|
|
Living history
Bradáčová, Iveta ; Edith, Jeřábková (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se věnuji tématu Living history. Pojem living history je terminus technicus používaný sociology, kteří takto pojmenovávají skupinu lidí, která se stylizuje do minulosti. Téma Living history mě velmi zajímá z hlediska prolnutí času minulosti s přítomností - na stejném místě ve stejnou dobu se odehrává něco, co má připomínat událost, která proběhla před mnoha lety. Avšak tyto reenactmenty nemohou být přesnou kopií či rekonstrukcí dávné události. Jedná se vždy o přítomný okamžik a osobní prožitek zúčastněných. Proto o nich nemůžeme říci, že si na bojovníky jen hrají, neboť oni tím opravdu žijí a myslí to vážně. Lidé, kteří se těchto shromáždění účastní, v podstatě zpřítomňují již neexistující nebo mrtvé lidi. Jsou ,,zastaveni“ v minulosti a romanticko-sentimentálním způsobem opět prožívají dávnou událost. Pro moji práci jsem si vybrala bitvu u Lipan, která proběhla v období gotickém, v roce 1434. Nevybrala jsem si však bitvu u Lipan jako takovou, ale fotky z jejího reenactmentu z roku 2014. Na internetu (rajce.net) jsem si vyhledala alba s fotografiemi této události z 31. května 2014. Fotky pořídil patrně někdo, kdo byl členem této komunity, protože fotografie působily osobně a zachycovaly účastníky v jejich bezprostřední blízkosti a v jejich soukromí, například v dobovém stanu při večeři s ostatními účastníky. Z tohoto důvodu jsem nevycházela z vlastních fotografií, protože jako pouhý nezúčastněný divák bych se k nim nedostala tak blízko. Po prohlédnutí fotografií z reenactmentu bitvy a po navštívení Maroldova panoramatu jsem se nadchla pro malování samotné bitvy. Udělala jsem mnoho maleb na stěně i na papíře, ale časem mě pouhé přemalovávání bitvy z fotografie přestalo zajímat. Uvědomila jsem si, že v podstatě maluji nic neříkající postavy v kostýmech a místo na jejich výrazy, se soustředím více na anatomickou přesnost jejich těl. Po tomto zjištění jsem už věděla, že takovým způsobem nemůžu v malbě dále pokračovat a že je nutné změnit svůj přístup. Vrátila jsem se tedy k detailnějšímu prohlížení fotografií a zkoumala jsem, co mě na nich opravdu nejvíce zajímá. Už během malby jsem postupně přicházela na to, že mě velmi baví malovat obličeje ,,válečníků“ a zachycovat psychologii, která se ukrývá v jejich tvářích. Během zkoumání fotografií jsem si všimla, že lidé na nich zachycení mají útrpné výrazy podobající se výrazům lidí ze starých gotických obrazů. Lidé jsou většinou oblečeni do prostého, dobového oblečení, které si sami vyrábí, jedí skromný pokrm a tváří se jako mučedníci doufající v naději. Opuštění svazující malby podle fotografie bylo pro mne velmi osvobozující ,neboť jsem konečně začala malovat to, co na fotografiích vidět nebylo, ale já cítila, že to tam je ukryté. Uvědomila jsem si, že co mi na mém tématu přijde nejzajímavější jsou dnešní lidé, kteří svými životy, svým jednáním a trpitelskými výrazy zpřítomňují skutečné mrtvé válečníky, kteří padli v bitvě u Lipan v roce 1434. Je to minulost zachycená v jejich přítomných obličejích. A to mi přijde neuvěřitelně zajímavé. Po tomto uvědomění jsem nabyla přesvědčení, že k tomu, abych se co nejlépe přiblížila ke své fascinaci, stačí namalovat jen obličej s přítomnýma očima, a s osobitým výrazem. Už nepotřebuji malovat celé výjevy z bitvy. Obrazy jsem namalovala akvarelem, abych malbou podpořila lehkost a jemnost portrétů. Velikost portrétů na papíře se odvíjí od mých fyzických dispozic, portréty jsou zhruba tak velké, jako moje postava.
|
|
| |
|
|
Tíseň
Lienerová, Lucie ; Kesner,, Ladislav (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je série maleb s názvem „Tíseň“, která je provedena na plátně technikou tempery. Možná překvapivě zrealizované obrazy nesměřují k nějakému zobrazení tísně, ale jsou možným východiskem z tísnivých dojmů a kompozic přítomných v mé dosavadní malířské tvorbě. Dominujícím motivem v obrazech je kůň a ústředním tématem děl je kontakt s koňmi a jeho emocionální a citový dopad na člověka. Smyslem práce je zachycení vlastních pocitů vážících se na trávení času s koňmi a jejich věrohodné přenesení na malířské plátno.
|
|
|
Fenomén prázdné galerie
Brožka, Petr ; Rozbořil, Blahoslav (oponent) ; Ingerle, Petr (oponent) ; Bartlová,, Milena (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Text řeší otázky týkající se vystavování prázdné galerie. Problém prázdna je nahlížen prismatem teorie výtvarného umění, sémiotiky a fenomenologie, resp. hermeneutiky. Text se vztahuje k diskurzům teorii výtvarného umění vzdálenějším a pokouší se definovat podstatu a obecnější zákonitosti vystavení prázdna v galerii. Dizertační práce předkládá tezi o prostém prázdnu jako uměleckém díle a pokouší se zkonstruovat logicko-sémantickou tezi o specifické formě prázdna v galerii, která generuje umění ze své podstaty. V neposlední řadě text znovu otevírá obecné problémy konceptuálního umění a snaží se nabídnout širší čtenářské obci srozumitelný výklad možností jeho aplikace.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Bezpečná místa
Šavarová, Veronika ; Pospiszyl, Tomáš (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je především vztah člověka k prostoru, jež je protkán jistým druhem nostalgie a potřebou vracení se do období autorčina raného dětství. Práce se identifikuje s množstvím přístupů několika uměleckých směrů probíhajících v 1. polovině 20. století, jako např. surrealismus, expresionismus, symbolismus aj. Tyto přístupy se v autorčině práci střetávají a tvoří tak směs vlivů projevující se společně s osobní rovinou ve výsledné práci. Cílem bakalářské práce má být co nejupřímnější a nejvěrohodnější zpřítomnění zobrazovaného místa. Hotové dílo má v divákovi vzbuzovat intenzivní a rozporuplné pocity. Techniku malby shledává autorka jako nejvhodnější médium pro zprostředkování daného tématu.
|
|
|
Návrat z budoucnosti
Langová, Michaela ; Pospiszyl, Tomáš (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Základním kamenem je obecné zobrazování budoucnosti jako světa, který je výrazně odlišný od našeho. Tuto představu o budoucnosti nemůžeme naplnit díky svázání s přítomností. Vnitřní inspirací jsou předměty s nejasnou funkcí vyskytující se v science fiction (Vesmírná odysea a příběhy A. C. Clarka či kultovní Piknik u cesty). Formálně jsou objekty inspirovány různými předměty ze světa scifi (kryptonit, dopravní stroje mimozemšťanů z novější verze Války světů, série Star Treku a jejich transportery apod.). Na tomto pozadí vytvářím objekty minimalistických tvarů s drobnými náznaky funkcí jako svědectví cestovatele do budoucnosti. Základním materiálem je průhledný silikon a LED diody.
|
|
| |
host ::
RSS.