|
|
Stanovení daňového základu pro určení daně z nabytí nemovitých věcí
Borůvka, Jaroslav ; Vlasák, Josef (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Výpočet a určení daňového základu daně z nabytí nemovitých věcí je postaven na srovnávací daňové hodnotě. V rámci této práce jsou porovnávány varianty pro výpočet a určení daňového základu, a to při použití směrné hodnoty
a ceny zjištěné na základě znaleckého posudku. Oběma metodami je proveden výpočet základu daně a stanovení daně, přičemž jsou analyzovány odlišnosti mezi těmito variantami a nastíněny vhodné možnosti jejich použití. V závěrečných kapitolách práce jsou blíže specifikovány problémy a úskalí při stanovení daňového základu.
Hlavní přínos práce spočívá v analýze výpočtů a následném vyvození poznatků při určení daňového základu. V rámci práce je posuzována rovněž využitelnost cenové mapy pro stanovení daňového základu. Přinos praktické části práce lze rovněž spatřovat v analýze použitelnosti variant pro výpočet srovnávací daňové hodnoty.
|
|
|
Řízení kvality služeb
Nováková, Andrea ; Kala, Štěpán (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou hodnocení kvality služeb ve vybraném subjektu, kterým je cestovní kancelář Čedok, a.s.
V první části práce jsou vymezena teoretická východiska a charakterizovány pojmy související s problematikou kvality služeb. Pro získání informací týkající se literární rešerše, bylo využito odborné literatury a dalších volně dostupných zdrojů elektronického i tištěného charakteru.
Vlastní část práce zahrnuje popis vybrané společnosti a je analyzován současný stav služeb poskytovaných cestovními kancelářemi pomocí metody pozorování a dotazníkového šetření. Navazující metoda Mystery shopping odhaluje slabé stránky podniku a slouží jako zpětná vazba k dalšímu rozvoji. V závěru práce je společnosti navrhnuto doporučení ke zlepšení kvality poskytovaných služeb a zvýšení spokojenosti jejich zákazníků.
|
|
|
Využití antistresové látky pro minimalizaci dopadu stresorů na produkci zahradních plodin
Nosálková, Monika ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda existují fyziologické rozdíly mezi vybranými genotypy papriky roční a působení nízkých teplot, na počátku ontogenetického vývoje. Dalším cílem práce bylo zjistit, jak reagují rostliny papriky roční na aplikaci antistresové látky Atonic a stanovit nejvhodnější fyziologické ukazatele odolnosti k nízkým teplotám.
Paprika roční se řadí mezi teplomilné plodiny, pro které je teplotní optimum 22 - 25 °C přes den a 18 - 20 °C přes noc. Papriky se vysazují na polní stanoviště již v době, kdy se mohou vyskytnout přízemní mrazíky. Ty mohou způsobit fyziologické změny v rostlině či dokonce zapříčinit její usmrcení.
Pro pokus byly vybrány tři odrůdy papriky roční: Amy, Eva a Lydia. Rostliny byly rozděleny do dvou základních variant na kontrolní rostliny a stresované. Dále byla každá z těchto variant ještě rozdělena na rostliny bez aplikace Atonicu a rostliny s aplikací Atonicu na počátku vegetativního růstu (6. den působení stresu). Kontrolní rostliny byly pěstovány při teplotách 20 °C a stresované rostliny byly přesunuty do klimaboxu s teplotou 5 °C přes den i přes noc. Tato teplota se může vyskytnout po začátku vysazení paprik na venkovní stanoviště.
