Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 79 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Validace HPLC metody stanovení čistoty sofosbuviru a její převod na UPLC systém
Vymyslický, Filip ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce byla validace HPLC metody na stanovení čistoty sofosbuviru a její následný převod na UPLC systém. Do plánu validace byly zahrnuty tyto parametry: test způsobilosti systému, robustnost, přesnost, linearita, výtěžnost, mez detekce a mez stanovitelnosti. Robustnost byla testována za pomoci přístupu design of experiments. Po provedení validace byl proveden převod metody z HPLC systému na UPLC systém. Převoditelnost byla ověřena randomizačním testem, který byl vyhodnocen statistickými metodami a to párovým T-testem a korelační analýzou.
Vliv aniontů základního elektrolytu na markery elektroosmotického toku v kapilární elektroforéze
Čokrtová, Kateřina ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Mobilita elektroosmotického toku je v kapilární elektroforéze důležitou veličinou, protože její hodnota je potřebná pro stanovení efektivní elektroforetické mobility analytů. Ta se používá při elektroforetickém stanovení fyzikálně-chemických konstant, jako jsou disociační konstanta nebo konstanta stability komplexů, kromě toho je však důležitá i v analytické chemii, neboť na hodnotě efektivní mobility je založena identifikace analytů. Nejčastějším způsobem měření elektroosmotického toku je přídavek neutrální látky do vzorku. I neutrální látka však může získat elektroforetickou mobilitu díky interakcím se složkami základního elektrolytu. Tím může dojít k nepřesnému stanovení hodnoty rychlosti elektroosmotického toku. Cílem práce bylo proměřit mobilitu několika běžně i méně používaných markerů v základním elektrolytu obsahujícím různé anionty a nalézt vhodné kombinace marker - anion, při kterých nedochází k velkým chybám v měření. Proměřena byla relativní mobilita osmi markerů v čistém základním elektrolytu a v základním elektrolytu obsahujícím sůl zkoumaného aniontu - chlorid sodný, chloristan sodný či síran sodný. Relativní mobilita byla vždy vztažena k mobilitě thiomočoviny. Jako základní elektrolyt byl použit acetátový pufr. Zkoumanými markery byly: formamid, N-methylformamid,...
Optimization of electrophoretic determination of protamine and insulin
Molnárová, Katarína ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hraníček, Jakub (oponent)
Táto práca sa venuje optimalizácií stanoveniu protamínu a inzulínu pomocou kapilárnej zónovej elektroforézy. Počas experimentov sa optimalizovalo zloženie základného elektrolytu, jeho pH a spôsob dávkovania. Postupne sa vyskúšala kyselina citrónová v rozsahu koncentrácie 80 až 240 mmol l-1 a kyselina chlóroctová v rozsahu 50 mmol l-1 až 150 mmol l-1 . Optimalizovaná metóda používa kremennú kapiláru s vnútorným priemerom 50 μm. Celková dĺžka kapiláry je 50,0 cm, efektívna dĺžka je 8,5 cm. Dávkovanie vzorky prebieha na krátkom konci kapiláry. Základným elektrolytom je 100 mmol l-1 kyselina chlóroctová. Separácia prebieha pri napätí 20 kV. Vzorka je dávkovaná hydrodynamicky tlakom 5 kPa na 3 s. Detekcia prebieha pri vlnovej dĺžke 200 nm. Metódou je možné stanoviť protamín a inzulín v rozsahu koncentrácií 4 μg ml-1 až 300 μg ml-1 a 5 μg ml-1 až 300 μg ml-1 . Medza detekcie pre protamín je 1 μg ml-1 a pre inzulín 2 μg ml-1 . Opakovateľnosti plôch píkov a migračných časov s hydrodynamickým dávkovaním pre koncentrácie 30 μg ml-1 a 200 μg ml-1 vykazujú hodnoty relatívnych smerodajných odchýlok neprevyšujúce 6 % z čoho plynie, že optimalizovaná metóda vykazuje uspokojivú opakovateľnosť. Počas elektrokinetického dávkovania sa použilo napätie 5 kV po dobu 5 s. Elektrokinetické dávkovanie je menej presné, ale...
Stanovení nadroparinu v injekčním roztoku Fraxiparine technikami průtokové analýzy
Miklošinová, Aneta ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Křížek, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením nadroparinu technikou sekvenční injekční analýzy (SIA) a průtokové injekční analýzy (FIA) s využitím fluorimetrické a spektrofotometrické detekce. Princip stanovení je založen na interakci nadroparinu s fenothiazinovým barvivem. Z fenothiazinových barviv byla použita methylenová modř. Stanovení probíhala na vlastní sestavené FIA aparatuře a na komerčním přístroji pro SIA. Optimální podmínky pro SIA byly: koncentrace barviva 6 ∙ 10-5 mol dm-3 , dávkované objemy barviva a vzorku 100 µl; průtoková rychlost 1,5 ml min-1 , pro FIA: koncentrace barviva 3 ∙10-5 mol dm-3 ; průtoková rychlost 2 ml ∙ min-1 ; dávkovaný objem vzorku 100 µl, pro fluorimetrickou detekci bylo napětí detektoru nastaveno na 1000 V, Emise byla měřena s krokem 2 nm a excitační vlnová délka byla nastavena na 621 nm. Pro spektrofotometrickou detekci byla absorbance odečtena při vlnové délce absorpčního maxima. Opakovatelnost měření se pohybovala v rozmezí 2,01 - 2,85 %. Mez detekce u FIA byla 0,05 - 0,09 IU ml-1 a u SIA byly zjištěny meze detekce v rozmezí 0,25 - 1,63 IU ml-1 , meze stanovitelnosti v rozmezí 0,83 - 5,44 IU ml-1 a lineární rozsah od 0,5 - 20 IU ml-1 . Hodnoty bylo možné korigovat pomocí změny koncentrace a dávkovaného objemu fenothiazinového barviva.
