|
|
Traumatický stres, disociace a schizofrenie: psychopatologické a psychofyziologické charakteristiky
Gláslová, Kateřina ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Kukleta, Miloslav (oponent) ; Kostroň, Lubomír (oponent)
Disociativní stavy byly poprvé systematicky popsány a definovány Pierrem Janetem na konci devatenáctého století. Janet definoval disociaci jako duševní stav, způsobený traumatickým nebo stresujícím zážitkem, který je oddělen od vědomí, neboť nezapadá do existujících kognitivních schémat. Disociace se na psychické úrovni projevuje jako výpadky paměti, tříštění sebeuvědomění a zážitků, rozdělení emocionálních nebo kognitivních aspektů zážitků, otupění dojmů, psychologický únik od nepříjemných podnětů, stavy podobné transu, zvýšená ovlivnitelnost a větší hypnabilita. Tytéž aspekty kognitivní patologie byly zdůrazněny také v Bleulerově pojetí schizofrenie, úzce spřízněném s Janetovým konceptem disociace. Bleuler rovněž chápal schizofrenní poruchy jako důsledek rozštěpení. Duševní stav, který disociaci způsobuje, nejčastěji představuje vystavení traumatu v dětství, jako následek fyzického či psychického týrání. Častou příčinou disociativních příznaků jsou také další traumatické zážitky jako nehody, přírodní katastrofy, hromadná neštěstí, ztráta blízké osoby, mučení apod.
|
|
|
Specifika manažerské komunikace v interkulturním prostředí
Srncová, Jaroslava ; Janoušek, Jaromír (vedoucí práce) ; Rymeš, Milan (oponent) ; Kostroň, Lubomír (oponent)
O c"'eské republice se říkává, že leží v srdci Evropy. Je historicky, kulturně i hospodářsky spjata se všemi svými sousedy, tedy i německými. Díky poučení z minulosti víme, že dobrá spolupráce se může dařit pouze v případě, kdy sousedé jsou také přáteli. Vzájemné vztahy se v posledních letech velmi dobře rozvíjí, od 1. května 2004 patří obě země. česká i německá, společně do Evropské unie. Tato skutečnost napomohla Čechům i Němcúm k novým šancím nejen v ekonomické, ale i mezilidské oblasti. Samotná Česká republika procházela v posledních letech významnými sociálními, společenskými i hospodářskými změnami. Díky Evropské unii je jejich součástí i vzájemné poznávání, prorůstání kultur i lidského potenciálu. Naším cílem bylo předložit psychologickou práci, která zkoumá jeden z aktuálních jevů: nespokojenost pracovníkú multikulturních firem s oblastí motivace, interkulturní komunikace i zpúsobcm manažerského řízení firmy. V roli pracovního psychologa se v každodenní praxi s problémovými oblastmi setkávám stále, zejména zabývám-li se při provádění personálního auditu otázkami firemní kultury. U řídících pracovníkú se nespokojenost objevuje jako stížnosti na nízkou efektivitu podřízených - zejména v přijímání návrhú a informací, na nevyhovující vzájemnou komunikaci, nízkou motivaci k samotné činnosti, malou chuť...
|
|
| |
host ::
RSS.