Ve dvoudenních intervalech byl sledován obsah prolinu v listech papriky roční a relativní výtok elektrolytu u všech odrůd použitých v této práci. Ze získaných výsledků lze konstatovat, že akumulace prolinu byla nejvyšší u odrůdy Lydia ve stresované variantě s použitím přípravku Atonic a nejnižší obsah prolinu byl sledován u odrůdy Amy v kontrolní variantě. Dále bylo zjištěno, že ontogenetický vývoj rostliny má vliv na akumulaci prolinu a relativní výtok elektrolytu od počátku měření. Nejvyšší relativní výtok elektrolytu byl naměřen u odrůdy Lydia ve stresované variantě a nejnižší relativní výtok elektrolytu byl sledován u odrůdy Amy v kontrolní variantě. Z uvedených výsledků lze potvrdit stanovené hypotézy.
|
|
|
Zdravý životní styl mladé populace
Rožánková, Vladimíra ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Diplomová práce se zabývá Zdravým životním stylem mladé populace na Střední škole zemědělské a potravinářské v Klatovech. Práce je členěna na dvě části, první je část teoretická, která se nejprve věnuje základním pojmům v souvislosti se zdravým životním stylem. V krátkosti je v další části charakterizována skupina mladé populace z hlediska fyzických, sociálních a psychických charakteristik. Nejvíce prostoru v teoretické části je věnováno projektům na podporu zdravého životního stylu a možnostem, které mají školy a školská zařízení k aktivní podpoře životního stylu.
Druhá část této práce je část výzkumná. V této části bude provedena institucionální analýza Střední školy zemědělské a potravinářské, Klatovy podle Malinowského. Tato analýza bude realizována na základě podrobného studia dokumentů školy, dále bude ve škole provedeno pozorování, rozhovory s pedagogy a s managementem školy. V hodinách tělesné výchovy pak proběhne měření tělesné výšky a váhy vybraných žáků, které bude společně s ostatními faktory využito pro zjištění, zda vybraná instituce plní své poslání v oblasti podpory zdravého životního stylu, a tím bude naplněn hlavní cíl práce. V poslední části práce bude navrženo doporučení pro danou instituci k aktivní podpoře zdravého životního stylu.
|
|
|
Účetní závěrka ve zvolené organizaci
Krausová, Martina ; Šišková, Jitka (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Diplomová práce je věnována účetní závěrce ve zvolené organizaci. Práce se skládá ze dvou částí. V první části jsou popsána teoretická východiska vycházející ze zákona o účetnictví, vyhlášky č. 500/2002 Sb. a Českých účetních standardů. Velká pozornost je věnována přípravným pracím a inventarizaci. Nedílnou součástí je popis účetních výkazů - výkazu zisku a ztráty, rozvahy, přehledu o peněžních tocích a přílohy k účetní závěrce. V druhé části je popsán průběh účetní uzávěrky a závěrky ve zvolené organizaci. Účetní jednotka poskytla veškerá data a podklady ke svému účetnictví a zpracovanou účetní závěrku. V závěru práce jsou obsažena zhodnocení a doporučení na konkrétní zlepšení.
|
|
|
Monitoring a ochrana biotopů naučné stezky Pustý rybník u Dymokur
Nouzovský, Petr ; Česká, Jana (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provést mykologický průzkum dané lokality se zaměřením na výskyt a inventarizaci ohrožených a vzácných druhů makromycetů. Dále byly posouzeny antropogenní vlivy, které postihují dané území, a hodnota vybraných biotopů.
