|
|
Jazykový a slohový rozbor vybraného textu (množiny textů)
Ježková, Klára ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá rozborem článku "Kdo neskáče, není Češka. Hop, hop, hop aneb jak fandí ženy". Celý článek rozebírá z hlediska syntaktického, lexikálního, morfologického, z pohledu na zvukovou a grafickou stránku jazyka, z hlediska pragmatického a z hlediska stylistického. Syntaktický rozbor se zabývá rozborem souvětí i jednoduchých vět. Lexikální rozbor zkoumá slova z hlediska frekvence užití, podle jejich příslušnosti k jazykovým útvarům národního jazyka a jejich příslušnosti ke stylovým vrstvám, dále podle jejich původu a citového zabarvení a také rozlišuje slova nová a zastaralá. Lexikologický rozbor se zabývá také slovotvorbou. Morfologický rozbor se zabývá slovními druhy a stavbou slova. Zvuková stránka jazyka zkoumá jednotlivé hlásky a grafická se zabývá pravopisem. V pragmatickém rozboru se zkoumá záměr autora a působení textu. A stylistický rozbor řadí text k funkčním stylům.
|
|
|
Přezdívky v dětském kolektivu
Kvíčalová, Marta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Práce se věnuje přezdívkám v současném dětském kolektivu, především ve školním a skautském prostředí. Na relativně bohatém materiálu (více než 1 800 přezdívek) získaném dlouhodobým výzkumem ve školním a skautském prostředí autorka dokládá současné jazykové tendence při tvoření přezdívek. Popisem získaného jazykového materiálu, jeho následným tříděním do jednotlivých skupin podle původu vzniku a s pomocí odborné literatury dochází k několik podstatným závěrům. Přezdívky, jako neoficiální vlastní jména hojně užívaná v dětském kolektivu, jsou specifickým a výjimečným jazykovým materiálem. Školní i skautské přezdívky vycházejí z týchž jazykových zvyklostí a vznikají obdobným způsobem. Vznikají přirozeně, bez zásahu zvnějšku, velmi rychle a zpravidla vydrží svému nositeli dlouhá léta. Přezdívky ve skautském prostředí jsou velmi rozšířené, přezdívku má obvykle více než 90 % členů. Ve školním prostředí nejsou přezdívky tak časté, jejich četnost se pohybuje zpravidla kolem 20 %. Jeden nositel má zpravidla jednu přezdívku, může však mít i více přezdívek v různých sociálních skupinách. Na základě totožné motivace mohou vzniknout úplně odlišné přezdívky, naopak homonymní přezdívky mohou mít naprosto odlišné motivace. Zcela běžně se vyskytují přezdívky, které mají totožnou podobu v mužské i ženské variantě, nebo...
|
|
|
Sportovní slang a jeho variabilita - volejbalové prostředí
Ševčíková, Božena ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Tématem práce je časová variabilita sportovního slangu, konkrétně volejbalového prostředí. Ve vydání Západočeské vlastivědy věnované jazyku z roku 1992 jsem našla studii Marie Terčové zaměřené právě na sportovní slang. Srovnává zde slang sportovní střelby a volejbalu. Součástí studie je i slovník volejbalového slangu z roku 1987 čítající kolem 444 výrazů. Rozhodla jsem se porovnat slovní zásobu volejbalistů z roku 1987 a současnou. Nejdříve bylo třeba vytvořit vlastní současný slovník výrazů aktivně používaných dnešními hráči a poté oba slovníky porovnat. Vstupními hypotézami byly větší počet výrazů ve starším slovníku a větší množství synonymních výrazů, významové posuny u značného množství výrazů. Dále vyšší koncentrace přejatých slov v současném slangu, nejčastějším způsobem tvorby výrazů jsou transpoziční postupy a hesla ze staršího slovníku nezaznamenaná v současném jsou pro dnešní mluvčí významově neznámá. Prvé čtyři jmenované hypotézy byly zkoumány porovnáváním obou slovníků a poslední vytvořením dotazníkového šetření.
