|
|
Detekce cizích objektů v rentgenových snímcích hrudníku s využitím metod strojového učení
Matoušková, Barbora ; Kolář, Radim (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
Cizí objekty v RTG snímcích hrudníku způsobují komplikace během automatického zpracování snímku. Abychom zabránily chybám, které vznikají právě kvůli těmto cizím objektům, je třeba je nejprve automaticky vyhledat a z následné analýzy je vynechat. Jedná se především o knoflíky, šperky, implantáty, dráty či trubičky. Zároveň nalezení pacemakerů a jiných voperovaných zařízení může pomoct při automatickém zpracování. Cílem této práce bylo navrhnout metodu pro detekci cizích objektů v RTG snímcích hrudníku. Pro tento úkol byla zvolena metoda Faster R-CNN s předtrénovanou sítí ResNet50 pro extrakci příznaků, která byla natrénována na 4 000 snímcích a následně otestována na 1 000 snímcích z veřejně dostupné databáze. Po nalezení optimálních učících parametrů se podařilo natrénovat síť, která dosahuje 75% přesnosti, 77% senzitivity a 76% F1 skóre. Určitá část chyby je ovšem tvořena nejednotnými anotacemi objektů v datech, kdy ne všechny anotované cizí objekty se nachází v oblasti plic, jak je udáno v popisu.
|
|
|
Identifikace typu obratlů z CT dat s využitím metod strojového učení
Matoušková, Barbora ; Kolář, Radim (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
Identifikace typu obratlů pomocí strojového učení je důležitý úkol pro usnadnění práce lékařů. Tento úkol je znesnadněn mnoha faktory. Za prvé se CT snímky páteře obvykle provádí u pacientů s patologiemi jako jsou léze, nádory, kyfóza, lordóza, skolióza či u pacientů s různými implantáty, které způsobují ve snímcích artefakty. Dále jsou si sousední obratle velmi podobné, což také tento úkol komplikuje. Tato práce se zabývá klasifikací již vysegmentovaných obratlů do skupin krční, hrudní a bederní. Pro klasifikaci je využita metoda podpůrných vektorů (SVM) a konvoluční neuronové sítě (CNN) AlexNet a VGG16. Dosažené výsledky jsou v závěru porovnány.
|
|
|
The history of the gerund in English and its structural precursors from a typological viewpoint
Matoušková, Barbora ; Čermák, Jan (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent)
Tato práce se pokouší zmapovat strukturní předchůdce gerundia v angličtině a usouvztažnit vznik gerundia jako gramatické formy a jeho rostoucí užití a funkční zatížení s typologickým vývojem jazyka. Problematické je už samo vymezení gerundia, zejména jeho odlišení od deverbativního substantiva a přítomného participia, tedy forem se stejným sufixem. V této práci je gerundium vymezeno na základě svých syntaktických vlastností (tj. může se pojit s přímým předmětem, s predikátem či doplňkem, připouští modifikaci adverbiem, vykazuje slovesnou rekci a jeho podmět může být v obecném pádě). V některých syntaktických pozicích může nicméně potenciálně stát jak gerundium, tak deverbativní substantivum. Některé další zas připouští jak gerundium, tak participium. V podstatě jde o to, že v dané pozici nemá tvar na -ing žádnou z výše uvedených syntaktických vlastností, které by jej jednoznačně určily jako gerundium. Příklady, v nichž nelze rozhodnout, zda se jedná o gerundium, či deverbativní substantivum jsou zahrnuty do kategorie gerundium/substantivum [G/N]. Případy, kdy nelze rozhodnout, zda jde o gerundium, či přítomné participium, rovněž tvoří zvláštní kategorii gerundium/participium [G/PART]. Původním záměrem bylo založit analýzu na čtyřech historických překladech Boethiovy Filosofie utěšitelky. Staroanglický...
|
|
| |
|
| |
|
|
Detekce cizích objektů v rentgenových snímcích hrudníku s využitím metod strojového učení
Matoušková, Barbora ; Kolář, Radim (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
Cizí objekty v RTG snímcích hrudníku způsobují komplikace během automatického zpracování snímku. Abychom zabránily chybám, které vznikají právě kvůli těmto cizím objektům, je třeba je nejprve automaticky vyhledat a z následné analýzy je vynechat. Jedná se především o knoflíky, šperky, implantáty, dráty či trubičky. Zároveň nalezení pacemakerů a jiných voperovaných zařízení může pomoct při automatickém zpracování. Cílem této práce bylo navrhnout metodu pro detekci cizích objektů v RTG snímcích hrudníku. Pro tento úkol byla zvolena metoda Faster R-CNN s předtrénovanou sítí ResNet50 pro extrakci příznaků, která byla natrénována na 4 000 snímcích a následně otestována na 1 000 snímcích z veřejně dostupné databáze. Po nalezení optimálních učících parametrů se podařilo natrénovat síť, která dosahuje 75% přesnosti, 77% senzitivity a 76% F1 skóre. Určitá část chyby je ovšem tvořena nejednotnými anotacemi objektů v datech, kdy ne všechny anotované cizí objekty se nachází v oblasti plic, jak je udáno v popisu.
