|
|
Aktuální otázky právní úpravy audiovizuálních mediálních služeb
Prokopová, Gabriela ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Pouperová, Olga (oponent) ; Adamec, Martin (oponent)
Aktuální otázky právní úpravy audiovizuálních mediálních služeb Abstrakt Disertační práce se věnuje problematice právní úpravy audiovizuálních mediálních služeb v České republice s ohledem na výzvy, kterým právní úprava aktuálně čelí a kterými je současně třeba se zabývat, jakož i s ohledem na dopady, které na audiovizuální mediální služby sama má. Téma je nahlíženo z perspektivy správního práva. Disertační práce se v návaznosti na historicko-právní exkurz a exkurz do způsobů přijímání televizního vysílání a dalších technologických aspektů zabývá především současnou právní úpravou. Obsahuje vymezení pojmu audiovizuální mediální služba včetně odlišení televizního vysílání (lineární služby) od audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (nelineární služby) a srovnání se službami platforem pro sdílení videonahrávek. Práce dále pojednává o oprávněních k provozování audiovizuálních mediálních služeb (s důrazem na koncesní princip), o České televizi a systému vysílání v České republice, o financování audiovizuálních mediálních služeb, o povinnostech poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb a o odpovědnosti za obsah audiovizuálních mediálních služeb. Autorka na současnou právní úpravu audiovizuálních mediálních služeb v České republice nahlíží kriticky a vnímá ji v kontextu proměnlivosti trhu...
|
|
|
Zákony s individuálním předmětem v systému veřejného práva
Sharp, Vladimír ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Pomahač, Richard (oponent) ; Pouperová, Olga (oponent)
Zákony s individuálním předmětem v systému veřejného práva Abstrakt Tato práce se věnuje problematice tzv. individualizované legislativy, tedy právním předpisům majícím individuálně určeného adresáta, konkrétní předmět úpravy či postrádajícím jiný prvek obecnosti či abstrakce. Tyto předpisy, společně označované technickým pojmem tailor- made laws, představují určitý hybrid mezi právním předpisem par excellence a individuálním (správním) aktem, a vytváří tak praktický a právně-teoretický problém jak z hlediska dělby moci, tak i z hlediska zásahu do práv jednotlivců. Je-li forma právního předpisu propůjčena individuálnímu aktu, o právech a povinnostech jmenovitě určených osob či o konkrétní věci je rozhodováno mimo standardní procedurální režim, což mimo jiné znamená, že dotčené osoby mohou být připravovány o procesní práva včetně řádných opravných prostředků, a jsou tak fakticky odkazovány na negativního zákonodárce. Vize posunu k ryze formálnímu pojetí právních předpisů nadto vyvolává otázku, zda právní předpisy mají být považovány za univerzální nástroj vyjadřování politické vůle, a zda tedy forma zákona může být využívána k potenciálnímu dosahování jakýchkoliv cílů. Autor v dané práci analyzuje jednotlivé typy zákonů s individuálním předmětem a nabízí jejich klasifikaci jak na základě účelů a využití...
|
|
| |
|
|
Prosazování ochrany kulturních hodnot při ochraně dřevin rostoucích mimo les
Dienstbier, Filip ; Pouperová, Olga ; Vícha, Ondřej
Diagnostickým znakem kulturních památek – objektů zahradní a krajinářské architektury jsou vegetační prvky, z nich nesporně nejvýznamnější kategorii představují prvky dřevinné vegetace – stromy a keře. Ty ovšem podléhají ochraně též z hlediska dalšího z významných veřejných zájmů – ochrany přírody a krajiny, a to jak pro své vlastní biologické a estetické hodnoty, tak i pro hodnoty ekologické. Z tohoto důvodu jsou předmětem ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou zajišťují orgány ochrany přírody. Zájmy na ochraně dřevin a jejich porostů z hlediska zájmů památkové péče na straně jedné a ochrany přírody a krajiny na straně druhé se přitom mohou v závislosti na konkrétních okolnostech doplňovat, mohou být indiferentní, ale mohou se také lišit a kolidovat. Metodika je novým nástrojem pro účinné prosazování zájmů památkové péče v procesech rozhodování o ochraně dřevin rostoucích mimo les. Orgánům památkové péče i vlastníkům kulturních památek, ale i dalším subjektům, poskytuje komplexní soubor doporučení pro jejich postup při nakládání s dřevinami rostoucími mimo les, a to jak procesního, tak i hmotněprávního charakteru. V metodice uvedená doporučení jsou formulována pro základní modelové situace. Procesní postup i relevantní argumentace se v jednotlivých případech může pochopitelně lišit s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti.
Plný text:  PDF
|
|
|
Prosazování ochrany kulturních hodnot v procesech územního plánování - územní plán
Dienstbier, Filip ; Pouperová, Olga ; Vícha, Ondřej
Nástroje územního plánování jsou klíčovými nástroji ochrany a prosazování soukromých i veřejných zájmů v území. To vyplývá z jejich komplexní povahy, hierarchického uspořádání územně plánovací dokumentace a závaznosti pro navazující procesy rozhodování o území. Ani ochrana kulturních památek a památkově chráněných území, zakotvená v zákoně o státní památkové péči, není myslitelná bez důsledného prosazování památkových hodnot v procesech územního plánování. To je úloha nejen orgánů územního plánování, ale zejména orgánů památkové péče v postavení tzv. dotčených orgánů a odborné organizace státní památkové péče – Národního památkového ústavu. Metodika poskytuje orgánům památkové péče, ale i dalším zainteresovaným subjektům a orgánům, srozumitelnou oporu pro jejich vystupování v procesech územního plánování, konkrétně v procesu pořizování územního plánu, s cílem účinného a úspěšného prosazování zájmů památkové péče. Zvláštní pozornost je věnována procesu pořizování územního plánu jednak vzhledem k nejvyšší četnosti této územně plánovací dokumentace, jednak s ohledem na zapojení největšího počtu orgánů památkové péče na nižších článcích organizace státní správy (krajských úřadů a zejména obecních úřadů s rozšířenou působností).
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.