|
|
Komparace politiky Spojeného království k palestinské otázce v letech 1936-1939 a 1945-1948
Semera, David ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Bakalářská práce Komparace politiky Spojeného království k palestinské otázce v letech 1936-1939 a 1945-1948 srovnává politiku Spojeného království k Palestině v obdobích vymezených lety 1936-1939 a 1945-1945. Zaměřuje se na její rozdíly v porovnávaných obdobích a analyzuje jejich příčiny. Klade si přitom otázku, jaké důvody vedly britskou vládu k přijetí odlišné politiky v daných obdobích. Úvodní kapitola je historickým úvodem a stručně představuje dějiny Britské mandátu Palestina. Ukazuje také, jaká byla politika Londýna k Palestině v letech 1936-1939 a 1945-1948. Druhá kapitola srovnává podmínky, v nichž se britský přístup utvářel. Třetí kapitola je komparací zájmů Spojeného království, které mohly ovlivnit politiku Londýna k palestinské otázce.
|
|
|
Příčiny úspěchu proizraelské lobby ve Spojených státech
Záhora, Jakub ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Proizraelská lobby ve Spojených státech významně ovlivňuje americkou zahraniční politiku ve prospěch státu Izrael. Této problematice je věnována řada prací, naprostá většina se však jen velice zběžně věnuje faktorům, které činí lobby tak vlivnou. Cílem předkládané bakalářské práce Příčiny úspěchu proizraelské lobby ve Spojených státech je alespoň částečně tuto mezeru zaplnit. Práce stručně popisuje rozsah americké pomoci Izraeli v ekonomické, vojenské i diplomatické rovině a následně ukazuje, že poskytování této podpory nemůže být uspokojivě vysvětleno morálními imperativy či strategickým významem spojenectví pro USA, nýbrž že je do značné míry výsledkem působení proizraelské lobby. Následně se práce věnuje již samotným příčinám úspěchu této lobby. Těmito příčinami jsou dle názoru autora vysoká efektivita hlavní lobbyistické organizace AIPAC, dále pak význam židovské menšiny pro výsledky voleb v USA, absence úspěšné protiváhy ve formě arabské lobby, veřejný diskurz ve Spojených státech, který je dlouhodobě nakloněn ve prospěch Izraele, a konečně, skutečnost, že proizraelská lobby významně těží ze spojenectví s hnutím křesťanského sionismu. Práce dospívá k závěru, že zásadním faktorem, který vysvětluje vliv lobby, je hluboká diskrepance v politické angažovanosti a možnostech ovlivnit politické dění u členů...
|
|
|
Politické perzekuce příslušníků armády od února 1948
Sládková, Daniela ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Politické perzekuce příslušníků armády od Února 1948" popisuje perzekuci vojáků v uvedeném období v souvislosti s tezí o třídním boji, hledáním třídního nepřítele a s budováním tzv. Velké armády. Vysvětlí hlavní způsoby perzekucí, jejich vykonavatele a nástroje a pokusí se zjistit, zda byly osudy vojáků obdobné a jak zapadaly do typologie pronásledovaných skupin. Zároveň představí dva příběhy vojáků, kteří se stali oběťmi této politické zvůle.
|
|
| |
|
| |
|
|
Combined Action Program (CAP) jako účinný nástroj protipovstalecké strategie USA ve vietnamské válce
Bálint, Miroslav ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent) ; Fojtek, Vít (oponent)
Americká válka ve Vietnamu byla jedním z konfliktů Studené války a Spojené státy do ní vstoupily v rámci své politiky zadržování komunismu. Američané nejdříve podporovali Francii a později převzali politickou i vojenskou zodpovědnost. Přes mnohá doporučení zvolilo americké vojenské velení konvenční strategii založenou na masivních úderech proti nepříteli, s cílem podlomit jeho vůli. Tato strategie vycházela z úspěchů americké armády v minulosti a z její technologické převahy. Rozdílem oproti předchozím válkám bylo samotné dějiště konfliktu. Nepřítel zvolil guerillovou taktiku a vyhýbal se větším střetům. Jediným řešením byla aplikace protipovstalecké strategie, která byla zaměřena na získání si důvěry vietnamské populace. K jejímu vývoji docházelo na základě každodenních zkušeností bojových jednotek, které začaly tuto novou strategii na mnoha místech úspěšně aplikovat. Americká armáda bohužel nedokázala tento úspěšný model aplikovat plošně a do konce války trvala na konvenčním způsobu pacifikace.