|
|
|
Didaktické hry ve výuce geografie
Matoušková, Barbora ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá využitím didaktických her v zeměpisu na českých školách. Jejím hlavním cílem bylo nalézt tzv. příklady dobré praxe na školách formou dotazníkového šetření. V úvodu práce je uvedena krátká rešerše literatury a vymezení pojmu didaktická hra dle různých autorů. Hlavní výzkumnou metodou byl elektronický dotazník. Osloveno bylo celkem 72 fakultních škol Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výzkumu se nakonec zúčastnilo 30 učitelů ze základních a středních škol. Dotazník byl členěn na čtyři části, v první části byl zjišťován obecný názor pedagogů na vymezení pojmu didaktická hra. Následující oddíl otázek byl zaměřen na učitele, kteří didaktické hry využívají; v jaké míře hry využívají, v jakých tématech geografie, dále konkrétní příklady her a jejich hodnocení. Třetí oddíl otázek byl určený pro pedagogy, kteří hry nevyužívají a zjišťoval důvody, které jim ve využití her brání. Poslední oddíl otázek se věnoval sociodemografickým charakteristikám výzkumného vzorku. Práce obsahuje vlastní analýzu a interpretaci dotazníkového šetření, včetně grafických výstupů. Výsledky byly dle charakteru otázek zpracovány kvalitativně i kvantitativně. Práce dále obsahuje sborník zeměpisných her, který vychází z výsledků provedeného šetření. Obsahuje celkem 16 didaktických her, včetně...
|
|
|
Identifikace typu obratlů z CT dat s využitím metod strojového učení
Matoušková, Barbora ; Kolář, Radim (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
Identifikace typu obratlů pomocí strojového učení je důležitý úkol pro usnadnění práce lékařů. Tento úkol je znesnadněn mnoha faktory. Za prvé se CT snímky páteře obvykle provádí u pacientů s patologiemi jako jsou léze, nádory, kyfóza, lordóza, skolióza či u pacientů s různými implantáty, které způsobují ve snímcích artefakty. Dále jsou si sousední obratle velmi podobné, což také tento úkol komplikuje. Tato práce se zabývá klasifikací již vysegmentovaných obratlů do skupin krční, hrudní a bederní. Pro klasifikaci je využita metoda podpůrných vektorů (SVM) a konvoluční neuronové sítě (CNN) AlexNet a VGG16. Dosažené výsledky jsou v závěru porovnány.
|
|
|
Vliv teploty na životní cyklus zygomycetů
Matoušková, Barbora ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Tato práce pojednává o významu zygomycetů, jejich aktuálním postavení v systému hub a především o jejich ekologických nárocích. Práce shrnuje vliv teploty na životní cyklus, tj. především na růst, rozmnožování a produkci metabolitů. Zaměřuje se především na psychrofilní a termofilní druhy a popisuje mechanismy adaptace na nepříznivé podmínky. Pro výzkum vlivu teploty jsou zygomycety mimořádně vhodnými modelovými organismy, např. v řádu Mucorales nacházíme příbuzné zástupce rostoucí v diametrálně odlišných prostředích. Mezi mechanismy adaptace k extrémním teplotám u zygomycetů převládá produkce trehalózy, dále změna stupně nasycenosti membránových fosfolipidů a produkce látek stabilizujících membránu - sterolů, glykolipidů a cukerných alkoholů. Klíčová slova: teplota, růst, rozmnožování, životní cyklus, stanoviště, extrémofilové, Mucoromycotina, Mortierellomycotina
|
|
|
Kvalita edukace těhotných žen v oblasti stravování během gravidity a návrh na její zlepšení
Matoušková, Barbora ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice stravování žen během těhotenství. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část shrnuje výživová doporučení pro těhotné ženy. Praktická část je rozdělena na část výzkumnou a edukační. Ve výzkumné části jsou vyhodnoceny výsledky dotazníkového šetření, které poukázalo na jisté nedostatky ve znalostech respondentek. Také bylo zjištěno, že respondentky nejsou spokojeny s informacemi o výživě, kterých se jim dostává od zdravotnického personálu, a proto využívají i jiné informační zdroje. I pro ženy s vyšším stupněm vzdělání je ale problematické informacím z různých zdrojů porozumět. Proto byl v edukační části práce zpracován jednoduchý a přehledný materiál, který by ženám usnadnil orientaci v problematice stravování během těhotenství a upozornil na rizikové faktory. Materiál je určen pro ženy bez speciálních dietních opatření a při jeho tvorbě byly použity poznatky z teoretické části práce. KLÍČOVÁ SLOVA výživa, těhotenství, jídelníček, plod, edukace
|
host ::
RSS.