|
|
|
Lingvistická charakteristika současného komiksu
Hradečný, Aleš ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá komiksem a zejména jeho jazykovou stránkou. V první části představuje komiks jako kulturní fenomén a jeho různé definice, z nichž pak vybere nejlepší možnou. Dále se věnuje stručné historii komiksu a jeho vývoji z různých geografických pohledů. Pozornost je věnována jazyku komiksu a zejména jeho specifika, totiž unikátního vztahu slov a obrazů. Ve druhé části je proveden rozbor dvou komiksových knih od autorky Lucie Lomové, totiž Anča a Pepík z roku 1990 a Na odstřel z roku 2014. Výsledky rozborů jsou porovnány a z nich jsou vyvozeny závěry. Na pozadí rozborů jsou představeny společné znaky komiksového jazyka.
|
|
|
Jan Hus - Edice a jejich vývoj v průběhu staletí
Hrubá, Monika ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá rozborem verbálně vyjádřených symbolů ve dvou dílech Jana Husa: O poznání cesty pravé k spasení (Dcerka) a Knížky o knězi kuchmistrovi. Dcerka vychází z několika rukopisů. Knížky o knězi kuchmistrovi se dochovaly jen v jednom starém tisku. Práce nejdříve čtenáře seznamuje s dobou vzniku děl, s postavou a myšlenkami Jana Husa. Poté se snaží vymezit pojem symbolu. Každé dílo se rozebírá z hlediska obsahu a doby vzniku. Symboly jednotlivých děl rozdělila autorka do několika kategorií. Ve své práci se věnuje symbolice postav, zvířat, částí těla i abstrakt.
|
|
|
Chatová komunikace na Facebooku
Honzáková, Veronika ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Diplomová práce pojednává o komunikaci na sociální síti Facebook. Jejím cílem byla sondáž do chatové komunikace na této nové komunikační platformě. V úvodní části práce jsme se snažili shrnout dosavadní poznatky českých jazykovědců týkající se elektronické komunikace, následně byla zaměřena pozornost na definici internetové komunikace, její klasifikaci, klady a zápory a popis jednotlivých typů počítačové komunikace. Prostor je též věnován sociálním sítím, a to zejména Facebooku, jeho základním funkcím, možným způsobům komunikace zprostředkovaných tímto médiem a specifikům Chatu v porovnání se synchronním webovým chatem. Výzkumná část analyzuje chatovou komunikaci na Facebooku z širšího pohledu komunikační situace a z hlediska struktury textu. Snahou bylo srovnat Chat a bezprostřední mluvený dialog, klasifikovat a interpretovat základní typy chatové komunikace a popsat jejich specifické rysy. Závěr práce je věnován ironii na Facebooku, na základě analýzy byly klasifikovány její jednotlivé druhy a sledováno její tvoření a signalizování. Práce se snažila poukázat zejména na specifika chatové komunikace na Facebooku a její spojitost s mluveným dialogem.
|
|
|
Proměny místních jmen na Praze 6
Fantová, Matylda ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
14. Resumé Bakalářská práce se zabývá názvy ulic a náměstí Prahy 6. V prvních kapitolách je uvedena historie pojmenovávání ulic obecně, a to od roku 1770 do roku 2013. Práce se dále zabývá hlavními důvody přejmenovávání ulic Prahy 6. Těmito příčinami jsou nejčastěji historicko-společenské události a změny rozsahu území Prahy. Stěžejní kapitola práce obsahuje aktuální soupis ulic a náměstí Prahy 6, který je doplněn informacemi o proměnách jednotlivých názvů napříč 20. a 21. stoletím. Celkem 662 ulic a náměstí je v abecedním pořadí rozřazeno podle své příslušnosti k jednotlivým částem obce Prahy 6. Ulice jsou dále roztříděny podle motivace pojmenování do několika kategorií, ve kterých je navíc uvedeno, jakým způsobem názvy vznikly a v jakých pádech se vyskytují. Bylo tak zjištěno, že názvy ulic Prahy 6 jsou povětšinou v nominativním a genitivním tvaru a že nejčastější motivací jejich pojmenování je poloha ulice. Z výzkumu prováděného pomocí dotazníků vyplývá, že nejrozšířenějším neoficiálním názvem užívaným na Praze 6 je Kulaťák (nahrazující úřední název Vítězné náměstí). Bylo nasbíráno i několik desítek dalších lidových pojmenování. Zjištěná lidová etymologie pomohla odhalit další možné příčiny motivace pojmenování ulice Bílá. Přínos práce spočívá zejména v sestavení rejstříku aktuálních názvů ulic a ve...
