Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 89 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Methodical Study for a Bilateral Research Project about Mutual Relationship in the Sacral Architecture of the 13. century in the Czech and Austrian Countries
Scholz, Stefan ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent) ; Kovář, Miroslav (oponent)
Stefan SCHOLZ Metodická studie k bilaterálnímu výzkumnému projektu o vzájemných vztazích sakrální architektury 13. století v českých a rakouských zemích Abstrakt: V první části studie se definuje organizační podmínky pro výzkum vzájemných vztahů profánní a sakrální architektury 13.století v českých a rakouských zemích zejména v zeměpanských městech, tj. nároky na plně interdisciplinární a mezinárodní způsob práce budoucího badatelského týmu. Ve smyslu širšího kontextu městských a regionálních právních, sociálních, a zejména sídelních dějin navíc zdůrazňuje nutnost paralelního výzkumu vzájemných vztahů urbánních, stavebních, společenských a ústavních struktur středověkých měst v Čechách, na Moravě a ve východním Rakousku. V raném a vrcholném středověku se propojily české a rakouské církevní instituce, vznikaly úzké vztahy v kulturním prostředí, mentalitě, zbožnosti, vzdělání, mobilitě i v umělecké tvorbě na dvoře Arpadovců, ale zejména Babenberků a Přemyslovců, vzájemné dynastické vazby, diplomatické i kulturní kontakty mezi panovnickými a šlechtickými rody v českých a rakouských zemích. Dále sledujeme duchovní proudy v širších společenských vrstvách na základě kostelních patrocinií, poutí a masových procesí k vystavění relikvií a konečně se obě země sblížily dálkovým obchodem ale i společnými poutními...
Děkanský kostel sv. Bartoloměje: Obraz děkanského kostela na pozadí vývoje středověkého Pelhřimova
Peltan, Václav ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dosud ne zcela zodpovězenou otázkou počátků města Pelhřimova na řečickém panství pražských biskupů a vývoje sakrálních staveb v tomto sídle. Ve starém předlokačním osídlení existoval již od pol. 12. stol. kostel sv. Víta, k němuž počátkem 14. stol. přibyl kostel Matky Boží ve zdech (později při reformaci bylo jeho patrocinium změněno na patrocinium sv. Bartoloměje apoštola). Po značně složitém období husitských bouří a následné církevní reorganizaci kostel sv. Víta na předměstí pomalu ztrácel na svém významu, zatímco kostel v hradbách se plně rozvinul a stal se chrámem farním a později i děkanským. Na základě vlastního výzkumu, doposud nepublikovaných studií a rekonstrukčních modelů, tedy předkládám podobu pelhřimovského děkanského kostela v době založení, tedy na přelomu 13. a 14. stol., v níž s malými změnami setrval až do poloviny 16. stol. Tato stavební fáze bývá v literatuře opomíjena a není ještě dostatečně prozkoumána ani zaměřena. Ve své práci si tedy kladu za cíl tuto výraznou mezeru v poznání pelhřimovského děkanského chrámu doplnit. Klíčová slova Pelhřimov, děkanský kostel, 14. století, středověk, raná gotika, bazilika
Pardubické válcové mlýny Bratři Winternitzové
Varvařovská, Viktorie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studentka zpracuje monografickou studii o automatických mlýnech bratří Winternitzů v Pardubicích. Předmět své studie nejprve stručně zasadí do kontextu vývoje industriální architektury u nás a v rámci kritického vyrovnání s dosavadní literaturou ukáže, jaké místo má tento segment dějin architektury v její historiografii. Souhrnně exponuje význam Josefa Gočára v české architektuře 20. století. Vznik automatických mlýnů zasadí do kontextu modernizace města. Samotnou stavbu v její prvotní podobě podrobí důkladné formální analýze a charakterizuje ji stylově. V následující kapitole pak bude sledovat její další stavební vývoj. Studie vyústí v analýzu problematiky památkové ochrany industriální architektury po ztrátě původní funkce, vztahu průmyslového a architektonického dědictví a možností revitalizace na příkladu předmětu práce. Klíčová slova Josef Gočár, Pardubice, industriální architektura, architektura 20. století, mlýny, Pardubické válcové mlýny Bratři Winternitzové
Cesta k prvnímu pražskému krematoriu
Hlaváčová, Eva ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Cesta k prvnímu pražskému krematoriu pojednává o všem, co předcházelo vybudování budovy prvního pražského krematoria, které je zároveň svou rozlohou i největší v Evropě. Cílem práce je představit realizaci projektu této stavby v kontextu doby a porovnání soutěžních architektonických návrhů. Práce se dále zaměřuje na vítězný návrh od Aloise Mezery a součástí je i podrobný popis interiéru a exteriéru. V práci také uvádím historické souvislosti, které se se stavbou krematoria pojí. Klíčová slova Krematorium, společnost, sekularizace, spalování žehem, architektura 20. století
Biblické motivy v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století
