Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 94 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zámecká pevnost Floriána Gryspeka z Griesbachu v Kaceřově
Urbanová, Kateřina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Zámecká pevnost Floriána Gryspeka z Griesbachu v Kaceřově Práce je zaměřena na opevnění renesančního zámku a na zařazení fortifikace do kulturně historického kontextu. Tematicky navazuje na autorčinu předchozí práci, zaměřenou na architekturu a historii Kaceřova. Na základě ikonografické dokumentace byla popsána bastionová fortifikace reprezentačního sídla královského sekretáře. Samostatná část práce byla zaměřena na dnešní podobu opevnění. Byly shrnuty možné důvody, které vedly Floriána Griespeka k rozhodnutí investovat do rozsáhlé obrany sídla. Autorka propojila modernizaci opevnění v Evropě v první polovině 16. století s tureckými nájezdy. Po shrnutí literatury byl zrekapitulován historický vývoj bastionového opevnění v Itálii a pozornost byla soustředěna na transformaci jednotlivých prvků do střední Evropy. Pozornost byla věnována vojenským architektům a jejich literární činnosti. V rámci traktátové literatury byl kladen důraz na fortifikační předlohy Sebastiana Serlia a Francesca di Giorgia, který vydal Trattato di architettura civile e militare již po roce 1482. Novinky v pevnostním stavitelství se objevily na konci pozdní gotiky a touha po inovacích byla umocněna technologickým vývojem dělostřelecké techniky. Modernizace opevnění a stavba nových pevností začala zejména po francouzské válečné výpravě...
Budova Krajské vědecké knihovny v Liberci
Straková, Lucie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studentka zpracuje studii o budově Krajské vědecké knihovny v Liberci (Radim Kousal 1995 - 2000), jejíž součástí je prostor, který významově navazuje na synagogu, zničenou Nacisty. Stavbu zasadí jednak do kontextu liberecké architektury druhé poloviny 20. století, jednak do širšího kontextu současné architektury knihoven ve světě s důrazem na nové knihovny české. Pozornost bude věnovat také urbanistickému kontextu budovy a jejímu současnému fungování. Klíčová slova Knihovna, Liberec, architektura, urbanismus, synagoga, židovská kultura.
Odkaz architekta Emila Králíka (1880-1946)
Chabičovská, Hedvika ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce zpracovává monografii architekta Emila Králíka, s důrazem na jeho pedagogické působení. Po úvodní expozici a kritickém vyrovnání s dosavadní literaturou je systematicky postupováno od Králíkova studia a prvních zkušeností. Samostatné dvě kapitoly jsou věnovány Králíkovi-učiteli, přičemž charakter a význam jeho pedagogické práce je ukázán prostřednictvím analytických medailonů jeho nejdůležitějších žáků. V další části práce je chronologicky probráno Králíkovo architektonické dílo, jak realizované stavby, tak neuskutečněné projekty. Studie vyústila v souhrnné hodnocení místa Emila Králíka a jeho díla v moderní architektuře zemí Koruny české. Klíčová slova architektura - 20. stol., umění - 20. stol., Výstava soudobé kultury Brno 1928, Vysoké učení technické v Brně, studenti; pedagog, projekty
Negrelliho viadukt v Praze
Semrádová, Michaela ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je jedno z nejvýznamnější děl mostního stavitelství v Praze železniční viadukt nazývaný podle svého tvůrce Negrelliho viadukt. Jejím cílem je zasadit stavbu Negrelliho viaduktu do kontextu doby, ve které vznikal a zakomponovat ho do vývoje pražské mostní architektury a provést tak komparaci technické podstaty těchto inženýrských staveb. Při rozboru stavby viaduktu je kladen důraz na její historii, analýzu současné probíhající rekonstrukce, především z pohledu architektonického řešení a památkové péče. Závěr práce řeší tendence současné doby a utváření veřejného prostoru v rámci samotného viaduktu.
RAKO, Jano Koehler a křížová cesta na Svatém Hostýně
Vacková, Veronika ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Předmětem bakalářské práce bude křížová cesta na Svatém Hostýně, vytvořená firmou RAKO podle návrhu Jano Koehlera. Autorka v samostatných kapitolách nejprve představí problematiku muzivního umění obecně, závody RAKO a jejich místo v české výtvarné kultuře a osobnost a dílo Jano Koehlera, aby se pak v jádrové kapitole věnovala technologické, formální a ikonografické analýze jednotlivých zastavení křížové cesty. Zahrnuta budou i další díla v keramické řezané mozaice, která vznikla v období před svatohostýnským cyklem nebo později. Samostatně zpracuje také problematiku památkové ochrany a zkušenosti z dosavadních restaurátorských prací. Součástí práce bude obrazová příloha. Klíčová slova Křížová cesta, Svatý Hostýn, Jano Koehler, RAKO, Emil Sommerschuh, mozaika, keramika, katolická moderna
Methodical Study for a Bilateral Research Project about Mutual Relationship in the Sacral Architecture of the 13. century in the Czech and Austrian Countries
Scholz, Stefan ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent) ; Kovář, Miroslav (oponent)
Stefan SCHOLZ Metodická studie k bilaterálnímu výzkumnému projektu o vzájemných vztazích sakrální architektury 13. století v českých a rakouských zemích Abstrakt: V první části studie se definuje organizační podmínky pro výzkum vzájemných vztahů profánní a sakrální architektury 13.století v českých a rakouských zemích zejména v zeměpanských městech, tj. nároky na plně interdisciplinární a mezinárodní způsob práce budoucího badatelského týmu. Ve smyslu širšího kontextu městských a regionálních právních, sociálních, a zejména sídelních dějin navíc zdůrazňuje nutnost paralelního výzkumu vzájemných vztahů urbánních, stavebních, společenských a ústavních struktur středověkých měst v Čechách, na Moravě a ve východním Rakousku. V raném a vrcholném středověku se propojily české a rakouské církevní instituce, vznikaly úzké vztahy v kulturním prostředí, mentalitě, zbožnosti, vzdělání, mobilitě i v umělecké tvorbě na dvoře Arpadovců, ale zejména Babenberků a Přemyslovců, vzájemné dynastické vazby, diplomatické i kulturní kontakty mezi panovnickými a šlechtickými rody v českých a rakouských zemích. Dále sledujeme duchovní proudy v širších společenských vrstvách na základě kostelních patrocinií, poutí a masových procesí k vystavění relikvií a konečně se obě země sblížily dálkovým obchodem ale i společnými poutními...
