|
|
Strategic Narratives in Sino-European Relations
Webrová, Nina ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je analyzovat prezentaci strategických narativů různých institucí Evropské unie (EU) vůči Čínské lidové republice (ČLR) se zvláštním zaměřením na vývoj v letech 2012 až 2022. Jádrem výzkumu byla analýza strategických a zahraničněpolitických dokumentů EU týkajících se Číny. Cílem je nejen identifikovat různé strategické narativy EU vůči ČLR, ale také analyzovat, jak tyto narativy předpokládají strategickou angažovanost EU a Číny, jak se vyvíjejí v čase, jak se liší mezi jednotlivými institucemi a jaká je dynamika různých narativů v rámci institucí EU. První část práce uvádí kontext současných čínských a evropských narativů a vysvětluje použitý teoretický a metodologický rámec. Druhou (hlavní) částí práce je analýza politických usnesení EU týkajících se Číny. Klíčovým zjištěním je, že mezi narativy používanými různými institucemi EU existují nesrovnalosti a někdy i rozpory a že neexistuje jednotná vize strategické angažovanosti EU a Číny. Vývoj jednotlivých narativů v průběhu času byl také velmi odlišný. Tato nejednotnost brání snahám EU prezentovat koherentní strategický přístup vůči Číně. To následně může oslabit schopnost EU účinně vyjednávat s ČLR jak v bilaterálním, tak v multilaterálním prostředí. Jinými slovy, vzestup Číny a její rostoucí diskurzivní síla vyžadují, aby EU...
|
|
|
Proces přijetí Vietnamu do ASEAN
Doležal, Vít ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
1 Abstrakt Práce se bude zabývat tématem přijetí Vietnamu do Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), které proběhlo v roce 1995. Téma práce bylo vybráno především proto, že vzhledem k minulosti Vietnamu a důvodům vzniku organizace šlo svým způsobem o zvláštní paradox. Nabízí se tak otázka, co stálo za rozhodnutím tehdejších členů ASEAN Vietnam do společenství přijmout? Mohla to být vzájemná ekonomická výhodnost, či řešení společných bezpečnostních rizik? Nebo mohly za změnou názoru členů stát nějaké společenské či kulturní záležitosti? Na tyto otázky práce hledá odpovědi s pomocí vybraných teorií v mezinárodních vztazích formou chronologicko-deskriptivní analýzy knižních zdrojů, článků v periodikách, legislativních dokumentů organizace, či internetových zdrojů spojených s tématikou. V úvodní části práce popisuje vznik, důvody vzniku a mechanismy fungování ASEAN a organizační strukturu tohoto asijského sdružení. Dále stručně přibližuje tři vybrané teorie mezinárodních vztahů, s jejichž pomocí jsou ve finální výzkumné části zkoumány možné důvody jednotlivých členských států pro i proti přijetí Vietnamu do organizace. Zároveň tím práce prověřuje, zda je pro tento případ vhodné těchto teorií použít. Výsledek práce by mohl poskytnout odpověď na stejné otázky v případě přijetí dalších členů, kterými byly...
|
|
|
Ekonomická a veřejná diplomacie Číny a Taiwanu v zemích Střední Ameriky
Jabůrek, Štěpán ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá tématem čínsko-taiwanského diplomatického soupeření ve Střední Americe. Konkrétně se soustředí na 4 státy, Honduras, Nikaraguu, Panamu a Salvador, které mezi lety 2017-2023 opustily diplomatické vztahy s Taiwanem a místo toho nově uznaly Čínu. Práce se snaží zjistit, zda důvody pro tyto diplomatické změny byly čistě ekonomické v podobě čínské dolarové diplomacie, nebo zda roli hrály i neekonomické motivace. Analytická sekce práce se skládá ze čtyř případových studií, ve kterých jsou zkoumány relevantní motivace. Autor dochází k závěru, že ekonomické motivace hrály roli (často klíčovou) ve všech zkoumaných případech. Zároveň ale bylo možné ve všech případech detekovat alespoň jednu další neekonomickou motivaci, která změnu ovlivnila. Konkrétně byly ve všech případech zjištěny mocenské motivace spojené se strategickými ambicemi v regionu a snahou limitovat vliv USA. Ve dvou případech byly detekovány také ideologické motivace, v podobě spřízněnosti domácí vlády s Komunistickou stranou Číny. V dalších dvou případech byly pozorovány vnitropolitické motivace, spojené s volbami.
