Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Comparative analysis of the United States foreign policy towards Iranian nuclear program and its potential terrorist implications during the presidencies of George W. Bush and Barack Obama (2001-2005/2012-2017)
Drozd, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá širším pochopením prezidentství obou politiků vzhledem k jejich rozdílnému přístupu k Blízkovýchodní politice, konkrétně k problematice Íránu jakožto potenciální nukleární mocnosti. Hlavním zájmem diplomové práce je zjistit, které konkrétní okolnosti vedli Americkou vládu k přehodnocení její pozice v politice vůči Íránu, vzhledem ke změnám v oblasti bezpečnostních, ekonomických a zahraničně-politických zájmů Spojených Států. Bližší analýza ekonomických sankcí, válka v Sýrii a Iráku, změny politických elit v Iránu, hrozba izraelského útoku na klíčová Íránská nukleární zařízení vytvoří podporné argumenty na zodpovězení hlavní zkoumané otázky: Které aspekty a proč vedly ke změnám v Americké zahraniční politice vůči Íránskému nukleárního programu, v průběhu posledního desetiletí. První kapitola popisuje teoretický přehled, na jehož zákledě je vystavěn zbytek práce. Druhá kapitola poskytuje zkrácený přehled regionu MENA, popisujíc nejviditelnější faktory a záležitosti, jenž formovaly poslední léta druhé vlády Baracka Obamy. Třetí část se zabývá výzkumem Íránské pozice v rámci regionu MENA, její potenciálem a skutečností, jaké konkrétní kroky a možnosti by umožnili Americké vládě zvrátit rozšiřování Íránského vlivu. Další kapitola se zabývá otázkou nukleárního terorismu a jeho...
The Activity of Organizations Supporting Civil Society in the Middle East: The Cases of Egypt and Turkey
Ahmed, Sarah Saad Mohmed ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of International Relations Master's Thesis 2018 Sarah Ahmed CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of International Relations The Activity of Organizations Supporting Civil Society in the Middle East: The Cases of Egypt and Turkey Master's thesis Author: Sarah Ahmed Study programme: International Relations Supervisor: PhDr. Jan Hornát, Ph.D. Year of the defence: 2018 Declaration 1. I hereby declare that I have compiled this thesis using the listed literature and resources only. 2. I hereby declare that my thesis has not been used to gain any other academic title. 3. I fully agree to my work being used for study and scientific purposes. In Prague on 31.07.2018 Sarah Ahmed References AHMED, Sarah. The Activity of Organizations Supporting Civil Society in the Middle East. Praha, 2018. 106 pages. Master's thesis (Mgr.). Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Relations. Department of International Relations. Supervisor PhDr. Jan Hornát, Ph.D. Length of the thesis: 198,979 Characters. Abstract First, this thesis will be focused on democracy promotion and civil society as concepts that emerged and occupied a large scholarly literature. I deem...
U.S. Polarization in Congress: The role of Congressional Member Organizations in the House of Representatives
Hodboď, Dominik ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Klvaňa, Tomáš (oponent)
Tato práce si klade za cíl přispět do diskuse o současné polarizaci v americkém Kongresu. Práce nabízí stručný přehled o dosavadní literatuře a především existujícím teoriím a myšlenkovým směrům o daném fenoménu. Toto dílo se zaměřuje na směr, který příčiny a dopady polarizaci nehledá mezi elektorátem, nýbrž na úrovni politických elit v Kongresu. Práce zdůrazňuje potřebu výzkumu na konkrétní jednotlivé politické uskupení (caucuses) vyskytující se v současném Kongresu pro jejich spojitost s příčinami a možnými dopady fenoménu, jímž je polarizace. V práci jsou provedeny dvě klíčové analýzy. V první řadě je na jednotlivá politická uskupení aplikován existující soubor dat kriticky široce uznán jako stěžejní východisko pro studium polarizace. Účelem je potvrdit různorodost ideologických postavení daných politických uskupení. Druhou analýzou, jež je stěžejní části celé práce je examinace jednotlivě všech hlasování během 114. Sněmovny reprezentantů v Kongresu. Cílem této studie je určit úroveň hlasovací koherence jednotlivých uskupení a tím pádem určit sílu a vliv těchto skupin v rámci sněmovny. Síla jednotlivých skupin napoví, do jaké míry mohou být vlivné na dnešní polarizaci v Americkém Kongresu.
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
Americký návrat do Asie: Myanmar jako případová studie podpory šíření demokracie v letech 2011 až 2016
Grmelová, Lucie ; Kucer, Maxim (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Šíření demokracie, tradiční prvek americké zahraniční politiky, byl využíván i v zahraniční politice prezidenta Baracka Obamy skrze otevřené dialogy a vzájemnou spolupráci i s nedemokratickými státy. Spojené státy během Obamova prezidentského úřadu obnovily a navázaly diplomatické vztahy s mnoha státy přehlíženými předchozími americkými administrativami. Tato práce se konkrétně zabývá zahraniční koncepcí druhého prezidentského úřadu Baracka Obamy, návratu do Asie a podpory demokracie, která patřila mezi hlavní pilíře této politiky. Hlavním cílem práce je argumentovat, zda koncentrovanější přítomnost a působení Spojených států v letech 2011 až 2016 v jihovýchodní Asii podpořila demokratický růst nebo naopak vedla k demokratickému úpadku v zemích tohoto regionu. Konkrétně Myanmar procházel od roku 2010 významnou politickou transformací. Dlouholetý vojenský režim zavedl uvolňující reformy, které pomalu utvářely širší pole působnosti pro demokratickou opozici a vedly ke zmírnění sankční a izolační politiky západního světa. Změny v myanmarské vládě v letech 2011 až 2016, americká politika vůči Myanmaru a normalizace americko-myanmarských vztahů budou součástí případové studie, která dodá konkrétní příklad postojů tehdejší americké administrativy v politice návratu do Asie.
