|
| |
|
|
Výběr písní k progresivnímu systému intonačních prvků v hudební výchově na 1. stupni ZŠ
Zichová, Jana ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Jenčková, Eva (oponent)
V našem hudebním systému se děti učí pěveckému projevu trojí cestou. Nápodobou slyšeného neboli vokální imitací, vokální intonací a vokální improvizací neboli tvořivostí. Často se však ve školní praxi dochází záměně vokální imitace za vokální intonaci, proto je třeba přesně tyto dva termíny definovat, aby nebylo možné je zaměňovat. Vokální imitací nazýváme pěvecké projevy, které vznikají opakováním sluchem vnímaných hudebních útvarů: melodií, témat, motivů, úryvků písní apod.. Při nácviku se snažíme na základě sluchových vjemů napodobit tyto poslouchané útvary co nejpřesněji. Nápodobou slyšeného nedochází hlubší analýze hudebně výrazových prostředků. Nedochází uvědomělým operacím s hudebními představami ani výraznějšímu rozvoji hudební paměti. Vokální intonace je vlastně převod notového zápisu melodie do její odpovídající zvukové podoby za pomoci hlasového orgánu. Na rozdíl od imitace, kde hudební podněty zpracovává sluch, jsou u intonace hlavními hudebními podněty noty, které jsou zpracovávány zrakem. Jak jsem již uvedla imitace není pro dítě tak přínosná, tudíž by měla být pouze jakýmsi předstupněm intonace. Imitačně bychom měli učit ty písně, které jsou pro děti příliš obtížné nebo ty, na jejichž intonační zvládnutí dítě nemá dostatečné znalosti, což se v průběhu školní docházky samozřejmě mění. Výuku...
|
|
| |
|
|
Česká klubová scéna - Aspekty klubové scény a její vliv na hudebnost dospívající mládeže
Fialová, Martina ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Jenčková, Eva (oponent)
Práce se zabývá vlivem nejvýraznějších žánrů soudobé klubové scény na adolescentní posluchače a také se věnuje roli populární hudby v životě mládeže. Jsou zde uvedeny aspekty psychologické (zrání jednotlivce a skupinová identita ve vztahu hudbě), vlivy médií (tisku, rádia, televize, internetu) a vývoj čtyř mládeží nejvíce preferovaných žánrů populární hudby (rock, punk, hip hop, ska) spolu s jejich hudebními i mimohudebními faktory. Dále je vyzdvižen význam aktivního muzikantství studentů (hraní v kapele) vzhledem rozvoji jejich hudebnosti.
|
|
|
Umělecký přínos hudební složky pedagogického díla Libuše Kurkové v systému hudebně pohybové výchovy
Nečasová, Jindra ; Bezděk, Jiří (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent) ; Jenčková, Eva (oponent)
Umělecký přínos hudební složky pedagogického díla Libuše Kurkové v systému hudebně pohybové výchovy The Artistic Contribution of the Musical Component of Libuše Kurková's Pedagogical Work in the System of Music and Movement Education ABSTRAKT Disertační práce Umělecký přínos hudební složky pedagogického díla Libuše Kurkové v systému hudebně pohybové výchovy je hudebně teoretickou a hudebně pedagogickou reflexí, zabývající se v prvé řadě skladbami soudobých českých autorů ve spojení s choreografiemi Libuše Kurkové. Jedná se o hudební složku pohybových her, tanečních choreografií, knižních publikací i metodických příruček, rozhlasových pořadů pro děti, též o umělecký dokument apod. Vyzdvihuje typické znaky pedagogické práce Libuše Kurkové, její novátorství a originalitu, kde jako by předběhla svou dobu, anticipovala některé současné hudebně pedagogické teorie i závěry z oblasti výzkumu vztahu hudba - pohyb. Disertace zveřejňuje výsledky bádání analytickými metodami hudebního rozboru skladeb dosud nikým nepublikovaných rukopisů Zdeňka Lukáše, všímá si samozřejmě i publikovaných skladeb celé hudební složky díla Libuše Kurkové (P. Eben, Z. Lukáš, J. N. Nardelli atd.) i barvitých textů Libuše Kurkové a jejích originálních nápadů využití. Jak již bylo řečeno, dílo Libuše Kurkové je určitým fenoménem doby, a proto...
|
|
| |
|
|
Česká klubová scéna - Aspekty klubové scény a její vliv na hudebnost dospívající mládeže
Fialová, Martina ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Jenčková, Eva (oponent)
Práce se zabývá vlivem nejvýraznějších žánrů soudobé klubové scény na adolescentní posluchače a také se věnuje roli populární hudby v životě mládeže. Jsou zde uvedeny aspekty psychologické (zrání jednotlivce a skupinová identita ve vztahu hudbě), vlivy médií (tisku, rádia, televize, internetu) a vývoj čtyř mládeží nejvíce preferovaných žánrů populární hudby (rock, punk, hip hop, ska) spolu s jejich hudebními i mimohudebními faktory. Dále je vyzdvižen význam aktivního muzikantství studentů (hraní v kapele) vzhledem rozvoji jejich hudebnosti.