Study of interaction between protamine and heparin and its applicability in capillary electrophoresis
Martínková, Eva ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Heparin je kyselá směs sulfatovaných polysacharidů (glykosaminglykanů) s velkou hustotou záporného náboje nacházející se přirozeně v lidském organismu. Díky své schopnosti vázat se na antithrombin III a tím urychlovat inhibici thrombinu má silné antikoagulační účinky, čehož se hojně využívá v klinické praxi při operacích, emboliích či infarktu myokardu. Protamin je naopak směs malých bazických peptidů využívaná jako antidotum při předávkování heparinem. To je možné díky elektrostatické interakci kladně nabitého protaminu se záporně nabitým heparinem. Této interakce se též využívá pro stanovení heparinu v plazmě či krvi pomocí afinitních metod. V rámci práce bylo zjištěno, že pokud jsou protamin s heparinem smíchány v jedné vialce, tvoří komplex, jehož výsledný náboj je dán vzájemným poměrem koncentrací protaminu a heparinu. Naopak v případě, že se protamin dávkuje jako vzorek a heparin je přidán do základního elektrolytu jako ligand vázající protein, je možné z úbytku plochy píku protaminu stanovit koncentraci heparinu. Kvůli složitosti interakce protaminu s heparinem byl pro zvýšení opakovatelnosti měření použit tetraarginin jako protaminu strukturně blízký model. Byla optimalizována metoda, která využívá 20 mM, resp. 60 mM kyselinu fosforečnou jako základní elektrolyt, roztok tetraargininu o...
Studium komplexace vortioxetinu cyklodextriny a jeho stanovení kapilární elektroforézou
Počtová, Žofie ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
V této práci je zkoumáno, zda tvoří aktivní látka vortioxetin supramolekulární komplex s nativními cyklodextriny (α, β, γ) a je zjišťováno, jakou hodnotu má konstanta stability vznikajícího komplexu. V úvahu je brána stechiometrie interakce cyklodextrinu s vortioxetinem 1:1 a 2:1. Výsledky naznačují, že u všech použitých cyklodextrinů je vhodnější uvažovat stechiometrický poměr cyklodextrinu k vortioxetinu 1:1 a že nejstabilnější komplex tvoří vortioxetin s β-cyklodextrinem. Dále je vyvinuta metoda stanovení vortioxetinu v tabletě s použitím kapilární elektroforézy v nevodném prostředí. Je ověřena preciznost, přesnost a robustnost metody a jsou určeny hodnoty meze detekce a meze kvantifikace. Jelikož je separace v kapilární elektroforéze založena na jiném principu než v HPLC, může tato metoda posloužit k ověření výsledků získaných na HPLC. Je zkoumána stabilita vortioxetinu za podmínek zvýšené teploty a vlhkosti ve formě prášku samotného vortioxetinu a vortioxetinu s excipienty.
Stanovení protaminů kapilární zónovou elektroforézou
Malý, Michal ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem a optimalizací metody pro separaci a detekci protaminů s využitím ka- pilární zónové elektroforézy. Vyvinutá metoda používá křemennou kapiláru o vnitřním průměru 50 µm a efektivní délce 41,5 cm. Separace probíhá při napětí 30 kV. Pracovním elektrolytem je vodný roztok ky- seliny fosforečné o koncentraci 45 mmol dm−3 . Analyt je detekován spektrofotometricky při vlnové délce 200 nm. Vzorek je dávkován hydrodynamicky. Metodou je možné stanovit protaminy v rozsahu koncent- rací 11 µg ml−1 až 1000 µg ml−1 , mez detekce je 4 µg ml−1 . Praktická použitelnost metody byla ověřena na reálném vzorku injekce NPH insulinu. Pro dostatečně citlivou detekci protaminů v NPH insulinu je nutné vzorek připravit v dostatečně kyselém prostředí. Pro účely této práce byl vzorek okyselen přídavkem roztoku pracovního elektrolytu tak, aby jeho koncentrace ve výsledném roztoku vzorku byla 18 mmol dm−3 . Hlavní výhodou metody je vysoká rychlost, migrační čas analytu je zhruba 2 min. Nevýhodou v porovnání s alter- nativními metodami využívajícími CZE nebo RP-HPLC je neschopnost separovat jednotlivé protaminové peptidy. Pro stanovení celkového protaminu ve vzorku toto však nepředstavuje zásadní nedostatek. 1

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 79 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Křížek, T.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.