|
|
|
The American Left and Communist Czechoslovakia, 1956-1968
Géryk, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Práce se zabývá zejména srovnáním diskurzů a analýzou vztahů americké a československé intelektuální levice mezi lety 1956 a 1968. Začíná Chruščovovým odhalením stalinských zločinů a sovětskou invazí do Maďarska z roku 1956, které vytvořily na levici atmosféru deziluze. Globální levice v tomto období do značné míry přestává vidět ideologický vzor v Sovětském svazu a začíná znovu promýšlet základy svého myšlení. Šedesátá léta pak znamenají období rozkvětu levicové teorie. Autoři se inspirují marxistickým humanismem, především na Západě pak nastupuje tzv. Nové Levice. Doba nabízela společná témata, která přesahovala ideologické spory dvou studenoválečných bloků, nicméně odlišný charakter režimů na Východě a na Západě vedl k různým přístupům k těmto tématům. Zároveň se v šedesátých letech zvýšila mobilita idejí a jejich nositelů i přes železnou oponu, takže docházelo k zajímavým střetům rozdílných, byť stále levicových, diskurzů. Témata, na kterých práce vykresluje intelektuální prostředí doby, jsou například filozofie člověka v kontextu technologických změn, otázka taktiky v boji proti systému a byrokracii, vztah dělníků a intelektuálů či vztah ke Třetímu světu. Vedle toho práce mapuje i odlišnosti na americké levici, a to zvláště na příkladu rozdílných interpretací československých reforem konce 60....
|
|
|
Americká reakce na francouzské stažení z velení vojenských složek NATO
Hampejs, Martin ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Americká reakce na francouzské stažení z velení vojenských složek NATO" se zabývá problematickým momentem, kdy se francouzský prezident Charles de Gaulle v březnu roku 1966 rozhodl, že Francie opustí velení vojenských složek NATO. Americká administrativa vedená prezidentem Lyndonem B. Johnsonem a jeho ministrem zahraničních věcí Deanem Ruskem musela reagovat, jelikož Francie byla jedním z klíčových aktérů v rámci multilaterálních struktur NATO. Americká reakce byla překvapivě mírná, tolerantní a přijímající nový, Francií nastavený, status quo. Pro pochopení těchto kroků, bylo nutné prozkoumat historické dokumenty a korespondenci klíčových aktérů. Práce je proto založena z větší části na primárních zdrojích, tedy korespondenci mezi ministerstvem zahraničí USA a jednotlivými velvyslanectvími. V první části práce jsou rozebírány osobnosti a východiska zahraničních politik prezidentů na obou stranách Atlantiku s cílem zajistit pochopení důvodů Francie stáhnout se z NATO, stejně jako mírnost americké reakce. V druhé části je práce zaměřena na moment, kdy se Francie rozhodla opustit vojenské složky NATO a vzájemnou komunikaci mezi prezidenty. Třetí část pak ukazuje, jaké probíhaly přípravy v americké administrativě před březnem roku 1966. Vysvětluje tendence v rámci Johnsonova kabinetu...
|
|
|
Symbolic and Ethnic Identity in Wilber, Nebraska; America's Czech Capital
Tichý, Brianna Noelle ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českou etnickou skupinou žijící ve městě Wilber, které se nachází v americkém státě Nebraska. Díky teorii H.J. Ganse o symbolické etnicitě je Wilber často nazýván hlavním městem Čechů ve Spojených státech. Práce dále zkoumá jak poslední generace příslušníků české komunity ve Wilberu udržuje svoji národní etnicitu živou, a zda je přežití této národnostní menšiny dlouhodobě udržitelné. V neposlední řadě se tato práce také zabývá tím, do jaké míry je česká etnicita ve Wilbru autentická, a zda-li má spíše symbilický charakter, či je kompletně něčím jiným. Klíčová slova Symbolická etnika, Etnická komunita, Česká komunita, Poslední generace příslušníky, Čecho-američany
|
|
| |
host ::
RSS.