|
|
Stavovský oděv katolického kněžstva a jeho zobrazení ve výtvarném umění. Historie - proměna - význam
Martinek, Radek ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Jonová, Jitka (oponent)
Z hlediska současného překotně se rozvíjejícího badatelského zájmu o dějiny odívání (ať už podle období, profesních skupin nebo geografických oblastí) stojí stavovské odívání křesťanského kněžstva poněkud stranou. Je to způsobeno i tím, že tvoří v rámci celkových dějin odívání značně specifickou skupinu vyznačující se nepřetržitou kontinuitou a bohatou symbolikou, stvrzenou církevními předpisy, ale i místní tradicí. Už během prvních staletí se formuje teologická nauka o kněžství a kněžském stavu, ale nezůstává pouhou naukou, ale má i praktický dopad v životě duchovního a jeho okolí. Kněz se stává garantem společenského řádu a s ním spojených hodnot. Viditelné odlišení kněze od ostatního společenství tak dostává i svůj symbolický rozměr. Práce se snaží na pozadí obecných dějin církve naznačit vývoj, kterým se ubírala nauka o kněžství a jeho úkolu v křesťanském společenství. Kněžský oděv zcela zjevně vypovídá o tom, jak byl kněz vnímán společností, církví (resp. církevním právem), ale i jak vnímal sám sebe. To vše je konfrontováno s obrazovým materiálem a analýzou dochovaných oděvních součástí.
|
|
|
Řezbářství 13. století v Čechách a na Moravě. Kapitoly k počátkům řezbářské tradice ve střední Evropě
Mudra, Aleš ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Řezbářství 13. století v Čechách a na Moravě dosud nebyla věnována velká pozornost a příliš toho o něm nevíme. Ještě před takovými třiceti lety by nedávalo příliš smyslu uvažovat o práci na podobné téma. Důvodů bylo hned několik. Některé řezbářské památky 13. století tehdy nebyly známy, jiné byly známy jen ze starých fotografií, další se nacházely v těžko dostupných zahraničních sbírkách a sakrálních stavbách a psalo se o nich v literatuře, kterou nebylo snadné získat. Ostatní sochy nebyly řazeny do adekvátních souvislostí nebo se předpokládalo datum jejich vzniku v pozdější době. O těch několika málo památkách, s nimiž mohli tehdy čeští historici umění pracovat, panovalo mezi odbornou veřejností jen velmi slabé povědomí.
|
|
|
Zdeněk Wirth, první dvě životní etapy
Uhlíková, Kristina ; Hlobil, Ivo (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent) ; Štulc, Josef (oponent)
Práce se zabývá prvními dvěma životními etapami historika umění Zdeňka Wirtha. Wirth byl jednou z nejvlivnějších osobností české kulturní historie první poloviny 20. století. Významným způsobem zasáhl do domácího uměleckohistorického oboru, stal se jedním z nejaktivnějších propagátorů architektonické moderny v českém prostředí a díky němu byl výrazně posílen význam spolkové i státní památkové péče. V období první republiky měl Wirth díky své vysoké úřední funkci možnost ovlivňovat i další oblasti tehdejší československé kulturní i vědecké sféry - historii, archivnictví, knihovnictví, muzejnictví, umělecké školství, kulturní styk se zahraničím, divadlo i film. Mnohovrstevný charakter jeho činnosti umožnil klást si v předkládané práci nejen otázky týkající se bezprostředně jeho osobnosti, ale zamýšlet se rovněž nad celkovým vývojem domácí památkové péče a dějin umění ve sledovaném období. Vzhledem k všestrannosti Wirthova působení ve vědecké i organizátorské rovině se práce zabývá také myšlenkovým vývojem uměleckohistorického oboru v našem prostředí ve sledovaném období, konkrétními aktivitami oborových spolků a organizací, redakční praxí některých odborných periodik, objasňuje teoretická východiska domácích ochránců památek a v neposlední řadě mapuje činnost institucí státní památkové péče i průběh a...
|
|
| |
|
|
Dekorativní tvarosloví italského knižního malířství (1250-1330)
Kubík, Viktor ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Predmetem teto prace je rozbor dekorativniho tvaroslovi italskeho knizniho malirstvi v easovem rozmezi od poloviny '200 po l.tretinu '300 pomoci metody, kterou v nasem dejepise umeni pouzival Jan Kvet (1896-1965).1 Jadremjeho metody je dusledny rozbor vyzdoby rukopisu z hlediska celkoveho systemu rozvrhu vyzdoby i z hlediska typologie jednotlivych motivu ornamentiky. Vychozi predpoklad se opira 0 nutnost studia genese jednotlivych forem ornamentiky, protoze pouze pri znalosti, alespoii bezprostredne predchazejiciho zpusobu pouziti sledovanych motivu a komposienich schemat lze studovany motivicky repertoar ajeho promeny zasadit do zretelneho typologickeho kontextu. Soueasne lze na tomto zaklade definovat nazvoslovi ornamentiky s ohledem na komposieni a skladebne principy, ktere utvarely vzezreni sledovanych motivu, a to v sirsim easovem horisontu, nez jake nabizi vymezene sledovane obdobi. Promeny a transformace studovaneho dekorativniho tvaroslovi se neomezuji na analogie v bezprostredne sevrenem easovem useku ei zuzenem regionalnim ei stylovem okruhu, ale oteviraji moznost studia v sirsich souvislostech. Kombinace typologickeho rozboru, formalni analysy omamentiky v ramci dilenske produkce v jednotlivych centrech ajejich komparace na typologickem zaklade (evidujicim promeny jednotlivych druhu ornamentu)...