|
|
|
Jazykový rozbor vybraných památek tzv. Pinvičkova sborníku
Klubalová, Jana ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Práce se zabývá rozborem jazykové stránky skladby o Tandariášovi uveřejněné v Pinvičkově sborníku, který byl sepsán v 2. polovině 15. století Janem Pinvičkou z Domažlic. Pozornost je věnována popisu ortografie a všech jazykových rovin. Hlavními cíli práce je popsat jazykový stav památky a zhodnotit vliv předloh skladby o Tandariášovi na verzi uveřejněnou v Pinvičkově sborníku. Dospěli jsme k závěru, že nelze dokázat, že by byla sledovaná skladba výrazně ovlivněna jazykovým územ 14. století, kdy byla tato látka do češtiny přeložena. Lze ovšem konstatovat, že přestože některé jazykové jevy odpovídají spíše jazykovému úzu staršímu, je možné je vysvětlit i osobním jazykovým stylem autora. Vliv původní německé předlohy je však zřetelný v rovině lexikální ve slovní zásobě díla. Určení díla měšťanstvu a nižším vrstvám je podporováno tendencí jazyka textu k přiblížení se mluvenému jazyku.
|
|
|
Sociolekt matek na babywebech
Kačírková, Pavlína ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociolektem matek na babywebech, jejím cílem bylo tento sociolekt zmapovat a analyzovat jej. Výzkum se soustředil převážně na analýzu lexikální stránky diskusních fór vybraných babywebů. V teoretické části jsme se pokusili o chronologický přehled teorií českých lingvistů na problematiku sociolektů, na pozadí těchto teorií jsme vymezili zkoumaný sociolekt. V úvodu empirické části je zkoumaný sociolekt charakterizován z hlediska prostředí, kolektivu a jeho speciální činnosti. Dále je věnován prostor tematicky rozdělenému výčtu sociolektismů a slovotvorbě. Následuje rozbor specifik zkoumaného sociolektu, kam je zařazena tematika psanosti a mluvenosti, expresivita, zkratky, posuny v gramatických kategoriích a srovnání se sociolektem lékařů. Součástí empirické části je rovněž dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit, zda se vybrané výrazy objevují také mimo internetové prostředí, či zda jsou fixovány pouze na něj. Následuje stěžejní část práce, tedy část slovníková, která obsahuje abecedně uspořádané výrazivo sociolektu matek na babywebech včetně zkratek a některých zdrobnělin, významově je vymezuje a uvádí jejich základní gramatickou charakteristiku.
|
|
|
Lexikální a sémantická specifika právního jazyka
Čížkovská, Anna Marie ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce je popsat právní jazyk, jeho základní jednotky a vztahy, do nichž vstupují. V úvodní kapitole je vymezen právní jazyk obecně, jako disciplína na pomezí lingvistiky a teorie práva. Vedle základních lexikálních jednotek a jejich vztahu k obecnému spisovnému jazyku jsou popsány i základní jednotky právního jazyka - právní normy - z jejichž struktury vyplývají některé základní požadavky kladené na právní jazyk. Vzájemný vztah obecného a právního jazyka je znázorněn pomocí Eulerových kruhů. Závěr kapitoly vymezuje právní jazyk z hlediska funkčních stylů a uvádí jeho stylistické zvláštnosti. První dvě části druhé kapitoly se zaměřují na význam lexikální jednotky, jež jsou posuzovány nejen podle míry autonomie jako autosémantika a synsémantika, nebo motivovanosti slova, ale také podle vzniku, nebo podle toho, zda je tvoří lexikální jednotky jednoslovné nebo víceslovné. Dodržování základních požadavků na právní text, které stanoví Legislativní pravidla vlády, je dokládáno příklady z konkrétních právních předpisů. V dalších podkapitolách je posuzováno dodržování požadavků určitosti, srozumitelnosti a jednoznačnosti v právní terminologii a při užívání cizích slov. Současně jsou uvedeny výjimky, u nichž je naopak žádoucí, aby užité pojmy byly neurčité nebo nejednoznačné. Podkapitola...
|
host ::
RSS.