|
|
| |
|
|
Neither Peace Nor War: China's Grey Zone Coercion in the South China Sea
Ha, Thang Nam ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Kaczmarski, Marcin (oponent) ; Schlotti, Jivanta (oponent)
Chinese 'assertiveness' has become a catchphrase in policy and academic discussions regarding the Asia-Pacific security and China's foreign policy more specifically. In the South China Sea, an increase in China's assertive actions to realise its expansionist territorial and maritime claims has led to speculation about the ultimate outbreak of war in the region. This would have tremendous implications for global peace and stability in the long run. A broad reference to 'assertive actions', however, fails to capture the subtlety of actual developments on the ground where China has gradually and ambiguously altered the status quo in the South China Sea at regional actors' policy paralysis. It is, therefore, important to delve beyond the descriptive label and investigate the mechanisms and strategic calculations of China's activities. More research rigour is needed to discern whether these activities belong to a sustained and systemised plan in China's dispute strategy. This dissertation examines China's maritime assertiveness through the lens of grey-zone coercion. It seeks to understand how and why China employs grey-zone coercion to defend and advance its claims in the South China Sea disputes. The questions at stake are manifold: what Chinese grey-zone coercion entails, why it uses grey-zone...
|
|
|
Non-Western Approaches to Statehood
Karmazin, Aleš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Pšeja, Pavel (oponent) ; Ogden, Chris (oponent)
Tato dizertace se věnuje variacím suverenity v mezinárodním řádu s pomocí analýzy toho, jak je obecný model suverenity lokalizován v politické praxi dvou významných nezápadních mocností - Číny a Indie. V práci argumentuji, že jejich suverenita by měla být chápána jako likvidní, přestože jsou tyto státy často považovány za zastánce "konzervativní", "absolutní" či "vestfálské" suverenity. Empirické jádro se zabývá čínským přístupem k Hongkongu a Tchaj- wanu a indickým přístupem k Bhútánu a Kašmíru. Na základě teoretického pluralismu a eklekticismu vytvářím teoretický a analytický rámec, který objasňuje utváření suverenity Číny a Indie, ale který má také potenciál pro širší aplikaci. Tento rámec je nastaven k zachycení fluidnosti suverenity. Rámec je založen na debatě mezi C. Schmittem a H. Kelsenem a doplněn o perspektivu škálování (odvozena ze socioekonomické geografie) a temporální polohování (inspirována debatami v mezinárodních vztazích o významu času). V práci předkládám tři hlavní argumenty. Zaprvé, ukazuji, že oba analyzované státy simultánně zastávají dva rozdílné módy suverenity. Zadruhé, dokládám, jak jednoduše suverenita může koexistovat s různými heteronomními logikami, prvky a praktikami. Zatřetí, argumentuji, že bychom měli opustit vnímání suverenity založené na jednoznačné distinkci...
|
|
|
Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line
Hofmanová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Bakalářská práce "Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line" se zabývá čínskou linií nazvanou U-shaped line v Jihočínském moři. Práce si předkládá za cíl představit rozdíly v uchopení právní problematiky mezi čínskými akademiky a jejich zahraničními kolegy ohledně U-shaped line, nároky jednotlivých aktérů v Jihočínském moři a jejich odlišnost od čínských nároků a soulad čínské U-shaped line s mezinárodním právem. Pro komplexní pochopení problematiky se první část práce věnuje historickým vývojem této linie a významu Jihočínského moře. Vysvětleny jsou také právní koncepty a smlouvy, které jsou spjaty s daným konfliktem. Jmenovitě se jedná o mezinárodní právo, mezinárodní námořní právo, Note verbale, Declaration on the South China Sea, Treaty of Amity and Cooperation in Southeast Asia, Island of Palmas a Mezinárodní soudní dvůr. Důraz je věnován právním aspektům a vývoji této linie.