|
|
| |
|
| |
|
|
Umění a kult v norimberské Frauenkirche. Příspěvek k interpretaci sochařství 3. čtvrtiny 14. století ve středoevropském prostoru
Srovnal, Filip ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Klípa, Jan (oponent) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Předmětem práce je celková uměleckohistorická analýza kostela Panny Marie v Norimberku (tzv. Frauenkirche) jako významné památky středoevropského sochařství doby vlády římského císaře a českého krále Karla IV. (1316-1378) a svědka pevného propojení umění a liturgie. Práce sestává z pěti kapitol, které se věnují metodologii, historickému kontextu, architektuře, skulptuře a liturgickému provozu kostela. Hlavními cíli práce je vyjasnit participaci norimberského patriciátu a Karla IV. na stavbě a podobě kostela, provést komplexní ikonografickou a formálně-komparační analýzu skulptury, zejména skulptury předsíně a v neposlední řadě upozornit na dosud nereflektovaný fenomén mansionářů, zde ustanovených kněží, jejichž specifická liturgická praxe umožňuje objasnit mnohé ikonografické aspekty malířské a zejména sochařské výzdoby kostela.
|
|
|
Mistr Hartmann a švábské sochařství počátku 15. století
Hladká, Kateřina ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Klípa, Jan (oponent)
Mistr Hartmann a švábské řezbářství počátku 15. století Ulmský kameník Mistr Hartmann je dějinám umění známý již dlouho, ale jeho role ve švábském řezbářství počátku 15. století stále vyvolává mnohé otázky. Hartmannovi bývá přiznávána vůdčí pozice jak v huti, tak v řezbářské dílně, zatímco proti mluví průměrná kvalita jeho soch a skutečnost, že se měšťanem stal až roku 1428, tedy déle než 10 let poté, co je v Ulmu poprvé doložen. Tato práce zkoumá Mistra Hartmanna nejprve z hlediska sociální a kulturní situace v Ulmu na počátku 15. století. Zpřesňuje jeho roli v rámci hutního provozu při stavbě ulmského farního kostela a výzdobě západního průčelí, jehož ikonografický program do značné míry odráží historické okolnosti svého vzniku. Druhá část práce se zaměřuje na řezbářskou dílnu, v níž vznikl oltářní retábl z Dornstadtu, a na fenomén rozšíření tohoto stylu po celém Švábsku. Ulmská dílna je představena v kontextu města a zdejší huti, někdejších lokálních center i vzdálenějších regionů. Kolem roku 1415 pozorujeme velmi aktivní uměleckou výměnu zejména se středním Porýním. Ulm, který kolem roku 1400 neměl výraznou řezbářskou tradici, se v průběhu velmi krátké doby stal hlavním uměleckým střediskem Horního Švábska. Právě v době růstu moci říšského města můžeme na příkladu Mistra Hartmanna velmi dobře...
|
|
|
Středověká nástěnná malba v jihozápadních Čechách. (okresy Klatovy, Prachatice, Strakonice)
Faktor, Ondřej ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Všetečková, Zuzana (oponent)
Středověká nástěnná malba v jihozápadních Čechách (okr. Klatovy, Prachatice, Strakonice) ANOTACE Tématem předkládané disertační práce jsou středověké nástěnné malby dochované ve čtyřiceti pěti objektech v jihozápadních Čechách, tedy v okresech Klatovy, Prachatice a Strakonice. Těžištěm práce je obsáhlý katalog maleb z období od 13. do počátku 16. století. Jeho prostřednictvím dochází k prvnímu ucelenému zpracování této látky dané oblasti. Hlavní náplní disertační práce je popis maleb, jejich uměleckohistorická analýza a komplexní zhodnocení literatury k tématu včetně revize starších názorů. Společně s tím i představení doposud opomíjených, nesprávně interpretovaných či nově objevených maleb na jihozápadě Čech má být přispěním do širší uměleckohistorické diskuse nejen studované oblasti. Klíčová slova gotické umění, nástěnná malba, kostel, hrad, kaple, jihozápadní Čechy, Prácheňsko, Pošumaví, donátor, Bavorové ze Strakonic, Švihovští z Rýzmberka, páni z Rožmitálu, Rožmberkové, johanité, johanitská komenda ve Strakonicích
|
host ::
RSS.