|
|
|
Orffův Schulwerk v české hudební výchově. Možnosti využití principů Orffova Schulwerku jako prostředku rozvoje hudebnosti školních dětí
Salvet, Václav ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Jenčková, Eva (oponent) ; Zenkl, Luděk (oponent)
Tato práce seznamuje nejprve s historií Orffova Schulwerku a s jeho kořeny, ze kterých vyrůstá a čerpá. Poněkud větší prostor je věnován spoluautorce Orffova Schulwerku Gunild Keetman, která bývá často opomíjena, přestože její přínos je zcela zásadní. Následně je zmapováno pronikání přístupů Schulwerku do české hudební pedagogiky a osnov a analýza naší hudebně pedagogické dokumentace z hlediska orffovských principů. Následuje nástin hlavních prvků a principů pedagogiky Orffova Schulwerku. Výzkumná část práce si klade za cíl ověřit formou experimentu, zda práce na základě principů Schulwerku je ve školním prostředí realizovatelná a zda progresivně rozvíjí dětskou hudebnost. To zjišťoval test hudebnosti, doplněný na prvním stupni základní školy a na nižším stupni víceletého gymnázia výzkumem rysů hudebně tvořivého myšlení na základě rytmické a melodické improvizace dětí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Výběr písní k progresivnímu systému intonačních prvků v hudební výchově na 1. stupni ZŠ
Zichová, Jana ; Jenčková, Eva (oponent) ; Váňová, Hana (vedoucí práce)
V našem hudebním systému se děti učí pěveckému projevu trojí cestou. Nápodobou slyšeného neboli vokální imitací, vokální intonací a vokální improvizací neboli tvořivostí. Často se však ve školní praxi dochází záměně vokální imitace za vokální intonaci, proto je třeba přesně tyto dva termíny definovat, aby nebylo možné je zaměňovat. Vokální imitací nazýváme pěvecké projevy, které vznikají opakováním sluchem vnímaných hudebních útvarů: melodií, témat, motivů, úryvků písní apod.. Při nácviku se snažíme na základě sluchových vjemů napodobit tyto poslouchané útvary co nejpřesněji. Nápodobou slyšeného nedochází hlubší analýze hudebně výrazových prostředků. Nedochází uvědomělým operacím s hudebními představami ani výraznějšímu rozvoji hudební paměti. Vokální intonace je vlastně převod notového zápisu melodie do její odpovídající zvukové podoby za pomoci hlasového orgánu. Na rozdíl od imitace, kde hudební podněty zpracovává sluch, jsou u intonace hlavními hudebními podněty noty, které jsou zpracovávány zrakem. Jak jsem již uvedla imitace není pro dítě tak přínosná, tudíž by měla být pouze jakýmsi předstupněm intonace. Imitačně bychom měli učit ty písně, které jsou pro děti příliš obtížné nebo ty, na jejichž intonační zvládnutí dítě nemá dostatečné znalosti, což se v průběhu školní docházky samozřejmě mění. Výuku...
|
|
|
Diagnostika hudebnosti žáků základní školy. Komparace auditivní a audiovizuální verze testů
Vachudová, Eva ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Jenčková, Eva (oponent) ; Slavíková, Marie (oponent)
Resumé Práce se zabývá možnostmi měření úrovně hudebních schopností a dovedností žáků základní školy prostřednictvím kolektivních testů hudebnosti, zadávaných klasickým auditivním způsobem a experimentálně pomocí využití zrakové názornosti v podobě vizualizace. Autorka po uvedení do problematiky a nastínění historického vývoje testování definuje základní pojmy jako hudebnost, hudební schopnosti a dovednosti, test, vizualizace. Poté se věnuje metodologii koncipování testů pro žáky 1., 4. a 6. ročníku základní školy. Nejrozsáhlejší částí a těžištěm práce je vyhodnocení výsledků testů realizovaných v jednotlivých třídách běžných a experimentálních škol, jejich zpracování do skupinových protokolů, tabulek a grafů. Výzkum verifikoval většinu stanovených hypotéz a potvrdil potřebnost využití vizualizace nejen pro potřeby testování hudebních schopností, ale i během vlastního vyučování hudební výchovy. Propojení zrakového a sluchového vjemu vede nejen k rychlejšímu a snazšímu pochopení látky, ale také ke konkretizaci abstraktních hudebních pojmů, což je zejména pro menší děti nezbytné.
|
host ::
RSS.