|
|
Cognitive flexibility in selected animal models of psychiatric disorders
Janíková, Martina ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Ježek, Karel (oponent)
Kognitivní flexibilita představuje schopnost adaptivně měnit své chování či způsob přemýšlení v závislosti na vnějších podmínkách. Kognitivní rigidita byla popsána u řady psychiatrických a neurovývojových onemocnění, včetně její role v rozvoji a udržování některých symptomů. V této práci jsme se proto zaměřili na studium kognitivní flexibility a dalších behaviorálních charakteristik v několika animálních modelech relevantních ke schizofrenii, obsedantně- kompulzivní poruše a poruše autistického spektra. V myším "two-hit" modelu schizofrenie jsme našli rozdíl mezi skupinami v set-shiftingu a snížený počet parvalbuminových interneuronů v hipokampu u stresovaných myších samic. Překvapivě jsme nezjistili zhoršení v žádném jiném behaviorálním testu. Ve dvou farmakologických potkaních modelech relevantních k OCD jsme ukázali, že agonista dopaminových D2/D3 receptorů quinpirole a agonista serotoninových A1/7 receptorů 8-OH-DPAT způsobily natolik závažné poruchy prostorového učení a paměti v úloze aktivního vyhýbání se místu, že nebylo možné testovat reversal. Léky snižující glutamátergní neurotransmisi, memantin a riluzol, překvapivě ještě prohloubily tento deficit, přestože žádný takový efekt nebyl pozorován v případě, kdy byly aplikovány samostatně. Dále jsme ukázali, že knockout CRMP2 (collapsin...
|
|
|
Vlivy kultury na pojetí duševních chorob.
Janíková, Martina ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o sociokulturním aspektu duševní nemoci. Jejím cílem je postihnout, jakým způsobem se kultura podílí na utváření sdílených explanatorních modelů nemoci a činí tak z nestrukturovaných fyziologických jevů strukturovanou zkušenost. Obsahy, kterými tyto biologické kategorie naplňuje stojí v základu celého systému zdravotní péče, laických koncepcí, předsudků i specifického postavení duševně nemocných ve společnosti. Přitom právě vztah společnosti k jejím nonkonformním jedincům vypovídá mnoho o ní samé. Práce proto nastiňuje historické i mezikulturní proměny duševních nemocí na pozadí širších sociálních souvislostí. Popisuje systém zdravotní péče jako svébytnou součást sociální a symbolické reality a upozorňuje na vliv majoritního psychiatrického diskurzu. Pozornost je věnována rovněž způsobům, jakými o duševní nemoci referují média, jejichž selektivní výběr zveřejňovaných informací posiluje negativní stereotypy. Jak se ukázalo, duševní nemoc opravdu není všude stejná. Přestože základní psychiatrické syndromy se objevují všude na světě, mají mnohdy odlišný průběh a prognózu. Kultura skutečně může podporovat vznik některých typů onemocnění a symptomů spíše než jiných. Každé onemocnění je tedy do jisté míry kulturně ovlivněné.
|
|
|
Narušení kognitivní flexibility a její testování u pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou.
Janíková, Martina ; Hocko Fajnerová, Iveta (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Kognitivní flexibilita představuje schopnost adaptivně měnit chování v závislosti na vnějších podmínkách. V psychologických testech je měřena zejména jako schopnost přepínat mezi jednotlivými vodítky, úkoly, či objekty. Tato diplomová práce je zaměřena na kognitivní flexibilitu u pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou (OCD). Za tímto účelem byli participanti testováni ve dvou virtuálních testech zaměřených na kognitivní flexibilitu v prostorovém kontextu: v aktivní preferenci místa (AAPP) a v aktivním vyhýbání se místu (AAPA). V obou testech se participanti pohybují ve virtuální rotující aréně a jejich cílem je v jednom testu hledat skrytý cíl (AAPP) a ve druhém se vyhýbat neviditelnému sektoru (AAPA). Mohou se orientovat jen podle objektů rozmístěných uvnitř a vně arény a podle zvuku, který sektor/cíl vydávají po vstupu. Poloha sektoru se během testů mění z referenčního rámce v místnosti na referenční rámec na aréně a naopak. Aby byli participanti schopni úlohy úspěšně řešit, musí se naučit mezi referenčními rámci přepínat. Výsledky této studie ukázaly, že ve srovnání se zdravou kontrolní skupinou mají pacienti s OCD horší odhad pozice, kde je skrytý cíl umístěn, a to zejména v podmínkách, kdy se referenční rámec oproti předchozím podmínkám změnil. Srovnání pacientů s převažujícími symptomy v...