Jednalo se o první ucelený mykologický průzkum lokality, který byl prováděn od roku 2011 do roku 2015. Naučná stezka Pustý rybník u Dymokur je pozůstatek středověké bazické dubohabřiny s téměř bezzásahovým managementem. Z přirozeného společenstva Carpinion se na lokalitě hojně vyskytují Quercus petraea, Quercus robur, Carpinus betulus, Tilia cordata a Acer campestre. Přirozené lesní společenstvo Carpinion poskytuje velmi pevnou a dlouhověkou mykorhizu. Minoritně se zde vyskytují též přirozený Crataegus monogyna, Quercus petraea, Fraxinus excelsior a Alnus glutinosa. Nepůvodní jsou zde pouze pionýrská Betula pendula a před cca 60 lety vysázený porost Pseudotsuga menziessii. Výsledkem mykologického průzkumu, který začal na jaře roku 2011 a byl ukončen 31. 12. 2015, bylo zjištění a zaznamenání výskytu 294 druhů makromycetů. Z tohoto celkového počtu bylo nalezeno a zdokumentováno 39 vzácných a chráněných druhů hub. Z makromycetů, jež nepodléhají ochraně, bylo nalezeno a určeno 27 askomycet a 267 bazidiomycet. Ze zákonem chráněných druhů byl na studovaném území zjištěn výskyt následujících druhů: Boletus fechtneri (§1), Xerocomus moravicus (§1), Tuber aestivum (§1), Volvariella caesiotincta (§2), Otidea concinna (§2) a Russula alnetorum (§3), z druhů řazených do Červeného seznamu hub ČR patří k nejvýznamnějším nálezy druhů: Boletus fuscoroseus (CR), Boletus rhodopurpureus (CR), Boletus satanas (NT), Rubinoboletus rubinus (NT), Hygrophorus persoonii (CR), Lactarius lacunarum (NT), Lactarius pterosporus (NT), Lactarius zonarius (VU), Amanita echinocephala (EN). V další části práce je kladen důraz na zhodnocení antropogenních vlivů a celkového managementu na lokalitě, stejně tak na přirozenou sukcesi. Majoritně je zaměřen na následnou péči o krajinu v závislosti na výskytu vzácných a chráněných druhů hub a rostlin a na zhodnocení sledovaných biotopů na lokalitě. S ohledem na zajímavé přechodové hranice, v jinak uceleném přirozeném biotopu, kde byly nalezeny další vzácné druhy hub, bylo na několika místech měřeno a zaznamenáno pH půdy. Fotografická dokumentace, která je součástí přílohy a inventarizace taxonů, může být použita jako podnět ke znovu vytvoření starých a zašlých naučných tabulí na zkoumané lokalitě,
stejně tak může být využita k vytvoření maloplošného chráněného území. Exsikáty byly zatím uloženy jako studijní materiál v soukromém herbáriu autora. Tato diplomová práce shrnuje pětiletou mykologickou studii předmětné lokality a striktně zdůvodňuje použití nejvhodnějšího managementu s ohledem na výskyt vzácných a chráněných druhů hub.
|
|
|
Vliv vodního deficitu na fyziologické charakteristiky vybraných druhů listové zeleniny
Kraus, Kamil ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Vlivy působící na rostliny negativním způsobem se nazývají stresovými faktory. Samotný stres nezpomaluje pouze životní funkce rostlin, ale přímo ovlivňuje i výši a kvalitu výsledného produktu.
Z celosvětového hlediska řadíme mezi nejvýznamnější stresory rostlinné produkce tzv. abiotické stresy, které v posledních letech zahrnují extrémně vysoké teploty, nerovnoměrné rozložení srážek, jak plošné, tak v průběhu vegetace rostlin.
Vodní deficit (sucho) patří mezi nejvýznamnější stresové faktory v zemědělství, ovlivňuje zemědělskou produkci na celém světě. Na vodní deficit citlivě reagují také zeleniny, a to především zeleninové druhy, které obsahují velké množství vody ve svých pletivech. Proto cílem práce bylo posouzení vlivu vodního stresu na výměnu plynů a fotosyntetickou aktivitu rostlin mangold "Beta vulgaris subsp. Cvikla", roketa setá "Eruca sativa" a locika setá "Lactuca sativa", vystavených vodnímu deficitu.
Rostliny mangoldu rokety seté a lociky seté byly pěstovány v částečně řízených podmínkách skleníku katedry botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ ČZU v Praze. Rostliny byly pěstovány při teplotě ve dne 25 °C a v noci 18 °C, za přirozených světelných podmínek. Rostliny byly pěstovány v nádobách o rozměru 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A a křemičitého písku v poměru 2:1. Schéma pokusu zahrnovalo dvě varianty: kontrolní a stresovanou. Kontrolní skupina rostlin byla zalévaná, a druhá polovina rostlin byla ponechána působení stresu po dobu 22 dnů, kdy vodní deficit byl navozen postupným vysycháním po dobu jednoho měsíce, pokus probíhal od 1.6 2015do 22.6. 2015. U rostlin byla měřena rychlost výměny plynů gazometricky pomocí přístroje LCpro+. Z hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE) a fluorescence chlorofylů.
