|
|
Mediální obraz Mexika ve zpravodajství České televize v roce 2017
Hyláková, Klára ; Šobr, Michal (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Žijeme v době, kterou zásadně ovlivňují média. Konzumujeme informace každý den, v podstatě každou hodinu i minutu našeho života. To, jakým způsobem jsou v médiích vyobrazeny určité sociální skupiny, národy, identity, zásadně ovlivňuje naše vnímání. Je prokázáno, že čím déle a častěji na nás zkreslené obrazy působí, tím více jim budeme věřit. Diplomová práce se zaměřila na mediální obraz Mexika ve vysílání České televize. V kvalitativní, kvantitativní obsahové analýze můžeme pozorovat, že většina odvysílaných zpráv je negativního zabarvení a často se týká migrace, politiky Donalda Trumpa nebo přírodních katastrof. I proto, že je Mexiko geograficky a kulturně českému prostředí vzdálené, se do zpravodajství dostávají zpravidla takové zprávy, které nesou velkou negativitu nebo závisí na jiné elitě - Spojených státech. Pokud je český divák takovému vysílání vystaven pravidelně, může získat dojem, že Mexiko je nebezpečná, zaostalá země. Je třeba si ale povšimnout i pozitivních informací, které jsou často vyloučeny, což má za následek vznik výše uvedených zkreslených názorů.
|
|
|
Proměna vnímání žen v marketingu na příkladu kampaní Dove
Hyláková, Klára ; Klimeš, David (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
dnešní společnosti můžeme pozorovat to, že gender, tedy pohlaví, stále hraje velmi velkou tom, jak je formován náš pohled na svět. Bohužel se stále setkáváme s tím, že genderová či nekorektnost velmi blízce souvisí s našimi názory. Marketing, média a reklama jsou oblastmi, ve kterých je prezence sexismu obzvláště viditelná a můžeme tak říct, že má zásadní vliv na naše uvažování, jednání a chování vůči ostatním. Dnešní marketingov praktiky se soustředí na zobrazování určitých archetypů, jež mají v generalizovaném měřítku fyziologické vlastnosti, které jsou považovány jako přitažlivé (např. štíhlá a vysoká postava, symetrická tvář, europoidní původ, světlé vlasy, aj.). Toto měřítko ovšem nejde generalizovat na celou populaci a logicky tak nemůže reprezentovat odlišnosti, které jsou v naší kultuře nastoleny. Tyto standarty nedosažitelné krásy mohou v určitých lidech vyvolávat pocit méněcennosti či odmítnutí sama sebe. Touha po dosažení stereotypů v médiích může vést různým mentálním poruchám či onemocněním, jako je například porucha příjmu potravy, a jiné. Nicméně i dnes můžeme pozorovat nové trendy, díky kterým se marketingové strategie začínají soustředit na reálnější reprezentaci reklamách. Tyto praktiky můžeme pozorovat například v nedávných kampaních kosmetické značky Dove. Ta se soustředí na pomocí...
|
host ::
RSS.