|
|
|
Konsolidace mentálních schémat ve spánku
Hanzlík, Adam-František ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Janíková, Martina (oponent)
Abstrakce je základní vlastností lidské mysli. Mentální nebo kognitívní schema je systémem, který sdružuje více paměťových stop na základě jejich podobnosti a jako takový je důsledkem výše zmíněné vlastnosti. V konsolidaci paměti, tedy procesu, který je nezbytný pro dlouhodobé uchovávání paměťových stop, hraje klíčovou roli spánek. V myším modelu je učení v kontextu existujících schemat rychlejší a je spojeno s expresí IEG. Je pravděpodobné, že paměťová konsolidace ve spánku umožňuje tvorbu schemat na základě překryvu jednotlivých paměťových stop. Neurální mechanismus tvorby schemat je zřejmě založen na (a) potenciaci specifických synapsí zapříčiněné neuronálním přehráváním, (b) globální synaptické depotenciaci na úrovni neurálních sítí a (c) překryvu paměťových stop. Tento překryv je patrně odrazem specifické povahy neuronálního přehrávání v hipokampu. Je pravděpodobné, že jednotlivá spánková stadia ovlivňují konsolidaci schemat různě. Pro studium spánkové konsolidace schemat u lidí je klíčové, jak moc jsou účastnící seznámeni s experimentem.
|
|
|
Psychologické aspekty neurodegenerativních onemocnění mozku
Janíková, Martina ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Kaplan, Cyril (oponent)
Neurodegenerativní onemocnění představují heterogenní skupinu nemocí, při nichž dochází k postupnému zániku jednotlivých skupin neuronů. V závislosti na postižení specifické oblasti se rozvíjejí konkrétní klinické projevy. Nejčastěji se vyskytují motorické poruchy nebo postupný deficit v kognitivní oblasti ústící v různý stupeň demence. Předložená práce je zaměřena na popis psychologických změn a neuropsychiatrických symptomů doprovázejících rozvoj Parkinsonovy choroby a demence s Lewyho tělísky. V empirické části je představen návrh vlastního výzkumu, jehož cílem je zmapovat neuropsychologický profil pacientů s Parkinsonovou nemocí, demencí při Parkinsonově nemoci a demencí s Lewyho tělísky. Klíčová slova Neurodegenerativní onemocnění, Parkinsonova choroba, demence s Lewyho tělísky, psychologické aspekty
|
|
|
Vliv iregularity chování na přisuzování agence neživým objektům
Janíková, Martina ; Bečev, Ondřej (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent)
Agence (aktérství) představuje schopnost objektu samostatně jednat v prostředí. Opakovaně bylo prokázáno, že i neživé objekty bez vnějších biologických znaků jsou za určitých podmínek vnímány, jakoby disponovaly některými znaky živých objektů a jsou jim přisuzovány mentální stavy, jako motivace, emoce či intence. Mezi atributy ovlivňující přisouzení agence patří charakteristiky morfologické (schéma hlavy a obličeje, biomechanický pohyb), behaviorální (samostatný pohyb, cílesměrnost, náhlé změny rychlosti či směru, nepředvídatelnost, racionální a efektivní využívání prostředí) a komunikativní (schopnost interakce). V předložené studii jsme se zaměřili na výzkum dalšího typu podmínky a jejího vlivu na přisouzení agence jednoduchým geometrickým obrazcům. Cílem bylo ověřit, zda je behaviorální odlišnost jedince od chování ostatních, respektive iregularita pohybu, faktorem vedoucím k vnímání iregulárního objektu jako disponujícího agencí. Za tímto účelem byly navrženy dvě studie. Studie A testovala prostřednictvím explicitního hodnocení, zda jsou regulárním a iregulárním objektům přisuzovány odlišné charakteristiky. Participanti (N=20) shlédli sekvenci primingových videí zobrazujících čtyři pohybující se geometrické obrazce. V každém kole byl počítačem vybrán jeden z obrazců a úkolem participantů bylo...
|
|
|
Vlivy kultury na pojetí duševních chorob.
Janíková, Martina ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o sociokulturním aspektu duševní nemoci. Jejím cílem je postihnout, jakým způsobem se kultura podílí na utváření sdílených explanatorních modelů nemoci a činí tak z nestrukturovaných fyziologických jevů strukturovanou zkušenost. Obsahy, kterými tyto biologické kategorie naplňuje stojí v základu celého systému zdravotní péče, laických koncepcí, předsudků i specifického postavení duševně nemocných ve společnosti. Přitom právě vztah společnosti k jejím nonkonformním jedincům vypovídá mnoho o ní samé. Práce proto nastiňuje historické i mezikulturní proměny duševních nemocí na pozadí širších sociálních souvislostí. Popisuje systém zdravotní péče jako svébytnou součást sociální a symbolické reality a upozorňuje na vliv majoritního psychiatrického diskurzu. Pozornost je věnována rovněž způsobům, jakými o duševní nemoci referují média, jejichž selektivní výběr zveřejňovaných informací posiluje negativní stereotypy. Jak se ukázalo, duševní nemoc opravdu není všude stejná. Přestože základní psychiatrické syndromy se objevují všude na světě, mají mnohdy odlišný průběh a prognózu. Kultura skutečně může podporovat vznik některých typů onemocnění a symptomů spíše než jiných. Každé onemocnění je tedy do jisté míry kulturně ovlivněné.
|
host ::
RSS.