Ze získaných výsledků vyplývá, že je prokazatelný rozdíl v reakci na vodní stres mezi sledovanými druhy listové zeleniny.
Rychlost fotosyntézy a transpirace u sledovaných druhů rostlin byla měřena, která se snižovala vlivem působení vodního deficitu. Průměrná rychlost fotosyntézy stresovaných rostlin byla nejnižší u lociky seté
(11,16 "mikro"mol CO2.m-2.s-1) a naopak nejvyšší u mangoldu
(13,2"mikro"mol CO2.m-2.s-1) V případě rostlin kontrolních byla nejnižší rychlost fotosyntézy zaznamenána u lociky seté (12,03"mikro"mol CO2.m-2.s-1) a u mangoldu byla nejvyšší (14,00"mikro"mol CO2.m-2.s-1).Nejvýrazněji se vlivem působení vodního deficitu snížila rychlost fotosyntézy v porovnání s kontrolou lociky seté (rozdíl činí 7,23 %). Na straně druhé u druhu mangold bylo zaznamenáno snížení fotosyntézy u rostlin stresovaných nejnižší 5,93 %.
V případě rychlosti transpirace je možné konstatovat, že nejnižší transpiraci vykazují v rámci kontrolní skupiny rostliny mangoldu, u nichž byla průměrná rychlost transpirace ve výši 1,82 mmol H2O.m-2.s-1,
a naopak u rokety byla naměřená transpirace nejvyšší, a to
3,20 mmol H2O. m-2.s-1. U stresovaných rostlin se průměrná rychlost transpirace pohybovala v rozmezí hodnot od (1,54 mmol H2O.m-2.s-1) u lociky a do 1,79 (mmol H2O.m-2.s-1) u mangoldu. Také mezi kontrolními a stresovanými rostlinami téhož druhu byly nalezeny rozdíly, přičemž na stres suchem citlivěji reagoval druh roketa setá a méně citlivě mangold. U těchto dvou druhů rostlin bylo zaznamenáno snížení transpirace ve výši 23,80 % a 1,76 %.
Z naměřených hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE). Z vypočtených hodnot vyplývá, že rostliny stresované mají vyšší hodnoty WUE v porovnání s rostlinami kontrolními. U rostlin kontrolních měla nejnižší hodnotu efektivity využití vody roketa (6,51 x 10-3) a naopak nejvyšší mangold (10,31 x 10-3). V případě rostlin stresovaných byla nejnižší hodnota WUE zaznamenána u rokety
(8,96 x 10-3), kdežto u mangoldu (10,71 x 10-3) byla nejvyšší.
U pokusných rostlin byla měřena také fluorescence chlorofylů. Tato charakteristika nebyla ovlivněna rostlinným druhem, neboť v rámci kontrolních rostlin nebyly mezi sledovanými druhy nalezeny rozdíly. Rozdíly v hodnotách fluorescence byly nalezeny mezi rostlinami stresovanými, kdy nejnižší fluorescenci měly rostliny lociky seté (0,69) a naopak nejvyšší mangold a roketa (0,70). Závěrem je možné konstatovat, že na vodní deficit citlivěji reagují rostliny lociky seté. Jako tolerantnější k vodnímu deficitu se jeví mangold a roketa.
|
|
|
Zdroje potravinových alergenů a jejich zdravotní význam
Novotná, Tereza ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Potravinovou alergií trpí na celém světě 2-8 % dospělé populace. Počet dětí je v tomto směru ještě mnohem vyšší, ale jejich alergie s věkem velmi často vymizí. Rozdíly v prevalenci alergií jsou ve věku, zeměpisných podmínkách i stylu života.
