|
|
Non-pharmacological methods for influencing memory consolidation during sleep
Němcová, Monika ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Spánek hraje zásadní roli v mnoha fyziologických procesech lidského organismu, jako je i konsolidace paměti. Pozitivní účinky spánku na konsolidaci paměti jsou známy již dlouho, ale pouze ve dvou posledních desetiletích byla znalost propojení mezi spánkem a pamětí využita k navržení intervencí, které by zlepšovaly konsolidaci paměti ve spánku. Dva z těchto přístupů jsou předmětem studia této práce: zpětnovazebná akustická stimulace (CLAS, z angl. "closed-loop auditory stimulation") a cílená reaktivace paměti (TMR, z angl. "targeted memory reactivation"). CLAS a TMR mají významný klinický potenciál, protože jde o nefarmakologické metody, což minimalizuje riziko závislosti a abusu. Zároveň na mozek nepůsobí exogenními silovými poli, a jsou proto považovány za bezpečnější než jiné podobné intervence. Cílem této práce je podrobně popsat CLAS a TMR, zhodnotit faktory ovlivňující jejich efektivitu a představit jejich klinický potenciál v léčbě nemocí spojených s pamětí.
|
|
|
The potential of psychedelics in the treatment of drug addiction in animal models.
Mallarino, Barbara ; Šíchová, Klára (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Psychedelika jsou psychotropní látky ovlivňující percepční vnímání a vědomí, které mohou vyvolat významné změny v běžném propojení oblastí mozku. Hlavní pozornost je věnována některým z nejslibnějších sloučenin pro výzkum závislostí a duševního zdraví: LSD, tryptaminům (psilocybin, DMT) a ibogainu. V první části jsou shrnuty základní neurobiologické procesy vzniku závislosti a nejčastěji používané zvířecí modely a metody. Následuje popis změn v konektivitě mozkových oblastí vyvolaných psychedeliky a molekulárních mechanismů účinku s důrazem na potenciální antiadiktivní vlastnosti. Poslední část je pak zaměřena na údaje získané z preklinických studií na zvířatech, které pomáhají hlouběji pochopit mechanismy, jež mohou být základem jejich účinnosti při klinické léčbě drogové závislosti.
|
|
|
Kanabinoidy a percepce času
Popova, Anastasia ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Intervalové časování neboli vnímání času v rámci sekund až minut umožnuje různým živočichům včetně člověka odhadovat dobu trvání uplynulého času. Tento proces může být porušen v důsledku působení kanabinoidů a nejčastěji se projeví jako pocit, že se čas zpomaluje. V této práci budou popsány nejpoužívanější modely intervalového časování, neuroanatomické struktury a neurotransmiterové systémy (především dopaminergní, ale také glutamátergní a acetylcholinový) podílející se na daném procesu . Práce se zaměřuje na možné vysvětlení modulace intervalového časování kanabinoidy podle hlavních modelů a také na interakce mezi kanabinoidním a dopaminergním systémem. Klíčová slova: intervalové časování, percepce času, kanabinoidy, dopamin
|
|
|
Opioidy a neuroprotekce: úloha gliových buněk
Honc, Ondřej ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Kováčová, Ľubica (oponent)
Vysoká energetická spotřeba a izolovanost prostřednictvím hematoencefalické bariéry stojí za citlivostí neuronů k nedostatku kyslíku nebo živin. I krátkodobá či mírná hypoxie/ischemie (H/I) může mít na prostředí CNS fatální dopad. Oblast na rozhraní nekrotické reakce tkáně na H/I a nezasažené tkáně se nazývá penumbra. Zde dochází k následným procesům spojeným s H/I - glióze spojené se sterilním zánětem a následné apoptóze. Opioidní receptory zmírňují dopad H/I na CNS v akutní i následné fázi H/I. V akutní fázi regulují homeostázi iontů a snižují excitotoxicitu glutamátu, v následné snižují projevy gliózy. Obojí má výrazný neuroprotektivní účinek. Schopnost OR zmírňovat sterilní zánět v CNS by mohla mít uplatnění i v řadě neurodegenerativních onemocnění, například Alzheimerovy choroby či amyotrofické laterální sklerózy. Gliové buňky se podílejí na homeostázi iontů, vychytávání glutamátu i na produkci prozánětlivých látek, dá se tedy předpokládat, že značná část neuroprotektivního působení OR bude souviset s gliovými buňkami. Opioidní systém a jeho signální dráhy v gliových buňkách zatím nebyly příliš objasněny. Opioidní systém a jeho signální dráhy v gliových buňkách zatím nebyly příliš objasněny. V mé bakalářské práci se zabývám celkovým přehledem dané problematiky a popisuji některé aktuální...