Kruglova, Nadezda ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou biblických námětů v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století. V úvodní části práce bude věnována pozornost především sociálně-politickým a kulturním podmínkám života židovských obyvatel předrevolučního carského Ruska. Další část práce představí na základě archivních materiálů, dochovaného denního tisku a periodik, jakož i memoárové literatury dvě významná kulturní centra: petrohradské a moskevské oddělení Židovské společnosti pro podporu umění, při čemž se práce bude zabývat také jejich výrazným přispěním k rozvoji židovského umění v ruském kulturním prostředí té doby. Třetí, hlavní část diplomové práce zmapuje tvůrčí činnosti nejvýraznějších osobností židovské umělecké scény a analyzuje klíčové tendence při volbě biblických motivů obsažených v jejich tvorbě. Klíčová slova Židé, židovská kultura, židovské umění, Židovská společnost pro podporu umění, Ruské impérium, Bible, biblické motivy, Petrohrad, Moskva, Vitebsk
Jagellonské zlatnictví
Stránská, Kateřina ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Peroutková, Jana (oponent)
Téma Jagellonské zlatnictví otevírá problematiku zlatnictví druhé poloviny 15. století do první poloviny 16. století, ale s p esahy p etrvávajícími ješt hluboko do renesance. Jedná se o um ní, které v mnohém nacházelo p edobrazy v dob lucemburské, která tolik ovlivnila kulturní d ní v zemi. Byly p ijímány moderní tendence, které se se staršími tradicemi a vytvo ily charakteristický souzvuk p echodného um ní. Jagellonské zlatnictví v první ad p edstavuje relikviá ové busty svatého Víta, svatého Václava a svatého Vojt cha, jakožto dochované bohatství chrámového pokladu. Drahý kov je zde po socha ském zp sobu vytepán a modelován. Pomyslný vrchol ale netvo í jen tato díla, ale jedná se o soubor d l, ze kterých lze sestavit vývojovou adu, díky které nahlížíme do doby vyty ené vládou Jagellonc u nás. Klí ová slova Zlatnictví, Jagellonci, chrámový poklad, relikviá ová busta, Jagellonci
Stavební podoba a duchovní význam sázavského kláštera ve středověku
Povolná, Jana ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na autorčinu bakalářskou práci Sázavský klášter - centrum umění vzdělanosti a kultu sv. Prokopa v Čechách v období raného středověku. Práce se zabývá stavebně - historickým vývojem kláštera do období vypuknutí husitských válek. Pozornost bude věnována i středověkému malířství. Další část bude věnována nedalekému kostelu sv. Jakuba Většího v Rovné.
Jaro Kučera a Moravská gobelínová manufaktura
Kramlová, Kristýna ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Jaro Kučera a Moravská gobelínová manufaktura Anotace Diplomová práce se zabývá malířem a textilním výtvarníkem Jarem Kučerou (1885-1950), který byl v letech 1922 až 1945 ředitelem Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí. Zaměřuje se především na jeho návrhy, které vytvořil pro tuto instituci, uložené v Zemském archivu v Opavě a na tapisérie z českých a moravských sbírek, především z Muzea regionu Valašska ve Valašském Meziříčí a Moravské galerie v Brně. Podstatnou část práce tvoří rozbor fenoménu valašskomeziříčské manufaktury od jejího založení až do současnosti.
Královská lóže Národního divadla
Brachtlová, Magdalena ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Předmětem magisterské práce je královská lóže v pražském Národním divadle. Diplomantka podrobně zpracuje její stavební dějiny v rámci prvotní stavby i pozdějších rekonstrukcí a oprav. Lóži zasadí do kontextu vývoje typu a podrobí interpretaci z hlediska významů do ní projektovaných. Věnovat se bude samozřejmě také analýze z hlediska provozu. Interpretaci architektonické stránky doplní analýzou a interpretací ikonografie malířské výzdoby. Nedílnou součástí práce bude podrobná obrazová dokumentace. Klíčová slova Národní divadlo, královská/prezidentská lóže, Vojtěch Hynais, Václav Brožík, Julius Mařák, Josef Zítek, Josef Schulz, neorenesance
Výtvarné hry Miroslava Horníčka
Hančilová, Lucie ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Diplomová práce představuje výtvarné hry Miroslava Horníčka. Reflektuje kolážovou tvorbu, které se Miroslav Horníček věnoval více než dvacet let. Do svých koláží autor vnášel dar improvizace a humoru. Řada z nich vypadá jako grafiky, některé připomínají divadelní scény. Často opakuje stejné motivy, například oko, sestry, divadelní kostýmy, sochy, smysly a orgány těla. Zajímavostí je, že se i přes svá díla nepovažoval za výtvarného umělce. Vytvořil nepřeberné množství koláží, inspiraci nacházel například v tvorbě Maxe Ernsta, Toyen, Jindřicha Štyrského a Jiřího Koláře. V souvislosti s Jiřím Kolářem je možné hledat určitou podobnost. Z původně básníka se stal umělec, kolážista. Miroslav Horníček byl především hercem, který také našel životní cestu v tvorbě koláží. Miroslav Horníček napsal k některým svým kolážím názvy a výklady. Tento materiál je velmi důležitý pro snahu o pochopení jeho výtvarných divadelních scén či změti čehosi "nesrozumitelného", neboť právě tak Horníčkovy koláže na diváka působí. V neposlední řadě si práce klade za cíl nahlédnout na jeho výtvarnou tvorbu jako celek, poukázat na výstavní činnost a představit Miroslava Horníčka jako nejen herce, spisovatele, dramatika, režiséra, ale i umělce s neskutečnou až snovou fantazií. Klíčová slova Miroslav Horníček - koláž - surrealismus -...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 89 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.