a nápadu Nejvyššího správního soudu, který rozhoduje o kasačních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím soudů rozhodujících ve správním soudnictví a souvisejících otázek, včetně náhrady nákladů řízení ve správním soudnictví, a to nejen pohledem de lege lata, ale též návrhů de lege ferenda. Základní metodu představují převážně logické metody při současné kombinaci normativního přístupu, kdy je stávající právní úprava podrobena podrobné analýze a syntéze ve spojení s empirickým zkoumáním poskytované...
|
|
|
Procesní formy poskytování soudní ochrany ve správním soudnictví
Codl, Daniel ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Pomahač, Richard (oponent) ; Vondráček, Jaroslav (oponent)
Procesní formy poskytování soudní ochrany ve správním soudnictví Práce se zabývá úpravou správních žalob v soudním řádu správním s důrazem na problémy související s volbou správného žalobního typu (žaloba proti rozhodnutí, žaloba na ochranu proti nečinnosti a žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením) v mezních případech, kdy není zcela jasné, o jakou se jedná formu činnosti veřejné správy. Hlavním cílem práce je analyzovat, zda je možné konstruovat jednotný žalobní typ, nebo alespoň navrhnout takové procesní řešení, které učiní jednotlivé žalobní typy vzájemně více propustnými. V první části se práce zabývá klíčovými procesními otázkami, které jsou pro všechny žalobní typy společné. Jedná se zejména o pojem veřejného subjektivního práva, který je základem aktivní žalobní legitimace, a proto se od něj odvíjí veškerá další právní úprava. Též sem spadá problematika odkladného účinku a předběžných opatření, jakož i incidenční přezkum opatření obecné povahy. Opomenout nelze ani problematiku správní žaloby ve veřejném zájmu, která se váže pouze k žalobě proti správnímu rozhodnutí, ačkoliv mohou veřejnému zájmu škodit i jiné činnosti veřejné správy. Ve druhé části se práce zabývá samotným "vnitřkem" správních žalob s cílem odpovědět na otázku, zda mohou být tři samostatné žalobní...
|
|
|
Vývoj rozhodování v oblasti zadávání veřejných zakázek
Zapalačová, Michala ; Pomahač, Richard (oponent)
- VÝVOJ ROZHODOVÁNÍ V OBLASTI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Jak samotný název disertační práce napovídá, jejím obsahem je analýza rozhodování v oblasti veřejných zakázek včetně jeho vývoje. Disertační práce je rozčleněna do tří stěžejních kapitol, a to na obecné poznatky k právní úpravě přezkumu postupu zadavatelů, konkrétní analýzu rozhodovací praxe a návrhy právní úpravy de lege ferenda. V obecné části se disertantka zaměřila jak na vnitrostátní přezkum, tak na dohled nad zadáváním veřejných zakázek ze strany unijních orgánů. Disertantka se věnovala zejména popisu návrhového řízení a řízení ex offo, ukládání nápravných opatření a také právní úpravě přestupků. V kapitole věnující se shrnutí obecné právní úpravy disertantka taktéž stručně popsala roli ÚOHS a vnitrostátních správních soudů, stejně jako roli Ústavního soudu. V kapitole věnující se rozhodovací praxi na úseku zadávání veřejných zakázek, která je stěžejní částí disertační práce, disertantka provedla analýzu vydaných rozhodnutí zejména v období po nabytí účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Popisovaná kapitola je rozdělena na dvě části, a to na část analyzující procesněprávní otázky a část popisující otázky hmotněprávní. Disertantka zprvu identifikovala potenciálně sporné body v současné právní úpravě, stejně jako...
|
host ::
RSS.