|
|
|
Post-traumatic and stress disorder and its biomarkers
Shalkin, Ilia ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Posttraumatická stresová porucha (PTSP) původně patřila mezi poruchy pozorované mezi vojáky. Do širšího povědomí veřejnosti se tato porucha dostala jako diagnóza během první světové války. Následně už nebyl PTSP přisuzován výlučně vojenskému prostředí a v současné době existuje velké množství studií, které se týkají civilistů, u nichž došlo k traumatu v důsledku teroristického útoku, znásilnění, smrti milované osoby nebo přírodních a antropogenních katastrof. Každý člověk může být vážně traumatizován a většina lidí se vyrovnává se stresem a pokračuje v normálním životě. U některých lidí se však může vyvinout PTSP. Osoba s diagnostikovanou PTSP může mít poruchy spánku a noční můry, zvýšenou podrážděnost, cítit se provinile a hledat příčinu problémů uvnitř sebe a ztratit schopnost prožívat pozitivní emoce. Příznaky PTSP mají destruktivní účinek nejen na pacienty s touto poruchou, ale postihují také jejich blízké, což vede k rozpadu sociálních vazeb a ztrátě práce. PTSP je komplexní onemocnění postihující různé regulační systémy těla, nicméně navzdory velkému počtu studií není dnes etiologie vývoje PTSP jasná. Tato skutečnost omezuje vědce ve vývoji léčby PTSP. Jednou z cest pro rozvoj výzkumu léčby PTSP je použití preklinických a klinických metod pro sledování biomarkerů spojených se změnami v...
|
|
|
Cirkadiánní systém v astrocytech
Ľalíková, Kristýna ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Cirkadiánní systém ovlivňuje téměř všechny buňky v těle savců. Mezi tyto buňky patří i astrocyty, které spolu s mikrogliemi a oligodendrocyty představují hlavní typy gliových buněk nacházejících se v mozku. První kapitola této práce představuje shrnutí charakteristik cirkadiánního systému a zaměřuje se především na molekulární podstatu jeho fungování. Druhá kapitola je věnována astrocytům, astrocytární vápníkové signalizaci a procesu gliotransmise. Třetí a poslední kapitola obě výše uvedená témata spojuje a pojednává o cirkadiánním systému v astrocytech. Uvádí důkazy existence astrocytárních cirkadiánních oscilací a fyziologické důsledky jejich působení. Velká pozornost je věnována cirkadiánním rytmům v gliotransmisi, a to se zaměřením na gliotransmitery ATP a glutamát. Jako nejpůsobivější výstup cirkadiánního systému v astrocytech je uvedena účast na udržování rytmické aktivity hlavního cirkadiánního oscilátoru lokalizovaného v suprachiasmatickém jádře hypothalamu. Klíčová slova: cirkadiánní systém, hodinové geny, astrocyty, gliotransmise, vápníková signalizace, glutamát, ATP
|
|
|
Kanabinoidy a percepce času
Popova, Anastasia ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Intervalové časování neboli vnímání času v rámci sekund až minut umožnuje různým živočichům včetně člověka odhadovat dobu trvání uplynulého času. Tento proces může být porušen v důsledku působení kanabinoidů a nejčastěji se projeví jako pocit, že se čas zpomaluje. V této práci budou popsány nejpoužívanější modely intervalového časování, neuroanatomické struktury a neurotransmiterové systémy (především dopaminergní, ale také glutamátergní a acetylcholinový) podílející se na daném procesu . Práce se zaměřuje na možné vysvětlení modulace intervalového časování kanabinoidy podle hlavních modelů a také na interakce mezi kanabinoidním a dopaminergním systémem. Klíčová slova: intervalové časování, percepce času, kanabinoidy, dopamin
|
|
|
Přetrvávající bolest u animálních modelů neuropatické bolesti
Priessnerová, Denisa ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Přestože spontánní, přetrvávající bolest zužuje mnoho lidí na celém světě, stále na ní není žádná plně účinná léčba. Plnohodnotný výzkum spontánní bolesti se teprve začal provádět přibližně před 40 lety. Výzkum mechanismů bolesti a potenciální léčby se provádí na animálních modelech neuropatické bolesti. Tato práce se zaměřuje na animální modely, kterým byla navozena neuropatická bolest pomocí chronické konstrikce sedacího nervu (CCI) nebo ligace spinálního nervu (SNL). Oba invazivní zásahy by měly navodit spontánní, přetrvávající bolest, společně s bolestí evokovanou. Na modelech neuropatické bolesti se provádějí testy, založené na detekci a měření spontánní bolesti nevyužívající externí stimulus. Výsledky testů se zdají být ne vždy účinné. Mnohokrát nevykazují znaky spontánní, přetrvávající bolesti. Nejen, že tyto testy mají nižší úspěšnost, ale v porovnání s testy zahrnující externí stimulus je jich poměrně málo. Cílem této práce bylo provést analýzu výzkumu spontánní a přetrvávající bolesti u modelů CCI a SNL. Bylo potřeba se soustředit na metody, které nevyužívají externí stimulus během testování. K vyhledávání článků byla převážně použita databáze PubMed. Při vyhledávání byla použita slova "spontaneous" nebo "ongoing". Nalezené články byly zhodnoceny a posouzeny, zdali se v nich vyskytuje...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.