Reflexe britské invaze do Iráku 2003
Žáčková Motalová, Tereza ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Práce se zabývá britskou intervencí v Iráku 2003 a jejím vyobrazením v memoárech čtyř významných představitelů Velké Británie. Jedná se o ministerského předsedu Tonyho Blaira, ministra zahraničních věcí Jacka Strawa, ministryni pro rozvojovou pomoc Clare Shortovou a v neposlední řadě o předsedu Dolní komory Robina Cooka. Text je analýzou memoárů výše uvedených osob a popisem událostí, které bezprostředně vedly k vojenské intervenci v Iráku, stejně jako zachycuje dobu několika následujících týdnů. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem se aktéři vyrovnávají s událostmi let 2002 a 2003, v čem se liší jejich přístup. První část textu je teoreticko- metodologické vymezení, nalezneme zde specifika memoárové literatury a přístupy k ní. Druhá část je krátké faktické shrnutí oněch událostí. Třetí část je analýza pamětí, která má čtenáři pomoci zodpovědět výzkumnou otázku.
Partnerství v rozvojové spolupráci - případová studie USAID a Sida
Zemanová, Nikola ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem partnerství v rozvojové spolupráci. Konkrétně je rozebíráno partnerství mezi poskytovateli rozvojové spolupráce, neboť právě tento typ partnerství hraje stále důležitější roli při dosahování globálních cílů. Přesto zůstává problémem nejednoznačnost významu tohoto pojmu, což se následně projevuje v nejistotě převádění teoretických závazků plynoucích z partnerství do praxe. Bakalářská práce jednak zkoumá otázku partnerství mezi poskytovateli rozvojové spolupráce na teoretické úrovni, zároveň obsahuje případovou studii, jež má poskytnout odpovědi na otázky týkající se důležitosti a případné nutnosti uzavírání mezinárodních partnerství. Případová studie se opírá o dvě významné rozvojové agentury: USAID (United States Agency for International Development) a Sida (Swedish International Development Cooperation Agency), jejichž partnerství v rámci iniciativy Power Africa dalo vzniknout úspěšnému projekt Beyond the Grid Fund for Zambia, jež je předmětem zkoumání. Iniciativa Power Africa je v podstatě jedním z největších partnerství veřejného a soukromého sektoru v historii rozvojové spolupráce.
První rok zahraniční politiky Donalda Trumpa vůči KLDR
Opatrný, Václav ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce analyzuje hlavní aspekty zahraniční politiky Spojených států amerických v prvním roce úřadování administrativy Donalda Trumpa vůči Korejské lidově demokratické republice v kontextu severokorejského jaderného a raketového programu. Severokorejský režim v průběhu roku 2017 dosáhl na poli jaderných a raketových technologií několika klíčových milníků, které položily zásadní základy pro vybudování arzenálu mezikontinentálních balistických raket s jadernými hlavicemi. Tento technologický pokrok tedy znamenal nejen ohrožení východoasijských spojenců Jižní Koreje a Japonska, ale již i samotných Spojených států. Politika předešlých amerických vlád se s vyřešením severokorejské jaderné otázky nesetkala s úspěchem. KLDR dokázala obcházet mezinárodní sankce a soustavně porušovat uzavřené dohody. Donald Trump v tomto ohledu vsadil zejména na přístup z pozice síly, kdy využíval především obrovského ekonomického a vojenského potencionálu Spojených států k vynucení a dosažení svých mocenských cílů.
Americko-čínské vztahy během administrativy Geralda Forda
Kofroňová, Jana ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Cílem této práce je analýza vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou během administrativy Gerdalda Forda a uvedení důvodů, proč se Fordovi během jeho prezidentského období nepodařilo s Čínskou lidovou republikou navázat diplomatické styky. Práce se skládá ze tří částí. V první kapitole je pro uvedení čtenáře do kontextu uvedena krátká historie americko-čínských vztahů, která se zaměřuje zejména na období, kdy byl prezidentem Spojených států amerických Fordův předchůdce Richard Nixon. V další kapitole je obsažena analýza vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou během administrativy Geralda Forda. Nakonec jsou v práci popsány kroky administrativy Jimmyho Cartera, které vyvrcholily úplnou normalizací americko-čínských vztahů a vytvořením oficiálním diplomatických styků mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou. Práce dochází k závěru, že navázání oficiálních vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou nebylo v období prezidentství Geralda Ford možné z několika důvodů. Hlavní příčinou byla otázka Čínské republiky sídlící na ostrově Tchaj-wan, jejíž vládu uznávaly Spojené státy za jedinou legitimní vládu Číny. Dalším důvodem bylo zpomalení procesu normalizace zejména kvůli neústupnosti Čínské lidové republiky v...
Porušování lidských práv na území Západního břehu a reflexe v Evropské unii
Langrová, Tereza ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato práce se zabývá zahraniční politikou Evropské unie vůči Izraeli v kontextu porušování lidských práv na území Západního břehu. Izrael na tomto okupovaném území porušuje několik částí mezinárodního práva, zejména Ženevské konvence. Přestože Evropská unie deklaruje úctu k lidským právům a zavazuje se k jejich šíření, spolupracuje s Izraelem v mnoha různých oblastech. Tato práce využívá pojmy normativní síla od Iana Mannerse a legitimizační síla od Anderse Perssona k analýze, jak Evropská unie reflektuje porušování lidských práv ve vztahu k Izraeli v letech 2005 a 2015.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
5 Hornát, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.