Děkanský kostel sv. Bartoloměje: Obraz děkanského kostela na pozadí vývoje středověkého Pelhřimova
Peltan, Václav ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dosud ne zcela zodpovězenou otázkou počátků města Pelhřimova na řečickém panství pražských biskupů a vývoje sakrálních staveb v tomto sídle. Ve starém předlokačním osídlení existoval již od pol. 12. stol. kostel sv. Víta, k němuž počátkem 14. stol. přibyl kostel Matky Boží ve zdech (později při reformaci bylo jeho patrocinium změněno na patrocinium sv. Bartoloměje apoštola). Po značně složitém období husitských bouří a následné církevní reorganizaci kostel sv. Víta na předměstí pomalu ztrácel na svém významu, zatímco kostel v hradbách se plně rozvinul a stal se chrámem farním a později i děkanským. Na základě vlastního výzkumu, doposud nepublikovaných studií a rekonstrukčních modelů, tedy předkládám podobu pelhřimovského děkanského kostela v době založení, tedy na přelomu 13. a 14. stol., v níž s malými změnami setrval až do poloviny 16. stol. Tato stavební fáze bývá v literatuře opomíjena a není ještě dostatečně prozkoumána ani zaměřena. Ve své práci si tedy kladu za cíl tuto výraznou mezeru v poznání pelhřimovského děkanského chrámu doplnit. Klíčová slova Pelhřimov, děkanský kostel, 14. století, středověk, raná gotika, bazilika
Pardubické válcové mlýny Bratři Winternitzové
Varvařovská, Viktorie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studentka zpracuje monografickou studii o automatických mlýnech bratří Winternitzů v Pardubicích. Předmět své studie nejprve stručně zasadí do kontextu vývoje industriální architektury u nás a v rámci kritického vyrovnání s dosavadní literaturou ukáže, jaké místo má tento segment dějin architektury v její historiografii. Souhrnně exponuje význam Josefa Gočára v české architektuře 20. století. Vznik automatických mlýnů zasadí do kontextu modernizace města. Samotnou stavbu v její prvotní podobě podrobí důkladné formální analýze a charakterizuje ji stylově. V následující kapitole pak bude sledovat její další stavební vývoj. Studie vyústí v analýzu problematiky památkové ochrany industriální architektury po ztrátě původní funkce, vztahu průmyslového a architektonického dědictví a možností revitalizace na příkladu předmětu práce. Klíčová slova Josef Gočár, Pardubice, industriální architektura, architektura 20. století, mlýny, Pardubické válcové mlýny Bratři Winternitzové
Cesta k prvnímu pražskému krematoriu
Hlaváčová, Eva ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Cesta k prvnímu pražskému krematoriu pojednává o všem, co předcházelo vybudování budovy prvního pražského krematoria, které je zároveň svou rozlohou i největší v Evropě. Cílem práce je představit realizaci projektu této stavby v kontextu doby a porovnání soutěžních architektonických návrhů. Práce se dále zaměřuje na vítězný návrh od Aloise Mezery a součástí je i podrobný popis interiéru a exteriéru. V práci také uvádím historické souvislosti, které se se stavbou krematoria pojí. Klíčová slova Krematorium, společnost, sekularizace, spalování žehem, architektura 20. století
Biblické motivy v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století
Kruglova, Nadezda ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou biblických námětů v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století. V úvodní části práce bude věnována pozornost především sociálně-politickým a kulturním podmínkám života židovských obyvatel předrevolučního carského Ruska. Další část práce představí na základě archivních materiálů, dochovaného denního tisku a periodik, jakož i memoárové literatury dvě významná kulturní centra: petrohradské a moskevské oddělení Židovské společnosti pro podporu umění, při čemž se práce bude zabývat také jejich výrazným přispěním k rozvoji židovského umění v ruském kulturním prostředí té doby. Třetí, hlavní část diplomové práce zmapuje tvůrčí činnosti nejvýraznějších osobností židovské umělecké scény a analyzuje klíčové tendence při volbě biblických motivů obsažených v jejich tvorbě. Klíčová slova Židé, židovská kultura, židovské umění, Židovská společnost pro podporu umění, Ruské impérium, Bible, biblické motivy, Petrohrad, Moskva, Vitebsk

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 94 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.