Potravinovou alergií je rozuměna imunologicky podmíněná reakce. Chorobné projevy se objeví u jedince po expozici alergizující potraviny a navodí imunitní odpověď. Alergie je chorobný stav, jehož podstatou je hypersenzitivní reakce vyvolaná alergenem cizorodé povahy.
Potravinové alergeny dokáží vyvolat atopické i neatopické reakce, mezi něž patří alergická rýma, alergické astma, atopická dermatitida, alergická gastroenteropatie, anafylaktický šok nebo angioedém. Projevy mohou být od lehkých až po velmi závažné a je nutné, aby se při těžkých reakcích, jedinec alergizující potravině zcela vyhnul.
Alergizující potraviny mohou být všechny potraviny, které obsahují protein. Reakce se projevují u každého jedince v jiné míře a jiným projevem.
Metody diagnostiky jsou náročné a ne vždy přesné. Je proto nutné, aby si pacient pečlivě vedl záznamy o požitých potravinách. Téměř všechny potravinové alergeny jsou proteiny, ale pouze část proteinů, které jsou v potravině obsaženy, jsou alergizující. Existují však skupiny potravin, které vyvolávají alergické reakce častěji než jiné. Mezi ně patří bílkoviny kravského mléka, čerstvé ovoce, vejce, ryby, korýši a burské oříšky.
Je nutné brát také v úvahu zkřížené alergie mezi příbuznými i nepříbuznými potravinami, které způsobují značné zdravotní potíže, např. orální alergický syndrom.
Zamezení potravinové alergii je možné pouze úplným vyloučením alergenní potraviny ze stravy jedince.
|
|
|
Hodnocení intenzity odchovu telat v období mléčné výživy
Svoboda, Václav ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá odchovem telat v období mléčné výživy. V prvních kapitolách práce je pomocí literární rešerše zpracován růst, vývin, výživa a technologie ustájení telat. Dále jsou zkoumány faktory ovlivňující vývoj telete, porod a nejčastější nemoci telat.
V konečné části bakalářské práce bylo provedeno pozorování odchovu telat v období mléčné výživy. K praktickému zhodnocení byly vybrány 2 farmy Zemědělské společnosti Dobříš s.r.o., okres Příbram. Jednalo se o farmu Dražetice, kde se využívá odchovu telat v individuálních venkovních boudičkách a farmu Mokrovraty, v níž se používají k odchovu individuální boudičky pod přístřeškem. V ostatních aspektech chovu byly farmy totožné.
Ke sledování bylo vybráno celkem 20 telat, z toho 5 býčků a 5 jaloviček z každé ze dvou farem výše uvedené zemědělské společnosti. V prosinci roku 2015 zde byla sledována hmotnost telat do 24 hodin po porodu, hmotnost v době odstavu (60 dní věku) a zdravotní stav telat. Ze získaných dat se vypočítal průměrný denní přírůstek hmotnosti telat a celkový přírůstek hmotnosti za sledované období.
Lépe z pozorování vyšla farma Dražetice, u níž průměrný denní přírůstek činil 1,053 kg, telata v době odstavu dosahovala průměrně váhy 98,7 kg a nebyla zde zpozorována žádná nemoc.
Farma Mokrovraty dopadla o trochu hůř, její průměrný denní přírůstek činil 0,943 kg. Telata v době odstavu dosahovala průměrně váhy 92,4 kg a byl zde pozorován u jednoho telete průjem, který snížil jeho individuální průměrný denní přírůstek na 0,82 kg a váhu při odstavu na 85kg.
Při odchovu telat je důležitá kvalitní a svědomitá práce obsluhujícího personálu. Na farmě Mokrovraty by bylo vhodné přeškolit a lépe motivovat jednotlivé pracovníky ke zlepšení prováděných úkonů. Ke zlepšení odchovu telat by prospělo nahrazení klasických kbelíků technologií napájení kbelíků s cucákem, které zlepšují proslinění potravy.
|
host ::
RSS.