|
|
|
Svoboda moří a bezpečnost plavby v Jihočínském moři
Horvátová, Karolína ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářské práce nabízí zhodnocení významových faktorů oblasti Jihočínského moře pro důležité aktéry mezinárodních vztahů - USA a Čínu. Na základě podaného historického rámce a popisu základních atributů mezinárodního mořského práva identifikuje dlouhodobý historický význam této oblasti a dává základní podněty k současným politickým výzvám. Práce dokumentuje důležité změny v zahraniční orientaci obou států od 80. let 20. století až po poměrně nedávnou historii, končící druhým volebním obdobím amerického prezidenta Baracka Obamy, v roce 2017. Na základě neorealistického přístupu k mezinárodním vztahů popisuje hlavní principy v americko-čínských vztazích v oblasti Jihočínského moře, které mají bezpečnostně-ekonomický charakter. Pro hlubší analýzu a lepší identifikaci významových faktorů oblasti přidává v metodologickém rámci také koncepty "rising power" a "soft power" Josepha Nyeho. Díky nim odhaluje další vrstvy významové analýzy této oblasti pro Čínu a USA založené na politicko-ideologických, případně kulturně-sociálních faktorech. Výstupy práce mohou být použity v dalším výzkumu této oblasti i případných sino-americkým vztahům.
|
|
|
Zahraniční politika Jižní Koreje ve vztahu k Číně a USA
Tunysová, Andrea ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
1 Anotace Práce zkoumá zahraniční politiku Jižní Koreje ve vztahu k Číně a USA během prezidentských období Lee Myung-baka a Park Geun-hye z pohledu behaviorálního modelu konceptu střední mocnosti. Část práce se věnuje představení konceptu střední mocnosti a její zahraniční politiky a umožňuje náhled do vývoje postavení Jižní Koreje jako střední mocnosti. Analýza vztahů Jižní Koreje s oběma partnery je vložena do kontextu bezpečnostního a ekonomického soupeření USA a Číny a věnuje se i otázce diplomatického řešení sporů. Jejím cílem je v tomto chování identifikovat prvky politiky střední mocnosti. Tímto se práce snaží reflektovat určitou vazbu mezi normativním a strategickým jednáním a zároveň se zabývá tím, jak soupeření Číny a USA ovlivňuje jihokorejskou zahraniční politiku vůči oběma zemím a jak se mění postoj administrativy Jižní Koreje v letech 2008-2017.
|
|
|
Indonesia: Hotbed for Terrorist Activities?
Lim, Selynn Yan Ting ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Selynn Yan Ting Lim Abstract The thesis endeavours to use the concept of relative deprivation to explain and account for the reasons behind the various manifestations of political and religious tension in Indonesia. From the most recent series of bombings in Surabaya in 2018, to the conflicts in the Maluku Islands back in 1999, it is undeniable that Indonesia is not immune to extremist activities or religious- political conflicts. The involvement of Political Entrepreneurs (PEs), such as giving a frame to people's perceived grievances, drive sentiments of being deprived in relative to other groups. Such feelings are especially made salient with the influence of social media. At the same time, the Indonesian government's advocacy of the wasatiyyah concept, which means middle-path Islam, appears to be its most effective tool in countering the trend of extremism in the society. However, such an interpretation of Islam is potentially at odds with the "right" form of Islam as practiced by the Muslims in Saudi Arabia. Faced with increasing pressure from Islamic hardliners in the society, the Indonesian state ideology - Pancasila - is under much threat as people are gradually becoming disillusioned with it.
|
host ::
RSS.